DOI - Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně

Identifikátory DOI

ISBN: 978-80-7509-905-1 | ISBN online: 978-80-7509-904-4 | DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4

Public recreation and landscape protection – with environment hand in hand? vol: 14

9.–11. 5. 2023 Křtiny

Jitka Fialová (Ed.)

Publikováno: 2023, online: 2023, vydavatel: Mendel University in Brno


Příspěvky konference

ADOLESCENTS’ SMARTPHONE USAGE IN ACTIVE RECREATION AND NATURAL ENVIRONMENT

Stanislav Azor, Michal Marko, Štefan Adamčák

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0009

V dnešní společnosti je používání chytrých telefonů při aktivním odpočinku (v přírodním prostředí) poněkud kontroverzní, protože někteří se domnívají, že chytré telefony podporují přístup ke zdrojům; někteří se však domnívají, že chytré telefony odvádějí pozornost od životního prostředí; proto je cílem této studie zjistit, jak dospívající používají chytré telefony při aktivním odpočinku a v přírodním prostředí. Nástroj průzkumu (nestandardizovaný) byl prováděn šest měsíců (leden - červen 2022) prostřednictvím záměrného výběru vzorku velikosti průzkumné skupiny 2108 (100 %) dospívajících chlapců a dívek: (i) městští dospívající chlapci a dívky (42,50 %, n = 896); (ii) venkovští dospívající chlapci a dívky (57,50 %, n = 1212), ve věku 18,50 ± ,40 let. K analýze a porovnání dat byla použita statistika (např. deskriptivní, inferenční). Pokud jde o používání chytrých telefonů adolescenty, v průměru 45,00 % (n = 949) dotazované skupiny trávilo 1 - 3 hodiny používáním chytrých telefonů a přibližně 38,32 % (n = 808) dotazované skupiny trávilo čas používáním chytrých telefonů při aktivním odpočinku (v přírodním prostředí). Přibližně 4,80 % (n = 102) dotazované skupiny trávilo čas používáním specifických, rekreačních aplikací (např. Geocaching, GeoCaches). Zvýšení pohybové aktivity je nezbytné, proto používání chytrých telefonů (rekreačních aplikací) může zvýšit čas strávený aktivním odpočinkem a ovlivnit úroveň pohybové aktivity dospívajících.

ASSESSMENT OF EXTREME LONG-TERM METEOROLOGICAL DROUGHT IN THE NORTHERN PART OF SERBIA

Martina Zeleňáková, Milan Gocić, Hany Farhat Abd-Elhamid, Mladen Milanović, Tatiana Soľáková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0014

Potřeba kvantifikovat a vyhodnocovat extrémní srážkový deficit se v důsledku změny klimatu zvyšuje. Dlouhodobý deficit srážek vede k rozšíření sucha do dalších sfér: hydrosféry a litosféry, a to má negativní dopady na biologickou rozmanitost (faunu a flóru) i lidské aktivity, jako je snížení výroby elektřiny, zamezení nebo vyloučení rekreačních a turistických aktivit. Tento článek se zabývá hodnocením dlouhodobého meteorologického sucha na pěti synoptických stanicích v severní části Srbska. Pro identifikaci extrémního meteorologického sucha za referenční období 1946-2021 byl vypočten standardizovaný srážkový index ve 12měsíčním měřítku. Byly vypočteny hlavní charakteristiky meteorologického sucha a relativní četnost sucha. Nejzávažnější extrémní dlouhodobé meteorologické sucho bylo zaznamenáno především v letech 1948 a 2001. Průměrná doba návratu extrémního meteorologického sucha ve studované oblasti je 11,8 roku, je však specifická pro každou stanici zvlášť.

AWARENESS OF SLOVAK TOURISTS ON POSSIBILITIES TO VISIT GEOSITES

Ľubomír Štrba, Branislav Kršák, Lenka Varcholová, Michaela Podoláková, Silvia Palgutová, Csaba Sidor

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0020

Geolokality jako součást přírodního dědictví jsou pro své hodnoty často předmětem zájmu návštěvníků. V tomto ohledu mají pro některé formy cestovního ruchu (např. geoturizmus) prvořadý význam. Cílem příspěvku je analyzovat informovanost slovenských turistů o geolokalitách a možnostech takové místa navštívit. Pro účely této studie byla využita metoda online průzkumu. Z celkového počtu 366 respondentů odpovědělo „ano“ pouze 124 respondentů na otázku, zda již pojem ‘geolokalita’ slyšeli. Pouze 45,08% respondentů (165) odpovědělo, že ví, kde na Slovensku se geolokality nacházejí. Pouze 35,79 % (131 respondentů) však odpovědělo, že navštěvují geolokality opakovaně. 145 (39,62 %) respondentů geolokality navštívilo, ale neplánuje taková místa navštěvovat opakovaně. Celkem 349 respondentů odpovědělo, že znají alespoň jednu geolokalitu na Slovensku, z toho 185 respondentů zná více než 5 různých slovenských geolokalit. Většina respondentů (263) se o geolokality blíže nezajímá a možno předpokládat, že proto více než 65 % respondentů odpovědělo, že neví, zda je dostupnost informací o geolokalitách dostatečná. Tato studie se nezabývala důvody, proč lidé navštěvují či nenavštěvují geolokality na Slovensku, což může vnést více světla do tohoto tématu. Lze však konstatovat, že při zvažování rozvoje geoturismu na Slovensku je potřeba mnohem více pozornosti a patřičných kroků směrem k široké veřejnosti v oblasti geolokalit a jejich využití jako (geo)turistických cílů na Slovensku.

BANK STABILIZATION – NON-TRADITIONAL WAYS OF USING VEGETATION - INCREASING RECREATIONAL ATTRACTIVENESS

Miloslav Slezingr, Dana Košťálová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0024

Vegetační doprovod vodního toku či nádrže je nedílnou součástí úpravy toku a jeho začlenění do krajiny. Řeka včetně kvalitního vegetačního doprovodu se stává především v nížinné krajině dominantním prvkem. Určuje krajinný ráz, je vodícím prvkem při budování sítě pěšin pro turistiku cest pro cyklistiku míst pro nerušený rybolov apod. V příspěvku si všímáme funkcí vegetačního doprovodu zajišťujících právě možnost nerušeného a kvalitního rekreačního využití okolí vodního toku. Jsou to především funkce krajinotvorná, funkce hygienická, rekreační, estetická, důležitá je také podpora procesů samočištění aj.

BIOCULTURAL DIVERSITY: SACRAL MONUMENTS AS HABITATS FOR BIRDS

Ivo Machar, Helena Kiliánová, Vilém Pechanec

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0027

Práce prezentuje hlavní výsledky studie významu sakrálních objektů (kostelů, kaplí) v historickém regionu Olomoucké arcidiecéze jako biotopů pro ohrožené druhy ptáků. Monitoring sakrálních objektů v letech 2016–2018 prokázal že 167 sakrálních objektů má kromě svého primárního religiózního účelu i význam jako hnízdní biotop pro ohrožené ptačí druhy kulturní krajiny. Toto zjištění dokládá význam nově vznikajícího konceptu „Biokulturní diverzity“ v praxi pro propojení oborů památkové péče i ochrany přírody. Sakrální objekty (kostely, kaple) v kulturní krajině tvoří velmi často historické dominanty, jejichž význam však v holistickém pojetí není pouze kulturně-historický, ale přesahuje i do zájmů na udržení některých prvků přírodního dědictví evropských kulturních krajin.

CAMPING AND TRAMPING VERSUS CAMPING AND NATURE CONSERVATION

Antonín Tůma

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0031

Táboření je souhrn činností jako je např. stavba stanů a přístřešků, příprava stravy, nocleh, rozdělání ohně a s tím vším spojená produkce odpadů. Pokud nejsou dodržovaná pravidla ochrany přírody, může mít táboření negativní vliv na předměty ochrany přírody. Ve zvláště chráněných územích České republiky je táboření omezeno zákonem o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“). Caravaning chápeme jako táboření zkryté ve vozidle a v takovém případě nedochází ke kontaktu s vnějším přírodním prostředím a riziko jeho ovlivnění není nebo je minimální. Pak ochrana přírody caravaning v současné době za táboření ve smyslu zákona nepovažuje. Pokud však dojde k projevům táboření mimo vozidlo, půjde o táboření, které mimo autokempinky může být v rozporu se zákonem. Tramping je táboření inspirované Divokým západem a skautingem a jedná se zjednodušeně o volný a neorganizovaný volnočasový pobyt v přírodě téměř vždy spojený s rozděláváním ohně. V případě pobytu v chráněné přírodě obvykle je v rozporu se zákonem. Bude na ochraně přírody, aby posoudila a zvážila všechna rizika spojená s caravaningem nebo trampingem ve volné krajině na každém konkrétním místě a podle potřeby ochrany přírody v souladu se zákony našla cestu k ponechání, k regulaci nebo k odstranění caravaningu nebo trampingu.

CAUSES OF OVERCOMING OVERTOURISM FAILURE IN CZECHIA

Emil Drápela

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0035

Overturismus je fenomén postihující destinace, které jsou natolik oblíbené, že pouhý počet návštěvníků v destinaci způsobuje problémy. Pro zmírňování dopadů overturismu se využívá několik druhů strategií, které se zaměřují jak na jeho projevy, tak i na samotné jádro problému: příliš vysoký počet turistů. Při evaluaci efektivity těchto strategií však zjišťujeme, že zatímco strategie cílící na zmírnění projevů overturismu bývají úspěšné, tak strategie, které se snaží změnit trend rostoucího počtu turistů, naopak neúspěšné. Článek se proto zabývá důvody, proč tomu tak je, a porovnává zkušenosti ze zahraničí se situací v Česku. Z výsledků plyne, že jedním z hlavních důvodů neúspěšnosti strategií je odlišné pojetí boje s overturismem u dvou hlavních druhů aktérů: orgánů ochrany přírody na jedné straně a obcí a destinačních agentur na straně druhé. Protichůdné zájmy těchto aktérů v některých případech vedou k neaktivitě v oblasti overturismu, neboť jedna strana obvykle blokuje řešení strany druhé. Shodu pak nalézají až případě, kdy je situace opravdu neúnosná. Přitom nejefektivnějším přístupem je konat už ve fázi prevence vzniku overturismu.

ECOTOURISM IN AMAZONIAN ECUADOR – BOSQUE MEDICINAL PROJECT

Petr Jelínek, Michal Hegar, Martin Mrkvička

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0039

Organizace Bosque Medicinal vznikla v Ekvádoru kvůli ochraně pralesa. Její zakladatel Roman Kollar, který v Ekvádoru žije, ji založil v roce 2018 a od té doby zde shání peníze na záchranu tropických lesů. Jeho organizace i čeští partneři z Forest Ink vykupují zbytky původního pralesa i pastviny od farmářů. Cílem je z pastviny opět učinit kvalitní les a lesy, které dosud nebyly poničeny, před pastvou ochránit. I když má organizace mezinárodní zaměření, většina dobrovolníků, kteří sem jezdí pomáhat, jsou z České republiky. Jejich dovolená znamená zakoupit si lístky do Ekvádoru a zdarma pracovat na vykoupených farmách, vrací zpět les na svahy ekvádorské Amazonie. Rovněž většina peněz na výkup pozemků plyne z České republiky. U nás se podobným organizacím říká pozemkové spolky a jejich hlavním cílem je ochrana přírody a kulturních památek. V roce 2019 vzniklo konsorcium UNIDA, které sdružuje univerzity a sdružení v Evropě a Latinské Americe, jehož cílem je spolupráce na výměně znalostí o Amazonii a přispění k ochraně přírody i tradic v oblasti. Zakládajícím členem je i Mendelova univerzita a první skupina studentů do Amazonie vyjela v roce 2021 s cílem vytvořit přírodovědné podklady pro další skupiny studentů a dobrovolníků.

ERGONOMIC APPROACH IN TOURISM FOR VISITORS WITH SPECIAL NEEDS

Eva Abramuszkinová Pavlíková, Osman Nuri Özdogan, Cihan Yilmaz

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0045

Počet osob se zdravotním postižením se zvyšuje v důsledku stárnutí populace, chronických zdravotních onemocnění a environmentálních faktorů, jako jsou nehody, přírodní katastrofy nebo konflikty. Osoby se zdravotním postižením jsou cennou součástí společnosti a jejich integrace do společnosti odráží úroveň lidského rozvoje a povědomí veřejnosti. Sociální odpovědnost a legislativa v oblasti lidských práv podporují zlepšování podmínek cestovního ruchu pro návštěvníky se zvláštními potřebami, což vede k tomu, že hotelový průmysl v rámci politik přístupného cestovního ruchu, včetně dopravy, ubytování, destinací a atrakcí, vhodně vyhovuje jejich potřebám. Ergonomický design by měl být preventivním designem. Udržitelnost zajišťují ergonomické prostory, které jsou bezpečné, neznečišťují životní prostředí, jsou hygienické a neohrožují zdraví. V ergonomických aplikacích se privatizuje funkční efektivita a jednotlivci mohou žít v prostředí, které je bezpečné, pohodlné a zdravé. Spolupráce stavitelů, architektů a ergonomických projektantů je nezbytná. Tento článek představuje výsledky výzkumu v hotelovém sektoru v tureckém Kusadasi. Cílem bylo zjistit, zda je hotelové vybavení poskytováno osobám se zdravotním postižením, jak vnímají běžní hosté zdravotní postižení a jejich ubytování v bezbariérových pokojích. Polostrukturované rozhovory s manažery hotelových oddělení byly provedeny v 9 hotelech zařazených do kategorie 4 a 5 hvězdiček.

METHODOLOGICAL OPTIONS FOR EVALUATING OF THE LANDSCAPE RECREATIONAL POTENTIAL

Daniela Smetanová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0050

Předkládaný článek je velmi stručným shrnutím výsledků disertační práce na téma Metodické možnosti hodnocení rekreačního potenciálu krajiny, ve které byly v části věnované literatuře popsány různé přístupy a metodiky hodnocení krajiny z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Na základě jejich kritického zhodnocení a testování vybraných z nich na dvou vybraných modelových územích byla vypracována vlastní metodika hodnocení rekreačního potenciálu krajiny na základě primární, sekundární a terciární struktury.

