ISBN online: 978-80-7509-979-2 | DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2
VENKOVSKÁ KRAJINA 2024 / RURAL LANDSCAPE 2024
31. 5. – 1. 6. 2024 Vyškov, Česká republika
- Jaromíra Vítámvásová (ed.), Tomáš Slach (ed.)
Sborník příspěvků z 19. Ročníku mezinárodní mezioborové konference.
online: 2024, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Příspěvky konference
DRAČINEC OBROVSKÝ (DRACAENA DRACO SUBSP. DRACO) – CHARAKTERISTICKÁ DŘEVINA VENKOVSKÉ KRAJINY OSTROVA TENERIFE / DRAGON TREE (DRACAENA DRACO SUBSP. DRACO) – CHARACTERISTIC TREE OF THE RURAL LANDSCAPE OF TENERIFE ISLAND
Lucie Bauerová
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0009
Dracaena draco subsp. draco představuje symbol Kanárských ostrovů. Divoké populace jsou extrémně vzácné, nicméně je zde tento poddruh hojně pěstován. V rámci sběru dat jsme se zaměřili právě na uměle vysazené jedince, situované nejčastěji v domácích zahradách místních obyvatel ostrova Tenerife. Věk tohoto poddruhu není přesně znám, a jelikož dračince nevytvářejí letokruhy, které by odpovídaly ročním přírůstům, lze věk odhadnout buď nepřímou nebo přímou metodou. Zaměřili jsme se na přímou metodu přímým dotazováním místních obyvatel na ostrově, abychom určili metodiku určování stáří jedinců tohoto poddruhu.
PODPORA PŘIROZENÝCH OPYLOVAČŮ V KULTURNÍ KRAJINĚ / SUPPORT OF NATURAL POLLINATORS IN THE CULTURAL LANDSCAPE
Ondřej Cudlín, Martin Šlachta, Magda Edwards-Jonášová, Renata Včeláková, Pavel Cudlín
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0014
Na opylování zemědělských i planých rostlin se podílejí i samotářské včely. Cílem naší studie bylo zjistit potravní nabídku pro samotářské včely během vegetačního období na vybraných lokalitách. Soupis rostlinných druhů a pokryvnost kvetoucích bylin i sledování populace samotářských včel bylo provedeno v ovocných sadech a v okolní zemědělské krajině během vegetačního období v letech 2018–2022. Vyšší počet i pokryvnost kvetoucích druhů bylin byly zjištěny v květnatých pásech v sadech nebo na orné půdě. Všechny sledované aleje, meze, a květnaté pásy mohou být po odkvětu dřevin v sadech významným zdrojem potravy pro opylovače.
PRÍNOS CHRÁNENÝCH ÚZEMÍ K ZMIERNENIU VPLYVU FRAGMENTÁCIE KRAJINY NA SLOVENSKU / CONTRIBUTION OF PROTECTED AREAS TO MITIGATE THE EFFECT OF LANDSCAPE FRAGMENTATION IN SLOVAKIA
Ján Černecký(ORCID: 0000-0003-2906-9573 ), Juraj Švajda, Viktória Ďuricová, Jana Špulerová
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0020
Hlavným cieľom výskumu je identifikovať fragmentáciu krajiny (FK) na Slovensku s osobitným dôrazom na príspevok chránených území (CHÚ) k zmierneniu vplyvu FK. Výsledky sú prezentované v rastrovom výstupe (10 m grid). Tento raster obsahuje 490 321 151 gridov, pričom priemerná hodnota FK je 59,12 % (0 predstavuje fragmentovanú krajinu, 100 predstavuje plne prepojenú krajinu prirodzenými alebo poloprirodzenými ekosystémami). Výsledkom porovnania všetkých CHÚ navzájom je 1 132 unikátnych hodnotení. Celková priemerná hodnota FK nechránených častí je stále pomerne vysoká (56,42 %) a ukazuje, že stále existujú významné plochy, ktoré sa nachádzajú v nechránených častiach krajiny.
