
DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0399
WILL THE GLOBAL CLIMATE CHANGE-INDUCED CHANGES IN THE STRUCTURE OF OUR FORESTS BRING ABOUT A SIGNIFICANT CHANGE IN THE REPRESENTATION OF ALLERGENIC TREE SPECIES?
- Petr Kupec1
- 1 Department of Landscape Management, Faculty of Forestry and W ood Technology, Mendel University in Brno, Czech Republic
Článek se zabývá potenciální změnou proporcí zastopupení alergenních dřevin jakžto driveru negativního vlivu lesů na rekreaci, resp. zdraví obyvatelstva obecně, v důsledku změny průměrných teplot jakžto důsledek klimatické změny. Na území střední Evropy lze za významné alergenní dřeviny považovat především habr obecný (Carpinus betulus), břízy (Betula sp.) a olše, zejména olši lepkavou (Alnus glutinosa). Scénáře vývoje klimatu publikované Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC) do roku 2100 naznačují, že s trendem zvyšování teploty vzduchu dojde k výrazné změně stanovištních podmínek našich lesů a tím pravděpodobně i ke změně jejich struktury. Lze předpokládat, že změna struktury lesů bude znamenat mimo jiné i zvýšení podílu listnáčů. Článek naznačuje možný vývoj zastoupení alergenních dřevin na území ČR a vliv tohoto vývoje na rekreační a zdravotně-hygienický potenciál lesů v blízké budoucnosti v tom smyslu, že koncept „přirozených lesů“ bude nahrazen konceptem „adaptovaných lesů“, zastoupení břízy v lesích se v dlouhodobém časovém měřítku nezmění (2,8%), zastoupení olše (1,7% ) se pravděpodobně sníží v důsledku obecného vysýchání lesů a zastoupení habru (1,3%) pravděpodobně vzroste v důsledku aplikace adaptovaných lesů, změny rozsahu LVS a v důsledku jeho odolnosti proti dopadům GKZ. Signifikantní změnu složení alergenních pylů z lesů (PUPFLu) lze očekávat za cca 40 let. Mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa lze očekávat výrazný nárůst proporce habru v tzv. rozptýlené krajinné zeleni, a to až do nadmořských výšek kolem 450 m n. m. (5% možná více), zachování proporce olše jako zejména základního druhu vegetačních doprovodů vodních toků (2,4 %) a snížení proporce břízy (4,2 %).
Klíčová slova: Allergic tree species, recreational forest function, health-hygienic forest function
stránky: 399-402, Publikováno: 2024, online: 2024
Reference
- Kupec, P., Deutscher, J., & Školoud, L. (2018). Tree species composition influences differences in water use efficiency of upland forested microwatersheds. Eur J Forest Res 137, 477-487. https://doi.org/10.1007/s10342-018-1117-0
Přejít k původnímu zdroji...
- Kupec P, Deutscher J, Futter M. (2021). Longer Growing Seasons Cause Hydrological Regime Shifts in Central European Forests. Forests. 12(12):1656. https://doi.org/10.3390/f12121656
Přejít k původnímu zdroji...
- Vahalík, P. (2012). Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz, 21. konference GIS Esri v ČR, 2012
- Ministry of Agriculture of CR. 2021. Information on Forests and Forestry in the Czech Republic by 2020
- IPCC. (2021) Summary Report on the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)
- Czech forest think tank. 2016. NIL II 2011 - 2015