ISBN: 978-80-7509-372-1 | ISBN online: 978-80-7509-410-0 | DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0
VÝZNAM ONEMOCNĚNÍ LIDÍ A ZVÍŘAT PŘI ROZVOJI REGIONŮ
- Ivo Pavlík, Dana Hübelová, Miroslav Horák, Kristina Somerlíková
Rozvoj regionů je podmíněn mnoha faktory, které jsou v současné době studovány z řady různých hledisek. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů je zdraví lidské populace ovlivňované faktory sociálními, ekonomickými a environmentálními. Přitom na zdraví populace v regionu se podílí jednotlivé faktory buď samostatně, nebo častěji v různých kombinacích, které podmiňují rozličným způsobem vznik onemocnění. Předkládaná kniha se zabývá nejenom infekčními původci onemocnění, ale také neinfekčními onemocněními. Jejich výskyt je často v populaci lidí zaznamenán až v případě vzrůstajícího negativního působení na různé oblasti rozvoje společnosti. Nevhodný životní styl, životospráva, pracovní zatížení v nepříznivých podmínkách, kontaminované prostředí a další vlivy mohou významným způsobem ovlivnit výskyt onemocnění určitých skupin obyvatel na jednotlivých regionálních úrovních. V rozvojových zemích přitom významnou roli hrají při absenci státem financovaného zdravotního systému lidoví léčitelé a šamani. I s těmi je zde nutné při zavádění různých preventivních opatření počítat a zapojit je do koordinované činnosti. V rozvinutých zemích se zase novým rizikovým fenoménem stává změna ve stravování směřující ke konzumaci minimálně tepelně opracovaných potravin, nebo dokonce potravin syrových. Ekologické změny související s intenzivní i extenzivní zemědělskou činností, odlesňováním v tropických a subtropických oblastech, rozšiřující se nekoordinovanou urbanizací v rozvojových zemích a návratem k bydlení na venkově v rozvinutých zemích přináší s sebou nová, často dosud neznámá rizika. Předkládaná odborná kniha se snaží o pohled na stávající, nebo nově hrozící rizika prizmatem odborníků zabývajících se jak infekčními, tak neinfekčními onemocněními, antropologií a riziky různých volnočasových aktivit. Cílem není výčet všech nosologických jednotek onemocnění a rizik jejich vzniku, ale předložení pohledu na rozvoj regionů prostřednictvím faktorů ovlivňujících zdraví jejich obyvatel.
Klíčová slova: epidemiologie, infekční, neinfekční, sapronózy, zoonózy, demografie, přírodní faktory, socio-ekonomické faktory, tradiční medicína, šamanismus, zájmová zvířata, animoterapie
1. vydání, Publikováno: 2015, online: 2015, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Obsah
NEMOCNOST A VÝZNAM ZDRAVÍ PRO ROZVOJ REGIONŮ
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0018
Člověk a prostředí, v němž se pohybuje, by měli být v ideálním případě ve vzájemném souladu. Zájem o zdraví, zdravotní stav a hledání příčin nemocí se dnes zintenzivňuje hlavně v souvislosti s mnoha společenskými, politickými i ekonomickými změnami a se zvyšujícím se znečištěním prostředí. Kvalita zdraví obyvatelstva se všeobecně považuje a jeden z nejdůležitějších indikátorů složitých vazeb mezi demografickými, sociálními, ekonomickými, ekologickými, ale i politickými procesy.
NEINFEKČNÍ (CIVILIZAČNÍ) NEMOCI
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0042
Značná část populace nebere v úvahu péči o vlastní zdraví jako hlavní faktor možného onemocnění, přestože tvorba zdraví vychází nejen ze samotné zdravotní péče, ale také z podpory zdraví v rámci zdravého životního stylu. Výskyt nových případů tzv. neinfekčních nemocí (non-communicable diseases – NCD) nazývaných také civilizační choroby se zvyšujícím se věkem roste. Jak uvádí Klesla (2013), tempo růstu nových případů dosahuje ve věku 29–60 let u nemocí pohybového aparátu 16,5 %, u kardiovaskulárních nemocí 12 % a u novotvarů 1,7 %. Tento nárůst signalizuje prohlubování tendence k úbytku zdraví z důvodu onemocnění civilizačními chorobami typu NCD se zvyšujícím se věkem, a to již od věkových kategorií středního věku. Příčinou je právě nezdravý životní styl.
