DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0138

VPLYV DRUHU A PROVENIENCIE REPRODUKČNÉHO MATERIÁLU NA RAST, FENOTYPOVÚ KVALITU A VEGETAČNÚ FENOLÓGIU MLADÝCH JEDINCOV DUBA ZIMNÉHO A DUBA LETNÉHO / THE ROLE OF A SPECIES AND PROVENANCE OF PLANTING STOCK ON GROWTH, STEM QUALITY, DAMAGE AND VEGETATIVE PHENOLOGY OF YOUNG SESSILE AND PEDUNCULATE OAKS

Roman Longauer1,2, Veronika Přikrylová1
1 Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika
2 Národné lesnícke centrum – Sekcia pre vedu a výskum, T. G. Masaryka 22, 96001 Zvolen, Slovensko

Príspevok hodnotí rolu druhu a proveniencie reprodukčného materiálu duba na kyslom stanovišti vo 4. lvs. (550 m n. m.) v PLO 30 Drahanská vrchovina. V odrastajúcej kultúre 7–9 rokov po výsadbe sme v súboroch jedincov patriacich k 5 provenienciám duba zimného a 4 duba letného hodnotili výškový rast, prežívanie, kvalitu kmienkov, poškodenie, jarnú fenológia (pučanie a rozvoj listov), tvorbu letných výhonov a ukončovanie vegetácie. Dub zimný v pokuse na hornej hranici jeho prirodzeného výskytu dosiahol väčšiu priemernú výšku, mal nižší podiel poškodených jedincov, lepšiu kvalitu kmienkov a rašil skôr ako nepôvodný dub letný. U oboch druhov proveniencia sadbového materiálu ovplyvnila prežívanie a priebeh rašenia. U duba zimného tiež kvalitu kmienkov a u duba letného výšku jedincov. U oboch druhov sa jedince, ktoré rašia skôr a vegetáciu ukončujú neskôr dosiahli bez ohľadu na provenienciu väčšiu výšku, majú kvalitnejšie kmienky, dlhšie jánske výhony a vyznačovali sa menšou mierou poškodenia.

Klíčová slova: dub zimný a letný, proveniencie, prežívanie, rast, jarná fenológia, jánske výhony, kvalita kmienkov, poškodenie

stránky: 138-144, Publikováno: 2025, online: 2025



Reference

  1. Benedíková, M. 2003. Výsledky hodnocení 15letých provenienčních ploch dubu. Zprávy lesnického výzkumu. 48(4), 182-195.
  2. Buriánek, V., Benedíková, M., Malá, J. 2015. Selekce klonů dubu na odolnost vůči pozdním mrazům. Zprávy lesnického výzkumu. 60(1), 182-195.
  3. Caudullo, G., Welk, E., San-Miguel-Ayanz, J. 2017. Chorological maps for the main European woody species. Data in Brief. 12, 662-666. http://dx.doi.org/10.1016/j.dib.2017.05.007 Přejít k původnímu zdroji...
  4. Firmat, C., Delzon, S., Louvet, J.-M., Parmentier, J., Kremer, A. 2016. Evolutionary dynamics of the leaf phenological cycle in an oak meta-population along an elevation gradient. Journal of Evolutionary Biology. 30(12), 2116-2131. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Zhang, K.-L., Huang, S.-Y., Li, Y., Chen, M.-X., Zhu, F.-Y. a Fang, Y.-M. 2025. Genetic and Epigenetic Views of the Adaptive Evolution of Oaks (Quercus L.). Plant, Cell & Environment. 48, 6307-6320. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Koblížek, J., Úradníček, L. 2000. Rozlišování dubů a možnosti udržení druhové čistoty v lesních porostech. Sborník ze semináře. Roztoky u Křivoklátu: Česká lesnická společnost, 12. 9. 2000, 78s.
  7. Kremer, A., Hipp, A. 2020. Oaks: an evolutionary success story. New Phytologist. 226, 987-1011. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Mueller, M., Gailing, O. 2019. Abiotic genetic adaptation in the Fagaceae. Plant Biology. 21(5), 783-795. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Piao, Š., Liu, Q., Chen, A., Janssens, I.A., Fu, Y., Dai, J., Liu, L., Lian, X., Shen, M., Zhu, X. 2019. Plant phenology and global climate change: Curent progresses and challenges. Global Change Biology. 25: 1922-1940. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Rzońca, M. et al. 2015. Oak (Quercus spp.) specific protocols. In: TREES4FUTURE - Designing Trees for the Future. Trees4future. 12-15. https://www.trees4future.eu/uploads/ t4fdeliverables/T4F_D21_submitted.pdf
  11. SAS Institute. 2004. Base SAS 9.4 Procedures Guide. SAS Institute, Inc., Cary, NC.