EXPLORING THE RECREATIONAL POTENTIAL OF URBAN GAPS

Tímea Žolobaničová, Miroslav Čibik, Roberta Štěpánková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0057

Při zkoumání této problematiky jsme objevili potenciál prieluk pro rekreaci. Metodicky tato místa umíme identifikovat díky pixelové analýze a také proměňovat díky prvkům zelené a modré infrastruktury. Dlouhodobé nebo krátkodobé intervence na těchto mezerách jsou důležité pro města, protože poskytují novou rozmanitost v zastavěném městském systému a možnosti rekreace pro obyvatele v blízkosti jejich domovů. Začlenění těchto měst více do městského organismu a vytvořit pro ně modulární řešení, která by je dokázala o trochu více urbanizovat a poskytnout obyvatelům k rekreaci je velká příležitost. Do doby, dokud se jim nenaskytne jiná – lepší příležitost v městském urbanismu. Je to příležitost, která dokáže efektivně doplnit veřejná prostranství a lépe spolupracovat s okolím. Vandalismu je v našich podmínkách běžný, ale tato místa nepotřebují přímou ochranu. Dokážou to samé. Proto jsou méně nákladná než klasická veřejná prostranství. Díky aplikacím zelené a modré infrastruktury mohou mít i tato místa rovnocenné zastoupení a kolemjdoucí je nemusí obcházet. Zeleň v těchto místech přiláká i různé rostliny a živočichy kterým bylo místo z důvodu výstavy předtím sebráno a oni mohou osídlovat to co už člověk předtím opustil. Ztracená místa, vágní terén, bílá místa, městské mezery, proluky se staly městem ve městě, druhým světem, městem naruby. Je to jiný, divoký svět ale funguje a když podpoříme jeho potenciál přinese společnosti novou dimenzi městské rekreace.

EXPLORING WHITE SPACES ON URBAN MENTAL MAPS

Miroslav Čibik, Tímea Žolobaničová, Roberta Štěpánková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0063

Bílá místa jsou prostory představující lokální výpadky paměti města a místa s obrovským skrytým potenciálem. Masivní suburbanizace je na ústupu a v době nepřetržité a intenzivní vnitřní urbanizace města, se stávají "díry" lukrativními součástmi kompaktní městské struktury zvané urbanita. Předkládaný článek popisuje úvodní metody dlouhodobého víceúrovňového výzkumu zaměřeného na právě taková místa. Sleduje postupy ověřené v praxi a přináší vlastní způsoby nahlížení na danou problematiku. V závěru odkrývá, rozeznává jejich skrytý potenciál a hledá možnosti dočasného využití a navrácení jim funkce.

FOREST EDUCATION AS THE BASIS FOR CONSCIOUS USE OF ALL FOREST FUNCTIONS BY SOCIETY IN THE CELESTYNÓW FOREST DISTRICT

Kamil Żołądek, Róża Brytan, Artur Dawidziuk

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0067

Lesy v Polsku plní mnoho funkcí, přičemž městské a příměstské lesy mají pro lidi zvláštní význam. Zájem o lesy roste, což představuje výzvu pro současné přírodovědné a lesnické vzdělávání. Proto je důležité úsilí o zvýšení povědomí veřejnosti o racionálním a odpovědném využívání lesů. Státní lesy provádějí vzdělávací aktivity zaměřené na zprostředkování znalostí veřejnosti o multifunkčním a trvale udržitelném lesním hospodářství a na formování správných postojů k lesnímu prostředí. Inovativní vzdělávací aktivity v lesích v okolí Varšavy, které jsou intenzivně využívány veřejností, provádí Lesní správa Celestýnów. Hlavní činnost probíhá ve Středisku lesní pedagogiky, kde se pořádají kurzy, přednášky a různé akce. Vzdělávací nabídku připravenou lesníky využívá mnoho lidí z okolních měst a obcí. Lesní pedagogika vedená atraktivní formou přispívá ke zvyšování ekologického povědomí a znalostí o trvale udržitelném využívání všech funkcí lesa ve společnosti.

GREEN AREAS AND NATURAL POTENTIAL OF THE POLISH CITY OF CIESZYN IN THE OPINION OF RESIDENTS

Edyta Rosłon-Szeryńska

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0071

Výhodou rozsáhlých zelených ploch (Městské lesy, parky navazující na údolí Olzy) je kombinace upravené zeleně s přírodními (přírodní rezervace, lužní lesy) a polopřírodními (luční společenstva) systémy. Díky takovému řešení se zvyšuje rekreační atraktivita těchto ploch, ale zároveň se zvyšuje riziko degradace "divokých" ploch ničením, sešlapáváním a pronikáním invazních rostlin. Mezi invazními rostlinami dominují trvalky a popínavé rostliny: Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a devaterník pýřitý (Parthenocissus quinquefolia). Doporučuje se provést valorizaci krajiny města s přihlédnutím ke krajinářské analýze. Ta bude podkladem pro předpoklady dalšího rozvoje, způsobu utváření, udržování a ochrany přírodního systému města. Je nutná změna v hospodaření se stromy ve městě Cieszyn. Stromů by nemělo ubývat vzhledem k nízké lesnatosti obce. Měly by se používat osvědčené a ve městě již dobře fungující druhy vzhledem ke specifičnosti půdních a stanovištních podmínek. Výběr rostlin by měl striktně záviset na typu půdy. Při správě zeleně by měla být zohledněna topografická a krajinná rozmanitost a intenzita využívání objektů. Intenzivně využívaná zařízení budou vyžadovat intenzivní péči a vyšší náklady na údržbu. V těchto zařízeních jsou přípustné extenzivní zóny (např. louky, byliny atd.) s omezeným přístupem. V případě kombinace rekreační funkce zóny údržby zeleně (např. v Městských lesích) s ochranou přírody lužních lesů nebo přírodních rezervací je třeba připočítat výdaje na péči a ochranu prostřednictvím ochrany, sešlapávání a rozšiřování invazních rostlin v přírodně hodnotné zóně. Je vhodné utvářet nové plochy zeleně a revitalizovat stávající zařízení obohacením rekreačního a volnočasového programu a zvýšením biodiverzity. Základem jsou opatření, která využívají klimatotvornou roli zeleně v oblasti zmírňování a přizpůsobování se klimatickým změnám.

HEALTH VALUES OF FORESTS IN THE OPINION OF POLISH RESIDENTS

Emilia Janeczko, Małgorzata Woźnicka

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0079

S přibývajícími vědeckými poznatky o léčivých účincích lesního prostředí roste význam lesa pro podporu veřejného zdraví. Tento článek prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Polsku v roce 2000 mezi více než tisícovkou zájemců o rekreaci v lese. Výsledky ukazují, že lidé si uvědomují význam lesů pro své zdraví. Respondenti poukazovali především na blahodárné účinky na duševní zdraví, tělesné zdraví a zvyšování znalostí o lese. Lesy jsou důležité pro lidské zdraví, protože zlepšují sociální vztahy a ekologické chování. Podle respondentů pobyt v lese zvyšuje jejich pohodu, působí proti stresu a umožňuje jim udržovat emocionální rovnováhu. Je třeba předpokládat, že toto vysoké povědomí o prospěšnosti kontaktu s lesem je jedním z faktorů, které přispívají k rostoucímu významu sociálních funkcí lesa.

HISTORICAL EVOLUTION OF FESTIVALS IN GUIMARAS ISLAND, PHILIPPINES: ITS IMPLICATION TO TOURISM INDUSTRY GROWTH

Norie H. Palma, Jasmin T. Gadian, Josie H. Gaitano, Revenlie G. Galapin, Petr Kupec

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0083

Na ostrově Guimaras, severozápadní Visayas, Filipíny byl zkoumán vztah mezi množstvím festivalů pořádaných na centrální, regionální a místní úrovni a počtem přijíždějících návštěvníků ostrova či turistů. Zkoumán byl rovněž potenciální přínos festivalů, které jsou většinou orientovány na propagaci domácích produktů jak zemědělských, tak rukodělných na výnosy místního turistického ruchu, resp. místních farmářů. Výsledky ukázaly že v posuzovaném období (2012–2016, resp. 2017) se návštěvnost ostrova signifikantně zvyšuje, nicméně festivaly jako takové nemají na tento trend významný vliv. Zdá se, že jejich význam je výrazně lokalizován do místních komunit. Z hlediska struktury návštěvníků převažují návštěvníci či turisté z Filipín. Jejich zvyšující se počet v čase logicky přináší zvyšující se výnosy z prodeje výrobků či služeb jak v oblasti turistického ruchu, tak v oblasti místního zemědělství.

HOW HIGH ARE THE ECONOMIC BENEFITS OF OUTDOOR RECREATIONAL USE FROM THE NEWLY DESIGNATED PROTECTED LANDSCAPE AREA?

Jan Melichar, Petr Pavelčík, David Zahradník, Marek Banaš, Radim Misiaček, Jana Hamanová, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0088

Ochrana rozsáhlých přírodně a kulturně hodnotných území formou chráněné krajinné oblasti či národního parku je významná pro zachování biodiversity. Je rovněž důležitá pro podporu ekologických procesů, jejichž výsledkem je řada ekosystémových služeb a společenských přínosů, včetně široké škály příležitostí pro realizování rekreačních aktivit ve volné přírodě. Empirická evidence přináší odhady rekreačních a dalších ekonomických přínosů pro chráněná území, jež byla vyhlášena v minulosti, méně výzkumů se však věnuje posouzení změny návštěvnosti a vyvolaných ekonomických efektů v případě, že dojde nově k vyhlášení velkoplošného chráněného území v dané přírodní oblasti. Tento článek si klade za cíl odhadnout změnu poptávky po rekreaci a z toho plynoucí ekonomické přínosy pro region Soutoku, tedy oblast soutoku řek Moravy a Dyje, pokud zde dojde k vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) o rozloze 139 km2. Kvantifikace regionálních ekonomických efektů současné a potenciální návštěvnosti reprezentující změnu poptávky po rekreaci v daném území v případě vyhlášení CHKO Soutok vychází z analýzy kvantitativních a kvalitativních ukazatelů rekreačního využívání oblasti Soutoku a z meziodvětvové národní a regionální analýzy. Výsledky naznačují, že navrhovaná varianta ochrany území v kategorii CHKO přispěje k významnému nárůstu poptávky po rekreaci a s tím spojenému zvýšení celkových výdajů návštěvníků a produkce ekonomiky regionu. Vyhlášení CHKO zvýší roční návštěvnost Soutoku o 48 %, tj. o 144 tis. osobodnů, oproti současnému stavu (299 tis. osobo-dnů v roce 2021). Růst návštěvnosti a celkových výdajů realizovaných návštěvníky v regionu Soutoku následně přispěje ke zvýšení roční regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) regionální ekonomiky Soutoku. Na zvýšení regionální produkce se přitom z více než 74 % podílí výdaje vícedenních návštěvníků vynaložené na ubytování a stravování.

HOW TO MEASURE AND USE NATURE-BASED RECREATION EFFECTS: EXAMPLE OF RESULTS FOR THE VLTAVA RIVER CASCADE

Kateřina Mácová, Jan Melichar, Vojtěch Havlíček, Martin Heřmanovský, Filip Strnad, Pavel Fošumpaur, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0093

Přes dlouhodobou potřebu výzkumu socio-ekonomických přínosů spojených s rekreací v přírodních oblastech, který by poskytoval lokálně specifické a metodologicky dobře podložené výsledky, jsou takovéto výsledky výzkumu stále velmi vzácné jak na české, tak i mezinárodní úrovni výzkumu cestovního ruchu a rekreace, stejně jako v praxi hodnocení projektů. Ve čtyřletém interdisciplinárním projektu "Rekreační účely vltavské kaskády a její ekonomický potenciál v podmínkách klimatické změny" jsme se snažili takovýchto výsledků dosáhnout. V tomto příspěvku stručně představujeme jejich shrnutí, přičemž veškeré výsledky jsou dostupné ve webové aplikaci https://shiny.fzp.czu.cz/kaskada-rekreace/ . Na základě výsledků projektu demonstrujeme a diskutujeme konkrétní využití různých socioekonomických ukazatelů, které byly odhadnuty pro pilotní lokalitu Vltavské kaskády, pro různé účely: komunikaci s místními aktéry, v rozhodování na regionální a celostátní úrovni, pro hodnocení projektů/dotací atd. Tato diskuse je relevantní napříč různými obory jako je vodní hospodářství, cestovní ruch, management krajiny, ochrana přírody atd.

HOW TO SUPPORT CARBON SEQUESTRATION AND RECREATIONAL POTENTIAL AT THE SAME TIME

Jan Deutscher, Jana Smolíková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0097

V posledních letech se výsadba stromů na ochranu klimatu stala ve světě i u nás v České republice velmi populární. Pařížská dohoda z prosince 2015 a z ní vyplývající národně stanovené příspěvky významně podpořily potřebu vytvoření a zdokonalení metod uhlíkového účetnictví pro investice do lesního sektoru. Vhodně zvolená a dobře provedená výsadba stromů nabízí přirozený, ekologický, relativně levný a především jednoduchý způsob, jak snížit množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře i řadu dalších environmentálních přínosů. Jedním z těchto přínosů je pozitivní vliv na pohodu člověka a estetiku krajiny, přičemž obojí je běžně využíváno k podpoře rekreačního potenciálu. Podle našeho výsledku bylo celkové množství CO2 sekvestrovaného ve vzrostlých nejběžnějších ovocných stromech v ČR odhadnuto na cca 1,5 tuny (0,97 - 2,21 podle druhu stromu). To může přispět k motivaci a podpoře budoucích ekologizačních projektů zejména ve venkovské krajině, kde je extenzivní hospodaření s ovocnými stromy součástí tradičního a kulturního způsobu života.