SMETISKÁ A SKLÁDKY ODPADU VO VIDIECKEJ KRAJINE A ICH BIODIVERZITA / DUMPS (GARBAGE DUMPS) AND LANDFILLS IN RURAL LANDSCAPE AND THEIR BIODIVERSITY
Pavol Eliáš st.
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0026
Smetiská a skládky odpadu sa považujú za antropogénne pôdy a/alebo antropické pôdy (antrozeme), vznikajúce hromadením premiestneného organického a anorganického odpadu a charakteristické špecifickým A horizontom. Vo vidieckej krajine predstavujú antropogénnu formu reliéfu. Z ekologického hľadiska sa považujú za poloprírodné suchozemské ekosystémy. Sú charakterizované podľa substrátu, veľkosti, veku a lokalizácie v krajine. Analyzujú sa ako vhodné stanovištia pre rôzne skupiny organizmov - antropogénne biotopy. Osídľujú ich apofyty a antropofyty: zavlečené rastliny (archeofyty, neofyty). Najčastejšie sa vyskytovali cievnaté druhy rastlín Amaranthus retroflexus, Achillea millefolium, Arctium lappa, Artemisia vulgaris, Capsella bursa-pastoris, Poa annua, Polygonum aviculare, Tanacetum vulgare, Urtica dioica (Tab. I). Podiel inváznych druhov bol nízky (2–4 %). Opísaný je priebeh sukcesie (sukcesné sledy) od iniciálnych štádií až po záverečné štádia. Z environmentálneho hľadiska (neriadené a nelegálne skládky) predstavujú znečistenie, riziko pre životné prostredie (pôdu, vodu, ovzdušie), a vyžadujú odstránenie alebo sanáciu (staré environmentálne záťaže). Ekologické funkcie vegetácie (biologická, pôdotvorná, pôdoochranná, estetická, hygienická) sa môžu využiť pri rekultivácii skládok odpadu.
HODNOTENIE VEGETÁCIE ÚZEMIA OBCE NOVÁ VIESKA (JZ SLOVENSKO) / ASSESSMENT OF VEGETATION OF NOVÁ VIESKA VILLAGE (SW SLOVAKIA)
Ľuboš Halada, Stanislav David
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0040
Mapovali a zhodnotili sme vegetáciu územia obce Nová Vieska, ktorá leží v intenzívne využívanej poľnohospodárskej krajine Podunajskej nížiny. Zdokumentovali sme 116 porastov, v ktorých sme zaznamenali 430 taxónov vyšších rastlín. Prevažovali ruderálne biotopy, časté boli aj líniové porasty, lúky a lesy. Najprirodzenejšie druhové zloženie mali teplo- a suchomilné travinno-bylinné porasty, najmenej prirodzené boli trvalé kultúry a ruderálne porasty. Zistili sme výskyt 24 inváznych druhov, v 70,4 % mapovaných porastov sa vyskytoval aspoň jeden invázny druh. V 32 porastoch sme zaznamenali výskyt 46 ohrozených druhov rastlín, z nich 13 druhov je zákonom chránených. Väčšina ohrozených druhov sa viaže na dva biotopy Natura 2000 a to 6250 Panónske travinnobylinné porasty na spraši a 40A0 Xerotermné kroviny
VYMEZENÍ NIV V ČESKÉ REPUBLICE – METODIKA RÁMCOVÉHO A PODROBNÉHO VYMEZENÍ JAKO VÝSLEDEK VÝZKUMNÉHO PROJEKTU A POTENCIÁL PRO APLIKACI V PRAXI / DELINEATION OF FLOODPLAINS IN THE CZECH REPUBLIC - METHODOLOGY OF FRAMEWORK AND DETAILED DELINEATION AS A RESULT OF A RESEARCH PROJECT AND POTENTIAL FOR APPLICATION IN PRACTICE
Michael Hošek, Tomáš Bartaloš, Radek Kadlubiec, Michal Kešner, Přemysl Pavka, Klára Pavková, ...
