
ISBN: 978-80-7509-372-1 | ISBN online: 978-80-7509-410-0 | DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0
VÝZNAM ONEMOCNĚNÍ LIDÍ A ZVÍŘAT PŘI ROZVOJI REGIONŮ
- Ivo Pavlík, Dana Hübelová, Miroslav Horák, Kristina Somerlíková
Regional development is determined by many factors, which are currently being studied from many different perspectives. One of the most important key indicators is the health of human population influenced by social, economic and environmental factors. Nevertheless, the single factors existing within the individual and the society, making the emergence if diseases in different ways play a central role in the population health in this region, either alone or more often in a number of combinations. This book deals not only with infectious agents of various diseases, but also with non-infectious diseases. Its occurrence in the population is very often recorded only in case of an increasing negative effect on different parts of the development. Inappropriate lifestyle, diet, workload in unsuitable conditions, contaminated environments and other factors can significantly affect disease incidence of certain groups or in certain parts of regions or even entire regions. In developing countries a significant role is played by folk healers and shamans as the health care system lacks the adequate health coverage, where is no publicly funded health care system. The introduction of various preventive measures and integration into coordinated action should be taken into account as well. In developed countries there appears to be a new risk phenomenon in eating habits, a change in eating pointing to consume a minimum of heat-treated foodstuffs, or even raw food. But in fact, ecological changes associated with both intensive and extensive farming, deforestation in tropical and subtropical areas, expanding uncoordinated urbanization in developing countries and return to country living in developed countries are bringing new, often hitherto unknown risks. The submitted work is trying to look at the existing or new risks presented through the prism of experts dealing with both infectious and non-infectious diseases, anthropology and risks of different leisure activities. The main goal is not to enumerate all nosological units of diseases and disease risk of their creation, but looking at the presentation of regional development through factors affecting the health of their inhabitants.
Keywords: epidemiology, infectious, noninfectious, sapronosis, zoonosis, demography, environmental factors, socio-economic factors, traditional medicine, shamanism, companion animals, animotherapy
1. edition, Published: 2015, online: 2015, publisher: Mendelova univerzita v Brně
Contents
NEMOCNOST A VÝZNAM ZDRAVÍ PRO ROZVOJ REGIONŮ
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0018
Člověk a prostředí, v němž se pohybuje, by měli být v ideálním případě ve vzájemném souladu. Zájem o zdraví, zdravotní stav a hledání příčin nemocí se dnes zintenzivňuje hlavně v souvislosti s mnoha společenskými, politickými i ekonomickými změnami a se zvyšujícím se znečištěním prostředí. Kvalita zdraví obyvatelstva se všeobecně považuje a jeden z nejdůležitějších indikátorů složitých vazeb mezi demografickými, sociálními, ekonomickými, ekologickými, ale i politickými procesy.
NEINFEKČNÍ (CIVILIZAČNÍ) NEMOCI
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0042
Značná část populace nebere v úvahu péči o vlastní zdraví jako hlavní faktor možného onemocnění, přestože tvorba zdraví vychází nejen ze samotné zdravotní péče, ale také z podpory zdraví v rámci zdravého životního stylu. Výskyt nových případů tzv. neinfekčních nemocí (non-communicable diseases – NCD) nazývaných také civilizační choroby se zvyšujícím se věkem roste. Jak uvádí Klesla (2013), tempo růstu nových případů dosahuje ve věku 29–60 let u nemocí pohybového aparátu 16,5 %, u kardiovaskulárních nemocí 12 % a u novotvarů 1,7 %. Tento nárůst signalizuje prohlubování tendence k úbytku zdraví z důvodu onemocnění civilizačními chorobami typu NCD se zvyšujícím se věkem, a to již od věkových kategorií středního věku. Příčinou je právě nezdravý životní styl.