CHANGE OF THE WAY THAT LANDSCAPE IS USED AND IT IS EFFECT ON THE RECREATIONAL AND TOURIST POTENTIAL

Jan Szturc, Jan Prachowski, Jana Podhrázská, Petr Karásek, Josef Kučera

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0101

V příspěvku bylo na příkladu řešení pozemkové úpravy v rekreačně a turisticky atraktivním území poukázáno na možnosti propojení cílů pozemkových úprav se zvýšením rekreačního potenciálu obce a jejího okolí. Nová cestní síť bude mít pozitivní vliv na regionální rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území. Větší možnost výběru cílů pěších i cyklistických výletů a zpřístupnění atraktivních lokalit přispěje k rozptýlení hustoty návštěvníků ve větším prostoru. Každý návštěvník si může zvolit libovolnou trasu dle svých kritérií (např.: délka cesty, povrch cesty atd.). V okolí některých cest se plánuje výsadba původních druhů dřevin. Tyto porosty budou snižovat teplotu povrchu cest a okolního vzduchu. Pozitivním efektem nově vybudovaných cest s vegetací je i ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a zvýšení biodiverzity v území. Cesty, sloužící pro zemědělskou techniku, mají pozitivní efekt ve snížení průjezdu velké zemědělské techniky obcí.

IMPLEMENTATION OF GREEN INFRASTRUCTURE ELEMENTS TO MITIGATE CLIMATE CHANGE AND IMPROVE RECREATION IN THE MUNICIPALITY OF DRIENOV, SLOVAKIA

Martina Zeleňáková, Natália Junáková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0106

Vegetace je nedílnou součástí urbánní struktury sídel a bývá označována za nezbytnou naturalizační složku prostředí ve městech. V souvislosti s globálním oteplováním a klimatickými změnami vystupují do popředí ekologické aspekty budování prvků zelené infrastruktury ve městech. Kromě fyzického, psychologického, emocionálního a socioekonomického přínosu pro jednotlivce a společnost, vytvářejí prvky zelené infrastruktury příležitosti pro propojení městských a venkovských oblastí a vytvoření příjemných míst pro život a práci. Příspěvek shrnuje návrh a tvorbu možných prvků a objektů zelené infrastruktury v obci Drienov (Slovensko) s cílem zmírnit dopady změny klimatu na městské prostředí. Mezi významné prvky zelené infrastruktury, které se uplatňují i ve studovaném území, lze zařadit plochy zeleně z polovegetačních tvárnic, podzemní retenční nádrž, dešťovou zahradu a polovegetační opěrnou zeď.

IMPLICATIONS OF THE NATURE OF FORESTRY AND WOOD ENTERPRISES IN LATVIA

Dastan Bamwesigye, Ingus Grinbergs, Amanda Puzule, Tīna Ķikule

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0111

Lotyšsko má značně rozvinuté lesnictví, které tvoří největší část příjmů státu spravovaného ministerstvem zemědělství. Lotyšské státní lesy obhospodařují lesy o rozloze 1,4 milionu hektarů, ale celková obhospodařovaná plocha dosahuje 1,6 milionu hektarů. Celkový obrat Lotyšských státních lesů v roce 2021 dosáhl 405,3 milionu eur. Bez ohledu na úspěch lesnického sektoru v Lotyšsku trpí jeho struktura a organizace nevýhodami, jako jsou nedokonalosti, například dezinformace a další špatné postupy vůči vlastníkům lesů, z nichž těží společnosti nakupující dřevo a jiné země, například Švédsko. Podcenění problémů lotyšského lesnického sektoru by mohlo vést k jeho zlepšení, aby splňoval aspekty udržitelnosti, potřeby soukromých vlastníků lesů a blahobyt v lesním hospodářství.
Provedli jsme a prezentovali kvalitativní a průzkumné studie o lotyšských lesích na makroúrovni. Studie navíc ukazuje důsledky povahy lesnictví a dřevařských podniků v Lotyšsku a také doporučení pro udržitelnost lesů.

INFLUENCE OF RECREATIONAL ACTIVITIES ON THE DISTRIBUTION OF FOREST WILD BOAR ROOTING

Jakub Drimaj, Marie Balková, Jakub Špoula, Jiří Kamler, Ondřej Mikulka, Radim Plhal, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0116

Prase divoké je hojně rozšířeným a lokálně velmi početným velkým kopytníkem. Stejně tak je tomu i v podmínkách střední Evropy. Mimo vegetační období se soustřeďuje v lesích, kde také aktivně vyhledává zdroje potravy. Při této činnosti narušuje povrch půdy, čímž výrazně ovlivňuje dynamiku ekosystému. Z ekonomického hlediska omezuje přirozenou obnovu dřevin, ale z ekologického mění stanovištní podmínky a napomáhá tak ke zvýšení biodiverzity. Faktory ovlivňující distribuci rytí napříč lesními porosty mohou být různé. V tomto příspěvku jsme se zaměřili na vliv veřejných cest, turistických tras a vodních toků na intenzitu rytí divokými prasaty v NPP Hodonínská Dúbrava. Z hodnocených faktorů se jako významné ukázaly vzdálenosti od veřejných cest a vodních toků. Naopak vzdálenost od turistických tras či lesních cest neměla na disturbanci půdního povrchu žádný vliv.

INNOVATIVE TECHNOLOGY OF SAPLINGS PLANTING FOR INCREASE TOURISM POTENTIAL OF THE LANDSCAPE

Luboš Staněk, Ladislav Zvěřina, Radomír Ulrich

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0119

Vyzvedávač odrostků je určen primárně k přesazování všech druhů náletových dřevin s balem zeminy bez narušení kořenového systému. Případně pro vysazování dřevin s balem zeminy, které byly vypěstovány např. v lesní školce. Náletové lesní dřeviny, ale i pouliční stromky, stromky podél silničních komunikací či stromky v krajině, které jsou již do určité míry vzrostlé, je zapotřebí z důvodu terénních úprav, rozvoje životního prostředí či urbanismu, často přesadit. Tuto činnost však nelze provádět pouze ručně, ale je nutno použít nějaké pokročilé technologie. Cílem tohoto příspěvku je představit nový vyzvedávač odrostků dřevin pro mechanizovanou výsadbu, který umožňuje využití produkčního potenciálu náletových dřevin. Princip vyzvedávače spočívá ve vyhloubení jámy v půdě na lokalitě, která bude předmětem vysazení dřeviny, a následném přesazení vyzvednuté náletové dřeviny do připravené vyhloubené jámy. Finálním krokem je zasypání jámy po vyzvednuté dřevině zeminou z vyhloubené jámy. Tento příspěvek zdůrazňuje ekonomické výhody při použití nové technologie během vysazováním odrostků v lesním hospodářství, ale i při úpravách krajiny, silničních stromořadí či okrasných dřevin v urbanizovaném prostředí.

INTEGRATION OF NICHE AGRICULTURAL CROPS IN THE DEVELOPMENT OF ROMANIAN RURAL TOURISM. CASE STUDY: WALNUT CULTURE IN ROMANIA AFTER 1990

Constantin-Răzvan Oprea, Roxana Cuculici, Iulian Săndulache

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0123

Studie se zabývá pěstováním ořechů v Rumunsku v období 1990-2021. Výzkum jsme považovali za užitečný, protože v posledních letech mělo Rumunsko významnou produkci na evropské úrovni. Ořešák vlašský je zákonem chráněný druh stromu, který má v rumunské krajině dávnou historii, odráží se v toponymii a je zmiňován ve středověkých dokumentech. Mnoho toponym v Rumunsku odráží souvislost s tímto stromem, včetně oikonym, z minulosti nebo současnosti: Nucu, Nuci, Nucet, Valea Nucetului, Nucșoara, Valea Nucarilor. To je známkou existence a rozvoje této kultury od pradávna. C. Giurăscu (1976) uvádí, že nuceturile z krajů Vâlcea, Dâmboviţa a Prahova jsou zmiňovány již v dávné minulosti. Nucetul z župy Vâlcea (zmiňovaný kolem roku 1400) dal první název současnému klášteru Cozia (v minulosti se nazýval Nucet), pak se změnil na Cozia, aby nebyl zaměňován s ořechem Dâmbovița, kde se nachází klášter Nucet, zmiňovaný listinně na konci XV. století. Výsledky této studie nakonec zdůraznily význam nikových plodin, jako je ořechová kultura, pro propagaci rumunských tradic a venkovské turistiky.

DESTINATION MANAGEMENT SUPPORT SYSTEM AND INTELLIGENT DESTINATION GUIDE FOR NATURAL DESTINATIONS

David Zejda, Martina Pásková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0130

As a practical application of the results of research concerning carrying capacity and systemic approaches to tourism and destination (Zelenka, Těšitel, Pásková 2013; Zelenka, Kacetl 2014; Zelenka, Pásková, Husáková 2015; Zejda, Zelenka 2019; Pásková et al. 2021), comprehensive, scalable DMSS has been designed and developed. In close cooperation with area experts from Broumovsko, Bohemian Paradise, Iron Mountains, and Bohemian Switzerland, characteristics of tourism including tourism-nature interactions in these territories have been thoroughly analyzed. Informed by the analysis, multifaceted models of involved territories have been constructed. They include visitation monitoring time series, paths and routes, and other geographical data and an extensive interpretative dataset containing geolocalized semantically tagged photos and short texts in several languages. The DMSS aids participative destination management via readily available visualization of available data from a variety of sources, including calculated predictions. Using the same models and data, flows of visitors can be influenced via a gamified mobile tour guide application.

LANDSCAPE – ARCHITECTURAL PROPOSAL OF JANDURA PARK IN CANBERRA, AUSTRALIA: EXPERIENCE OF BILATERAL COOPERATION BETWEEN TWO UNIVERSITIES

Mária Bihuňová, Miroslav Čibik, Roberta Štěpánková, Attila Tóth

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0135

V roce 2022 měli studenti Slovenské zemědělské univerzity v Nitře možnost zúčastnit se krajinářskoarchitektonického návrhu parku Jandura v Canbeře společně se studenty z University of Canberra v Austrálii. Park je pojmenován po Jánu Jandurovi Pučkovi, prvním "ne-Britovi", který získal australské občanství a kterému bylo uděleno 3. února 1949 v canberrské Albert Hall. Narodil se v roce 1914 v Habovce na Oravě na Slovensku. Spolupráci mezi oběma univerzitami iniciovalo slovenské velvyslanectví v Canbeře. Po třech měsících diskusí bylo připraveno 10 krajinářských a architektonických návrhů parku (5 ze slovenské strany a 5 od studentů z Canberry). Konečné návrhy byly prezentovány v parku Jandura a na slovenském velvyslanectví v Canbeře.

LANDSCAPE CHARACTER AND INTEGRATION OF MINING LAKES INTO THE LANDSCAPE - OPPORTUNITIES AND RISKS

Hedvika Psotová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0140

Příspěvek se zabývá potenciálem a využitím těžebních jezer, jejich zapojením do krajiny a možnostmi následného využití. Na příkladu dvou rozdílných lokalit je ukázána potřebnost zpracování rekultivačních plánů, záměru a projektů i v širších vztazích. Vzhledem k časovému odstupu od zahájení těžby a vývoje na lokalitě se ukazuje nezbytnost monitoringu lokality a průběžné a zapracování nových zjištěných skutečností do sanačních a rekultivačních plánů.

LANDSCAPE-ARCHITECTURAL SOLUTIONS AROUND THE RIVER VÁH IN SELECTED LOCALITIES IN THE SEREĎ CADASTRAL TERRITORY

Denis Bechera, Gabriel Kuczman, Miroslav Rusko

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0144

Příspěvek představuje koncepty řešení významného krajinného prostoru s důrazem zachování bioty a dotvoření prostoru pro rekreační využití. Požadavkem na revitalizaci pověřilo Slovenskou univerzitu v Nitře (ÚKA) Slovenské sdružení Příroda. Krajinný prostor se nachází na jihozápadním Slovensku, Podunajské nížině břehu řeky Váh. Z nevyužitého a zanedbaného prostoru případové studie představují různé formy krajinně-architektonická řešení k jejich zatraktivnění a obnově zanedbaných přírodních stanovišť příměstských sídel, která přinášejí řadu příležitostí k rekreačnímu využití. Představená řešení reflektují na požadavky široké veřejnosti, které byly veřejně odprezentovány na půdě městského muzea v Seredi a na SPU, ÚKA v Nitře.

LANDSCAPE-FRIENDLY METHOD OF FOUNDING WOODEN BUILDINGS FOR RECREATIONAL USE

Pavla Kotásková, Jitka Fialová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0149

Přírodní prostředí se máme snažit co nejméně zatěžovat stavební činností. Výstavba jednoduchých objektů může být realizována modulovými domy, které se připraví ve výrobně a hotové přivezou na místo. Tím nebude prostředí dlouhodobě zatíženo staveništním ruchem. K založení takových staveb stačí zemní vruty. Je třeba přesně zaměřit polohu a zavrtat je do země. Bez výkopů a betonování tak lze pomocí zemních vrutů upevnit lavičku, kotvit jednoduché konstrukce jako je rozcestník, informační tabule naučné stezky, lávku nebo ploty, ale můžeme je využít i pro větší dřevostavbu rekreačního objektu, informačního centra, stavbu toalet apod. Tento způsob zakládání je šetrný k pozemku. Odpadá nutnost betonování základů, ale i náklady na odvoz zeminy a další terénní práce. Jednotlivými vruty je navíc možné srovnat drobné terénní nerovnosti. Pozitivní je proto rychlost výstavby a menší dopad na přírodu. Zemní vruty mají tu nespornou výhodu, že se dají použít i na špatně dostupném terénu, kam bychom se s technikou pro betonové základy nedostali. Primárně by na zemních vrutech měly být zakládány dočasné stavby, tedy stavby, u kterých je předem zřejmé jejich trvání. Po odstranění stavby nedochází ke znehodnocení pozemku betonem. Vrut se snadno demontuje pouhým vyšroubováním a je zde možnost jej opakovaně použít. Výhodou je, že lze vruty využít téměř ve všech geologických podmínkách.