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0047
Z významných krajinných prvků (VKP) ze zákona jsou údolní nivy tím, který má největší problém ve vymezení i své ochraně. Přitom se jedná o fenomén, který je velmi důležitý nejen z hlediska přírodních hodnot, ale i územního rozvoje. Absenci metodicky jednotného přístupu, který by byl obecně akceptován, jsme se pokusili vyřešit prostřednictvím projektu „Praktické nástroje pro plánování a ochranu VKP údolní niva“ v letech 2020–2023 za finanční spoluúčasti Technologické agentury (TA ČR). Výsledkem je oficiálně schválená metodika, dle které lze jednotně na úrovni obcí s rozšířenou působností vymezit nivy v podrobném měřítku a souvisle tak, aby na sebe navazovaly bez ohled na administrativní hranice.
PROMĚNA VENKOVSKÉ KRAJINY KOLEM KŘTIN / TRANSFORMATION OF THE RURAL LANDSCAPE AROUND KŘTINY VILLAGE
Petr Jelínek
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0052
Využití krajiny Moravského krasu sahá až do pravěku, což platí i pro jeho centrální část, kde se nachází městys Křtiny. Jeskyně Výpustek a údolí, zejména s jeskyní Býčí skála, byly využívány pravěkými lidmi a později v době bronzové i novějšími kulturami. Ještě před stavbou barokního kostela se zde konaly četné poutě a zdejší trhy oplývaly nálezy z jeskyní, zejména z Výpustku. Krajina již byla částečně odlesněná s četnými políčky a pastvinami. V posledních dvou stech letech prošla zdejší oblast velkými změnami, kdy se v důsledku využívání fosilních paliv snížil tlak na lesy a zvýšil tlak na volnou krajinu, která je intenzivněji využívána. S tím ruku v ruce ubývají i některé vzácné druhy, vázané na toto prostředí.
MUNGONGO TREE, VÝZNAMNÝ STROM LESŮ JIŽNÍ A ZÁPADNÍ ZAMBIE A JEHO VYUŽITÍ / THE MUNGONGO TREE, AN IMPORTANT TREE OF THE DRY FORESTS IN SOUTHERN AND WESTERN ZAMBIA AND UTILIZATION
Lukáš Karas, Kamila Hejlíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0059
Schinziophyton rautanenii (Euphorbiaceae) patří mezi jeden z nejdůležitějších zdrojů potravy v jižní Africe, nejen pro divokou zvěř, ale také pro místní obyvatele. Především venkovské obyvatelstvo je závislé na sběru ořechů, které následně často využívají jako hlavní zdroj potravy, dodávající potřebnou výživu. Kromě toho má tento strom potenciál jak v potravinářství, tak i v kosmetice (při výrobě kvalitního oleje). Produkty z plodů mohou přispět k rozvoji venkovského obyvatelstva v jižní Africe. Je však třeba zdůraznit, že stromy jsou krátkověké a regenerace je nízká. Proto se náš výzkumný tým zaměřuje i na zjištění nejlepšího procesu, jak rychle vyklíčit semena a vypěstovat sazenice pro obnovu porostů v rámci udržitelného managementu krajiny.
