DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0399

WILL THE GLOBAL CLIMATE CHANGE-INDUCED CHANGES IN THE STRUCTURE OF OUR FORESTS BRING ABOUT A SIGNIFICANT CHANGE IN THE REPRESENTATION OF ALLERGENIC TREE SPECIES?

Petr Kupec1
1 Department of Landscape Management, Faculty of Forestry and W ood Technology, Mendel University in Brno, Czech Republic

Článek se zabývá potenciální změnou proporcí zastopupení alergenních dřevin jakžto driveru negativního vlivu lesů na rekreaci, resp. zdraví obyvatelstva obecně, v důsledku změny průměrných teplot jakžto důsledek klimatické změny. Na území střední Evropy lze za významné alergenní dřeviny považovat především habr obecný (Carpinus betulus), břízy (Betula sp.) a olše, zejména olši lepkavou (Alnus glutinosa). Scénáře vývoje klimatu publikované Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC) do roku 2100 naznačují, že s trendem zvyšování teploty vzduchu dojde k výrazné změně stanovištních podmínek našich lesů a tím pravděpodobně i ke změně jejich struktury. Lze předpokládat, že změna struktury lesů bude znamenat mimo jiné i zvýšení podílu listnáčů. Článek naznačuje možný vývoj zastoupení alergenních dřevin na území ČR a vliv tohoto vývoje na rekreační a zdravotně-hygienický potenciál lesů v blízké budoucnosti v tom smyslu, že koncept „přirozených lesů“ bude nahrazen konceptem „adaptovaných lesů“, zastoupení břízy v lesích se v dlouhodobém časovém měřítku nezmění (2,8%), zastoupení olše (1,7% ) se pravděpodobně sníží v důsledku obecného vysýchání lesů a zastoupení habru (1,3%) pravděpodobně vzroste v důsledku aplikace adaptovaných lesů, změny rozsahu LVS a v důsledku jeho odolnosti proti dopadům GKZ. Signifikantní změnu složení alergenních pylů z lesů (PUPFLu) lze očekávat za cca 40 let. Mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa lze očekávat výrazný nárůst proporce habru v tzv. rozptýlené krajinné zeleni, a to až do nadmořských výšek kolem 450 m n. m. (5% možná více), zachování proporce olše jako zejména základního druhu vegetačních doprovodů vodních toků (2,4 %) a snížení proporce břízy (4,2 %).

Klíčová slova: Allergic tree species, recreational forest function, health-hygienic forest function

stránky: 399-402, Publikováno: 2024, online: 2024



Reference

  1. Kupec, P., Deutscher, J., & Školoud, L. (2018). Tree species composition influences differences in water use efficiency of upland forested microwatersheds. Eur J Forest Res 137, 477-487. https://doi.org/10.1007/s10342-018-1117-0 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Kupec P, Deutscher J, Futter M. (2021). Longer Growing Seasons Cause Hydrological Regime Shifts in Central European Forests. Forests. 12(12):1656. https://doi.org/10.3390/f12121656 Přejít k původnímu zdroji...
  3. Vahalík, P. (2012). Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz, 21. konference GIS Esri v ČR, 2012
  4. Ministry of Agriculture of CR. 2021. Information on Forests and Forestry in the Czech Republic by 2020
  5. IPCC. (2021) Summary Report on the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)
  6. Czech forest think tank. 2016. NIL II 2011 - 2015