MANAGING CLOSE-TO-NATURE SHARED-USED RECREATIONAL TRAILS IN THE CZECH REPUBLIC

Hana Hermová, Tomáš Kvasnička

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0154

V legislativním rámci ČR má ze zákona určitou míru práva na rekreaci na lesních pozemcích několik (dále dělitelných) uživatelských skupin: pěší, cyklisté, jezdci na koních a lyžaři. Tyto skupiny se liší svými charakteristikami, nároky na rekreační infrastrukturu, tendencemi i mírou práva přístupu. Různá míra práva přístupu pro různé uživatelské skupiny má implikace na formální produkty rekreačních stezek a také je jedním ze zdrojů potenciálního vzniku uživatelského konfliktu. V Česku se často přistupuje k zbytečně obecným, zbytečně tvrdým, či postupně se zpřísňujícím restrikcím. To však v českém kontextu nemá oporu v legislativě či dokonce s ní může být v rozporu. Na situaci je nutné nahlížet komplexněji a je nezbytné zavést a začít používat celou šíři nástrojů managementu návštěvnosti. Domníváme se, že základním předpokladem těchto opatření je odborné inženýrské řešení infrastruktury stezek, tras a jejich sítí. Na ně by měly navazovat cílené, sofistikované nástroje.

METEOROLOGICAL ACTIVITIES OF J. G: MENDEL AS PART OF A TOUR OF THE AUGUSTINIAN ABBEY

Jaroslav Rožnovský

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0158

Gregor Johann Mendel je celosvětově znám stanovením genetických zákonitostí. Méně známé však je, že během svého života daleko více času věnoval meteorologii. Začínal jako pomocník dr. Olexíka při měřeních v areálu Nemocnice u sv. Anny v Brně. Svá měření samostatně prováděl v areálu Augustiniánského opatství na Starém Brně od července 1878 do července1883 jako meteorologický pozorovatel Rakouské meteorologické služby. Studoval na vídeňské univerzitě a svých znalostí fyziky využil pro zpracování meteorologických dat, která byla na tehdejší dobu neobyčejně rozsáhlá a graficky vyjádřená. Známá je jeho fyzikálně velmi odborně popsaná smršť, která se vyskytla v Brně 10. října 1870. Zasloužil se také o rozšíření meteorologických stanic na Moravě. Podporoval rozvoj předpovědí počasí a jejich specifikaci pro zemědělce. Sám se o předpovědi pokoušel, ale ne úspěšně. Z jeho uváděných 13 publikací je 9 věnováno meteorologii. Byl také aktivní v odborných spolcích. Meteorologickým aktivitám je věnována část expozice v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity v Brně, které je umístěno v areálu Starobrněnského opatství. Návštěvníci Opatství se mohou seznámit s meteorologickými přístroji umístěnými v meteorologické budce na terase V nádvoří je na původním místě umístěna replika plechové meteorologické budky z období Mendelových měření.

MID-FIELD WOODLOTS AS A SUBSTITUTE FOR FORESTS IN AGRICULTURAL AREAS - THE IMPACT ON ENVIRONMENT AND TOURISM

Beata Fortuna-Antoszkiewicz, Jan Łukaszkiewicz, Piotr Wisniewski

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0163

V rozsáhlých zemědělských oblastech jsou systémy zalesnění - středoplošné, silniční, vodní a další - nezbytnou "náhradou" za bývalé přirozené lesní komplexy. Přispěly k zachování ekologické rovnováhy v oblastech intenzivně antropogenně přeměněných před staletími. Systematicky zaváděné a trvale udržované přinášejí lidem a životnímu prostředí řadu výhod - plní několik rozmanitých funkcí - od biologických a technických až po estetické a sociální. Zalesňování silně ovlivňuje klima, což se promítá do ekonomické efektivnosti zemědělských oblastí; významně snižuje znečištění životního prostředí (fytoremediace); plní funkci biocenózy (utváření specifických biotopů); pozitivně ovlivňují fyziognomii krajiny. V Evropě je ochrana krajiny a přírodních zdrojů realizována prostřednictvím několika právních předpisů na úrovni legislativy EU i jednotlivých zemí. V roce 2020 zveřejnila Evropská komise strategii ochrany a obnovy biodiverzity v Evropské unii do roku 2030. V dokumentu se hovoří i o střednědobých výsadbách, protože tato problematika zůstává v jednotlivých zemích na různé úrovni.

MONITORING THE MOVEMENT OF VISITORS IN THE TATRA NATIONAL PARK USING BATTERY-POWERED ONLINE COUNTERS

Ivos Gajdorus

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0169

Mapotic ve spolupráci s Hardwario vyvinul inovativní zařízení pro monitoring pohybu turistů a sledování environmentálních faktorů v přírodním prostředí. Bateriová zařízení s dlouhou životností jsou připojena k internetu a umožňují snadný a rychlý sběru včetně umístění v horách a během extrémních klimatických podmínek. Zařízení poskytují data téměř v reálném čase a jsou snadno integrovatelná do různých projektů, kde je potřeba získávat údaje o návštěvnosti či environmentálních datech z přírodních lokalit a možnost efektivně řídit turistiku v dané oblasti, plánovat rozvoj turistických stezek a celkově pomáhat ochraně přírody v národním parku.

MOUNTAIN RESCUE SERVICE - INEVITABLE HELP AT RECREATIONAL AND SPORT ACTIVITIES IN MOUNTAINOUS AREAS IN SLOVAKIA

Matúš Jakubis, Mariana Jakubisová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0174

Článek poukazuje na význam činnosti Horské záchranné služby (HZS) v případech poskytování pomoci, která je nezbytná při rekreačních, turistických a různých sportovních aktivitách v horských oblastech Slovenské republiky. HZS jako národní záchranná organizace vznikla 1.12.1954. Od 1. ledna 2003 byla zřízena Horská služba jako státní rozpočtová organizace, která na základě zákona 577/2002 o HZS, spravuje Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. HZS je součástí Integrovaného záchranného systému SR. Vzhledem ke zvyšující se návštěvnosti hor a rozvoji rekreačních a sportovních aktivit v těchto oblastech se zvyšuje i počet úrazů, které vyžadují zásah HZS. V současné době HZS provádí více než 2000 zásahů ročně. Velká část zásahů HZS je prováděna především v souvislosti s náročným terénem a vysokou návštěvností jednotlivých oblastí. V současné době má ředitelství HZS sídlo v Horném Smokovci ve Vysokých Tatrách, 8 regionálních středisek, Středisko lavinové prevence v Liptovském Hrádku, Výcvikové středisko HZS v Liptovském Hrádku a Informační středisko ve Starém Smokovci (Vysoké Tatry). V roce 2022 měla HZS 178 zaměstnanců, z toho 148 záchranářů. V článku jsou zpracovány údaje o zásazích MRS za posledních 15 let (2008-2022) podle jednotlivých regionálních center, resp. lokalit-NACA Location, údaje o počtu zásahů v horských oblastech a na lyžařských tratích a podle národnosti postižených osob.

NON-WOOD FOREST PRODUCTS: “CULTURE” + “TRADITION” = EDUCATIONAL POSSIBILITIES”. DOES IT MAKE SENSE?

Szczepan Kopeć, Paweł Staniszewski

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0179

Než se člověk naučil používat dřevo jako palivo, zbraň nebo stavební materiál, používal lesní plody, jako jsou ovoce, byliny, houby atd. V odborné literatuře můžeme najít mnoho zpráv o jejich významu v kultuře a tradici. Význam lesních statků v lidovém léčitelství je nesporný, ale mnohé z nich měly podle dobových představ magické vlastnosti. Lidé věřili, že mají zajistit štěstí, prosperitu, chránit před nemocemi nebo dokonce přivolat neštěstí jiné bytosti. Mnohé historické využití tohoto zboží bylo zapomenuto. Je třeba zmínit, že v současné době roste zájem společností o jejich historii a chtějí cítit spojení s předky. Chtějí zjistit, odkud pocházejí pověry a tradice panující v jejich zemi nebo rodině. Znalost nedřevních lesních produktů je velkou příležitostí, jak zvýšit povědomí společností o jejich historii, ale také budovat povědomí o lese a přírodě. Tento příspěvek přináší přehled vybraných nedřevních lesních produktů, přičemž zdůrazňuje jejich vztah k lidové tradici, ale především v kontextu propagace lesnictví - mohou být výborným prvkem lesní pedagogiky a měly by být zahrnuty i do rekreačního obhospodařování lesa. Les by měl být vnímán jako zdroj statků a užitků, důležitý jak z historického hlediska, tak i v současnosti. V této souvislosti je rozumné pěstovat tradiční formy využívání lesa jako prvek kultury našich předků. Moderní vědecké poznatky by však měly tradiční znalosti ověřovat, zejména pokud jsou výsledky současného výzkumu v rozporu s tradicí. Z rostlin používaných k náboženským obřadům, např. z kadidla, se mohou uvolňovat škodlivé látky. Bez ohledu na výše uvedené by se mělo stále více uvažovat o využití jiných lesních statků než dřeva, zejména těch, které jsou s drobnými omezeními dostupné každému, a to z hlediska rekreačního a zejména vzdělávacího. Koneckonců je to právě možnost využití zdrojů porostů, která lidi do lesa láká.

OLDER ADULTS AS A TARGET GROUP OF USERS OF GREEN AREAS IN PROJECTS OF THE WARSAW PARTICIPATORY BUDGET

Kinga Kimic, Paulina Polko

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0184

Městská zeleň, která zajišťuje relaxaci, kontakt s přírodou a sociální integraci, hraje klíčovou roli pro zdraví a pohodu lidí ve věku 60+. Starší lidé jsou jednou z cílových skupin varšavského participativního rozpočtu (WPB) - programu, v jehož rámci obyvatelé města předkládají a hlasují pro projekty, které zlepšují fungování městských prostor. Studie zahrnovala projekty z 8 edic realizovaných v letech 2015-2022 ve čtvrti Śródmieście, kterou obývá mnoho lidí ve věku 60+. Cílem bylo zjistit, jak často jsou předkládané projekty v kategorii městská zeleň adresovány těmto lidem jako cílové skupině ve vztahu k ostatním kategoriím, a to jak v případě projektů kvalifikovaných do hlasování, tak v případě vítězných projektů. Z výsledků vyplývá, že ze všech 284 projektů určených starším lidem, které byly kvalifikovány do hlasování, byla vybrána více než polovina (150). Mezi těmito projekty tvořila kategorie městské zeleně 29,58 % a kategorie vítězných projektů dokonce 71,43 %. To svědčí o skutečných potřebách hlasujících, včetně významné potřeby přijmout opatření ke zvýšení dostupnosti a atraktivity městské zeleně pro starší dospělé.

PLANNING THROUGH A GIS THE POTENTIAL RECOVERY OF RURAL BUILDINGS FOR THE DEVELOPMENT OF NEW FORMS OF TOURISM HOSPITALITY

Pietro Picuno, Salvatore Margiotta

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0188

The results of the territorial analysis on an agricultural area located in the Province of Matera (Southern Italy) with significant historical and natural interest, (i.e., the “San Giuliano” protected area) are here reported. The study has been focused on the census of farm buildings and related rural infrastructures in this area, even though most of them are currently in a state of abandonment. Indeed, through their potential static and functional recovery - which appears technically feasible, given their intrinsic architectural and structural attributes – they would be re-considered, even owing to the progressively growing tourist vocation of this area, leaded by the attractive role that the City of Matera is currently playing. This analysis has been conducted through the implementation of a Geographical Information System (GIS), associated with detailed survey techniques and dendrochronology analysis of the existing wooden construction elements. Thus, it has been possible to conclude how an adequately supported process of analysis and planning of territory can reveal as a valid tool to be used in decision-making dynamics. This recovery and reuse process would be especially valuable, if conceived in a perspective of new fruition purposes, such as those leading to the achievement of an increased diffused tourist hospitality.

POSSIBILITIES AND ADVANTAGES OF INDIVIDUAL RECREATION IN THE TOPOĽČANY DISTRICT

Regina Mišovičová, Zuzana Pucherová, Henrich Grežo

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0193

Cílem příspěvku je poukázat na možnosti individuální rekreace obyvatel okresu Topoľčany, která splňuje podmínky přírodního cestovního ruchu. V obcích byly vytipovány plochy s potenciálním rekreačním využitím s využitím zpracovaných podkladů v rámci Regionálního územního systému ekologické stability (RÚSES) okresu Topoľčany (Kočický a kol. 2019). Prvky náležející do RÚSES s potenciálním rekreačním využitím zahrnují biocentra - 2 nadregionálního a 19 regionálního významu v 35 obcích okresu, 27 biokoridorů - 2 nadregionální a 25 regionálních (16 hydrických a 11 terestrických), které jsou součástí k.ú. Topoľčany. 40 obcí. Rozlohou menší jsou tzv. ekostabilizační prvky - genofondové lokality - GL (celkem 6) a ekologicky významné segmenty krajiny - EVKS (celkem 37). Obyvatelé okresu mají možnost využívat především lesní plochy k individuální rekreaci (sportovní turistika nebo cykloturistika), doprovodnou liniovou zeleň podél vodních toků Nitra (včetně mrtvých ramen) a Bebrava, vodní plochy - vodní nádrže (celkem 6) s víceúčelovým systémem využití - i rekreačním (koupání, rybaření, pěší turistika a cykloturistika) k vycházkám a cykloturistice. Individuální rekreaci doplňují rekreační a sportovní areály (fotbalové či multifunkční hřiště), zahrádkářské a chatové osady (zejména ve městě Topoľčany a sousední obci Tovarníky). Rekreační potenciál mají i kulturně-historické, archeologické a sakrální objekty, např. hrady a zříceniny hradů (celkem 6) - nejznámější v obcích Podhradie (hrad Topoľčany) a Oponice, hrad Bojná s archeologickým nalezištěm Valy a areálem lukostřelby, hrady a zámky (celkem 17), hrad Bojná s archeologickým nalezištěm Valy a areálem lukostřelby, z toho 7 národních kulturních památek) - nejznámější je zámek v Oponicích, kostely a sakrální památky (celkem 11, z toho 10 národních kulturních památek), ranč v Bojné a síť stávajících cyklotras (34 značených v délce 294 km. Ve dvou obcích okresu jsou také rozhledny - na Marhaté v obci Nitrianska Blatnica a na Panské Javorině v obci Podhradie. Z rozlohy okresu Topoľčany připadá na všechny typy chráněných území celkem 18 271,25 ha (30,82 %), tj. 0,2578 ha (2578 m2 ) na jednoho obyvatele. Řada z nich však...

