DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0007

SONDA DO SVĚTA PEDAGOGICKÝCH A DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ VYBRANÝCH ČESKÝCH VYSOKOŠKOLSKÝCH UČITELŮ BĚHEM PANDEMIE COVID-19

Jan Beseda, Ivana Shánilová

Pandemie COVID-19 otevřela nové otázky ohledně kvality vzdělávání, jeho formy a struktury. Výuka se přesunula do online prostředí a v něm byly také strukturovány všechny edukační aktivity. Příspěvek se zaměřuje na reflexi digitálních a pedagogických kompetencí pedagogických pracovníků vybraných českých vysokých škol během pandemie covid-19. Jedná se o učitele nelékařských zdravotnických oborů a učitele Univerzity Jana Amose Komenského. Článek se také věnuje pedagogickým a digitálních kompetencí vysokoškolských učitelů se bude článek opírat z pohledu kompetenčního modelu vytvořeného projektem PROFFORMANCE, který se zaměřuje na hodnocení kompetencí pedagogických pracovníků vysokých škol. Článek bude hledat odpovědi na následující výzkumné otázky: Jak studenti a učitelé vnímali kvalitu výuky během pandemie Covid-19? Jak vnímají užitečnost nástroje na PROFFORMANCE? Článek vychází z výsledků kombinovaného výzkumu pedagogických a digitálních kompetencí, který probíhal v letech 2020 až 2022 na vybraných českých vysokých školách a za. Jedná se kombinací kvantitativních dotazníkových šetření a výsledky ohniskových skupin a rozhovorů s učiteli a studenty nelékařských zdravotnických oborů a Univerzity Jana Amose Komenského. Data jsou pak doplněna o výsledky hodnocení pedagogických kompetencí nástrojem pro hodnocení pedagogického výkonu projektu PROFFORMANCE, na jehož vývoji se jeden z autorů článku podílel.

Klíčová slova: kompetence, kvalita výuky, nouzové distanční výuka, kompetenční rámec, aktivizace studentů