SITUACE V NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH ZEMÍCH SVĚTA A PŘÍRODNÍ FAKTORY VÝSKYTU INFEKČNÍCH NEMOCÍ
Dana Hübelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0061
Organizace spojených národů (OSN) se prakticky již od svých počátků snaží monitorovat sociální a ekonomickou úroveň a vyspělost jednotlivých států. Původně se používalo rozdělení světa na rozvinuté a rozvojové státy. To však přestalo v 60. letech 20. století stačit a na prvním zasedání Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD) v roce 1964 se poprvé objevila myšlenka vyčlenit ze skupiny rozvojových zemí ty nejchudší a nejzaostalejší. Vznikla tak nová skupina nejméně rozvinutých zemí světa, neboli Least Developed Countries (LDCs), jejíž ustanovení schválil v roce 1971 Výbor pro plánování rozvoje (Committee for Development Policy – CDP) působící v rámci Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC, 2014). Od roku 1971, kdy OSN poprvé vytvořila kategorii nejméně rozvinutých zemí (OSN, 2013), se počet těchto zemí téměř zdvojnásobil z původních 25 na 48.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ PŮDOU
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0068
Při rozvoji regionů se i v dnešní době může negativním způsobem projevovat výskyt infekčních onemocnění lidí a zvířat. Infekce se mohou šířit buď jen mezi lidmi (antroponózy) nebo se u zvířat mohou vyskytovat infekční onemocnění, která jsou přenosná i na člověka (zoonózy). Z různých abiotických složek prostředí (nejčastěji půdy) mohou pocházet infekční agens, způsobující tzv. sapronózy.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ VODOU
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0089
Vodu je možné považovat za hlavní vektor šíření (přenosu) většiny druhů původců infekčních onemocnění, kteří přežívají delší dobu mimo hostitelský organizmus. V případě, že se mohou tito různí původci v rozličných složkách prostředí množit, mohou být vodou přenášeni na velké vzdálenosti. V cirkulaci těchto rozličných patogenů v prostředí hraje významnou roli tekoucí povrchová voda. Mnozí původci infekčních onemocnění však byli izolováni i z vody, která se nachází v různém skupenství v atmosféře, z vody nacházející se pod povrchem země, nebo dokonce i z vody používané ve vesmírných stanicích, kroužících na oběžné dráze kolem Země.
ŠÍŘENÍ PŮVODCŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ LIDSKÝMI A ZVÍŘECÍMI ODPADY
Ivo Pavlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0100
Při šíření různých původců infekčních onemocnění hrají významnou roli nejenom infikovaní jedinci, vektorová a rezervoárová zvířata, půda, voda a další vehikula, ale také lidské a zvířecí odpady. Jejich zdravotní význam začal stoupat s rozvojem zemědělské činnosti (tedy koncentrací většího množství zvířat na jednom místě) a s rozvojem sídlišť (koncentrace většího množství osob dlouhodobě pobývajících na určitém místě). Postupný vývoj nakládání s lidskými odpady, který dospěl do vybudování hermeticky uzavřené kanalizace, která přivádí odpady až do čistíren odpadních vod (ČOV), trval celá tisíciletí.
TRADIČNÍ MEDICÍNA A LÉČITELSTVÍ
Miroslav Horák
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0105
Šamanismus bývá klasicky považován nejen za nejstarší léčitelský systém, ale také za nejstarší formu náboženství. V současné době je však zvykem hovořit spíše o tradiční medicíně a léčitelství (šp. curanderismo). Podstata terapeutické práce je nicméně v obou případech totožná. Tradiční medicína, obvykle označovaná jako komplementární a alternativní medicína (angl. Complementary and Alternative Medicine, CAM), existujte ve většině zemí vedle dominantního biomedicínského systému, neboli tzv. konvenční, moderní nebo západní medicíny.
ANIMOTERAPIE A RIZIKA PŘENOSU ZOONÓZ NA ČLOVĚKA
Kristina Somerlíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-410-0-0119
Dnešní přetechnizovaná doba vyvolává u mnoha lidí potřebu alespoň částečně se přiblížit k přírodě, a to aktivním trávením volného času při pohybu v přírodním prostředí nebo formou zájmových aktivit souvisejících s chovem zvířat v domácím prostředí. Pohybová aktivita a činnosti spojené s chovem domácích zvířat přináší pozitiva ve zlepšení fyzického i psychického zdraví člověka. Přesto může být chov domácích zvířat spojen s řadou potenciálních zdravotních rizik, která je možné při jejich znalosti významně eliminovat.