POSIBILITIES OF RECREATION IN HNILEC RIVER BASIN FROM CLIMATOLOGICAL POINT OF VIEW

Patrik Nagy, Katarzyna Kubiak-Wójcicka, Miroslav Garaj, Milan Gocic

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0198

Vliv změny klimatu na rekreační využití Palcmanské Maši. Je nutné navrhnout adaptační opatření pro lepší zadržování vody v nádrži i v okolí. Nárůst průměrné denní teploty má za následek větší zájem o venkovní rekreaci. Oblast povodí Hnilce má velký potenciál pro rekreační využití oblasti, od turistiky ve Slovenském Ráji, rybaření v přehradě nebo večerních procházek u jezera.

POSSIBILITIES OF USING NEW TECHNOLOGIES IN CULTURAL TOURISM IN THE POST COVID ERA

Kristýna Tuzová, Milada Šťastná

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0202

Studie „Možnosti využití nových technologií v kulturním cestovním ruchu v post Covidové éře“ se zabývá analýzou odlišných způsobů využití IT technologií v kulturním cestovním ruchu se zvláštním zaměřením na dopady Covid19 na cestovní ruch. V rámci studie byla zvolena metoda literární rešerše umožňující analýzu možností využití nových technologií, včetně posouzení jejich potenciálu. Na základě studie se potvrdilo, že potenciál pro využití nových technologií v oblasti kulturní turistiky je různorodý. Vzhledem k dopadu Covid19 na globální cestovní ruch lze očekávat masivní rozvoj digitalizace v sektoru kulturní turistiky. Využití nových technologií v kulturní turistice by mohlo pomoci zpřístupnit cestovní ruch širšímu okruhu uživatelů. Na základě výsledků lze konstatovat, že směr vývoje nových technologií ovlivňují nejen tvůrci IT technologií, ale také poptávka ze strany uživatelů a jejich IT dovednosti.

PROBLEMS OF RURAL LANDSCAPE‘S PROTECTION VS ANTHROPOPRESSURE AND RECREATION MOVEMENT - THE EXAMPLE OF THE NATURE RESERVE "STAWY RASZYŃSKIE" NEAR WARSAW

Jan Łukaszkiewicz, Beata Fortuna-Antoszkiewicz

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0206

Případová studie přírodní rezervace "Rašínovy rybníky" (Stawy Raszyńskie) ilustruje širší problém utváření a ochrany volné krajiny venkovských oblastí v Polsku i mimo něj. Objevují se nové výzvy a s nimi spojené příležitosti a hrozby. ochrany těchto území je antropogenní tlak. Antropotlak v současnosti roste v důsledku stavebního boomu v okolních oblastech. Podmínky pandemie Covid-19 zvýšily turistický ruch v rezervaci. vzniká problém, jak vymezit a uspořádat turistický prostor ve venkovské krajině, aby neinicioval přírodní, sociální, ekonomické a estetické dysfunkce. Cílem výzkumu je ukázat vybrané problémy ochrany volné krajiny na příkladu případové studie území v okolí přírodní rezervace "Rašínovy rybníky". Autoři provádějí variantní scénáře rozvoje a ochrany výše uvedené lokality s naznačením některých možných řešení. Při utváření krajiny a zachování všudypřítomného hospodářského využití (zemědělství, chovatelství) pro vzdělávací a demonstrační účely je možné řízené připuštění udržitelného cestovního ruchu a rekreace - což ponecháno bez jakékoliv kontroly může vést k devastaci těchto cenných území.

PUBLIC RECREATION AND TOURISM ARE ASPECTS THAT AFFECT NOT ONLY THE ENVIRONMENT

David Brandejs, Pavel Klika

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0212

Faktor atraktivity turistického či rekreačního cíle zcela jistě ovlivňuje hodnotu nemovitostí v této lokalitě, což je prokázáno statistickým vyhodnocením pro zkoumané období v letech 2014 až 2020. Pozitivním ekonomickým vlivem mohou být v turisticky atraktivní lokalitě rozvoj místního podnikání a s tím spojená snížená nezaměstnanost. Negativním vlivem v této lokalitě je pravděpodobně zvýšený hluk a znečištění životního prostředí, které je zde spojené s cestovním ruchem. Méně sledovaným aspektem je ovšem cenová dostupnost některých typů rezidenčních nemovitostí pro místní populaci.

QUALITATIVE ASSESSMENT OF PREPAREDNESS AND POTENTIAL OF PROTECTED NATURAL AREAS TO SUPPORT SUSTAINABLE TOURISM

Radek Timoftej, Hana Brůhová Foltýnová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0217

Příspěvek prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu zaměřeného na udržitelný cestovní ruch ve třech CHKO a jednom národním parku v České republice. Cílem výstupu výzkumu je zjistit stav udržitelného cestovního ruchu v těchto oblastech a porovnat je z hlediska možností a potenciálu rozvoje udržitelného cestovního ruchu. Příspěvek využívá data ze strukturovaných rozhovorů s klíčovými zainteresovanými subjekty (destinační agentury, obce a krajské samosprávy a subjekty nabízející služby v cestovním ruchu a mobilitě) a sekundární data o službách cestovního ruchu poskytovaných ve zkoumaných oblastech. Pomocí kvalitativních metod vyhodnocujeme informovanost a připravenost zainteresovaných stran a navrhujeme možná opatření k posílení udržitelného cestovního ruchu. Prezentované výsledky výzkumu jsou součástí komplexní studie k vypracování pokynů pro tzv. „Plány mobility pro environmentálně citlivé oblasti (ESA)“.

RECREATION IN CZECH LARGE PROTECTED AREAS: COUNTED AND SORTED

Tomáš Janík

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0224

V průběhu posledních pěti lety jsme v rámci smlouvy s Ministerstvem životního prostředí monitorovali vývoj krajiny v českých velkoplošných zvláště chráněných území od 50. let 20. století do současnosti. Součástí bylo i zhodnocení vývoje rekreačních struktur v územích. Jejich stav by sledován ve čtyřech časových horizontech 50. léta 20. století (1949 – 1956), okolo roku 1990 (1988 – 1995), 2004 (2002 – 2006) a 2016 (2016 – 2020). Zaznamenány byly liniové (vleky, lanové dráhy) a plošné prvky (golfová hřiště, sjezdové tratě, sportoviště, kempy a další) ve velikosti větší než 0,2 ha. Sportoviště jsou přítomna kromě NP České Švýcarsko ve všech území, zato golfová hřiště jsou pouze ve dvanácti z nich. Celkem došlo k významnému nárůstu jak liniových (30x), tak plošných struktur (12x). Největší současné podíly i nárůsty během sledovaného období byly zaregistrovány u ploch sjezdových tratí, což vede k tomu, že právě některá horská chráněná území mají vyšší podíly rekreačních ploch a souhrnné délky infrastruktury. Vůbec nejvíce rekreačních ploch leží v současné době v Krkonošském národním parku, z horských území nalézáme vysoké zastoupení rekreace díky značným rozlohám sjezdovek v CHKO Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory a Orlické hory. Velikost golfových hřišť pak předurčuje vysoké podíly rekreace v CHKO Slavkovský les, kde je toto využití krajiny spojeno s přítomným lázeňstvím, a v CHKO Český kras, které je samo poměrně hustě osídleno a nachází se v zázemí Prahy, čímž tvoří přirozenou rekreační oblast velkoměsta. Vysoké zastoupení rekreačních ploch v CHKO Lužické hory je pak dáno kombinací přítomnosti více typů rekreace – golfových hřišť, sjezdových tratí i sportovišť. Na druhé straně jsou území s minimem rekreačních ploch, ty spojuje vysoká lesnatost, stabilní krajinný pokryv a nízká hustota osídlení, jedná se zejména o CHKO Brdy, Český les a NP České Švýcarsko. Nárůst rekreačních ploch a infrastruktury jde ruku v ruce s posunem od produkčního k neprodukčnímu využití krajiny, přičemž ale důsledkem značného nárůstu rekreačních ploch a infrastruktury ve velkoplošných zvláště chráněných území je jeho dopad na krajinu, a to v podobě ztráty...

RECREATION LAND USE IN TERMS OF WATER PROTECTION

Maria Hlinkova, Rastislav Fijko

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0228

Předmět studie, který se nachází v bratislavské čtvrti Ružinov, je významnou součástí městské krajiny. Zájmové území je využíváno převážně k obytným a komerčním účelům, proto je nutné zajistit odpovídající management využití území, aby se předešlo nepříznivým dopadům na životní prostředí. Činnosti spojené s využíváním půdy, jako je výstavba a rozvoj, mohou mít významný vliv na ochranu vodních zdrojů, a proto je nezbytné chránit půdu a vodní zdroje v této oblasti před škodlivými vlivy. Pro zajištění ochrany vod je nezbytné zaměřit se na udržení kvality vodních útvarů v povodí Malého Dunaje, která je zásadní pro zachování ekologického zdraví regionu. Ekologický stav Malého Dunaje je důležitým ukazatelem kvality vody a je třeba jej dlouhodobě sledovat a zlepšovat. V této souvislosti má zásadní význam hodnocení ekologického stavu na základě biologických prvků kvality, jako jsou bentičtí bezobratlí, fytobentos, makrofyta, fytoplankton a ryby. Ochrana vodních zdrojů v této oblasti má zásadní význam nejen pro ekologické zdraví regionu, ale také pro blahobyt obyvatelstva. Obyvatelé oblasti jsou závislí na vodě pro různé účely, včetně pití, vaření a rekreace. Proto je nezbytné zachovat kvalitu vodních zdrojů snížením znečištění, nakládáním s odpadními vodami a ochranou přírodního prostředí. Závěrem lze říci, že zajištění správného využívání území a ochrany vod je klíčem k zachování ekologického zdraví zájmového území městské části Bratislava Ružinov. Pro dosažení tohoto cíle je nutné zaměřit se na udržení kvality vodních útvarů v povodí Malého Dunaje, monitorování ekologického stavu území a ochranu půdy a vodních zdrojů před škodlivými vlivy. Tímto způsobem může oblast i nadále udržitelně prosperovat a přinášet prospěch životnímu prostředí i společnosti.

RECREATIONAL POTENTIAL OF RADOŠINKA MICROREGION: LANDSCAPE – ARCHITECTURAL PROPOSAL OF THE CYCLO ROUTE

Mária Bihuňová, Branislav Králik

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0232

Území se nachází v Podunajské nížině (Nitranský kraj), která je významnou zemědělskou oblastí Slovenska. Všechny obce se proto zabývají především zemědělskou výrobou. Potok Radošinka spojuje jednotlivé obce do mikroregionu Radošinka (celkem 30 obcí) - okresy Nitra a Topoľčany. Na znamení soudržnosti jednotlivých obcí vznikla v jednotlivých obcích řada symbolických památníků (různých uměleckých děl). Na vodní tok navazuje stará železniční trať, která se od roku 2003 nepoužívá. V každé obci, kterou prochází, je železniční stanice. Na celé trati je 10 železničních stanic. Krajinářsko-architektonické řešení propojuje obce mikroregionu pomocí cyklostezky, která vede podél bývalé železniční trati. V každé obci jsou zastávky s odpočívadly, vybavené odpočinkovým mobiliářem a informačními tabulemi o historii železnice na Slovensku a zajímavostech jednotlivých míst.

RECREATIONAL USE OF FOREST ROADS IN THE TERRITORY OF NATIONAL PARKS AND PROTECTED LANDSCAPE AREAS

Roman Bystrický

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0237

Turistika a jízda na kole jsou jedny z nejoblíbenějších aktivit obyvatelstva v ČR. Podmínky pro tyto druhy rekreace jsou vynikající. Je to možné i díky volnému užívání a vstupu do krajiny. Významná část tohoto užívání je koncentrována na lesní odvozní cesty a ostatní trasy pro lesní dopravu. Z předložených podkladů a analýz je zřejmé, že průměrně je využito v rámci ZCHÚ cca 37 % všech lesních cest pro turistiku a cca 27 % pro cyklotrasy. Z hlediska využívání lesních cest je velký rozdíl mezi NP a CHKO. NP využívají lesní odvozní cesty daleko intenzivněji než CHKO. V rámci CHKO jsou velmi specifická rekreačně exponovaná území jako jsou Jizerské hory, Český ráj nebo Moravský kras. Vznikají konflikty mezi jednotlivými druhy využití území navzájem, ale také mezi uživateli lesů a jednotlivými druhy rekreantů. Území silně turisticky využívaná vyžadují jiný přístup k lesní dopravní síti, jiné povrchy a jiný režim využívání ze strany lesního hospodářství (Bystrický 2020). Lze říct, že v porovnání s pěší turistikou je využívání lesních cest cyklistikou nižší, ale s většími extrémy. Cílem příspěvku bylo zhodnotit objektivně zatížení území cykloturistikou a rekreací v rámci ZVCHÚ a jak uvádí Bystrický, vytvořit předpoklady pro další zkoumání a pro návrh opatření a postupů v jednotlivých druzích území tak, aby došlo ke zmírnění tlaků a minimalizaci rozporů mezi různými druhy využívání lesa, které ve svém důsledku takřka znemožňují jeho smysluplné a racionální obhospodařování. Tyto podklady se již postupně využívají v nově zpracovávaných OPRL. Tak bude možné definovat současná i budoucí konfliktní místa v síti lesních cest a využití území a navrhnout koncept opatření na jejich odstranění a ekonomické dopady jeho realizace (Bystrický 2020).