SITUACE V NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH ZEMÍCH SVĚTA A PŘÍRODNÍ FAKTORY VÝSKYTU INFEKČNÍCH NEMOCÍ
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0061
Organizace spojených národů (OSN) se prakticky již od svých počátků snaží monitorovat sociální a ekonomickou úroveň a vyspělost jednotlivých států. Původně se používalo rozdělení světa na rozvinuté a rozvojové státy. To však přestalo v 60. letech 20. století stačit a na prvním zasedání Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD) v roce 1964 se poprvé objevila myšlenka vyčlenit ze skupiny rozvojových zemí ty nejchudší a nejzaostalejší. Vznikla tak nová skupina nejméně rozvinutých zemí světa, neboli Least Developed Countries (LDCs), jejíž ustanovení schválil v roce 1971 Výbor pro plánování rozvoje (Committee for Development Policy – CDP) působící v rámci Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC, 2014). Od roku 1971, kdy OSN poprvé vytvořila kategorii nejméně rozvinutých zemí (OSN, 2013), se počet těchto zemí téměř zdvojnásobil z původních 25 na 48.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ PŮDOU
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0068
Při rozvoji regionů se i v dnešní době může negativním způsobem projevovat výskyt infekčních onemocnění lidí a zvířat. Infekce se mohou šířit buď jen mezi lidmi (antroponózy) nebo se u zvířat mohou vyskytovat infekční onemocnění, která jsou přenosná i na člověka (zoonózy). Z různých abiotických složek prostředí (nejčastěji půdy) mohou pocházet infekční agens, způsobující tzv. sapronózy.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ VODOU
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0089
Vodu je možné považovat za hlavní vektor šíření (přenosu) většiny druhů původců infekčních onemocnění, kteří přežívají delší dobu mimo hostitelský organizmus. V případě, že se mohou tito různí původci v rozličných složkách prostředí množit, mohou být vodou přenášeni na velké vzdálenosti. V cirkulaci těchto rozličných patogenů v prostředí hraje významnou roli tekoucí povrchová voda. Mnozí původci infekčních onemocnění však byli izolováni i z vody, která se nachází v různém skupenství v atmosféře, z vody nacházející se pod povrchem země, nebo dokonce i z vody používané ve vesmírných stanicích, kroužících na oběžné dráze kolem Země.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ LIDSKÝMI A ZVÍŘECÍMI ODPADY
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0100
Při šíření různých původců infekčních onemocnění hrají významnou roli nejenom infikovaní jedinci, vektorová a rezervoárová zvířata, půda, voda a další vehikula, ale také lidské a zvířecí odpady. Jejich zdravotní význam začal stoupat s rozvojem zemědělské činnosti (tedy koncentrací většího množství zvířat na jednom místě) a s rozvojem sídlišť (koncentrace většího množství osob dlouhodobě pobývajících na určitém místě). Postupný vývoj nakládání s lidskými odpady, který dospěl do vybudování hermeticky uzavřené kanalizace, která přivádí odpady až do čistíren odpadních vod (ČOV), trval celá tisíciletí.
TRADIČNÍ MEDICÍNA A LÉČITELSTVÍ
Miroslav Horák
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0105
Šamanismus bývá klasicky považován nejen za nejstarší léčitelský systém, ale také za nejstarší formu náboženství. V současné době je však zvykem hovořit spíše o tradiční medicíně a léčitelství (šp. curanderismo). Podstata terapeutické práce je nicméně v obou případech totožná. Tradiční medicína, obvykle označovaná jako komplementární a alternativní medicína (angl. Complementary and Alternative Medicine, CAM), existujte ve většině zemí vedle dominantního biomedicínského systému, neboli tzv. konvenční, moderní nebo západní medicíny.
ANIMOTERAPIE A RIZIKA PŘENOSU ZOONÓZ NA ČLOVĚKA
Kristina Somerlíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0119
Dnešní přetechnizovaná doba vyvolává u mnoha lidí potřebu alespoň částečně se přiblížit k přírodě, a to aktivním trávením volného času při pohybu v přírodním prostředí nebo formou zájmových aktivit souvisejících s chovem zvířat v domácím prostředí. Pohybová aktivita a činnosti spojené s chovem domácích zvířat přináší pozitiva ve zlepšení fyzického i psychického zdraví člověka. Přesto může být chov domácích zvířat spojen s řadou potenciálních zdravotních rizik, která je možné při jejich znalosti významně eliminovat.