DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7509-996-9-0349

OBSAH JÓDU V KRAVSKÉM MLÉCE A ROSTLINNÝCH NÁPOJÍCH V TRŽNÍ SÍTI ČR / IODINE CONTENT IN COW‘S MILK AND PLANT-BASED DRINKSIN THE CZECH MARKET NETWORK

Jan Šmoldas1, Barbora Palátová Nežiková1, Irena Řehůřková1, Jiří Ruprich1
1 Centrum zdraví, výživy a potravin , Státní zdravotní ústav, Palackého 3a, 612 42 Brno

Jód je esenciálním prvkem pro správnou funkci štítné žlázy a hraje tak důležitou roli ve zdravém růstu a metabolismu. V České republice patří mezi nejdůležitější zdroje jódu kravské mléko. Je žádoucí, aby koncentrace jódu v mléce byly stabilní a v optimálním množství. To lze ovlivnit správným přídavkem jódu do krmiva dojnic, což je regulováno Nařízením EK č. 1459/2005. Za ideální hladinu se pak považuje koncentrace 200 μg/kg. V rámci monitoringu dietární expozice, kterým se zabývá Centrum zdraví, výživy a potravin je koncentrace jódu v kravském mléce sledována každoročně již od roku 1998. Celkem je odebíráno 48 vzorků ročně. V létě 2022 také proběhl jednorázový nákup vzorků rostlinných nápojů používaných jako náhrada kravského mléka. Jód je následně stanoven spektrofotometricky dle Sandell-Kolthoffa. Do roku 2017 naměřené hodnoty kolísají a ukazují vysoký rozptyl. V posledních letech ale dochází ke stabilizaci, průměrné hodnoty se blíží optimální hladině a zároveň se i snižuje rozptyl. Nadále je však vhodné situace sledovat.

Klíčová slova: jód, mléko, dietární expozice

stránky: 349-354, online: 2024



Reference

  1. Bath, S. C., Rayman, M. P. (2020): Dairy foods as a source of dietary iodine. In Milk and Dairy Foods: Their Functionality in Human Health and Disease (pp. 323-345). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-815603-2.00012-7 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Český statistický úřad (2023): Spotřeba potravin - 2022. [Internet]. ČSÚ, Praha. [cit. 2024-1-31]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-potravin-2022.
  3. J. Drápal, J. Hajšlová, M. Jechová, M. Kozáková, F. Malíř, D. Müllerová, V. Ostrý, J. Ruprich, J. Sosnovcová, V. Špelina, D. Winklerová. (2007): INFORMACE VĚDECKÉHO VÝBORU PRO POTRAVINY VE VĚCI: Jód - Část I.: obvyklý dietární přívod pro populaci ČR. VVP: INFO/2006/18/deklas/JOD/1, strana 14, bod 44.
  4. EFSA Panel on Additives and Products or Substances used in Animal Feed (FEEDAP) (2013): Scientific Opinion on the safety and efficacy of iodine compounds (E2) as feed additives for all species: calcium iodate anhydrous and potassium iodide, based on a dossier submitted by HELM AG. EFSA Journal, 11(2). https://doi.org/10.2903/j.efsa.2013.3101 Přejít k původnímu zdroji...
  5. Horáčková, Š., Gabrovská, D., Kopáček, J., Dostálová, J. (2017): Porovnání rostlinných nápojů a kravského mléka z výživového a senzorického hlediska. Mlékařské listy, 28(5), 4-9.
  6. Nařízení komise (ES) č. 1459/2005, kterým se mění podmínky pro povolení některých doplňkových látek v krmivech, které patří do skupiny stopových prvků, 2005.
  7. Ruprich, J., et al. (2022): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém IV, Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice - Odborná zpráva za rok 2021 [Internet]. SZÚ, Praha. [cit. 2024-1-31]. Dostupné z: https://szu.cz/wp-content/uploads/2022/12/Vysledky_systemu_2021.pdf
  8. World Health Organization (2014). Guideline: Fortification of Food-Grade Salt with Iodine for the Prevention and Control of Iodine Deficiency Disorders. Ženeva.
  9. Zamrazil, V., Čeřovská, J. (2014): Jod a štîtná žláza : optimálnî přîvod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta.
  10. Zimmermann, M. B. (2009): Iodine deficiency. In Endocrine Reviews (Vol. 30, Issue 4, pp. 376-408). https://doi.org/10.1210/er.2009-0011 Přejít k původnímu zdroji...