DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-996-9-0108

NOVELIZACE ODBORNÉHO POHLEDU NA KYSELOST SYROVÉHO KRAVSKÉHO MLÉKA, 2024 / REVISION OF THE EXPERT OPINION ON THE ACIDITY OF RAW COW'S MILK, 2024

Oto Hanuš1, Hana Nejeschlebová1, Gavin Thompson2, Marcela Klimešová1, Murat Su2, Jaroslav Kopecký1, Radoslava Jedelská1, Jitka Čejková2, Petr Tichovský3
1 Výzkumný ústav mlékárenský, Praha, Zemědělská 16, Šumperk, 787 01
2 Bentley Czech s.r.o., Dolní, Prostějov 1, 796 01
3 Moravia Lacto a.s., Jiráskova 2430/94, Jihlava 1, 586 01

Titrační kyselost mléka (TKM) je stará a důležitá technologická vlastnost, která má a nemusí mít významnou korelaci k aktivní kyselosti pH podle stavu mléka (primární a sekundární TKM, jejich poměr) a stavu pufrační kapacity mléka. Na TKM se technologickým vývojem v mlékařství, např. v Evropě, jako na kontrolní ukazatel kvality syrového mléka (proplácení mléka) téměř zapomnělo. Tak tomu ovšem není při kontrole zpracování mléka v mlékárnách. Také v mnoha zemích budujících mlékařství v náročných klimatických podmínkách je stále cenným ukazatelem. Proto je zde zájem o rychlé stanovení TKM pomocí rutinní infračervené spektroskopie, tedy o kalibrační modely. V databázích A a B byly derivovány poměrně úspěšné kalibrační modely MIR-FT pro TKM podle relevantních spekter: A kalibrační korelační koeficient r = 0,695 (P < 0,001), n = 207; A a B r = 0,91 (P < 0,001), n = 414. Při odhadu pH (A a B, n = 418) ze spekter MIR-FT r = 0,907 (P < 0,001) při validaci, což je překvapivě nadějný výsledek pro efektivní využití v analytické praxi. Až 82,3 % z variability odhadnutých hodnot pH (MIR-FT) bylo dáno variacemi v referenčních hodnotách. V ČR byl v srpnu 2023 zaznamenán problém s TKM při nákupu mlékáren, nižší hodnoty. Na vytvořené databázi byl novelizován pohled na interpretaci hodnot TKM z aktuálního pohledu po 40 letech vývoje a změn v mlékařství.

Klíčová slova: dojnice, mléko, titrační kyselost mléka, aktivní kyselost pH, protein, laktóza, počet somatických buněk, celkový počet mikroorganismů, rezidua inhibičních látek, sezóna, korelace, infračervená spektroskopie, kalibrační model, novela

