DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0097

ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ BIOFILNÍ ORIENTACI UČITELE A JEHO PŘÍSTUP K (ENVIRONMENTÁLNÍ) VÝCHOVĚ

Jana Létalová

Empirická studie se zaměřuje na postižení stěžejních aspektů ovlivňujících vývoj biofilně / propřírodně orientovaného učitele a jeho přístup k výchově, a následné předložení jeho portrétu, který je označen termínem bioprofil. Jako zastřešující metodologický diskurz byla zvolena kvalitativní metodologie. Skupinu respondentů tvořili čtyři učitelé, kteří byli vybíráni na základě předem stanovených kritérií. Pro sběr, analýzu a interpretaci dat byla využita biografická metoda životní historie v kombinaci s narativním, fenomenologickým a hermeneutickým přístupem. Výsledný bioprofil, který vychází primárně ze spontánní narace respondentů, propojuje tři vzájemně se podmiňující dimenze, které vzešly z analýzy a komparace získaných dat. Studie nabízí komplexnější pohled na biofilně zaměřeného učitele. Zkoumání životní historie každého respondenta umožnilo nejen identifikovat zásadní činitele, kteří se podíleli na jeho propřírodní orientaci, ale vedlo též k hlubšímu porozumění jeho osobnosti a způsobu jeho pedagogického myšlení.

Klíčová slova: biofilní orientace jedince, výchova, environmentální výchova, biofilní výchova, přístup učitele k výchově, bioprofil

stránky: 97-104, online: 2022



Reference

  1. Emmott, S. (2013). 10 Billion. London: Penguin Books Ltd.
  2. Franěk, M. (2006). Výzkum antropocentrických a biocentrických postojů k přírodě v české populaci. In: E. Strejčková (Ed.), Výzkum odcizování člověka přírodě: závěrečná zpráva (s. 47-64). Praha: Toulcův Dvůr.
  3. Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
  4. Horká, H. (2003). Výzkum faktorů ovlivňujících úroveň rozvoje ekopedagogické kompetence. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů [CD-ROM]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
  5. Chawla, L. (1998). Significant life experiences revisited: a review of research on sources of environmental sensitivity. Journal of environmental education, 29(3), 11-21. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Chawla, L. (1999). Life paths into effective environmental action. Journal of environmental education, 31(1), 15-26. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Kullmuss, A., & Agyeman, J. (2002). Mind the gap: Why do people act environmentally and what are the barriers to pro-environmental behavior. Environmental education research, 8(3), 239-260. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Krajhanzl, J. (2015). Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Brno: Lipka. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Palmer, J. (1995). Influences on pro-environmental practices. In: J. Palmer, W. Goldstein, & A. Cumow (Eds.), Planning education to care for the earth (s. 3-8). IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK.
  10. Soukup, P., & Jandová N. (2001). Češi a životní prostředí (na okraj jednoho výzkumu). In: Šauer, P. (Ed.), Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky (s. 222-233). Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře.
  11. Steg, L., & Vlek, Ch. (2009). Encouraging pro-environmental behaviour: An integrative review and research agenda. Journal of environmental psychology, 29(3), 309-317. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Strejčková, E., et al. (2005). Děti, aby byly a žily. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
  13. Šmajs, J. (2016). Fenomén technika. Brno: Doplněk.
  14. Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativnî výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
  15. Tanner, T. (1980). Significant life experiences: A new research area in environmental education. Journal of environmental education, 11(4), 20-24. Přejít k původnímu zdroji...