DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7701-100-6-0144

EVOLUCE VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE POTRAVIN V ZÁVISLOSTI NA TECHNOLOGICKÉM POKROKU: POTRAVINÁŘSTVÍ 1.0 AŽ 5.0

EVOLUTION OF FOOD PRODUCTION, PROCESSING AND DISTRIBUTION DEPENDING ON TECHNOLOGICAL PROGRESS: FOOD INDUSTRY 1.0 TO 5.0

Miroslav Jůzl1, Jan Slováček1, Aneta Kocandová1, Martin Fajman2, Jiří Čupera2, Jindřich Svoboda3, Miroslav Bajbár4
1 Ústav technologie potravin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno, Česká republika
2 Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno, Česká republika
3 PRANTL Masný průmysl s.r.o., Havlíčkovo náměstí 46, 394 68 Žirovnice, Česká republika
4 Ing. Miroslav Bajbár, Ph.D., Broker Operační skupiny, Nopova 3926/71, 615 00 Brno, Česká republika


Cílem tohoto příspěvku a posterového sdělení je poskytnout vstupní informace k problematice digitalizace a automatizace a etapám vývoje potravinářského průmyslu. Ty lze postavit na etapách vývoje v rámci průmyslové revoluce. Jsou označovány čísly a v současnosti můžeme slyšet a číst o páté etapě. Potravinářství 1.0: Mechanizace a pára (konec 18. stol. – 19. stol.) tato fáze ukončila éru čistě ruční a domácí výroby. Hlavním motorem byla průmyslová revoluce a přechod od řemeslné výroby k prvním továrnám. Využití parního stroje pro mletí obilí nebo pohon lisů. Můžeme sem zařadit i objev konzervace v plechovkách (Nicolas Appert) a stavbu a provoz prvních velkých cukrovarů. Potravinářství 2.0: Masová výroba a rozvoj užití elektřiny (konec 19. stol. – polovina 20. stol.). S příchodem elektřiny a pásové výroby se potraviny staly průmyslovým výrobkem. Zavedení montážních linek (inspirováno jatkami v Chicagu). Rozvoj chladírenských technologií umožnil přepravu potravin na velké vzdálenosti. Pasterizace, masové balení potravin, rozvoj světové známých značek položil základy marketingu a začal mít výrazně ekonomický a společenský aspekt. Potravinářství 3.0: Automatizace spojená s informačními technologiemi (70. léta 20. stol. – počátek 21. století). Tato éra je spojena s nástupem počítačů a elektroniky do výroby. První roboti na linkách, automatizované balicí systémy a řízení zásob pomocí softwaru. Rozšíření geneticky modifikovaných organismů (GMO), mikroprocesory řídící teplotu a tlak při zpracování, vznik globálních logistických řetězců. Potravinářství 4.0: Digitalizace a chytré výrobní podniky. Označuje se rovněž jako Smart Food Manufacturing. Vše je propojeno internetem věcí (IoT). Stroje spolu komunikují v reálném čase. Vhodná, robustní a aktuální data umožňují předpovídat poptávku. Využívá se blockchain pro sledování původu potravin od farmáře až na stůl. Rozvíjí se precizní zemědělství (drony, senzory v půdě), 3D tisk potravin, vertikální farmy. Potravinářství 5.0: Trend provázání personalizace a udržitelnosti. Zatímco Průmysl 4.0 byl o strojích, 5.0 má být o příklonu k člověku, planetě a zdraví. Mluví se o spolupráci lidí a kolaborativních robotů (tzv. koboty). Důraz na cirkulární ekonomiku (bezezbytkové zpracování, minimalizace nebo i zásadní zpracování vedlejších produktů při výrobě). Vizionáři a investoři prostřednictvím nových firem razí cestu pro potraviny na míru podle DNA (personalizovaná výživa), kultivované (laboratorní) maso, využití alternativních proteinů (hmyz, řasy). 

Klíčová slova: masný průmysl, robot, automatizace, práce, technologie, systém

stránky: 144-150, online: 2026



Reference

  1. Acemoglu, D., Johnson, S., Robinson, J. A. (2001): The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation. The American Economic Review, 91(5), 1369-1401. Dostupné z: https://doi.org/10.1257/aer.91.5.1369 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Barbut, S. (2020): Meat industry 4.0: A distant future? Animal Frontiers, 10, 38-47. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/af/vfaa038 Přejít k původnímu zdroji...
  3. Bouzembrak, Y., Kluche, M., Gavai, A., Marvin, H. J. P. (2019): Internet of Things in food safety: Literature review and a bibliometric analysis. Trends in Food Science and Technology, 94, 54-64. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.tifs.2019.11.002 Přejít k původnímu zdroji...
  4. Galbreath, J., Ljubownikow, G., Tisch, D. (2026): Circular economy outcomes in EU countries: The impact of manufacturing sectors and the moderating effects of investment, employment and trade. Journal of Cleaner Production, 554, 148059. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2026.148059 Přejít k původnímu zdroji...
  5. Kuznets, S. (1957): Quantitative Aspects of the Economic Growth of Nations: II. Industrial Distribution of National Product and Labor Force'. The American Economic Review, 47(4), 1-111. Dostupné z: https://doi.org/10.1086/449740 Přejít k původnímu zdroji...
  6. Palmisano, G. O., Rocchi, L. (2026): Digitalization for Food Security and Sustainability: Innovations and Impacts. In. Reference Module in Food Science, Elsevier, ISBN 9780081005965. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-443-40334-7.00047-2 Přejít k původnímu zdroji...
  7. WHO (2024): United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division, 2024. World Population Prospects 2024 [online]. New York: United Nations. Dostupné z: https://population.un.org/wpp/ [vid. 3. 6. 2026].
  8. Xu, W., He, Y., Li, J., Zhou, J., Xu, E., Wang, W., Liu, D. (2023): Robotization and intelligent digital systems in the meat cutting industry: From the perspectives of robotic cutting, perception, and digital development. Trends in Food Science and Technology, 135, 234-251. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.tifs.2023.03.018 Přejít k původnímu zdroji...
  9. Zafar, M. H., Langås, E. F., Sanfilippo, F. (2024): Exploring the synergies between collaborative robotics, digital twins, augmentation, and industry 5.0 for smart manufacturing: A state-of-the-art review. Robotics and Computer-Integrated Manufacturing, 89, 102769. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.rcim.2024.102769 Přejít k původnímu zdroji...
Návrat zpět