DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0273

VÝZNAM ENVIRONMENTÁLNÍCH FAKTORŮ V HODNOCENÍ WELLBEINGU STUDENTŮ UČITELSTVÍ V „POSTCOVIDOVÉ“ DOBĚ

Markéta Švamberk Šauerová, Anna Kucharská

Příspěvek sleduje vývoj náchylnosti ke stresu u studentů prvních ročníků učitelství na konkrétní pedagogické fakultě v ČR v letech 2018–2022. Základní výzkumnou otázkou je, zda lze statisticky prokázat nějaký trend rozdílu v míře náchylnosti ke stresu mezi skupinou studujících z roku 2018 a 2022, kdy se dá uvažovat, že v tak krátkém rozestupu je zásadním rozdílem mezi oběma skupinami vliv pandemie COVID-19 a dlouhodobá distanční výuka. Zároveň byla kromě analýzy náchylnosti ke stresu zaměřena pozornost na subjektivní hodnocení působení stresorů různé povahy mezi studenty a dopad stresorů na jejich pocit wellbeingu. Výzkumné šetření se věnovalo studentům různého studia, data jsou pro účely příspěvku filtrována dle studijního zaměření (učitelství) a dle ročníkové příslušnosti – pro tento příspěvek prezentujeme data zaměřená pouze na studenty 1. ročníků. Výběr skupiny studentů prvních ročníků považujeme za klíčový, neboť v tomto období studia dochází k nejvýraznější fluktuaci studentů z vysokých škol (RVŠ, 2020, Fišer, Vltavská et al., 2016). Základním diagnostickým nástrojem byl Dotazník syndromu vyhoření (Tošner & Tošnerová, 2002), který hodnotí primárně náchylnost ke stresu, a dotazník zaměřený na hodnocení environmentálních (institucionálních a společenských) faktorů ovlivňujících wellbeing studentů. Pro statistické vyhodnocení byl použit model jednofaktorové analýzy rozptylu ANOVA, následovaný vícenásobným porovnáváním s Bonferroniho korekcí na multiplicitu. Na základě získaných dat lze uvažovat, jaké environmentální faktory působí na wellbeing studentů a které je možné ovlivnit působením vysoké školy, které působí přechodně (pandemie, válečný konflikt) a je spíše vhodné na ně reagovat krátkodobými podpůrnými aktivitami (podpora duševního zdraví) a dále sledovat vývoj trendu v dané oblasti i dalších letech. Limitem studie mohou být: individuální copingové strategie zvládání náročných situací studentů učitelství a dalších odborných studijních programů připravujících na pomáhající profese zařazených do výzkumného šetření, které se mohou lišit a ovlivnit tak i vnímání environmentálních souvislostí; studenti pedagogické fakulty jsou různého studijního zaměření, tedy i v tomto směru lze nalézt vliv různých environmentálních faktorů vyplývajících z charakteristiky katedry/ústavu; dále vliv generačních rozdílů s následnou odlišností náchylnosti ke stresu.

Klíčová slova: náchylnost ke stresu, wellbeing, environmentální faktory, studenti učitelství