REFORM OF THE CONSTRUCTION ADMINISTRATION IN RELATION TO THE PERMITTING OF BUILDINGS FOR RECREATION

Alena Kliková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0243

Nový stavební zákon zajisté přinese určité zjednodušení ve vztahu k procesům povolování staveb (nejenom) pro rekreaci. Na stranu druhou je nutné se zamyslet, zda také dojde k plánovanému zjednodušení ve vztahu k institucím, které se na procesu povolování podílí. Vzhledem k tomu, že nevznikla a ani nevznikne nová struktura stavebních úřadů, tak jak plánoval nový stavební zákon, je vhodné se zamyslet nad přínosem schvalované novely. Když porovnáme stávající situaci v rámci povolování rekreačních chat (stavba pro individuální rekreaci) s plánovanou změnou, je evidentní, že k zásadní změně týkající se úřadů nedojde. Stavebním úřadem povolujícím tyto stavby bude i nadále obecní stavební úřad. Při porovnání stávajícího legislativního stavu s plánovanými legislativními změnami v rámci povolování stavby rybníka (hráze), docházíme k závěru, že se bude jednat o proces komplikovanější než nyní. Problém je hlavně v oddělení povolování samotné stavby a povolování nakládání s vodami (akumulace). Dle současného právního stavu obojí může povolit jeden úřad, kdežto nově to budou dva úřady. Vzhledem k nejasnostem panujícím ohledně změn ve stavebním zákoně, lze také čekávat úvodní aplikační zmatky. Je k zamyšlení, zda by se neměla reforma stavební správy udělat komplexněji s větší pečlivostí a s důrazem na možnosti a požadavky praxe.

REVITALISATION OF DRAINED FOREST AREA

Jana Marková, Petr Pelikán

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0249

Řešená lokalita nedaleko obce Čejkov v okrese Pehřimov, má charakter pramenné oblasti, ve které byla v lesním komplexu zbudována síť zahloubených, napřímených odvodňovacích příkopů. Územím protéká bezejmenný levostranný přítok Nemojovského potoka, který je spolu s meliorační sítí předmětem revitalizačních opatření. Účelem navržených opatření je úprava vodního režimu lokality formou jednoduchých terénních úprav s cílem zpomalení povrchového odtoku vody stávající sítí zahloubených odvodňovacích příkopů s doprovodnými efekty (zvýšení retenční schopnosti a ekologické stability krajiny, obnova rozmanitosti biotopů a zvýšení biodiverzity lokality). Na bezejmenném toku proběhne v přibližné délce 450 m úprava parametrů zahloubeného koryta, obnova a tvorba přírodě blízkých tvarů a přirozených funkcí. Cílem navrženého směrového řešení je návrat koryta do své původní trati, která je v terénu stále patrná. Revitalizační opatření na síti melioračních příkopů v rozsahu stavby představuje jejich lokální rozšíření a zvýšení dna – částečný až úplný zásyp zeminou spolu s vložením pařezů do stávajícího koryta. Uložena bude přebytečná zemina, vzniklá úpravou příčného profilu příkopů (zmírnění sklonu bočních svahů), případně hloubením tůní v lokálních depresích. Celkově bude sanováno cca 200 m melioračních příkopů, které budou mít charakter mělkých průlehů, případně bude jejich průtočný profil vyplněn zcela. Terénní úpravy a zemní práce nebudou prováděny v celé délce, ale pouze úsekově, lokálně. V kontextu klimatických změn, kterým jsme dnes vystaveni, je kladen důraz na zadržování vody v krajině a zpomalení odtoku srážkových vod. Revitalizace lokalit, kde bylo v minulosti provedeno odvodnění na lesních půdách je tedy velmi aktuální.

REVITALIZATION OF THE PARK IN THE CENTER OF IVANKA PRI DUNAJI

Gabriel Kuczman, Denis Bechera

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0253

Příspěvek představuje krajinně-architektonická řešení centrálního parkového prostoru ve vesnici Ivanka u Dunaje. Požadavkem na zpracování revitalizace parkového prostoru pověřilo vedení samosprávy Ivanka při Dunaji SPU v Nitre Ústav krajinné architektury, který ve spolupráci se studenty v rámci předmětu Obnova zeleně venkovského sídla zpracovaly kreativní návrhy s důrazem na rekreaci a podporu sociálního využití parku nejen místním obyvatelům. Případové studie byly prezentovány veřejnosti, poslancům obecního zasedání na zasedání samosprávy v obci Ivanka u Dunaje, který inicioval možnosti realizace parkového prostoru na venkově.

RISK ASSESSMENT ON GEODIVERSITY SITES

Lucie Kubalíková, Eva Nováková, František Kuda, Karel Kirchner, Aleš Bajer, Marie Balková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0258

Příspěvek se zabývá hodnocením hrozeb a rizik na geolokalitách. Prvním krokem je podrobný terénní průzkum včetně identifikace možných hrozeb, následuje zhodnocení pomocí vybraných kritérií (vycházejících z metodiky geomorphosites), rizika a hrozby jsou také analyzována pomocí matice rizik (pravděpodobnost a dopad hrozby). Metodický přístup je aplikován na Ledových slujích v NP Podyjí a v rámci nově vyhlášené PP Rudice-Seč. Na základě hodnocení jsou navržena opatření, která mohou přispět ke zmírnění dopadů hrozeb, případně rovnou k jejich eliminaci.

RIVERS AS BACKBONES FOR URBAN AND PERIURBAN RECREATION – CASE STUDIES FROM KOŠICE AND PREŠOV, SLOVAKIA

Juraj Illes, Katarina Kristianova

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0263

Většina městských center na Slovensku vznikla v údolních polohách, v nivách říční krajiny. Postupný růst sídel proměnil ráz říční krajiny a způsobil výrazné změny ve fyzické struktuře a funkcích říčních systémů. Byly upraveny tak, aby plnily společensky požadované funkce a regulované řeky se staly součástí urbanistické struktury města. I přes změny plní roli zásadních biokoridorů ekologických sítí a tvoří klíčovou součást zelené a modré infrastruktury poskytující cenné ekosystémové služby včetně rekreace. Nároky městských obyvatel na rekreaci začínají narůstat a prostory u břehů vodních toků jsou upravovány pro rekreační využívání. V příspěvku zkoumáme a porovnáváme historii a současnost rozvoje městské a příměstské rekreace v kontaktu s řekami Hornád a Torysa, ve městech Košice a Prešov. Výsledky výzkumu naznačují, že řeka hrála důležitou roli v příměstské a městské rekreaci v různých historických obdobích. Rekreační aktivity u řeky se mění. V minulosti řeky a mlýnské náhony byli využívané ke koupání. Dnes je zelený koridor podél řeky využíván pro cyklotrasy a různé pohybové aktivity a relaxaci. Regulace a protipovodňová opatření ztížily přístup k vodě. Zánik náhonů v obou městech znamenal ztrátu rekreačního potenciálu veřejných prostranství v centrech měst. Dnes obě města hledají způsoby, jak vytvořit nové vztahy se svými řekami.

SMALL-SCALE INVASIVE INTERVENTIONS AS IMPULSES FOR THE REACTIVATION OF FORGOTTEN URBAN SPACES

Miroslav Čibik, Katarína Jankechová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0268

Předkládaný článek se zabývá možnostmi oživení a reintegrace zapomenutých a ztracených míst prostřednictvím invazních “small-scale“ intervencí. Takové nenáročné impulsy jsou účinným prostředkem, jak opětovně začlenit zbytkové nefunkční městské struktury do tkáně města. Přínosem příspěvku je i aplikace v praxi ověřené a volně dostupné metodiky hodnocení invazních zásahů, která následuje logickou posloupnost kroků podél koncepční linie stanovené dlouhodobým víceúrovňovým výzkumem bílých míst. Výsledná městská struktura by měla být schopna nabídnout poměrně pestrou škálu různorodých aktivit. V závěru článek odkrývá příklady úspěšných realizací, které přinášejí do zapomenutých míst nový impuls a funkci do doby kdy se naplní dlouhodobý záměr jejich kompletní rekonstrukce.

STUDY OF THE RELATIONSHIP OF MOISTURE AND COMPACTION ON THE MODULUS OF RESILIENCE OBTAINED BY CYCLIC CBR TESTING IN LOCAL SOILS FOR A QUALITY RURAL TOURISM

Iñigo Garcia, Lenka Ševelová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0273

V této studii byl analyzován vliv zhutnění, hustoty a vlhkosti na modul pružnosti zemin. Za tímto účelem byly použity cyklické zkoušky CBR a data byla shromážděna a zpracována pomocí specializovaného softwaru Mendelovy univerzity. Výsledky ukazují, že tyto parametry významně mění hodnotu modulu pružnosti. Vždy však dosahuje maxima při optimální hustotě a vlhkosti, které byly dříve získány z Proktorovy zkoušky zhutnění.

THE 'KAMIEŃ' EDUCATIONAL PAVILION IN WARSAW AS A PLACE OF PRO-ENVIRONMENTAL ACTIVATION OF THE URBAN COMMUNITY

Kinga Kimic, Magdalena Wolska

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0277

Akce zaměřené na environmentální výchovu mají zásadní význam pro zvyšování povědomí obyvatel měst o jejich životě a udržitelném fungování. Cílem článku bylo identifikovat akce pořádané v roce 2022 (po období pandemie covid-19) ve varšavském vzdělávacím pavilonu "Kamień" (Kámen) - místě moderního vzdělávání a místních aktivit v oblasti popularizace znalostí o přírodě, boje proti klimatickým změnám, posilování povědomí a dobrých proenvironmentálních návyků obyvatel města. Na základě analýzy dat získaných z Facebooku byly identifikovány dokončené události (65) a následně byly rozlišeny ty, které se týkaly ochrany přírody, městské zeleně a zahradničení (37), aby bylo možné určit sociální preference v oblasti environmentální výchovy. Největší počet akcí se týkal těch, které byly zařazeny do kategorie vzdělávacích workshopů (23), a největší počet zájemců na Facebooku byly vzdělávací vycházky a pikniky pořádané v přírodě. Získané výsledky ukazují na velké potřeby obyvatel Varšavy, pokud jde o rozšíření jak teoretických znalostí pro zvýšení ekologického povědomí, tak o získání praktických dovedností užitečných pro podporu jejich proenvironmentálních aktivit ve městě.

THE ASSESSMENT OF ECOSYSTEM SERVICES IN TRNAVA (SLOVAKIA) AND SURROUNDING REGION

Radovan Pondelík, Martin Zápotocký

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0282

Tento vědecký článek hodnotí ekosystémové služby v Trnavě (Slovensko) a okolních regionech. Studie hodnotí potenciál poskytování ekosystémových služeb pomocí reprezentativních potenciálních geoekosystémů (REPGES), což jsou krajinně-ekologické jednotky, které představují potenciální stav krajiny, pokud by do ní člověk v minulosti nezasahoval. Reálné geoekosystémy, které reprezentují současný stav krajiny, jsou použity k vyhodnocení současných možností poskytování ekosystémových služeb a k návrhu funkční zelené infrastruktury. Analýza potenciálu území Trnavy pomocí metodiky ekosystémových služeb se zaměřuje na nejdůležitější ekosystémové služby, které jsou kategorizovány na základě Společné mezinárodní klasifikace ekosystémových služeb (CICES). Vybranými ekosystémovými službami jsou biomasa pro produkci potravin, voda pro pitné a technické účely, regulace kvality ovzduší, regulace kvality vody a regulace vodních toků a ochrana před povodněmi. Hodnocení jednotlivých ekosystémových služeb vychází ze specifických vlastností geoekosystémů, jako je kvalita půdy, zpracovatelnost, klima, potenciál povrchových vod, využitelné zdroje podzemních vod a ochranná pásma vodních zdrojů. Výsledkem výzkumu jsou samostatné mapy, které znázorňují prostorové uspořádání přínosů poskytovaných jednotlivými geoekosystémy. Tyto výstupy jsou podkladem pro další hodnocení a environmentální management ÚPD Trnavy.

THE CONCEPT OF SENSE OF PLACE IN ENVIRONMENTAL EDUCATION

Dominik Rubáš, Tomáš Matějček, Tomáš Bendl

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0286

Výzkum konceptu SOP nabývá v posledních letech v zahraniční environmentální a geografické literatuře na významu. Formování vztahu žáka k místu je v dnešní globalizované společnosti jednou z výzev výchovně-vzdělávacího procesu. Vztah k místu je v Česku ukotven v modelu průřezového tématu Environmentální výchova pro základní školy. Přesto je implementace konceptu SOP do vzdělávání v Česku problematická. Zároveň v Česku chybí teoretické výzkumy na toto téma. Cílem příspěvku je nabídnout přehled zahraničních výzkumů, které se konceptem zabývají v souvislosti se vzděláváním, diskutovat jeho konceptuální definici a prezentovat výsledky výzkumu, který se zabýval vztahem k místu českých a slovenských žáků. Respondenty tohoto výzkumu byli žáci 2. stupně základních škol (n = 8,653). Odpovědi na otevřenou otázku dotazníku, který byl v online formě rozeslán do všech základních škol v Česku a na Slovensku, byly vyhodnocovány pomocí induktivní obsahové analýzy. Zjištěné dimenze vztahu k místu jsou diskutovány s výsledky zahraničních výzkumů. Ukazuje se, že vztah žáků k místům existuje na úrovni psychologické, sociokulturní a biofyzikální dimenze a zahrnuje kognitivní, konativní i afektivní doménu. Dalším zjištěním je, že dětský vztah k místu existuje v různých měřítkách – od lokálního, přes regionální až po národní. Potenciálem výzkumu konceptu je zefektivnění jeho implementace do výchovně-vzdělávacího procesu a přispění k výchově environmentálně gramotných občanů.

THE EFFECT OF GRASS STRIPS ON SOIL RETENTION AND EROSION REDUCTION IN AGRICULTURAL LANDSCAPE

Petr Karásek, Josef Kučera, Michal Pochop

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0290

Trvalé travní porosty mají výrazně vyšší míru infiltrace srážkové vody oproti konvenčně obhospodařované orné půdě. To platí i protierozní travní pásy. Ty se realizují v orné půdě jako ochranné opatření. Rovněž však mají funkci krajinotvornou. Utváří pestrou krajinu, jsou přirozeným stanovištěm živočichů, zvyšují estetickou funkci krajinu a rekreační potenciál venkovské krajiny. Jednou z jejich funkcí je zasáknout vodu, která při srážce naprší na travní pás i nad plochu (svah) nad ním. V modelovém území Starovice-Hustopeče u Brna byly v letech 2019–2021 prováděny polní měření přenosným simulátorem deště za účelem testování míry infiltrace protierozních travních pásů a okolní orné půdy. Při všech měřeních byl prokázána výrazně vyšší schopnost travních pásů infiltrovat srážkovou vodu (oproti orné půdě). To potvrzuje teorii o jejich pozitivní funkci při ovlivňování povrchového odtoku a vzniku eroze na svažitých erozně ohrožených pozemcích.

