DOI - Mendel University Press

DOI identifiers

DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0273

VÝZNAM ENVIRONMENTÁLNÍCH FAKTORŮ V HODNOCENÍ WELLBEINGU STUDENTŮ UČITELSTVÍ V „POSTCOVIDOVÉ“ DOBĚ

Markéta Švamberk Šauerová, Anna Kucharská

The paper monitors the development of susceptibility to stress in first-year students at one faculty of education in the Czech Republic in the years 2017–2022. The basic research question is whether it is possible to statistically prove a trend in the degree of susceptibility to stress between it can be assumed that in such a short spacing, the fundamental difference between the two groups is the impact of the COVID-19 pandemic and long-term distance learning. At the same time, in addition to the analysis of susceptibility to stress, attention was focused on the subjective evaluation of the effects of stressors of various natures among students and the impact of stressors on their well-being feeling. The research survey was devoted to students of various studies, the data for the purposes of this paper are filtered according to study focus (teaching) and according to the year – for this paper we present data aimed only at first-year students. We consider the selection of a group of first-year students to be crucial, as in this period of study there is the most significant fluctuation of university students (RVŠ research surveys, 2020, Fišer, Vltavská et al., 2016). The basic diagnostic tool was the Burnout Syndrome Questionnaire (Tošner & Tošnerová, 2002), which evaluates primarily susceptibility to stress, and a questionnaire focused on the evaluation of environmental (institutional and social) factors influencing students’ wellbeing. A one-way ANOVA model was used for statistical evaluation, followed by multiple comparisons with the Bonferroni multiplicity correction. Based on the obtained data, it is possible to consider what environmental factors affect the wellbeing of students and which can be influenced by the university, which acts temporarily (pandemic, war) and is more appropriate to respond to short-term support activities (mental health support) and further monitor development of the trend in the given area in the following years as well. The limitations of the study may be: individual coping strategies for managing the challenging situations of teacher students and students preparing for helping professions enrolled in the research survey, which may differ and thus affect the perception of environmental contexts; students have different fields of study, so the influence of various environmental factors resulting from the characteristics of the department / institute can be found in this direction as well; generational differences – differences in susceptibility to stress.

Keywords: susceptibility to stress, wellbeing, environmental factors, student teachers