HLEDÁNÍ ČESKÉ (A EVROPSKÉ) CUKROVARNICKÉ KRAJINY POKRYTÍM ÚZEMÍ ČESKÝCH ZEMÍ ODHADOVANÝMI GRAVITAČNÍMI POLI CUKROVARŮ / SEARCHING FOR THE CZECH (AND EUROPEAN) SUGAR LANDSCAPE BY COVERING THE TERRITORY OF THE CZECH LANDS WITH THE ESTIMATED GRAVITY FIELDS OF SUGAR MILLS
Jaromír Kolejka, Libor Lněnička, Eva Nováková
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0066
Evropa a české země stály po téměř 200 let v popředí výroby řepného cukru. Zavedení pěstování cukrové řepy znamenalo zásadní změny využití půdy v říčních nivách a v jejich bezprostředním rovinatém okolí. V době cukrovarnického boomu pracovalo v českých zemích kolem 300 cukrovarů a řepa se pěstovala na více než 240 000 ha (v současnosti 7 cukrovarů a méně než 50 000 ha osevů řepy). Na několika místech ve světě třtinové cukrovarnické krajiny již požívají různý status ochrany (vč. UNESCO WHS), krajiny formované řepným cukrovarnictvím takovou pozornost lidské společností zatím postrádají. V předloženém příspěvku je nastíněn první krok procesu identifikace takových krajin v ČR kombinovaným využitím odhadovaných spádových území cukrovarů fungujících v příslušných historických obdobích s ohledem na tehdejší dominantní formy dopravy.
ENVIRONMENTÁLNÍ HISTORIE ČESKÝCH VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ / AN ENVIRONMENTAL HISTORY OF CZECH MILITARY REGIONS
Anežka Kozdasová
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0073
Historie vojenských újezdů na českém území sahá až do Rakouska-Uherska, kdy byl založen první vojenský tábor. Během následujících let se další vojenské prostory zřizovaly, ale také rušily, až se počet aktivních vojenských újezdů v současnosti ustálil na čtyři. V tomto výzkumu se věnuji environmentálně-historickým souvislostem vojenských újezdů v minulosti založených na českém území, přičemž důraz je kladen na zkoumání vývoje diskurzu o environmentalismu. Současně je také na základě analýzy toho, jak armáda rámuje vojenskou krajinu, definována přítomnost vojenského environmentalismu. V rámci něj jsou nalezeny dva diskurzy, jejichž funkcí je legitimizace vojenských aktivit v krajině a určení Ministerstva obrany jako vhodného správce vojenských přírodních území.
VENKOVSKÁ KRAJINA OSTROVA SOKOTRY POD VLIVEM GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY / THE COUNTRYSIDE OF SOCOTRA ISLAND UNDER INFLUENCE OF GLOBAL CLIMATE CHANGE
Petr Maděra, Petr Vahalík
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0078
Venkovská krajina na ostrově Sokotra zcela převládá, o urbánní krajině lze hovořit pouze v souvislosti s hlavním městem Hadibo (ca 20 tisíc obyvatel). Zcela převládajícím typem hospodaření ve venkovské krajině je pastevectví, chovány jsou především kozy a ovce, v menší míře krávy, velbloudi a ohroženým hospodářským zvířetem se stává osel. Rodinná hospodářství jsou součástí komunitních pastvin, hájů a lesů. Hospodaří se v silvo-pastorálních systémech, kdy stromy poskytují důležitý zdroj potravy pro dobytek v období sucha a současně řadu nedřevních lesních produktů (med, pryskyřice, plody, lýko, listí, palivové dříví). V posledních letech jsou právě ale populace dřevin, z nichž je většina endemických, ohroženy projevy globální klimatické změny, zejména cyklóny, ale i extrémními dešti a naopak prodlužující se dobou sucha. Navíc, vysoké stavy chovaných zvířat způsobují přepásáním absenci přirozeného zmlazení.