THE FIRST OFFICIAL FOREST MIND TRAIL IN THE CZECH REPUBLIC – KŘTINY ARBORETUM

Jitka Fialová, Martina Holcová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0295

Autorky článku opravdu věří, že náš život je mnohem lepší, když můžeme jít mezi stromy. Pobyt mezi nimi nám dobije “baterky”, odplaví stres a osvěží celé tělo. Trasu lesní mysli, která je první svého druhu v České republice, oceňují odborníci nejen v ČR, ale i v zahraničí. Zatím je realizována třetím rokem a informace o ní se dostává mezi lidi velmi pomalu. I žáci se specifickými poruchami učení a podléhající stresu mohou stezku využít pro svou potřebu a zklidnit mysl, pracovat s ADHD a využít vše, co jim les nabízí.

THE HIPOROUTES IMPLEMENTATION OPTIONS FROM ALTERNATIVE MATERIALS

Václav Mráz, Jiří Ježek, Karel Zlatuška, Vlastimil Nevrkla

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0302

Předložený článek je souhrnem výzkumu v oblasti využití alternativních materiálů pro stabilizace jezdeckých stezek tzv. hipostezek. V článku je stručně popsána problematika výstavby hipostezek, kdy je nutné pečlivě vybírat povrchy pro koně. Hlavní část článku pojednává o realizaci zkušebního úseku v Národním hřebčíně Kladruby, kde byly testovány „nové“ materiály pro tyto účely. Závěr článku poukazuje na skutečnost, že se jedná o důležité poznatky, které byly získány během dlouhodobého testování a které mohou obohatit odborné poznání v oblasti využití recyklátů, příp. druhotných surovin z průmyslové výroby v oblasti výstavby hipostezek, což potvrzují dosavadní předložené výsledky.

THE IMPACT OF THE CREATION OF A RECREATIONAL AREA BY RECLAMATION OF A SURFACE MINE ON PROPERTY VOLUE

Vítězslava Hlavinková, Martina Vařechová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0306

Zdevastovaná krajina statutárního města Most a narušený vývoj městského prostoru po ukončení těžby získává novou možnost dalšího rozvoje. Jezero Most, o rozloze 309 hektarů, vzniklo zatopením hnědouhelného dolu Ležáky. Uhlí se přestalo těžit v roce 1999, byla zahájena rekultivace a příprava jezerního dna utěsněním výsypkou. V propustnějších místech je navrstveno až 60 cm těsnicího jílu, chráněného před vyschnutím další vrstvou zeminy, tak aby neproschl a nepopraskal před napuštěním jezera v roce 2008. Jezero má délku 2,5 kilometru. Po napuštění je vodní hladina 199,6 m nad mořem. Maximální hloubka je pak 75 metrů. Rekultivované plochy je 1 300 ha a celkový objem vody je 70 500 000 m3. Plocha jezera je na čtyřech katastrálních územích: Most I, Přidla, Kopisty, Konobrže. Zatraktivnění lokality vznikem nové vodní plochy jezera Most je podmíněno vybudováním spojovacích komunikací, které umožní opětovné propojení rezidenční zástavby s novou rekreační oblastí. Územně plánovací dokumentace vyčleňuje v okolí jezera Most rozlehlou plochu pro zástavbu rodinných domů, kterých je ve srovnání s počtem bytových domů minimum.

THE IMPLEMENTATION OF GIS TOOLS FOR PLANNING THE DEVELOPMENT OF RURAL TOURISM ALONG THE NETWORK OF OLD SHEEP-TRACKS

Giuseppe Cillis, Dina Statuto, Pietro Picuno

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0311

Na základě historického výzkumu bylo možné rekonstruovat trasu řeckých ovčích stezek, které byly v průběhu času chápány jako společné místo pro obchodní a kulturní výměnu. Získaný historický geoitinerář je grafickým znázorněním souboru informací (geohistorických toponym) a geografickocestovních map, na nichž byla trasa zakreslena. Současně s georeferencováním shromážděných informací byl implementován také GIS (geografický informační systém) s využitím open-source platformy QGIS, z níž lze konzultovat veškeré geografické a historické informace spojené s fotografickými záběry. Soubor takto získaných časoprostorových informací (textových, kartografických a fotografických) nabízí klíče umožňující interpretovat realitu, která zdaleka nezanikla, a která naopak může poskytnout pochopení proměn, k nimž došlo v krajině a v referenčním územním kontextu. Ovčí stezka umožňuje získat informace o úseku zkoumané oblasti s bohatou lidskou historií, s uměleckými a přírodními doklady. Konkrétní poznávací poznatky o různých ovčích stezkách nacházejících se ve studované oblasti "Alto-Bradano", soustředěných zejména v obci "Acerenza", mohou vést k opatřením pro plánování, formulaci a realizaci cílů ochrany krajiny a posílení veřejné rekreace.

THE IMPORTANCE AND FUNCTIONS OF RIPARIAN STANDS OF THE RECREATIONAL WATER RESERVOIR POČÚVADLO IN ŠTIAVNICKÉ VRCHY

Mariana Jakubisová, Matúš Jakubis

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0316

Rekreační vodní nádrž Počúvadlo, která byla vybudována v letech 1775-1779, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Štiavnické vrchy nedaleko města Banská Štiavnica. Tato vodní nádrž jako součást historického důlního vodohospodářského systému je nejnavštěvovanější a nejvyužívanější z 26 zachovalých nádrží v okolí Banské Štiavnice. Vodní nádrž Počúvadlo se rozkládá na ploše 12,13 ha a je oblíbeným střediskem letní i zimní rekreace a dějištěm různých kulturních akcí v tomto regionu. Významnou součástí vodní nádrže Počúvadlo jsou břehové porosty, které plní několik důležitých funkcí. Tyto funkce souvisí s ochranou břehů před erozí (abrazí), ovlivňují kvalitu vody v nádrži a vytvářejí vhodný prostor a podmínky pro rekreaci a relaxaci atd. Péče o břehové porosty je potřeba určit podle konkrétního umístění břehových porostů. V místech s nízkými nebo mírnými břehovými svahy a dobrým přístupem k vodě (pláže) bez výraznější eroze by měla mít prioritu a podporu rekreační funkce břehových porostů. V místech se strmějšími svahy se známkami výrazné eroze (abraze) by měla mít prioritu a podporu protierozní funkce břehových porostů. V roce 1993 bylo město Banská Štiavnica spolu s technickými památkami v okolí (včetně unikátního vodohospodářského systému vodních nádrží), zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

THE ISSUE OF GEO-EDUCATION ON NATURE TRAILS IN THE FIRST SLOVAK GEOPARK BANSKÁ ŠTIAVNICA

Silvia Palgutová, Michaela Podoláková, Lenka Varcholová, Branislav Kršák, Ľubomír Štrba

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0321

Environmentální vzdělávaní je uskutečňováno efektivní prezentací a výkladem, kterou lze realizovat přímo v přírodním prostředí na území geoparku, prostřednictvím naučných stezek a jejich informačních panelů. Pro tento článek byla vyhodnocena typická informační tabule geoparku Banská Štiavnica na naučné stezce Farárova Hôrka - Richnava a na naučné stezce Sitno Pro srovnání a příklad dobré praxe byl analyzován panel z naučné stezky Lai Chi Wo v Globálním geoparku Hong Kong. S ohledem na výsledky hodnocení dvou vybraných panelů naučných stezek geoparku Banská Štiavnica lze tvrdit, že výklad geologického dědictví není komunikován na základě doporučení odborníků, zásad geoturismu, ani požadavků Globální síť geoparků UNESCO (UGGP), na jejímž základě je získávání nových znalostí turisty podstatně obtížnější. Vzdělávání prostřednictvím těchto informačních tabulí tak může být vhodné pouze pro vysokoškolské studenty a další odborníky, kteří však tvoří menšinovou skupinu turistů, což není v souladu s udržitelností rozvoje regionu.

THE ROAD FROM THE CITY TO THE FOREST. OR HOW FAR IS THE URBAN MAN FROM A FUNCTIONAL FOREST?

Vilém Pechanec, Helena Kilianová, Ivo Machar

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0326

Příspěvek představuje výsledky analýzy přímé a frikční vzdálenosti intravilánu k nejbližšímu lesa. Les je rozdělen do 3 kategorií veškeré les, přírodní les a funkční les). Funkční les je definován přírodními lesními biotopy ve smyslu Katalogu biotopů ČR, které současně splňují požadavek minimální rozlohy. Vzdálenost k lesu je vypočtena pomocí modifikované metody vzdálenosti k přírodě (D2N) pro všechny lokality v ČR, popsané plochou 10x10 m. Přímá vzdálenost je vypočtena pomocí metody euklidovské vzdálenosti bez bariér a tření je dáno funkcí přirozenosti protínajících se stanovišť.

THE ROLE OF LAND CONSOLIDATION IN RURAL SPACE DEVELOPMENT

Jana Konečná, Michal Pochop, Jana Podhrázská, Petr Karásek, Eva Nováková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0331

Primárním cílem procesu pozemkových úprav (PÚ) je vytvoření optimálních podmínek pro zemědělské hospodaření. PÚ prostorově a funkčně uspořádávají pozemky ve veřejném zájmu, slučují je nebo rozdělují a zajišťují dostupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření. Zákon stanoví, že ochrana půdy, vody a životního prostředí jsou důležitými a veřejně nezbytnými aspekty jakékoli komplexní pozemkové úpravy. PÚ tak vytvářejí prostor pro návrh a realizaci opatření na ochranu půdy, vody a životního prostředí (např. zatravnění, pásy stromů, vodní nádrže, …) a ke zlepšení kvality života na venkově. Plány PÚ jsou podporovány vládou a na realizaci ochranných a ekologických opatření jsou využívány fondy EU. Článek na konkrétních příkladech ukazuje, jak realizovaná multifunkční opatření (vč. turistických odpočívadel) přispívají ke zlepšení mimoprodukčních funkcí zem. krajiny, jejího estetického a rekreačního potenciálu.

THE ROLE OF WETLANDS IN FLOOD PROTECTION PROCESSES IN THE LANDSCAPE – CASE STUDY

Marián Dobranský, Peter Bujanský, Gao Zhenjun

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0336

V minulosti se na Slovensku z hlediska protipovodňové ochrany upravovala koryta řek technickými prvky. Nejčastějším řešením byla tzv. kanalizace koryta. Tato úprava napřímila koryto, odstranila přirozené meandry řeky, zvětšila podélný sklon koryta a urychlila odtok z ohroženého území. V dnešní době nemusí z hlediska zadržování vody v krajině stačit k dosažení vodohospodářského efektu v době sucha, ale i při povodních, pouze revitalizace říčních koryt. Návrh mokřadů v území starých, historických a zapomenutých říčních koryt může vytvořit systém pro zadržování vody v přírodě, a to díky regulované povodňové vlně, regulaci přítoku a odtoku vody z mokřadu do stávajících i obnovených ramen řeky. Mokřady jako cenný ekosystém mohou mít i rekreační a vzdělávací hodnotu pro širší veřejnost, ať už v podobě turisticko-naučných stezek, rozhleden s cílem pozorovat ptačí teritoria nebo jako součást cyklostezek.

THE UNFINISHED HITLER’S MOTORWAY – A HERITAGE IN THE CONTEMPORARY LANDSCAPE

Ivo Dostál, Marek Havlíček, Hana Skokanová

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0340

Nedokončená exteritoriální dálnice A88 Breslau - Wien, známá také jako Hitlerova dálnice, byla strategickou stavbou Německé říše spojující hlavní centra přes území Československa (později Protektorátu Čechy a Morava). Na území dnešní České republiky byly práce na dálnici A88 zahájeny v dubnu 1939 a zastaveny v dubnu 1942, přičemž se stavělo celkem 83 km dálnice z celkových 320 km. Jako modelové území byl vybrán severní úsek stavby A88 od nejsevernějšího bodu u obce Městečko Trnávka po křižovatku se silnicí I/43 jihozápadně od Svitávky v délce 29 km (z celkových 83 km ve výstavbě). Jako hmotné pozůstatky nedokončené dálnice alespoň minimálního významu bylo podle metodiky hodnocení kulturního dědictví identifikováno celkem 19 zájmových bodů. Většina bodů zájmu je dobře přístupná po zpevněných komunikacích (63 %), 5 bodů zájmu (26 %) se nachází na značené turistické trase a 7 bodů zájmu (37 %) na značené cyklotrase. Pouze jedna lokalita, hřbitov sovětských válečných zajatců, je připomínkována a označena informačními materiály. Převažující kategorií využití půdy v modelovém území je les (66,6 %), dalšími kategoriemi s vysokým podílem jsou keře, křoviny (14,7 %) a trvalé travní porosty (7,7 %). Všechny tyto kategorie využití půdy mají vysoký potenciál pro zlepšení funkcí krajiny prostřednictvím zelené infrastruktury. V kategorii nepropustných povrchů se nacházejí komunikace s asfaltovým povrchem, polopropustné komunikace a nezpevněné komunikace, které procházejí tělesem dálnice a propojují okolní pozemky nebo vedou přímo v ose dálničního úseku. Pro zlepšení krajinných funkcí v zemědělské krajině jsou k dispozici také vodní plochy. V zářezech na několika úsecích byly vytvořeny mokřady a menší vodní plochy, které mají potenciál podporovat některé specializované druhy živočichů (obojživelníky, ptáky, hmyz), a to i přesto, že některé lokality mokřadů a vodních ploch jsou zasaženy nelegálním ukládáním odpadu, jak bylo potvrzeno během terénního šetření. V ose A88 je dlouhodobě plánována výstavba rychlostní komunikace z Brna na sever, která v maximální možné míře využívá nedokončenou A88. Potenciál pro ochranu přírody a krajiny mají proto pouze ty úseky, kde rychlostní...

