DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0311

THE “PLACE MEANING” CONCEPT IN EDUCATION: A CASE STUDY FROM THE BOHEMIAN PARADISE PROTECTED LANDSCAPE AREA, CZECHIA

Dominik Rubáš1,2,4, Anežka Nejedlová4, Tomáš Matějček1,3
1 Department of Social Geography and Regional Development, Faculty of Science, Charles University, Albertov 6, 128 00 Praha 2, Czech Republic
2 Department of Geography, Faculty of Science, Humanities and Education, Technical University of Liberec, Univerzitní nám. 1410, 461 17 Liberec, Czech Republic
3 Department of Geography, Faculty of Science, J. E. Purkyně University in Ústí nad Labem, Pasteurova 3632/15, 400 96 Ústí nad Labem, Czech Republic
4 Department of Primary Education, Faculty of Science, Humanities and Education, Technical University of Liberec, Univerzitní nám. 1410, 461 17 Liberec, Czech Republic

Místní krajina je část prostoru, která člověka obklopuje od jeho dětství a nabízí mu možnosti kognitivního, emocionálního i psychomotorického rozvoje. Žáci v ní vyrůstají a vytvářejí si k ní vztah, který se může v průběhu života rozšířit i na větší prostorová měřítka. Tento vztah může být ovlivněn významy, které žáci danému území přidělují. Existuje ovšem jen málo výzkumů, které by se zabývaly konceptem “place meaning” ve vzdělávání. Předkládaný výzkum se snaží tuto mezeru ve výzkumu vyplnit. Respondenty jsou žáci 5. ročníků základních škol, nacházejících se v oblasti CHKO Český ráj či v její těsné blízkosti. Výzkumu se zúčastnilo 257 žáků, tedy 44 % z jejich celkového počtu. Data byla shromážděna pomocí terénního výzkumu s využitím dotazníku. Doplněna byla rozhovory s žáky ve focus group. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí obsahové analýzy, deskriptivní statistiky a statistické analýzy. Výsledky ukazují, že z konkrétních míst si žáci pod pojmem Český ráj představí nejčastěji Trosky a Turnov. Zároveň byla tato místa žáky nejčastěji rozpoznána na fotografiích. Žáci nejčastěji spojují Český ráj s přídavnými jmény “krásný”, “hezký” a “chráněný”. Chlapci poznali více významných míst než dívky a celkově znalost těchto míst signifikantně roste s časem, který děti tráví v přírodě. Výsledky přispívají k výzkumu vztahu k místu – důležité oblasti environmentálního vzdělávání.

Klíčová slova: environmental education, children, sense of place, landscape protection

stránky: 311-317, Publikováno: 2024, online: 2024



Reference

  1. Davenport, M. A., & Anderson, D. H. (2005). Getting from sense of place to place-based management: An interpretive investigation of place meanings and perceptions of landscape change. Society & Natural Resources, 18(7), 625-641. https://doi.org/10.1080/08941920590959613 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Foote, K. E., & Azaryahu, M. (2009). Sense of place. In: Kitchin, R., Thrift, N., (eds.). International Encyclopedia of Human Geography. Elsevier, pp. 96-100. https://doi.org/10.1016/B978-008044910-4.00998-6 Přejít k původnímu zdroji...
  3. Harris, F. (2021). Developing a relationship with nature and place: the potential role of forest school. Environmental Education Research, 27(8), 1214-1228. https://doi.org/10.1080/13504622.2021.1896679 Přejít k původnímu zdroji...
  4. Chromý, P., Semian, M., & Kučera, Z. (2014). Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje. Geografie, 119(3), 259-277. https://doi.org/10.37040/geografie2014119030259 Přejít k původnímu zdroji...
  5. Kudryavtsev, A., Stedman, R. C., & Krasny, M. E. (2012). Sense of place in environmental education. Environmental education research, 18(2), 229-250. https://doi.org/10.1080/13504622.2011.609615 Přejít k původnímu zdroji...
  6. Lee, H., & Chiang, C.-L. (2016). Sense of place and science achievement in the place-based science curriculum. International Journal of Information and Education Technology, 6, 700-704. Přejít k původnímu zdroji...
  7. MEYS (2021). Framework Educational Programme for Basic Education. Ministry of Education, Youth and Sports, Czech Republic, Prague.
  8. Proshansky, H. M., Fabian, A. K., & Kaminoff, R. (1983). Place-identity: Physical world socialization of the self. Journal of Environmental Psychology, 3(1), 57-83. https://doi.org/10.1016/S0272-4944(83)80021-8 Přejít k původnímu zdroji...
  9. Relph, E. (1976). Place and placelessness. London: Pion.
  10. Semken, S., & Freeman, C. B. (2008). Sense of place in the practice and assessment of place-based science teaching. Science Education, 92(6), 1042-1057. https://doi.org/10.1002/sce.20279 Přejít k původnímu zdroji...
  11. Sobel, D. (2004). Place-based Education: Connecting Classrooms & Communities. The Orion Society.
  12. Stedman, R. C. (2002). Toward a social psychology of place: Predicting behavior from place-based cognitions, attitude, and identity. Environment and behavior, 34(5), 561-581. https://doi.org/10.1177/0013916502034005001 Přejít k původnímu zdroji...
  13. Stedman, R. C. (2003). Sense of place and forest science: Toward a program of quantitative research. Forest Science, 49(6), 822-829. 10.1093/FORESTSCIENCE/49.6.822 Přejít k původnímu zdroji...
  14. Tomčíková, I., & Rubáš, D. (2023). Vnímanie pojmov miestna krajina a miestny región žiakmi základných škôl. Geografické štúdie, 16, 58-69. https://doi.org/10.24040/2023.9788055720494 Přejít k původnímu zdroji...
  15. UNESCO (2015). SDG4-Education 2030, Incheon Declaration and Framework for Action. For the Implementation of Sustainable Development Goal 4, Ensure Inclusive and Equitable Quality Education and Promote Lifelong Learning Opportunities for All.
  16. Williams, D. R., & Vaske, J. J. (2003). The measurement of place attachment: Validity and generalizability of a psychometric approach. Forest Science, 49(6), 830-840. 10.1093/FORESTSCIENCE/49.6.830 Přejít k původnímu zdroji...
  17. Young, M. (1999). The social construction of tourist places. Australian Geographer, 30, 373-389. https://doi.org/10.1080/00049189993648 Přejít k původnímu zdroji...