DOI - Mendel University Press

DOI identifiers

DOI: 10.11118/978-80-7509-996-9-0108

NOVELIZACE ODBORNÉHO POHLEDU NA KYSELOST SYROVÉHO KRAVSKÉHO MLÉKA, 2024 / REVISION OF THE EXPERT OPINION ON THE ACIDITY OF RAW COW'S MILK, 2024

Oto Hanuš1, Hana Nejeschlebová1, Gavin Thompson2, Marcela Klimešová1, Murat Su2, Jaroslav Kopecký1, Radoslava Jedelská1, Jitka Čejková2, Petr Tichovský3
1 Výzkumný ústav mlékárenský, Praha, Zemědělská 16, Šumperk, 787 01
2 Bentley Czech s.r.o., Dolní, Prostějov 1, 796 01
3 Moravia Lacto a.s., Jiráskova 2430/94, Jihlava 1, 586 01

Milk titratable acidity (TKM) is an old and important technological property, which may or may not have a significant correlation to active acidity pH according to the state of milk (primary and secondary TKM, their ratio) and the state of buffering capacity of milk. TKM was almost forgotten due to technological development in dairy farming, e.g. in Europe, as a control indicator of the quality of raw milk (milk payment). However, this is not the case when checking milk processing in dairies. It is also still a valuable indicator in many countries developing dairy farming in demanding climatic conditions. Therefore, there is an interest in rapid determination of TKM using routine infrared spectroscopy, i.e. in calibration models. In databases A and B, fairly successful MIR-FT calibration models for TKM were derived according to the relevant spectra: A calibration correlation coefficient r = 0.695 (P < 0.001), n = 207; A and B r = 0.91 (P < 0.001), n = 414. When estimating pH (A and B, n = 418) from MIR-FT spectra r = 0.907 (P < 0.001) in validation, which is surprisingly promising result for effective use in analytical practice. Up to 82.3% of the variability of the estimated pH values (MIR-FT) was due to variations in the reference values. In the Czech Republic, in August 2023, a problem with TKM was noted when purchasing dairies, lower values. The created database was amended to look at the interpretation of TKM values from the current point of view after 40 years of development and changes in dairy farming.

Keywords: dairy cow, milk, milk titration acidity, active acidity pH, protein, lactose, somatic cell count, total count of microorganisms, residues of inhibitory substances, season, correlation, infrared spectroscopy, calibration model, novel