stránky: 7-15, online: 2023



Reference

  1. Almahasees, Z., Mohsen, K. & Amin, M.O. (2021). Faculty's and Students' Perceptions of Online Learning During COVID-19 (Open Access). Frontiers in Education, 6, 638470. DOI: https://doi.org/10.3389/feduc.2021.638470 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Abrami, P. C. et al. (2011). Interaction in Distance Education and Online Learning: Using Evidence and Theory to Improve Practice. Journal of Computing in Higher Education, 23, 82-103. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Beseda, J, Cogiel, A., Dokoupilová, L., & Macenauer, L. (2020). Digitální kompetence učitelů středních škol v karanténě. In: digitální kompetence učitelů středních odborných škol jako výzva současného vzdělávání. Brno: Paido, s. 195-202.
  4. Beseda, J., Cerny, M. & Pekara, J. (2021). The Reflection of Covid-19 Distance Education in Health Profession in Czechia: Comparison of View of Higher Education Teachers and Students. Journal of Applied Technical and Educational Sciences, 11(3), 274. Accessed from: https://jates.org/index.php/jatespath/article/view/274
  5. Bodzin, A. M. & Park, J. C. (2000). Dialogue Patterns of Pre-service Science Teachers Using Asynchronous Computer-mediated Communications on the World Wide Web. Journal of Computer in Mathematics and Science Teaching, 19(2), 161-194.
  6. Creswell, J. W., Plano Clark, V. L., Gutmann, M. L. & Hanson, W. E. (2003). Advanced Mixed Methods Research Designs. In: Tashakkori, A. & Teddlie, C. (Eds.). Handbook of Mixed Methods in Social and Behavioral Research (pp. 209-240). Sage.
  7. Deslauriers, L., et al. (2019). Measuring Actual Learning Versus Feeling of Learning in Response to Being Actively Engaged in the Classroom. Proceedings of the National Academy of Sciences, 116(39), 19251 -19257. DOI: 10.1073/pnas.1821936116 Přejít k původnímu zdroji...
  8. Domovic, V, Ledic, J. & Sokol M. C. (Eds.). (2018). HANDBOOK FOR TEACHING COMPETENCE ENHANCEMENT IN HIGHER EDUCATION, Zagreb: Ministry of Science and Education.
  9. Gonzales, J. & Wagenar, R. (2008). Universities' Contribution to the Bologne Process. An Introduction. 2nd ed. Publicaciones de la Universidad de Deusto.
  10. European Education and Culture Executive Agency (EECEA). (2018). Eurydice, The European Higher Education Area in 2018: Bologna Process Implementation Report, Publications Office. DOI: https://data.europa.eu/doi/10.2797/330288
  11. Hagger, H. & McIntyre, D. (2006). Learning Teaching from Teachers. Realizing the Potential of School-based Teacher Education. Maidenhead: Open University Press.
  12. Johnson, L., Smith, R., Willis, H., Levine, A. & Haywood, K. (2011). The 2011 Horizon Report. Texas: The New Media Consortium. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Holton, A. (2010). The Coding Process and Its Challenges. The Ground Theory Review, 9(1), 21-38. DOI: https://doi.org/10.4135/9781848607941.n13 Přejít k původnímu zdroji...
  14. Koster, B. & Dengerink, J. (2008). Professional Standards for Teacher Educators: How to Deal with Complexity, Ownership and Function. Experiences from the Netherlands. European Journal of Teacher Education, 31(2), 135-149. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Li, J., Qin, C. & Zhu, Y. (2021). Online Reaching in Universities During the Covid-19 Epidemic: A Study of the Situation, Effectiveness and Countermeasures. Procedia Computer Science, 187, 566-573. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Karataş, T. Ö. & Tuncer, H. (2020). Sustaining Language Skills Development of Pre-service EFL Teachers Despite the COVID-19 Interruption: A Case of Emergency Distance Education. Sustainability (Switzerland), 12(19), 1-34. DOI: https://doi.org/10.3390/su12198188 Přejít k původnímu zdroji...
  17. Mäkelä, T., Mehtälä, S., Clements, K. & Seppä, J. (2020). Schools Went Online Over One Weekend: Opportunities and Challenges for Online Education Related to the COVID-19 Crisis. In: Proceedings of EdMedia + Innovate Learning 2020. Association for the Advancement of Computing in Education (AACE), pp. 77-85. Accessed from: https://www.learntechlib.org/primary/p/217288/
  18. Palacios-Hidalgo, F. J. & Huertas-Abril, C. A. (2021). The Potential of English for Social Purposes and Cooperation for Emergency Remote Language Teaching: Action Research Based on Future Teachers' Opinions. In: Slapac, A. Balcerzak, P. & O'Brien, K. (Ed.). Handbook of Research on the Global Empowerment of Educators and Student Learning Through Action Research. IGI Global, pp. 68-90. DOI: https://doi.org/10.4018/978-1-7998-6922-1.ch004 Přejít k původnímu zdroji...
  19. Pozos, K. & Mas, O. (2012). The Digital Competence as a Cross-cutting Axis of Higher Education Teachers' Pedagogical Competences in the European Higher Education Area. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 46, 1112-1116. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.sbspro.2012.05.257 Přejít k původnímu zdroji...
  20. OECD. (2009). Evaluating and Rewarding the Quality of Teachers: International Practices. OECD Publishing. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Redecker, C. (2017). European Framework for the Digital Competence of Educators: DigCompEdu. In: Punie, Y. (ed). EUR 28775 EN. Publications Office of the European Union, Luxembourg.
  22. Rychen, D. S. & Salganik, L. H. (2003). Key Competencies for a Successful Life and a Well functioning Society. Göttingen: Hogrefe & Huber.
  23. Satake, E. B. (2015) Statistical Methods and Reasoning for the Clinical Sciences Evidence-Based Practice. Plural Publishing, Inc.
  24. Tigelaar, D. E. H., Dolmans, D. H. J. M., Wolfhagen, I. H. A. P. & van der Vleuten, C. P. M. V. D. (2004). The Development and Validation of a Framework for Teaching Competencies in Higher Education. Higher Education, 48, 253-268. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Tüysüz, C. (2010). The Effect of the Virtual Laboratory on Students' Achievement and Attitude in Chemistry. International Online Journal of Educational Sciences, 2(1), 37-53.