ZMĚNY VE FLÓŘE A VEGETACI VE TŘECH BOTANICKY CENNÝCH LOKALITÁCH V PODORLICKU PO VÍCE NEŽ 20 LETECH (KRSKŮV DŮL, BETLÉM, SLATINA NAD ZDOBNICÍ) / CHANGES IN FLORA AND VEGETATION IN THREE BOTANICALLY VALUABLE LOCALITIES IN PODORLICKA AFTER MORE THAN 20 YEARS (KRSKŮV DŮL, BETLÉM, SLATINA NAD ZDOBNICÍ)
Jitka Málková
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0084
V r. 2023 jsem ověřovala stav flóry a vegetace ve třech botanicky cenných územích Podorlicka v okr. Rychnov nad Kněžnou po více jak 20 letech. Od r. 1996 do r. 2005 jsem prováděla průzkumy v Krskově dole u Rovně a v Betlémě u Javornice, jež byly AOPK ČR, střediskem Pardubice navrženy na vyhlášení za přírodní památky. V r. 1956 byl Krskův důl vyhlášen státní přírodní rezervací (r. 1965 byl ale pro špatný stav zrušen). Třetí lokalitou byla mez v S okraji Slatiny nad Zdobnicí, kde jsem v r. 2003 náhodou nalezla 22 kvetoucích rostlin Orchis mascula subsp. speciosa. V lokalitách byla podrobně sepsána flóra (historicky 32 zvláště chráněných a ohrožených druhů, autorkou ověřené byly mapovány) a byly popsány biotopy. Do r. 2023 byly doplněny historické údaje. Společným rysem všech tří území je, že nejsou mnoho let obhospodařované, silně degradují a ochranářsky cenné druhy mizí (z 13 zvláště chráněných druhů byly r. 2023 jen tři), či rychle ustupují.
ZELENÁ INFRAŠTRUKTÚRA - PODPORA EKOLOGICKEJ STABILITY V KRAJINE / GREEN INFRASTRUCTURE - SUPPORTING ECOLOGICAL STABILITY IN THE LANDSCAPE
Milena Moyzeová
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0093
Cieľom predkladaného príspevku je prezentovať metodický postup spracovania súboru máp s názvom Krajinnoekologické aspekty zelenej infraštruktúry Slovenska. Výsledkom navrhnutého metodického postupu je špecifikácia regiónov Slovenska s rôznou ekologickou kvalitou a rozdielnou potrebou realizácie opatrení na zvýšenie ich ekologickej stability. Metodika má charakter otvoreného systému s logicky na seba nadväzujúcimi metodickými krokmi. Jej aplikácia v reálnej praxi prispeje k zachovaniu a doplneniu stabilizujúcich prvkov v kultúrnej krajine. Prezentovaný súbor máp môže byť využitý pre návrh Stratégie ozelenenia Slovenska, v projekčnej a plánovacej praxi ako aj vo výchovno-vzdelávacom procese.
VLIV ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY NA ROZVOJ SUBURBANIZACE / IMPACT OF RAIL TRANSPORT ON THE DEVELOPMENT OF SUBURBANISATION
Kristýna Neubergová
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0103
Příspěvek je zaměřen na vliv železniční dopravy na rozvoj sídel. V úvodu jsou zmíněny obecné pohledy a historický kontext. V dalších částech je pak na vybraných modelových lokalitách zdokumentován vliv železniční dopravy na rezidenční suburbanizaci. Jako modelové území byl zvolen mikroregion Dolní Berounka, kde je vliv železnice od samého počátku velmi výrazný, a navíc zde v současné době probíhá modernizace železničního koridoru, která přináší další výzvy.
STOPY TRADIČNÍCH ZPŮSOBŮ HOSPODAŘENÍ V INTENZIVNĚ REKREAČNĚ VYUŽÍVANÝCH ÚZEMÍCH NA PŘÍKLADU VRANOVSKA / TRACES OF TRADITIONAL WAYS OF FARMING IN INTENSIVELY USED RECREATIONAL AREAS ON THE EXAMPLE OF VRANOVSKO
Pavel Novák
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0112
Studie se zabývá stopami tradičních způsobů hospodaření na Vranovsku a zkoumá, jak je ovlivňují jednotlivé formy rekreace. Konfrontací historických map, leteckých snímků a terénního výzkumu byly již během prvního roku řešení nalezeny početné stopy v podobě budov, mechanizace, rostlin, živočichů i organizace půdního fondu jak v zemědělství, tak i v lesích a v rybníkářství. Uchování stop nejméně ovlivňuje pěší turistika, nejvýrazněji rekreační rezorty. Chaty i rekreační zařízení zde postupně zamořily celé okolí přehrady. Na rozdíl od toho příroda Národního parku Podyjí je téměř nedotčena.