pages: 108-118, online: 2024



References

  1. Colinet, F. G., Soyeurt, H., Anceau, C., Vanlierde, A., Keyen, N., Dardenne, P., Gengler, N., Sindic, M. (2013): Potential estimation of titratable acidity in cow milk using mid-infrared spectrometry. In 37th International Committee for Animal Recording (ICAR) Meeting, Riga, Latvia, 2010. http://www.icar.org/Documents/Riga_2010/ppt/Colinet.pdf
  2. ČSN 57 0529 (1993): Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování. Czech Normalization Institute, Prague.
  3. ČSN 57 0530 (1972): Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků. ČNI Praha.
  4. De Marchi, M., Toffanin, V., Cassandro, M., Penasa, M. (2014): Invited review: Mid-infrared spectroscopy as phenotyping tool for milk traits. Journal of Dairy Science, 97: 1171-1186. http://dx.doi.org/ 10.3168/jds.2013-6799 Go to original source...
  5. De Marchi, M., Fagan, C. C., O'Donnell, C. P., Cecchinato, A., Dal Zotto, R., Cassandro, M., Penasa, M., Bittante, G. (2009): Prediction of coagulation properties, titratable acidity, and pH of bovine milk using mid-infrared spectroscopy. Journal of Dairy Science, 92: 423-432. doi:10.3168/jds.2008-1163 Go to original source...
  6. Fischer, V., Ribeiro, M. E. R., Zanela, M. B., Marques, L. T., Abreu, A. S., Machado, S. C., Fruscalso, V., Barbosa, R. S., Stumpf, M. T. (2011): Leite instável não ácido: um problema solucio nável? XXI Congresso Brasileiro de Zootecnia, Universidade Federal de Alagoas, 23 a 27 de maio: 1-19.
  7. Hanuš, O., Kučera, J., Říha, J., Hegedüšová, Z., Jedelská, R. (2021 a): Význam hodnoty titrační kyselosti mléka nyní a dříve - část II. Mlékařské listy - zpravodaj, 32, 186(3): 1-8.
  8. Hanuš, O., Roubal, P., Klimešová, M., Jedelská, R., Hegedüšová, Z. (2019): Retrospektivní analýza trendů vývoje dojivosti a kvality syrového kravského mléka v České republice. Mlékařské listy - zpravodaj, 30, 172(1): 4-11.
  9. Hanuš, O., Říha, J., Kučera, J., Hegedüšová, Z., Jedelská, R. (2021 b): Význam hodnoty titrační kyselosti mléka dříve a nyní - část I. Mlékařské listy - zpravodaj, 32, 185(2): 1-7.
  10. Jankovská, R. (2004): Využití blízké infračervené spektroskopie (NIR) při hodnocení vybraných mléčných produktů. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně: 176.
  11. Khastayeva, A. Z., Zhamurova, V. S., Mamayeva, L. A., Kozhabergenov, A. T., Karimov, N. Z., Muratbekova, K. M. (2021): Qualitative indicators of milk of Simmental and Holstein cows in different seasons of lactation. Veterinary World, 14(4): 956-963. Go to original source...
  12. Kratochvíl, L. (1984): Kyselost mléka a hodnota pH. Náš chov, 3, příloha Mlékárenský Průmysl: 1-2.
  13. Machado, S. C., Fischer, V., Stumpf, M. T., Stivanin, S. C. B. (2017): Seasonal variation, method of determination of bovine milk stability, and its relation with physical, chemical, and sanitary characteristics of raw milk. Revista Brasileira de Zootecnia / Brazilian Journal of Animal Science, 46(4): 340-347. https://doi.org/10.1590/s1806-92902017000400010 Go to original source...
  14. Molina, L. H., González, R., Brito, C., Carrillo, B., Pinto, M. (2001): Correlacion entre la termoestabilidad y prueba de alcohol de la leche a nivel de un centro de acopio lechem. Archivos de medicina veterinaria / Archives Medicine Veterinary, 33(2). http://dx.doi.org/10.4067/S0301-732X2001000200012 Go to original source...
  15. Nurtayeva, Z. (2022): Analysis of qualitative and quantitative indicators of milk production and processing at the enterprises of the Akmola region. Potravinarstvo, Slovak Journal of Food Sciences, 16: 69-79. https://doi.org/10.5219/1720 Go to original source...
  16. Özdemir, D., Kahyaoglu, D. T. (2020): Identification of microbiological, physical, and chemical quality of milk from milk collection centers in Kastamonu Province. Turkish Journal of Veterinary and Animal Science, 44: 118-130. doi:10.3906/vet-1908-86 Go to original source...
  17. Pen, A. (1995): Ursachen des erhöhten Säuregrades in der Kuhmilch. Bericht über die 22. Tierzuchttagung BAL Gumpenstein, Aktuelle Forschungsergebnisse und Versorgungsempfehlungen in der Rindermast und Milchviehfütterung: 51-57.
  18. Růžičková, J. (2007): Aplikace NIR spektrometrie v kontrole kvality zemědělských materiálů a produktů. Disertační práce, MZLU Brno: 136.
  19. Thieme, D. A., Dettmer, R., Schmeichel, A. (1983 a): Zur physiologischen Säurezahl-Norm für Herdenmischmilch. Monatshefte für Veterinärmedizin, 38(1): 13-16.
  20. Thieme, D. A., Grunwald, A., Kron, A., Sander, W., Schmeichel, A. (1983 b). Normalabweichungen der Säurezahl von Herdenmich und deren Ursachen. Monatshefte für Veterinärmedizin, 38(1): 16-24.
  21. Varvažovský, V., Kukačka, F., Mácha, F., Kroulík, J. et al. (1985): Sledování příčin výskytu nestandardního mléka v kyselosti pod 6,2 ml a s omezenými prokysávacími schopnostmi v návaznosti na úroveň výživy. ÚKZÚS Praha, Závěrečná zpráva 1984-1985: 21.