stránky: 273-286, online: 2023



Reference

  1. Baumgartner, F. (2009). Stratégie zvládania vo vzťahu k psychologickej osobnej pohode v súbore
  2. vysokoškolákov [elektronická verze]. In: Blatný, M., Vobořil, P., Květoň, P., Jelínek, M., Sobotková, V. & Kouřilová, S. (ed.). Sborník příspěvků: Sociální procesy a osobnost 2009 - Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti. Brno: PsÚ AV ČR, v.v.i., s. 13-21
  3. Brussoni, M. and Olsen, L. L. (2013). The Perils of Overprotective Parenting: Fathers' Perspectives Explored. Child: Care, Health and Development, 39, 237-245. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1365-2214.2011.01361.x Přejít k původnímu zdroji...
  4. Fišer, J. & Vltavská, K. a kol. (2016). Eurostudent V: Vybrané výsledky šetření v České republice. Praha: MŠMT. Dostupné na: http://kredo.reformy-msmt.cz/vybranevysledky-eurostudent-soubor
  5. Diener, E. (2009). Subjective Well-Being [elektronická verze] In: Diener, E. (ed.). The Science of Well-being. The Collected Works of Ed Diener. Social Indicators Research Series; Volume 37, p. 11-58. Dordrecht: Springer. ISBN 978-90-481-2349-0 Přejít k původnímu zdroji...
  6. GBD. (2017). Global, regional, and national comparative risk assessment of 84 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks for 195 countries and territories, 1990-2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017. Lancet, 392(10159), 1923-1994. DOI: https.//doi.org/10.1016/S0140-6736(18)32225-6 pmid:30496105
  7. Havlínová, M. (1996). Jak podporovat psychickou odolnost dětí - Obecná škola, 8/1996, 6-7 8.
  8. Havlínová, M. (1996). Mám - Jsem - Mohu aneb o psychické odolnosti dětí. Obecná škola, 6/1996, 6-8
  9. Hennig, C. & Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál.
  10. Hošek, V. (1999). Psychologie odolnosti. 2. vyd. Praha: Karolinum. 70 s. ISBN 80-7184-889-4
  11. Hřebíčková, M., Blatný, M. & Jelínek, M. (2010). Osobnost jako prediktor osobní pohody v dospělosti. Československá psychologie. 54(1), 31-41.
  12. Jandová, Z. (2021). Koncepty, filozofie, směry a aktivity ovlivňující kvalitu života s důrazem na dánský koncept hygge - teoretická studie. Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích, 5(1), 24-53. Dostupné na: http://odborne.casopisy.palestra.cz/index.php/dap/article/view/255 Přejít k původnímu zdroji...
  13. Kebza, V. & Šolcová, I. (2005). Koncept osobní pohody (well-being) a jeho psychologické a interdisciplinární souvislosti. In: Blatný, M. et al. Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: Masarykova univerzita. 109 s. ISBN 80-86633-35-7.
  14. Křikava, K., a kol. (2007). Klinický stres, emoce a fenotyp lymfocitů v periferní krvi. Československá
  15. psychologie, 51(1), 12-21. ISSN 0009-062X.
  16. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. Pro vaše zdraví. ISBN 80-7169-121-6.
  17. Křivohlavý, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha. Grada.
  18. Levin, J. S. & Chatters, L. M. (1998). Religion, Health, and Psychological Well-being in Older Adults. Journal of Aging and Health, 10, 504-531 Přejít k původnímu zdroji...
  19. Löfgren, H. & Aman, R. (2022). A Double Pressure to Perform? Pupils Talk about Grades and Parents in a Multicultural School Setting in Sweden, Education Inquiry, 13:1, 86-103. DOI: https://org/10.1080/20004508.2020.1831287 Přejít k původnímu zdroji...
  20. Matějček, Z. ( 1996). Co, kdy a jak ve výchově dětí. 1. vydání Praha: Portál. 143 s. ISBN 80-7178-085-5.
  21. Meloun, M., et al. (2000). Transformation in the PC-aided Biochemical Data Analysis. Clin. Chem. Lab. Med., 38, 553-559. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Meloun, M., et al. (2002). Crucial Problems in Regression Modelling and Their Solutions. Analyst. 127, 433- 50. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Mikšík, O. (2003). Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-926-X.
  24. Patocka, Jiri & Zölzer, Friedo. (2012). Environmentální zdraví: naléhavé problémy. Kontakt, 15, 190-202. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Pelcák, S. (2014). Psychologie zdraví a nemoci. Hradec Králové: UHK, 2014.
  26. Průcha, J.,Walterová, E. & Mareš, J. (1995). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
  27. Prüss-Ustün, A., Wolf, J., Corvalán, C., Neville, T., Bos, R., Neira, M. (2017). Diseases Due To Unhealthy Environments: An Updated Estimate of the Global Burden of Disease Attributable to Environmental Determinants of Health. J Public Health (Oxf), 39(3):464-475. DOI: https://org/10.1093/pubmed/fdw085 Přejít k původnímu zdroji...
  28. Prüss-Ustün, A. et al. (2016). Preventing Disease Through Healthy Environments: A global Assessment of the Burden of Disease from Environmental Risks. WHO.
  29. RVŠ (2020). Výzkumná šetření RVŠ, Výroční zpráva Rady VŠ, 2020
  30. Selye, H. (1996). Život a stres. Bratislava : Obzor.
  31. Sicard, A., Pirolles, E., Gallet, R., Vernerey, M. S.,Yvon, M., Urbino, C., Peterschmitt, M., Gutierrez, S. & Michalakis, Y. (2019). A Multicellular Way of Life for a Multipartite Virus. eLife. DOI: https://doi.org/10.7554/eLife.43599 Přejít k původnímu zdroji...
  32. Šauerová, M. (1996) Varovné signály v diagnostice školní zralosti. Pedagogika, 5, 82-88.
  33. Štikar, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha : Karolinum. ISBN 80-246-0448-5.
  34. Švamberk Šauerová, M. (2019) Náchylnost studentů sportovních oborů ke stresu v komparaci s mírou náchylnosti studentů jiných oborů. In: Baisová, K., Kružliak, M. (eds.). Telesná výchova a šport v životě člověka. Konferenčný recenzovaný zborník vedeckých prác. Zvolen. ISBN 978-80-228-3187-1.
  35. Švamberk Šauerová, M. (2022) Student Wellbeing Support Project Based on the Analysis of Stress Susceptibility of Students of Various Fields of Study. Vzdělání, gramotnost, pregramotnost. (V tisku).
  36. Švamberk Šauerová, M. (2017). Projekt "Využití učebního stylu" jako prevence studijní neúspěšnosti studentů 1. ročníku bakalářského studia. Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích. Vol 1, No 1. Praha: VŠTVS PALESTRA.
  37. Švamberk Šauerová, M. (2017). Nespokojení studenti. Deník Metro. 22. 2. 2017.
  38. Švamberk Šauerová, M. (2022). Výchova neprůbojných a uzavřených dětí. Grada.
  39. Švamberk Šauerová, M. (2022). Tlak na precizní výkon a důsledky výchovného tlaku. In: Švamberk Šauerová, M. (ed.). Výchova neprůbojných a uzavřených dětí. Grada, 2022
  40. Tošner, J., Tošnerová, T. (2002). Burn-Out syndrom. Syndrom vyhoření. Pracovní sešit pro účastníky kurzu. Praha: Hestia.
  41. Wallace, D. S., Paulson, R. M., Lord, C. G., Bond, C. F. (2005). Which Behaviors Do Attitudes Predict? Meta-Analyzing the Effects of Social Pressure and Perceived Difficulty. Review of General Psychology. 9(3): 214- 227. Přejít k původnímu zdroji...