TRADITIONAL COPPICE MANAGEMENTS AT THE LANDSCAPE LEVEL ALONG WITH RECREATIONAL USE

Barbora Uherková, Jan Kadavý, Zdeněk Adamec, Michal Friedl, Aleš Kučera, Robert Knott, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0346

Daný příspěvek vznikl v rámci probíhajícího projektu na ŠLP ML Křtiny, kde se zkoumá vliv řízené pastvy a hrabání opadu na stav pařezin. Dílčím cílem je separace těchto vlivů a kvantifikace jejich účinku na stav pařezin. Přičemž pařezina (les nízký) může být vnímána jako jeden z tvarů lesa se specifickým managementem, který vede k diverzifikaci způsobů hospodaření v čase a prostoru, a to na úrovni celé krajiny. Projektem sledované faktory (pastva a hrabání opadu a jejich vzájemné ovlivnění) v minulosti přispěly k negativnímu povědomí o pařezinách u odborné, ale i laické veřejnosti. V současné době se snažíme o nový náhled na tyto tradiční způsoby hospodaření.

TRANSFORMATION OF GARDEN SETTLEMENTS INTO A RESIDENTIAL ZONE

Sofie Pokorná, Vítězslava Hlavinková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0351

Zahrádkářské osady mají význam sociální, psychologický, enviromentální i ekonomický. Jedná se o plochy pro individuální rekreaci, které poskytují svým uživatelům možnost aktivního odpočinku a částečné potravinové soběstačnosti. Zelená infrastruktura je důležitá i z hlediska biologického, a to zejména s ohledem na biodiverzitu. Výzkum postupné transformace individuálních rekreačních zón v residenční je doložen daty z veřejně dostupných zdrojů a na jejich základě hledá paralely ve výstavbě nouzových koloniích 20. let 20. století a zamýšlí se nad dopady jejich zániku. Při průzkumu několika zahrádkářských osad bylo zjištěno, že jejich součástí jsou stavby neevidované v KN a dohledatelné jen na ortofoto snímcích, stavba neevidovaná v KN ale s vyčleněnou stavební parcelou a stavby evidované v KN s evidenčním číslem.Detailnější výzkum proběhl v lokalitách Velká a Malá Bosně, Výšiny, Travní, Rakovec. Pro vybraná zkoumaná území bylo zjištěno, že na ploše 618 065 m2 se vyskytuje 28 rekreačních objektů s evidovaným trvalým bydlištěm. Na základě zobecnění tohoto údaje lze předpokládat, že ve všech zahrádkářských osadách města Brna se nachází minimálně 274 oficiálně trvale obydlených rekreačních objektů. Pro posouzení vývoje zahrádkářských osad je vhodným podkladem územně plánovací dokumentace, která se také transformuje. Ekonomické hledisko výzkumu ukázalo potenciální úsporu v rozpočtu města Brna na údržbu zeleně. Na základě údaje o schválených nákladech na údržbu zeleně v Brně - střed pro rok 2022 byla vyčíslena potenciální úspora cca 62 mil. Kč. Mezi zahrádkářskými osadami a nouzovými koloniemi z 20. let 20. století lze nalézt paralelu. Stavby v nouzových koloniích se vyznačovaly velkou materiálovou různorodostí obdobně jako chatky zahrádkářských osad. Další paralelou je ekonomická situace obyvatel nouzových kolonií a zahrádkářských osad. V historii i dnes ekonomická krize způsobila skokový nárůst lidí ocitajících se pod hranicí chudoby.

UNDERGROUND SPACES IN BOSONOŽSKÝ HÁJEK NATURE RESERVE AND THEIR GEOEDUCATION IMPORTANCE

Karel Kirchner, František Kuda, Vít Baldík, Lucie Kubalíková

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0356

Přírodní rezervace Bosonožský hájek na západním okraji Brna představuje modelový příklad vztahů biodiverzity (zastoupené lesními porosty a teplomilnými druhy rostlin), geodiverzity (geologicky podmíněný rozsáhlý systém strží s vícefázovým vývojem) a antropogenních aktivit (výmladkový les, svazky úvozů, podzemní prostory). Minimum informací o stáří nebo účelu zdejších podzemních prostor, tzv. lochů, kterým jsme nově věnovali pozornost, pak umožňuje realizaci výzkumných záměrů (morfografickou a morfometrickou dokumentaci) stejně jako geoedukační aktivity s poukázáním na různé interpretace konkrétních procesů a jevů v krajině. Ty pak mohou být, společně s integrovaným přístupem k propagaci přírodního a kulturního dědictví, jedním ze základů geoturistických a rekreačních aktivit v zájmovém území.

URBAN AGRICULTURE – ECOSYSTEM AND CULTURAL FUNCTIONS OF ORCHARD VEGETATION

Jan Winkler, Petra Martínez Barroso, Doubravka Kuříková, Helena Pluháčková, Aleksandra Nowysz

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0360

Fenomén městského zemědělství je v posledních letech velmi diskutovanou otázkou. Myšlenka produkce potravin ve městech se zdá být v nápadném kontrastu s charakterem městského života. Ovocné sady jsou svým charakterem velmi vhodné pro městské zemědělství. Vedle zajišťování produkčních funkcí (produkce ovoce) poskytují celou řadu funkcí ekosystémových a kulturních. Ovocné sady nejsou typickou zemědělskou monokulturou a pod ovocnými stromy je pěstována vegetace pro neprodukční využití. Vegetace ovocného sadu zajišťuje řadu ekosystémových funkcí, jako jsou protierozní funkce, kterou zajišťují především vytrvalé trávy (Lolium perenne, Poa pratensis aj.), zdroj potravy pro opylující hmyz (Medicago lupulina, Onobrychis viciifolia a Vicia sativa) a mohou být také léčivými rostlinami (Plantago lanceolata, Rosa canina, Urtica dioica). Výskyt mnoha druhů rostlin působí příznivě na fungování ekosystému a může být využíván i pro turistické využití.

VALORIZATION OF AN OLD SHEEP TRAIL AS A NEW OPPORTUNITY FOR SUSTAINABLE PUBLIC RECREATION: A CASE STUDY IN SOUTHERN ITALY

Dina Statuto, Giuseppe Cillis, Pietro Picuno

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0364

Venkovská turistika je celosvětově rozvíjející se aktivitou, která spojuje přírodovědné, kulturní a gastronomické možnosti. Stará zemědělská zařízení se přeměňují na nové ubytovací zařízení, restaurace nebo vzdělávací farmy a rozšiřuje se řada turistických aktivit spojených s těmito venkovskými zařízeními. Pro zvýšení valorizace venkovské krajiny lze staré ovčí stezky využít pro kulturní a přírodní turistické aktivity. Pro plánování venkovského cestovního ruchu, konkrétně pro mapování starých ovčích stezek, je stále důležitější technologie GIS. V regionu Basilicata byla vytvořena databáze GIS, která propojuje všechny složky venkovského území využitelné pro posílení cestovního ruchu. Síť starých cest sloužících k pastvě zvířat a obchodu - v Itálii tradičně známých jako "tratturi" - se stala oblíbenou pro pěší turistiku a poznávání historického a kulturního dědictví regionu. Pro průzkum ovčích stezek byla vytvořena polygonová databáze a vymezení míst kulturního zájmu bylo digitalizováno s využitím vektorových katastrálních listů jako opory. Nástroje GIS mohou pomoci řídit venkovskou turistiku podél ovčích stezek udržitelným způsobem a posoudit environmentální a sociální dopady turistických aktivit podél těchto stezek.

WHERE NATURE MEETS ADVENTURE: TOURIST ACTIVITIES AT DOBROGEI GORGE NATURE RESERVE, ROMANIA

Teodorescu Camelia, Szemkovics Laurentiu-Stefan, Dumitrascu Alina Viorica

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0369

Příroda a obyvatelé určité zeměpisné oblasti mohou vytvořit předpoklady pro turistickou oblast. V případě naší studie jsme si jako případovou studii vybrali soutěsky Dobrudže. Jedná se o přírodní rezervaci, kde vápence staré více než dva miliony let mohou nabídnout nejkrásnější a nejatraktivnější důvod pro rozvoj služeb a cestovního ruchu. V této zeměpisné oblasti je zaznamenána situace, kdy dochází k demografickému procesu stárnutí obyvatelstva. V důsledku nedostatku pracovních míst je zde cítit i nedostatek příjmů. V tomto případě přichází příroda s životaschopnou alternativou: udržitelným cestovním ruchem. V tomto případě tak můžeme jasně hovořit o přírodě a její turistické nabídce.

WHERE THE SQUARE MEETS THE STREAM: RE-DESIGNING THE RURAL SQUARE IN VEĽKÝ KÝR, SLOVAKIA

Attila Tóth

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0373

The Saint John of Nepomuk Square is the main central open space in the historical core of the rural municipality Veľký Kýr (Western Slovakia, Nitra Region, Danube Lowland). The square has a direct spatial relation to Malá Nitra, a side stream of the river Nitra. The main historical and architectural landmark is the Roman-Catholic Church of the Exaltation of the Holy Cross. The square is framed by two cultural centres, the municipal office, a supermarket, and other buildings. An important element is the statute of Saint John of Nepomuk, on the main compositional axis of the square. The design challenge was to develop design ideas and solutions how to unify the square visually and spatially and make it greener, and more pedestrian friendly. Master students of landscape architecture elaborated four different design solutions with diverse ideas and proposals for enhancing this important open space and making it more sustainable, functioning, and attractive for residents and visitors. The designs were presented to local inhabitants, members of the municipal council and the mayor. The design process initiated discussions on the local level and the square renewal process. The main outcomes of the analytical and creative thinking process are presented in this paper.

WHICH INFLUENCE HAS DEFORESTATION ON TOURISTIC RECREATIONAL AREAS IN SUCEAVA COUNTY?

Ana-Maria Ciobotaru

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0378

Lesy představují významný zdroj pro obyvatele oblastí s bohatými lesními zdroji, protože nabízejí určité možnosti kapitalizace prostřednictvím řady ekonomických aktivit těžby nebo zpracování dřevní hmoty. Důležitými příčinami odlesňování jsou nadměrné využívání zdrojů dřeva, klimatické změny a výstavba nových silnic. Na úrovni okresu Suceava podmiňuje vysoká míra odlesnění v karpatských obcích zhoršení dostupnosti kvalitních služeb cestovního ruchu: zničení dopravní infrastruktury z důvodu přepravy dřeva, dopady sesuvů půdy a povodní, intenzivní procesy eroze půdy, zrychlení procesů povrchové eroze.

WILL THE REMOVAL OF THE RECREATIONAL SYMBOL OF JESENIKY MOUNTAIN SUMMIT PARTS, THE DWARF PINE FORESTS, AFFECT THE ECOSYSTEM FUNCTIONS OF THE HILLS?

Petr Kupec, Petr Čech, Jan Deutscher

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0382

Článek se zabývá hodnocením změny plnění ekosystémových funkcí lesních porostů vrcholových partií Jeseníků po potenciálním odstranění borovice kleče. Primárním zájmem studie je posouzení vlivu odstranění borovice kleče na odtokové poměry zkoumaných lokalit, uvažována je však i její implicitní rekreační funkce. Změny v odtokových poměrech, které potenciálně nastanou na šetřených funkčních svazích po odstranění kleče v rozsahu, který definoval zadavatel studie budou v kontextu normálních hydrologických podmínek velmi nízké až zanedbatelné, s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých funkčních svahů. Lze zprostředkovaně konstatovat, že nejen hydrická, ale i půdoochranná účinnost funkčních svahů bude zmiňovanými zásahy ovlivněna v kontextu normálních hydrologických podmínek zanedbatelně či velmi málo. Opačná situace však pravděpodobně nastane v sociálně-rekreační funkci lokalit, kde klečové porosty tvoří turisty dlouhodobě vnímaný obraz krajinného rázu vrcholových partií Jeseníků. V tomto případě je hlavním nástrojem osvěty rozsáhlá pozitivní kampaň, pomocí které je nutné turistům vysvětlit nejen fakt, že borovice kleč není v Jeseníkách původní, ale zejména to, že je škodlivá jako konkurence původních horských luk. Výsledky prezentované studie pak dávají v této kampani argument jak odborné, tak laické veřejnosti, že po odstranění trpasličí borovice nedojde ve vrcholových partiích Jeseníků k významnému snížení funkční účinnosti hydrické funkce.

WINDBREAKS AS AN IMPORTANT ECO-STABILISING AND SOIL-PROTECTIVE ELEMENTS IN THE LANDSCAPE OF SOUTH MORAVIA

Josef Kučera, Jana Podhrázská, Michal Pochop, Petr Karásek

DOI: 10.11118/978-80-7509-904-4-0387

Příspěvek ukazuje hodnocení problematiky větrné eroze na příkladu rekreačně a turisticky významného území v ČR. Současně se jedná o území zasažení tornádem 24.6.2021, které v zájmovém území způsobilo výrazné škody na majetku osob, obcí a současných vegetačních bariér, včetně větrolamů. Hodnocení potenciální ohroženosti území větrnou erozí s přihlédnutím na hodnocení tolerované délky pozemků (půdní bloků) potvrdilo vysoký potenciál náchylnost území k větrné erozi. Hodnocení bylo zpracováno pro 19 k.ú.. Z výstupů hodnocení vyplívá potřeba další realizace vegetačních bariér (zejména větrolamů). Navrhované prvky by měli vhodně rozdělit půdní bloky s vysokou potenciální ohrožeností větrnou erozí. Zmenšení půdních bloků budu mít i další ekologický význam. Pro návrhy a další realizace vegetačních bariér je v tomto území možné využít rozsáhlé turistické trasy a cykloturistických tras. Analýza území bude přínosná pro další návrhy na obnovu či realizaci nových vegetačních prvků pro zmírnění rizika vzniku větrné eroze a dalších klimatických extrémů na tomto území, zvýšení prostupnosti a atraktivity krajiny, umožní budovat nové sítě polních cest, cyklostezek a pěších tras.