DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0356

UNDERGROUND SPACES IN BOSONOŽSKÝ HÁJEK NATURE RESERVE AND THEIR GEOEDUCATION IMPORTANCE

Karel Kirchner, František Kuda, Vít Baldík, Lucie Kubalíková

Přírodní rezervace Bosonožský hájek na západním okraji Brna představuje modelový příklad vztahů biodiverzity (zastoupené lesními porosty a teplomilnými druhy rostlin), geodiverzity (geologicky podmíněný rozsáhlý systém strží s vícefázovým vývojem) a antropogenních aktivit (výmladkový les, svazky úvozů, podzemní prostory). Minimum informací o stáří nebo účelu zdejších podzemních prostor, tzv. lochů, kterým jsme nově věnovali pozornost, pak umožňuje realizaci výzkumných záměrů (morfografickou a morfometrickou dokumentaci) stejně jako geoedukační aktivity s poukázáním na různé interpretace konkrétních procesů a jevů v krajině. Ty pak mohou být, společně s integrovaným přístupem k propagaci přírodního a kulturního dědictví, jedním ze základů geoturistických a rekreačních aktivit v zájmovém území.

Klíčová slova: gully network, loess, dugouts, Earth Science education

stránky: 356-359, Publikováno: 2023, online: 2023



Reference

  1. Anonymous. (1996). Almanach obce Kníničky. Zastupitelstvo MČ Kníničky. 87 s.
  2. Buček, A. (2009). Bosonožský hájek jako příklad starobylého lesa. In: Dreslerová, J., Svátek, M. (eds.). Sborník příspěvků ze semináře Nízké a střední lesy v krajině. MZLU v Brně, pp. 6-7.
  3. Kirchner, K., Adam, D., Kuča, M., Bajer, A., Balková, M. (2018). Geomorfologický výzkum Bosonožského hájku v Brně - platforma pro poznání dopravních souvislostí lokality v minulosti. In: Martínek, J. (ed.). Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu. Vlastivědný věstník moravský 70, Suppl 3, 125-134.
  4. Kirchner, K., Münster, P., Máčka, Z. (2011). Stržový systém v Bosonožském hájku - jedinečný geomorfologický fenomén západně od Brna. Geologické výzkumy na Moravě a Slezsku, 18(2), 33-36.
  5. Kirchner, K., Kubalíková, L. (2015). Geomythology: an useful tool for geoconservation and geotourism purposes. In: Fialová, J. and Pernicová, D. (eds.). Public recreation and landscape protection - with man hand in hand! Conference proceeding, Mendel University Brno, pp. 68-74.
  6. Kos, P. (2005) K moravským lochům. Forum urbes medii aevi, roč. 2, Brno, 166-183.
  7. Kubalíková, L., Kirchner, K., Bajer, A. (2017). Secondary geodiversity and its potential for urban geotourism: a case study from Brno city, Czech Republic. Quaestiones Geographicae, 56(3), 63-73. DOI: https://doi.org/10.1515/quageo-2017-0024 Přejít k původnímu zdroji...
  8. Kubalíková, L., Kirchner, K., Kuda, F., Machar, I. (2019). The Role of Anthropogenic Landforms in Sustainable Landscape Management. Sustainability, 11(16), 4331. DOI: https://doi.org/10.3390/su11164331 Přejít k původnímu zdroji...
  9. Kynclová, J. (2010). Topografická mapa chráněného území přírody. Diplomová práce. Ústav geodézie.FS VUT, Brno, 58 p.
  10. Münster, P. (2005). Stržová eroze v Bosonožském hájku. Bakalářská práce. Geografický ústav PřF MU, Brno, 51 p.
  11. Unger, J. (1987). Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici, Archaeologica Historica, 12, 97-110.