DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0058

EDUKACE PACIENTŮ S DIABETEM V AMBULANCI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE

Petr Kachlík

Diabetes mellitus (cukrovka) představuje vážné chronické metabolické onemocnění, které je spojeno s řadou rizikových faktorů, zejména genetickou predispozicí, poruchami imunitního systému, nevhodným způsobem výživy, nízkou pohybovou aktivitou, vysokou stresovou zátěží. Diabetem v ČR trpí téměř každý desátý člověk. K pozdním komplikacím neléčeného či dekompenzovaného diabetu patří vážné poškození řady orgánů a tkání zaviněné selháváním jejich cévního a nervového zásobení. Proto je klíčové včasné rozpoznání choroby, dispenzarizace a edukace pacienta, nasazení vhodné léčby, podpůrných a preventivních opatření. Tato opatření pomáhají stabilizovat dobrou kvalitu života nemocných a ušetřit materiální i lidské zdroje využitelné jinde. Edukace je důležitou složkou ošetřovatelského procesu, své místo nachází i v ordinaci praktického lékaře. Vhodné individuální působení na pacienta udržuje a posiluje jeho motivaci k léčbě, ochotu k dodržování rad lékaře a pravidel zdravého životního stylu. Napomáhá pochopení podstaty onemocnění, vyšetření, léčebných a preventivních postupů, podporuje vyšší míru důvěry, zpětné vazby a otevřenosti ve vztahu zdravotník – pacient. Cílem výzkumného šetření byla příprava edukačních lekcí, provedení a ověření efektu strukturované pravidelné edukace diabetických pacientů v ordinaci praktického lékaře. Byly stanoveny tři pracovní hypotézy, které se týkaly existence a významnosti rozdílů tělesné hmotnosti, glykémie nalačno a glykovaného hemoglobinu mezi skupinou pacientů s diabetem 2. typu ovlivněných edukací a pacientů needukovaných. Šetření probíhalo v ordinaci praktického lékaře během jednoho roku, bylo při něm využito smíšeného výzkumu. Jeho kvantitativní složka se týkala záznamu a zpracování číselných hodnot (tělesná hmotnost, glykémie nalačno a glykovaný hemoglobin), kvalitativní byla zastoupena polostrukturovanými rozhovory s pacienty (edukační lekce, hodnocení životního stylu, zpětná vazba) a zúčastněným pozorováním. Výzkumný vzorek byl získán metodou záměrného výběru. Bylo do něj začleněno 58 dospělých osob středního věku (19 žen, 39 mužů) s nekomplikovaným diabetem 2. typu. V souboru se 38 pacientů zúčastnilo tří edukačních lekcí po 50 minutách, 20 nikoli. Pacienti byli vyšetřeni lékařem a edukováni zdravotní sestrou v ordinaci během tří preventivních kontrol. Na kontroly byli zváni telefonicky či SMS zprávami. Pomocí metody ANOVA a neparametrických testů (Kruskal-Wallis, Mann-Whitney) byly porovnávány sledované hodnoty mezi soubory edukovaných a needukovaných osob i uvnitř jednotlivých souborů na počátku a konci šetření. Byly hodnoceny průměrné hodnoty sledovaných znaků získané během všech tří návštěv pacientů. Byly sestaveny tři edukační lekce, které se týkaly podstaty onemocnění cukrovkou, souvisejících rizik, diagnostiky, léčby a prevence. Dále byly předány informace o sebekontrole důležitých parametrů v moči a krvi, úloze životního stylu (dieta, pohyb, stres, závislostní chování), varovných příznacích a řešení komplikací cukrovky. Z výsledků vyplývá, že u edukovaných pacientů došlo u 53 % k úpravě tělesné hmotnosti, u 66 % ke zlepšení hodnot lačné glykémie a u 55 % ke zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu. Ve skupině needukovaných pacientů byla zaznamenána normalizace tělesné hmotnosti u 35 %, u 25 % došlo ke zlepšení hodnot lačné glykémie a u 40 % ke zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu. Rozdíly mezi oběma soubory byly v případě úpravy tělesné hmotnosti a hodnot glykovaného hemoglobinu statisticky nevýznamné, u úpravy hodnot lačné glykémie statisticky velmi významné (p<0,01). Potvrdila se důležitost edukace diabetiků při preventivních kontrolách. Limity výzkumu představuje zejména malý rozsah souborů a komplikace způsobené koronavirovou pandemií.

