DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0107

FLOWERING DYNAMICS OF SELECTED PLANTS WITH ALLERGENIC POLLEN

Jaroslav Rožnovský1,2, Milan Palát3
1 Czech Hydrometeorological department, branch Brno, Kroftova 43, 616 67 Brno, Czech Republic
2 Department of Breeding and Propagation of Horticultural Plants, Faculty of Horticulture, MendelUniversity in Brno Valtická 337, 691 44 Lednice, Czech Republic
3 Department of Quantitave methods, University of Defence, Brno, Czech Republic

Změna klimatu, která se projevuje statisticky prokazatelným zvyšováním teploty vzduchu, ovlivňuje také fenologické projevy rostlin. Z hlediska podmínek pro pobyt člověka v přírodě jsou důležité poznatky o fenofázi kvetení a její délce proto, že pyly určitých rostlin jsou příčinou alergií. Problematika výskytu a působení alergenního pylů je celosvětovým tématem a je studována z mnoha pohledů. Uváděny jsou výsledky statistického hodnocení fáze kvetení u druhů Tillia cordata, Fraxinus angustifolia, Acer campestre, Sambucus nigra v katastru Lednice. Naše výsledky dokládají, že je potřeba i z hlediska rekreace znát doby kvetení u rostlin s alergenním pylem. Díky prokazatelnému oteplování, a tím dřívějším nástupům fenofáze kvetení, a tím i dřívějšímu výskytu pylů se v podstatě zlepšují podmínky pro období počátku rekreace. Je to dáno tím, že největší počty návštěvníků Lednicko-valtického areálu přichází až v letním období. Na jeho počátku jde o výskyt pylu bezu černého, jeho dřívější kvetení tak pro alergiky podmínky zlepší. V tomto ohledu se oteplování projeví na podmínky rekreace pozitivně. Jistě, že je otázkou, nakolik zatíží návštěvníky areálu vysoké teploty vzduchu. Pro jednoznačné posouzení výskytu alergenního pylu by bylo potřebné provést analýzu kvetení všech rostlin s tímto pylem, ovšem u většiny nejsou k dispozici fenologická data.

Klíčová slova: Flowering phenophase, allergies, Lednice-Valtice area, air temperature

stránky: 107-111, Publikováno: 2024, online: 2022



Reference

  1. Asam, C., Hofer, H., Wolf, M., Aglas, L., & Wallner, M. (2015). Tree pollen allergens-An update from a molecular perspective. Allergy, 70(10), 1201-1211. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Cariñanos, P., & Casares-Porcel, M. (2011). Urban green zones and related pollen allergy: A review. Some guidelines for designing spaces with low allergy impact. Landscape and Urban Planning, 101(3), 205-214. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Chen, M., Xu, J., Devis, D., Shi, J., Ren, K., Searle, I., & Zhang, D. (2016). Origin and functional prediction of pollen allergens in plants. Plant Physiology, 172(1), 341-357. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Chong-Neto, H. J., Monge Ortega, O. P., Vitale, C., Ansotegui, I., Rosario, N., Haahtela, T., Galan, C., Pawankar, R., Murrieta-Aguttes, M., Cecchi, L., Bergmann, C., Ridolo, E., Ramon, G., Diaz, S. G., & Annesi-Maesano, I. (2020). The effects of climate change on respiratory allergy and asthma induced by pollen and mold allergens. Allergy, 75(9), 2219-2228. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Lake, I. R., Jones, N. R., Agnew, M., Goodess, C. M., Giorgi, F., Hamaoui-Laguel, L., Semenov, M. A., Solomon, F., Storkey, J., Vautard, R., & Epstein, M. M. (2017). Climate change and future pollen allergy in Europe. Environmental Health Perspectives, 125, 385-391. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Mothes, N., & Valenta, R. (2004). Biology of tree pollen allergens. Current Allergy and Asthma Reports, 4, 384-390. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Puc, M. (2003). Characterisation of pollen allergens. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 10, 143-149.
  8. Vrtala, S., Grote, M., Duchêne, M., van Ree, R., Kraft, D., Scheiner, O., & Valenta, R. (1993). Properties of tree and grass pollen allergens: Reinvestigation of the linkage between solubility and allergenicity. International Archives of Allergy and Immunology, 102(2), 160-169. Přejít k původnímu zdroji...