pages: 273-286, online: 2023



References

  1. Baumgartner, F. (2009). Stratégie zvládania vo vzťahu k psychologickej osobnej pohode v súbore
  2. vysokoškolákov [elektronická verze]. In: Blatný, M., Vobořil, P., Květoň, P., Jelínek, M., Sobotková, V. & Kouřilová, S. (ed.). Sborník příspěvků: Sociální procesy a osobnost 2009 - Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti. Brno: PsÚ AV ČR, v.v.i., s. 13-21
  3. Brussoni, M. and Olsen, L. L. (2013). The Perils of Overprotective Parenting: Fathers' Perspectives Explored. Child: Care, Health and Development, 39, 237-245. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1365-2214.2011.01361.x Go to original source...
  4. Fišer, J. & Vltavská, K. a kol. (2016). Eurostudent V: Vybrané výsledky šetření v České republice. Praha: MŠMT. Dostupné na: http://kredo.reformy-msmt.cz/vybranevysledky-eurostudent-soubor
  5. Diener, E. (2009). Subjective Well-Being [elektronická verze] In: Diener, E. (ed.). The Science of Well-being. The Collected Works of Ed Diener. Social Indicators Research Series; Volume 37, p. 11-58. Dordrecht: Springer. ISBN 978-90-481-2349-0 Go to original source...
  6. GBD. (2017). Global, regional, and national comparative risk assessment of 84 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks for 195 countries and territories, 1990-2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017. Lancet, 392(10159), 1923-1994. DOI: https.//doi.org/10.1016/S0140-6736(18)32225-6 pmid:30496105
  7. Havlínová, M. (1996). Jak podporovat psychickou odolnost dětí - Obecná škola, 8/1996, 6-7 8.
  8. Havlínová, M. (1996). Mám - Jsem - Mohu aneb o psychické odolnosti dětí. Obecná škola, 6/1996, 6-8
  9. Hennig, C. & Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál.
  10. Hošek, V. (1999). Psychologie odolnosti. 2. vyd. Praha: Karolinum. 70 s. ISBN 80-7184-889-4
  11. Hřebíčková, M., Blatný, M. & Jelínek, M. (2010). Osobnost jako prediktor osobní pohody v dospělosti. Československá psychologie. 54(1), 31-41.
  12. Jandová, Z. (2021). Koncepty, filozofie, směry a aktivity ovlivňující kvalitu života s důrazem na dánský koncept hygge - teoretická studie. Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích, 5(1), 24-53. Dostupné na: http://odborne.casopisy.palestra.cz/index.php/dap/article/view/255 Go to original source...
  13. Kebza, V. & Šolcová, I. (2005). Koncept osobní pohody (well-being) a jeho psychologické a interdisciplinární souvislosti. In: Blatný, M. et al. Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: Masarykova univerzita. 109 s. ISBN 80-86633-35-7.
  14. Křikava, K., a kol. (2007). Klinický stres, emoce a fenotyp lymfocitů v periferní krvi. Československá
  15. psychologie, 51(1), 12-21. ISSN 0009-062X.
  16. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. Pro vaše zdraví. ISBN 80-7169-121-6.
  17. Křivohlavý, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha. Grada.
  18. Levin, J. S. & Chatters, L. M. (1998). Religion, Health, and Psychological Well-being in Older Adults. Journal of Aging and Health, 10, 504-531 Go to original source...
  19. Löfgren, H. & Aman, R. (2022). A Double Pressure to Perform? Pupils Talk about Grades and Parents in a Multicultural School Setting in Sweden, Education Inquiry, 13:1, 86-103. DOI: https://org/10.1080/20004508.2020.1831287 Go to original source...
  20. Matějček, Z. ( 1996). Co, kdy a jak ve výchově dětí. 1. vydání Praha: Portál. 143 s. ISBN 80-7178-085-5.
  21. Meloun, M., et al. (2000). Transformation in the PC-aided Biochemical Data Analysis. Clin. Chem. Lab. Med., 38, 553-559. Go to original source...
  22. Meloun, M., et al. (2002). Crucial Problems in Regression Modelling and Their Solutions. Analyst. 127, 433- 50. Go to original source...
  23. Mikšík, O. (2003). Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-926-X.
  24. Patocka, Jiri & Zölzer, Friedo. (2012). Environmentální zdraví: naléhavé problémy. Kontakt, 15, 190-202. Go to original source...
  25. Pelcák, S. (2014). Psychologie zdraví a nemoci. Hradec Králové: UHK, 2014.
  26. Průcha, J.,Walterová, E. & Mareš, J. (1995). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
  27. Prüss-Ustün, A., Wolf, J., Corvalán, C., Neville, T., Bos, R., Neira, M. (2017). Diseases Due To Unhealthy Environments: An Updated Estimate of the Global Burden of Disease Attributable to Environmental Determinants of Health. J Public Health (Oxf), 39(3):464-475. DOI: https://org/10.1093/pubmed/fdw085 Go to original source...
  28. Prüss-Ustün, A. et al. (2016). Preventing Disease Through Healthy Environments: A global Assessment of the Burden of Disease from Environmental Risks. WHO.
  29. RVŠ (2020). Výzkumná šetření RVŠ, Výroční zpráva Rady VŠ, 2020
  30. Selye, H. (1996). Život a stres. Bratislava : Obzor.
  31. Sicard, A., Pirolles, E., Gallet, R., Vernerey, M. S.,Yvon, M., Urbino, C., Peterschmitt, M., Gutierrez, S. & Michalakis, Y. (2019). A Multicellular Way of Life for a Multipartite Virus. eLife. DOI: https://doi.org/10.7554/eLife.43599 Go to original source...
  32. Šauerová, M. (1996) Varovné signály v diagnostice školní zralosti. Pedagogika, 5, 82-88.
  33. Štikar, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha : Karolinum. ISBN 80-246-0448-5.
  34. Švamberk Šauerová, M. (2019) Náchylnost studentů sportovních oborů ke stresu v komparaci s mírou náchylnosti studentů jiných oborů. In: Baisová, K., Kružliak, M. (eds.). Telesná výchova a šport v životě člověka. Konferenčný recenzovaný zborník vedeckých prác. Zvolen. ISBN 978-80-228-3187-1.
  35. Švamberk Šauerová, M. (2022) Student Wellbeing Support Project Based on the Analysis of Stress Susceptibility of Students of Various Fields of Study. Vzdělání, gramotnost, pregramotnost. (V tisku).
  36. Švamberk Šauerová, M. (2017). Projekt "Využití učebního stylu" jako prevence studijní neúspěšnosti studentů 1. ročníku bakalářského studia. Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích. Vol 1, No 1. Praha: VŠTVS PALESTRA.
  37. Švamberk Šauerová, M. (2017). Nespokojení studenti. Deník Metro. 22. 2. 2017.
  38. Švamberk Šauerová, M. (2022). Výchova neprůbojných a uzavřených dětí. Grada.
  39. Švamberk Šauerová, M. (2022). Tlak na precizní výkon a důsledky výchovného tlaku. In: Švamberk Šauerová, M. (ed.). Výchova neprůbojných a uzavřených dětí. Grada, 2022
  40. Tošner, J., Tošnerová, T. (2002). Burn-Out syndrom. Syndrom vyhoření. Pracovní sešit pro účastníky kurzu. Praha: Hestia.
  41. Wallace, D. S., Paulson, R. M., Lord, C. G., Bond, C. F. (2005). Which Behaviors Do Attitudes Predict? Meta-Analyzing the Effects of Social Pressure and Perceived Difficulty. Review of General Psychology. 9(3): 214- 227. Go to original source...