DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0224

RECREATION IN CZECH LARGE PROTECTED AREAS: COUNTED AND SORTED

Tomáš Janík

V průběhu posledních pěti lety jsme v rámci smlouvy s Ministerstvem životního prostředí monitorovali vývoj krajiny v českých velkoplošných zvláště chráněných území od 50. let 20. století do současnosti. Součástí bylo i zhodnocení vývoje rekreačních struktur v územích. Jejich stav by sledován ve čtyřech časových horizontech 50. léta 20. století (1949 – 1956), okolo roku 1990 (1988 – 1995), 2004 (2002 – 2006) a 2016 (2016 – 2020). Zaznamenány byly liniové (vleky, lanové dráhy) a plošné prvky (golfová hřiště, sjezdové tratě, sportoviště, kempy a další) ve velikosti větší než 0,2 ha. Sportoviště jsou přítomna kromě NP České Švýcarsko ve všech území, zato golfová hřiště jsou pouze ve dvanácti z nich. Celkem došlo k významnému nárůstu jak liniových (30x), tak plošných struktur (12x). Největší současné podíly i nárůsty během sledovaného období byly zaregistrovány u ploch sjezdových tratí, což vede k tomu, že právě některá horská chráněná území mají vyšší podíly rekreačních ploch a souhrnné délky infrastruktury. Vůbec nejvíce rekreačních ploch leží v současné době v Krkonošském národním parku, z horských území nalézáme vysoké zastoupení rekreace díky značným rozlohám sjezdovek v CHKO Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory a Orlické hory. Velikost golfových hřišť pak předurčuje vysoké podíly rekreace v CHKO Slavkovský les, kde je toto využití krajiny spojeno s přítomným lázeňstvím, a v CHKO Český kras, které je samo poměrně hustě osídleno a nachází se v zázemí Prahy, čímž tvoří přirozenou rekreační oblast velkoměsta. Vysoké zastoupení rekreačních ploch v CHKO Lužické hory je pak dáno kombinací přítomnosti více typů rekreace – golfových hřišť, sjezdových tratí i sportovišť. Na druhé straně jsou území s minimem rekreačních ploch, ty spojuje vysoká lesnatost, stabilní krajinný pokryv a nízká hustota osídlení, jedná se zejména o CHKO Brdy, Český les a NP České Švýcarsko. Nárůst rekreačních ploch a infrastruktury jde ruku v ruce s posunem od produkčního k neprodukčnímu využití krajiny, přičemž ale důsledkem značného nárůstu rekreačních ploch a infrastruktury ve velkoplošných zvláště chráněných území je jeho dopad na krajinu, a to v podobě ztráty přírodních stanovišť, rušení chráněných druhů a zvyšování míry fragmentace, což vede ke ztrátě biodiverzity. Zejména po roce 1990 tato vysoká společenská poptávka po rekreaci znamená neutuchající antropogenní tlak na chráněná území a je pravděpodobné, že ten bude i nadále pokračovat. Poté je výzvou pro management území spravovat prostorové dopady rekreace tak, aby nedocházelo k poškozování předmětů ochrany přírody a krajiny.

Klíčová slova: recreational areas, recreational infrastructure, national parks, protected landscape areas, Czechia

stránky: 224-227, Publikováno: 2023, online: 2023



Reference

  1. Belotti, E., Heurich, M., Kreisinger, J., Šustr, P., Bufka, L. (2012). Influence of tourism and traffic on the Eurasian lynx hunting activity and daily movements. Animal Biodiversity and Conservation, 35, 2, 235-246. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Boudný, Z., Bičík, I., Kupková, L. (2022). Transformed landscapes in Czechia - opportunities for their "new" recreational use. In: Fialová, J. Public recreation and landscape protection - with environment hand in hand… Conference proceedings. Mendel University in Brno, Brno, Czechia, pp. 413-417. DOI: https://doi.org/10.11118/978-80-7509-831-3-0413. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Brandon, K. E., Wells, M. (1992). Planning for People and Parks: Design Dilemmas. World Development, 20, 4, 557-570. DOI: https://doi.org/10.1016/0305-750X(92)90044-V. Přejít k původnímu zdroji...
  4. ESRI (2020): ArcMap (Version 10.8). Redlands, CA.
  5. Filla, M., Premier, J., Magg, N., Dupke, C., Khorozyan, I., Waltert, M., Bufka, L., Heurich, M. (2017). Habitat selection by Eurasian lynx (Lynx lynx) is primarily driven by avoidance of human activity during day and prey availability during night. Ecology and Evolution, 7, 6367-6381.DOI: https://doi.org/10.1002/ece3.3204. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Heagney, E. C., Rose, J. M., Ardeshiri, A., Kovač, M. (2018). Optimising recreation services from protected areas - Understanding the role of natural values, built infrastructure and contextual factors. Ecosystem Services, 31, Part C, 358-370. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ecoser.2017.10.007 Přejít k původnímu zdroji...
  7. Janík, T., Kupková, L. (2021). Heritage, change and consequences for recreation: Landscape development in Czechia during the last 200 years. In: Fialová, J. Public recreation and landscape protection - with sense hand in hand! Mendel University in Brno, Brno, Czechia, pp. 241-244.
  8. Lipský, Z., Kupková, L., Chromý, P., Kučera, Z., Brůha, L., Janík, T., Potůčková, M., Štefanová, E. (2022). Zaniklé krajiny Česka. Zprávy památkové péče, 82, 4, 496-508. DOI: https://doi.org/10.56112/zpp.2022.4.02. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Perlín, R., Kučerová, S., Kučera, Z. (2010). A Typology of Rural Space in Czechia according to its Potential for Development. Geografie, 115, 2, 161-187. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Reed, S. E., Merenlender, A. M. (2008). Quiet, Nonconsumptive Recreation Reduces Protected Area Effectiveness. Conservation Letters, 1, 146-154. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1755-263X.2008.00019.x Přejít k původnímu zdroji...
  11. Schneeberger, N., Bürgi, M., Kienast, F. (2007). Rates of landscape change at the northern fringe of the Swiss Alps: Historical and recent tendencies. Landscape and Urban Planning, 80, 127-136. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Štursa, J. (2007). Ecological aspects of downhill skiing in the Giant Mountains. Opera Corcontica, 44, 2, 603-616.