ISBN online: 978-80-7509-932-7 | DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7
Sborník 22. ročníku konference KRAJINNÉ INŽENÝRSTVÍ 2023, se zaměřením na zadržení vody v krajině a adaptační opatření na očekávané klimatické změny
14.–15. 9. 2023 Křtiny
- Jaromír Čašek (ed.)., Jitka Fialová (ed.).
Sborník 22. ročníku konference KRAJINNÉ INŽENÝRSTVÍ 2023 se zaměřením na zadržení vody v krajině a adaptační opatření na očekávané klimatické změny.
online: 2023, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Příspěvky konference
LUŽNÍ LESY NA JIŽNÍ MORAVĚ A KLAPKOVÝ JEZ POHANSKO – ŠANCE ZAJISTIT VODU PRO LUŽNÍ LESY NA SOUTOKU MORAVY A DYJE
Pavel Hopjan, Jan Dovrtěl
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0005
Lužní lesy v dolních nivách řek Moravy a Dyje až po jejich soutok jsou závislé na dostatku vody z řek. Zejména ve druhé polovině 20. století došlo k velkým změnám vodního režimu těchto lesů v souvislosti se stavebními úpravami na těchto řekách. V 90. letech 20. století byla místními lesníky přijata opatření k zajištění dostatku vody pro lužní lesy. V současné době připravuje státní podnik Lesy České republiky nový vodohospodářský projekt. Hlavním cílem tohoto projektu je výstavba příčného jezu na řece Dyji, který umožní lepší zásobování vodou lesů v polesí Soutok pod městem Břeclav. Klopový jez umožní efektivní využití vody z řeky Dyje a přítoku vody do poldru Soutok a zásobování vodou komplexu lužních lesů. Cílem těchto opatření je nahradit přirozený vodní režim povodní, na kterém je závislá biodiverzita zvláště chráněného území - EVL Soutok - Podluží.
STATICKÉ ŘEŠENÍ DŘEVĚNÝCH VODOHOSPODÁŘSKÝCH OBJEKTŮ
Václav Mráz, Martin Duchan
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0019
Dřevěné vodohospodářské stavby se budují především na horských tocích, kde je dostatek kvalitního dřeva vhodných rozměrů a tvarů. Jedná se o příčné objekty v korytě potoka nebo melioračního kanálu, které umožňují manipulaci s hladinou vody až do úrovně akumulačního prahu, případně až na dno. S ohledem na měnící se klimatické podmínky a pro zajištění opatření pro lokality ovlivněné hladinou podzemní vody nabývá jejich využití v posledním období stále většího významu. Neúplný účinek dřevěných převisů vedl k poznání, že je třeba věnovat větší pozornost jejich statickému řešení. V článku jsou uvedeny příklady posouzení dřevěných vodohospodářských objektů s ohledem na požadavky EUROCODES.
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY
Karel Wirth
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0032
Územní studie krajiny je specifický nástroj územního plánování zaměřený na návrh opatření v krajině s vyhlídkou jejich následného průmětu do územně plánovací dokumentace (především do územních plánů) a jejich postupné realizace např. prostřednictvím pozemkových úprav. Článek seznamuje čtenáře s obsahovým zaměřením územní studie krajiny a se souvisejícími metodickými materiály. Rovněž je představeno postavení územní studie krajiny v systému nástrojů územního plánování a vzájemný vztah územní studie krajiny a pozemkových úprav, s důrazem na vysvětlení principů přebírání návrhu řešení z pozemkové úpravy do územní studie krajiny a naopak.
REVITALIZACE RAŠELINIŠŤ Z POHLEDU PROJEKTANTA
Vendula Koterová, Josef Bím
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0038
Prezentace přístupu k přípravě projektu revitalizace rašelinišť a dalších mokřadních biotopů, praktické zkušenosti se zajišťováním podkladů, navrhováním řešení, projednáváním a výkonem autorského dozoru při výstavbě.