OD ORGANICKY VZNIKLÉ KE KOMPONOVANÉ KRAJINĚ A ZASE ZPÁTKY – PŘÍPADOVÁ STUDIE ZÁMECKÉHO PARKU A OBORY KAČINA / FROM AN ORGANICALLY FORMED TO A COMPOSED LANDSCAPE AND BACK AGAIN – A CASE STUDY OF THE CASTLE PARK AND THE KAČINA NATURE RESERVE
Pavel Novák, Šárka Kopecká
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0117
Studie se zabývá návraty od Chotkovské, na základě estetických hledisek vytvořené krajiny ke krajině formované každodenní hospodářskou činností na příkladu zámeckého parku a obory Kačina od jejich vzniku po současnost a jejich příčinami, které vidí ve změně podnikatelských záměrů, změně kompozice parku, chronickém nedostatku finančních prostředků, v ústupu šlechty z veřejného života a odlišných priorit v období socialismu.
CHYBĚJÍCÍ ZELENÁ INFRASTRUKTURA A POTENCIÁL PRO JEJÍ ZLEPŠENÍ – PŘÍKLAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE / MISSING GREEN INFRASTRUCTURE AND POTENTIAL FOR ITS ENHANCEMENT – EXAMPLE OF THE SOUTH MORAVIAN REGION
Hana Skokanová, Tomáš Slach, Marek Havlíček
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0122
Zelená infrastruktura (ZI) může být považována za jeden z konceptů, jehož optimalizace nabízí potenciál zmírnění některých současných environmentálních problémů (např. klesající biodiverzitu, akcelerace změny klimatu, nadužívání krajiny). Současná kulturní krajina představuje mozaiku, v níž se prolínají oblasti s bohatým výskytem ZI s oblastmi, kde je ZI výrazně zredukována či zcela chybí. Typickým příkladem krajiny s často nedostatečným výskytem ZI je Jihomoravský kraj. V našem příspěvku proto představíme probíhající projekt, zabývající se identifikací tzv. problematických lokalit (s nedostatečnou/chybějící ZI), ale také nástinem možností využití dostupných dat (např. výskyt zaniklých habitatů, výskyt lokalit se zvláštní/obecnou ochranou, potenciálně dostupná obecní/státní půda či dokončené pozemkové úpravy) směřujícím k optimalizaci sítě ZI v zájmovém regionu.
PRACOVNÍ KŮŇ V ZEMĚDĚLSTVÍ: VÝHODY A ÚSKALÍ ZEMĚDĚLSTVÍ S NÍZKOU UHLÍKOVOU STOPOU / THE WORKHORSE IN AGRICULTURE: THE BENEFITS AND PITFALLS OF LOW-CARBON FARMING
Blanka Valášková Kuldová, Zbyněk Ulčák
DOI: 10.11118/978-80-7509-979-2-0129
Tato práce pojednává o problematice využití pracovního koně v zemědělství. Zkoumá postoje zemědělců a porovnává je mezi sebou. Na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů byly identifikovány tyto tematické okruhy: Motivace pro zahájení hospodaření s koňmi v zemědělství, Začátky hospodaření s koňmi – potřeba počátečního kapitálu, Realita nízkouhlíkového zemědělství – výhody a nevýhody, Předpoklady hospodaření s koňmi, Ekonomika farmy, Benefity práce s koněm na polích, Kdy je kůň lepší než traktor?, Oráč – ohrožený druh? a Důvody přetrvávající motivace. Identifikovány jsou pozitiva i negativa využívání pracovního koně.