stránky: 108-118, online: 2024



Reference

  1. Colinet, F. G., Soyeurt, H., Anceau, C., Vanlierde, A., Keyen, N., Dardenne, P., Gengler, N., Sindic, M. (2013): Potential estimation of titratable acidity in cow milk using mid-infrared spectrometry. In 37th International Committee for Animal Recording (ICAR) Meeting, Riga, Latvia, 2010. http://www.icar.org/Documents/Riga_2010/ppt/Colinet.pdf
  2. ČSN 57 0529 (1993): Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování. Czech Normalization Institute, Prague.
  3. ČSN 57 0530 (1972): Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků. ČNI Praha.
  4. De Marchi, M., Toffanin, V., Cassandro, M., Penasa, M. (2014): Invited review: Mid-infrared spectroscopy as phenotyping tool for milk traits. Journal of Dairy Science, 97: 1171-1186. http://dx.doi.org/ 10.3168/jds.2013-6799 Přejít k původnímu zdroji...
  5. De Marchi, M., Fagan, C. C., O'Donnell, C. P., Cecchinato, A., Dal Zotto, R., Cassandro, M., Penasa, M., Bittante, G. (2009): Prediction of coagulation properties, titratable acidity, and pH of bovine milk using mid-infrared spectroscopy. Journal of Dairy Science, 92: 423-432. doi:10.3168/jds.2008-1163 Přejít k původnímu zdroji...
  6. Fischer, V., Ribeiro, M. E. R., Zanela, M. B., Marques, L. T., Abreu, A. S., Machado, S. C., Fruscalso, V., Barbosa, R. S., Stumpf, M. T. (2011): Leite instável não ácido: um problema solucio nável? XXI Congresso Brasileiro de Zootecnia, Universidade Federal de Alagoas, 23 a 27 de maio: 1-19.
  7. Hanuš, O., Kučera, J., Říha, J., Hegedüšová, Z., Jedelská, R. (2021 a): Význam hodnoty titrační kyselosti mléka nyní a dříve - část II. Mlékařské listy - zpravodaj, 32, 186(3): 1-8.
  8. Hanuš, O., Roubal, P., Klimešová, M., Jedelská, R., Hegedüšová, Z. (2019): Retrospektivní analýza trendů vývoje dojivosti a kvality syrového kravského mléka v České republice. Mlékařské listy - zpravodaj, 30, 172(1): 4-11.
  9. Hanuš, O., Říha, J., Kučera, J., Hegedüšová, Z., Jedelská, R. (2021 b): Význam hodnoty titrační kyselosti mléka dříve a nyní - část I. Mlékařské listy - zpravodaj, 32, 185(2): 1-7.
  10. Jankovská, R. (2004): Využití blízké infračervené spektroskopie (NIR) při hodnocení vybraných mléčných produktů. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně: 176.
  11. Khastayeva, A. Z., Zhamurova, V. S., Mamayeva, L. A., Kozhabergenov, A. T., Karimov, N. Z., Muratbekova, K. M. (2021): Qualitative indicators of milk of Simmental and Holstein cows in different seasons of lactation. Veterinary World, 14(4): 956-963. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Kratochvíl, L. (1984): Kyselost mléka a hodnota pH. Náš chov, 3, příloha Mlékárenský Průmysl: 1-2.
  13. Machado, S. C., Fischer, V., Stumpf, M. T., Stivanin, S. C. B. (2017): Seasonal variation, method of determination of bovine milk stability, and its relation with physical, chemical, and sanitary characteristics of raw milk. Revista Brasileira de Zootecnia / Brazilian Journal of Animal Science, 46(4): 340-347. https://doi.org/10.1590/s1806-92902017000400010 Přejít k původnímu zdroji...
  14. Molina, L. H., González, R., Brito, C., Carrillo, B., Pinto, M. (2001): Correlacion entre la termoestabilidad y prueba de alcohol de la leche a nivel de un centro de acopio lechem. Archivos de medicina veterinaria / Archives Medicine Veterinary, 33(2). http://dx.doi.org/10.4067/S0301-732X2001000200012 Přejít k původnímu zdroji...
  15. Nurtayeva, Z. (2022): Analysis of qualitative and quantitative indicators of milk production and processing at the enterprises of the Akmola region. Potravinarstvo, Slovak Journal of Food Sciences, 16: 69-79. https://doi.org/10.5219/1720 Přejít k původnímu zdroji...
  16. Özdemir, D., Kahyaoglu, D. T. (2020): Identification of microbiological, physical, and chemical quality of milk from milk collection centers in Kastamonu Province. Turkish Journal of Veterinary and Animal Science, 44: 118-130. doi:10.3906/vet-1908-86 Přejít k původnímu zdroji...
  17. Pen, A. (1995): Ursachen des erhöhten Säuregrades in der Kuhmilch. Bericht über die 22. Tierzuchttagung BAL Gumpenstein, Aktuelle Forschungsergebnisse und Versorgungsempfehlungen in der Rindermast und Milchviehfütterung: 51-57.
  18. Růžičková, J. (2007): Aplikace NIR spektrometrie v kontrole kvality zemědělských materiálů a produktů. Disertační práce, MZLU Brno: 136.
  19. Thieme, D. A., Dettmer, R., Schmeichel, A. (1983 a): Zur physiologischen Säurezahl-Norm für Herdenmischmilch. Monatshefte für Veterinärmedizin, 38(1): 13-16.
  20. Thieme, D. A., Grunwald, A., Kron, A., Sander, W., Schmeichel, A. (1983 b). Normalabweichungen der Säurezahl von Herdenmich und deren Ursachen. Monatshefte für Veterinärmedizin, 38(1): 16-24.
  21. Varvažovský, V., Kukačka, F., Mácha, F., Kroulík, J. et al. (1985): Sledování příčin výskytu nestandardního mléka v kyselosti pod 6,2 ml a s omezenými prokysávacími schopnostmi v návaznosti na úroveň výživy. ÚKZÚS Praha, Závěrečná zpráva 1984-1985: 21.