DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0179

NON-WOOD FOREST PRODUCTS: “CULTURE” + “TRADITION” = EDUCATIONAL POSSIBILITIES”. DOES IT MAKE SENSE?

Szczepan Kopeć, Paweł Staniszewski

Než se člověk naučil používat dřevo jako palivo, zbraň nebo stavební materiál, používal lesní plody, jako jsou ovoce, byliny, houby atd. V odborné literatuře můžeme najít mnoho zpráv o jejich významu v kultuře a tradici. Význam lesních statků v lidovém léčitelství je nesporný, ale mnohé z nich měly podle dobových představ magické vlastnosti. Lidé věřili, že mají zajistit štěstí, prosperitu, chránit před nemocemi nebo dokonce přivolat neštěstí jiné bytosti. Mnohé historické využití tohoto zboží bylo zapomenuto. Je třeba zmínit, že v současné době roste zájem společností o jejich historii a chtějí cítit spojení s předky. Chtějí zjistit, odkud pocházejí pověry a tradice panující v jejich zemi nebo rodině. Znalost nedřevních lesních produktů je velkou příležitostí, jak zvýšit povědomí společností o jejich historii, ale také budovat povědomí o lese a přírodě. Tento příspěvek přináší přehled vybraných nedřevních lesních produktů, přičemž zdůrazňuje jejich vztah k lidové tradici, ale především v kontextu propagace lesnictví - mohou být výborným prvkem lesní pedagogiky a měly by být zahrnuty i do rekreačního obhospodařování lesa. Les by měl být vnímán jako zdroj statků a užitků, důležitý jak z historického hlediska, tak i v současnosti. V této souvislosti je rozumné pěstovat tradiční formy využívání lesa jako prvek kultury našich předků. Moderní vědecké poznatky by však měly tradiční znalosti ověřovat, zejména pokud jsou výsledky současného výzkumu v rozporu s tradicí. Z rostlin používaných k náboženským obřadům, např. z kadidla, se mohou uvolňovat škodlivé látky. Bez ohledu na výše uvedené by se mělo stále více uvažovat o využití jiných lesních statků než dřeva, zejména těch, které jsou s drobnými omezeními dostupné každému, a to z hlediska rekreačního a zejména vzdělávacího. Koneckonců je to právě možnost využití zdrojů porostů, která lidi do lesa láká.

Klíčová slova: forest utilisation, forest education, forestry in culture, traditional forest use

stránky: 179-183, Publikováno: 2023, online: 2023



Reference

  1. Antkowiak, L. (1998). Rośliny lecznicze. Wyd. AR Poznań.
  2. Bukowska-Pastwa, A. (2011). Być poganką : być poganinem: odrodzenie neopogańskie we współczesnej Polsce. Uniwersyteckie Czasopismo Socjologiczne, 5, 58-86.
  3. Dembner, S. A., Perlis, A. (eds.). (1999). Towards a harmonized definition of non-wood forest products. Unasylva - No. 198 - Non-wood Forest Products and Income Generation. FAO forestry. Vol. 50 1999/3.
  4. Grzywacz, A., Staniszewski, P. (2003). Wiem, co zbieram w lesie. Oficyna Wydawnicza MULTICO. Warszawa.
  5. Kopeć, S., Staniszewski, P. (2022). Leśne surowce i produkty niedrzewne w tradycji i kulturze. In: Las jako dziedzictwo przyrodnicze i kulturowe. 6: 69-99. Wydawnictwo SGGW. Warszawa. ISBN 978-83-8237-082-9.
  6. Mazerant, A. (1990). Mała księga ziół. Instytut Wydawniczy Związków Zawodowych. Warszawa. ISBN 83-202-0810-6.
  7. Paluch, A. (1985). Miejsce roślin w praktykach i zwyczajach związanych ze śmiercią człowieka na wsi polskiej. In: Etnobotanika. Materiały I Ogólnopolskiego Seminarium Etnobotanicznego. Kolbuszowa, 19-20. 07. 1980. Wrocław.
  8. Pettenella, D., Corradini, G., Da Re, R., Lovrić, M., Vidale, E. (2019). NWFPs in Europe - consumption, markets and marketing tools. In: Wolfslehner, B., Prokofieva, I., Mavsar, R. (eds.). Non-wood forest products in Europe: Seeing the forest around the trees. What Science Can Tell Us, 10, 31-54. European Forest Institute.
  9. Plater, S. (1841). Mała Encyklopedya Polska. Leszno i Gniezno. E. Günther.
  10. Seeland, K., Staniszewski, P. (2007). Indicators for a European Cross-country State-of-the-Art Assessment of Non-timber Forest Products and Services. Small Scale Forestry, 6(4), 411-422. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Staniszewski, P. 2018. Perspektywy niedrzewnego użytkowania lasu. Postępy Techniki w Leśnictwie, 143, 7-10.
  12. Staniszewski, P., Woźnicka, M., Janeczko, E., Janeczko, K. (2016a). Non-wood forest products use in the context of forest recreation and education. Public recreation and landscape protection - with nature hand in hand... Conference proceeding, pp. 145-151. Mendel University in Brno.
  13. Staniszewski, P., Woźnicka, M., Janeczko, E., Janeczko, K. (2016b). The use of forest undergrowth as an element of forest education and recreation. Journal of Landscape Management, Vol. 7, nr 1: 22-27.
  14. Staniszewski, P., Nowacka, W. Ł., Gasek, A., Oktaba, J. (2017). Czy poszerzanie wiedzy w zakresie użytkowania zasobów runa leśnego to dobry pomysł? [Extending the awareness and knowledge of forest undergrowth use - is it a good idea?]. Stud. i Mat. CEPL. Rogów., 50(1),.37-44.
  15. Śliwowski, T. (2016). Dziko rosnące rośliny jadalne i użytkowe w tradycji. Praca inżynierska. Wydział Leśny SGGW w Warszawie.
  16. Śliwowski, T. (2017). Tradycyjne i współczesne wykorzystanie roślin leczniczych. Praca magisterska. Wydział Leśny SGGW w Warszawie.
  17. Vargas, W., Zych, P. (2018). Bestiariusz słowiański - część pierwsza i druga. Wydawnictwo BOSZ. Olszanica. ISBN 978-83-7576-367-6.
  18. Ustawa o lasach [Act on forests] z dnia 28 września 1991, Dz. U. 1991 Nr 101 poz.
  19. Wielgosz, T. (2008). Wielka księga ziół polskich. Publicat S. A. Poznań. ISBN 978-83-245-9538-9.