KRAJINNÉ ZMĚNY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH POLABÍ SE ZAMĚŘENÍM NA MOKŘADY, VČETNĚ RYBNÍKŮ
Pavel Richter
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0047
Článek představuje tři typologicky odlišné lokality z Polabí, kde se v minulosti nacházely rozsáhlé mokřady, včetně rybníků. Tyto lokality byly vybrány tak, aby představily zaniklé lužní louky, zaniklé "polní" mokřady, zaniklé rybníky a současně aby představily lokality, kde byly mokřadní biotopy alespoň částečně obnoveny. Hlavním cílem bylo představit snadno dostupné archivní mapy, na jejichž základě je možné posoudit časoprostorovou dynamiku mokřadních biotopů v místech zaniklých mokřadů s ohledem na jejich případnou obnovu. Článek představuje mapu 2. vojenského mapování jako nejvhodnější pro primární detekci historických mokřadů. Tato mapa poměrně přesně zobrazuje stav krajiny v polovině 19. století. Jednalo se mimo jiné o krajinu téměř neregulovaných vodních toků včetně jejich niv, dále mokřadů a pramenišť v místech, kde je dnes orná půda. Nicméně i prostorově méně přesná mapa 1. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století poskytuje vhodné informace pro hrubou identifikaci či detekci mokřadů. Jako doplněk k novějším podkladům lze použít i Müllerovu mapu Čech z roku 1720, která je prostorově nepřesná, protože zobrazuje vodní plochy (rybníky). Získané informace lze využít například při plánování krajiny, zejména s ohledem na obnovu a správu mokřadních biotopů včetně rybníků. Na takto obnovených lokalitách dochází ke zvýšení biodiverzity krajiny, což je v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
VODOPROPUSTNÉ MLATOVÉ POVRCHY PRO STEZKY A CHODNÍKY V KRAJINĚ
Karel Zlatuška
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0063
WATER-PERMEABLE FINE-GRAVEL SURFACES FOR PATHS AND SIDEWALKS IN
THE COUNTRYSIDE
The paper discusses tamped areas as an alternative surface for paths and sidewalks in the
countryside and shows the possibilities of information from the German FLL Methodology in
a similar climatic area - in the Czech Republic. In this context, the level of its water
permeability is also described. It is stated that a value of 3.6 litres per square meter per hour
allows only light rain to be absorbed. Therefore, it is necessary to add drainage equipment to
tamped paths and sidewalks. The conditions or limits for the use of the tamped areas follow
from the stated properties: (i) operation of vehicles up to 3.5 t and without horses, (ii)
minimum surface slope of 2.5% and maximum of approx. 6%, (iii) regular and intensive
maintenance. The article further describes in detail the technical requirements for aggregate
mixtures for tamped areas, the method of construction and maintenance. At the end of the
article there is a short comparison with similar materials and constructions that are used in
the Czech Republic on forest and field roads.
STAVEBNÍ ZÁKON A ZMĚNY PRO PROJEKTOVÁNÍ MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ
Stanislav Žatecký
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0082
Vliv stavebního zákona na požadavky na navrhování malých vodních nádrží. Údaje nezbytné pro zajištění bezpečnosti vodních nádrží.
ZAVEDENÍ NOVÝCH METODICKÝCH POSTUPŮ V OCHRANĚ PŮDY PŘED EROZÍ
Jana Podhrázská
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0087
Odborníci z široké akademické obce i z praxe již delší dobu upozorňují na potřebu aktualizovat stávající pokyny. Tuto práci umožnilo v roce 2022 zahájení projektu v rámci programu TAČR Životní prostředí, na kterém pracuje široké konsorcium odborníků z výzkumu i praxe. Cílem je vytvořit novou komplexní metodiku protierozní ochrany, která pokryje problematiku všech erozních procesů probíhajících na zemědělských půdách v ČR. Bude syntetizovat zásadní nové poznatky výzkumu a praxe z České republiky i ze zahraničí. Předkládaný článek je stručnou ukázkou dílčích výstupů projektu v roce 2022, které připravil tým řešitelů z ČZU, ČZU, MENDELU, UPOL, VUT, VUMOP a GEPRO.
VÝZNAM A VYUŽITÍ LESNÍCH MELIORAČNÍCH OKRSKŮ PRO ZVÝŠENÍ RETENČNÍ FUNKCE LESŮ
Vratislav Mansfeld
DOI: 10.11118/978-80-7509-932-7-0093
Plnění hydrických funkcí lesů je v současné době omezeno extrémními účinky změny klimatu, zejména v souvislosti s epizodickými suchy a vlnami veder. Tyto jevy jsou stále rozšířenější a intenzivnější. Deprivace lesní půdy způsobená suchem negativně ovlivňuje růst lesních porostů. Při řešení dané situace je třeba podporovat zadržování vody v lesích. Zpomalení a transformace odtoku je předpokladem akumulace vody lesními ekosystémy, včetně zlepšení půdních podmínek lesního stanoviště. Při ochraně a obnově přirozeného vodního režimu v lesích je nutné vytvořit základ pro podporu retenční funkce lesů. V Oblastních plánech rozvoje lesů jsou stanoviště ovlivněná vodou identifikována prostřednictvím Českého typologického systému lesních stanovišť. Na tomto základě jsou vymezeny a zmapovány lesnické meliorační obvody. Následně je možné formulovat doporučení zaměřená na posílení retenční schopnosti lesních stanovišť optimalizací lesního hospodaření s využitím specifického (nadlimitního) vodního režimu lesních půd.