Klíčová slova: ambulance, diabetes 2. typu, edukační lekce, lékař, pacient, prevence, terapie, výzkumné šetření, zdraví

stránky: 58-73, online: 2022



Reference

  1. Adamíková, A. (2016). Edukace pacienta s diabetem - součást komplexní terapie. Vnitř Lék, 62(Suppl 4), 21-25.
  2. Adamíková, A. (2020). Skupinová edukace - součást moderní léčby diabetu. Practicus, 19(1), 8-10.
  3. Bělobrádková, J., & Brázdová, L. (2006). Diabetes mellitus. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
  4. Dean, A. G., et al. (1994). The Epi Info manual: version 6.02. A word processing, database and statistics system for public health on IBM-compatible microcomputers. London: Brixton Books.
  5. Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu. (2020). Dostupné z: https://www.diab.cz/dokumenty/ Standardy_DM.pdf
  6. Ekoé, J. M., Rewers, M., Williams, R., & Zimmet, P. (2008). The Epidemiology of Diabetes Mellitus (Second edition). John Wiley and Sons. https://doi.org/10.1002/9780470779750 Přejít k původnímu zdroji...
  7. Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
  8. Holková, T. (2019). Edukace pacienta s onemocněním diabetes mellitus 2. typu v ambulanci praktického lékaře (Bakalářská práce). Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gqjii/2019_03_30_Tereza_Holkova_BP.pdf
  9. Jirkovská A., & Kvapil M. (2012). Doporučení k edukaci diabetika. DMEV, 15(1), 59-61.
  10. Jirkovská, A. (2014). Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes: manuál pro edukaci diabetiků. Praha: Mladá fronta.
  11. Juřeníková, P. (2010). Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing.
  12. Karen, I., & Svačina, Š. (2014). Diabetes mellitus v primární péči (2. vyd). Praha: Axonite CZ.
  13. Karen, I., & Svačina, Š. (2018). Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře: Diabetes mellitus. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.
  14. Klevetová, D. (2017). Motivační prvky při práci se seniory (2. vyd.). Praha: Grada Publishing.
  15. Kudlová, P. (2015). Ošetřovatelská péče v diabetologii. Praha: Grada Publishing.
  16. Kvapil, M. (2005). Diabetologie. Praha: Triton.
  17. Maňák, J. (1994). Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita.
  18. Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  19. Národní diabetologický program 2012-2022: Základní teze. (2012). DMEV, 15(3), 179-197. Dostupné z: https://www.diab.cz/dokumenty/NDP_2012_2022_PDF.pdf
  20. Olšovský, J. (2012). Diabetes mellitus 2. typu: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf.
  21. Perušičová, J. (2007). Co je nového na cestě od obezity po diabezitu aneb co by měl o diabezitě vědět pacient. Praha: Medica Healthworld.
  22. Perušičová, J. (2004). Desatera léčby perorálními antidiabetiky. Praha: Triton.
  23. Pokorná, A. (2010). Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing.
  24. Porcellati, F., et al. (2013). Thirty years of research on the dawn phenomenon: lessons to optimize blood glucose control in diabetes. Diabetes Care, 36(12), 3860-3862. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (4. vyd.). Praha: Portál.
  26. Rybka, J. (2007). Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. Praha: Grada.
  27. Seifert, B., & Beneš, V. (2005). Všeobecné praktické lékařství. Praha: Galén.
  28. Svačina, Š., & Bretšnajdrová, A. (2000). Obezita a diabetes. Praha: Maxdorf.
  29. Svěráková, M. (2012). Edukační činnost sestry. Praha: Galén.
  30. Škrha, J., Pelikánová, T., Prázdný, M., & Kvapil M. (2020). Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu. Praha: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Dostupné z: https://www.diab.cz/dokumenty/Standardy_ DM.pdf
  31. Špatenková, N., & Smékalová, L. (2015). Edukace seniorů: Geragogika a gerontodidaktika. Pardubice: Grada Publishing.
  32. Štěch, O. (2014). Smíšená výzkumná strategie. Hradec Králové: Gaudeamus.
  33. Štefánková, J., & Lacigová, S. (2017). Motivace pacienta v diabetologické ambulanci. Praha: Mladá fronta.
  34. Trojan, S., & Schreiber, M. (2002). Atlas biologie člověka: 430 modelových otázek k přijímacím zkouškám na medicínu: 100 obrazových podkladů k opakování a procvičování. Praha: Scientia.
  35. Sbírka zákonů (2012). Vyhláška č. 39/2012 Sb.: Vyhláška ze dne 23. ledna 2012 o dispenzární péči. Sbírka zákonů 39/2012, částka 15, 306-311.
  36. Sbírka zákonů ČR (1997). Zákon č. 48/1997 Sb.: Zákon ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Sbírka zákonů 1997, částka 16, 1185-1264.
  37. Tichý, O. (2019). Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky: Jak hradí VZP edukaci diabetika, když už neexistují dřívější edukační lázeňské pobyty? Dostupné z: https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazkytydne/edukace-diabetika
  38. Vlčková, K. (2011). Smíšený výzkum: Jedná se o nové a závažné téma? In Janík, T., Knecht, P., & Šebestová, S. (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 1-6). Brno: Masarykova univerzita. https://10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-84 Přejít k původnímu zdroji...
  39. Zouhar, P. (2020). Lesk a bída tloustnutí: Záludnosti energetického metabolismu. Vesmír, 99(11), 638-640. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-11/lesk-bida-tloustnuti.html