ISBN online: 978-80-7509-974-7 | DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7
ČESKÁ SPOLEČNOST POODHALENA
Důležitá fakta o našem životě v první čtvrtině 21. století
- Dušan Janák (a kolektiv)
Kniha přináší přehled důležitých fakt o současném životě české společnosti. Pokrývá sedm tematických okruhů, na každý z nich je zaměřena jedna kapitola. První kapitola přináší přehled toho, jak se kvalita života měří. Kapitola věnovaná stavu české populace přibližuje základní informace o obyvatelstvu a vysvětluje hlavní souvislosti rodinného chování a trendů migrací. Porodnost a migrace jsou dva elementární způsoby populační obměny, které působí jako propojené nádoby a nelze je sledovat odděleně. Kapitola věnovaná zdraví se věnuje nejen aspektům zdraví obyvatel, ale také zdravému životnímu prostředí. Námětem další kapitoly je sociální struktura odvozená z trhu práce a souvislosti rozdělení práce se sociálními nerovnostmi, které následuje téma vzdělání a jeho vliv na vznik nerovností. Kapitola věnovaná politice se zaměřuje na aspekty kvality demokratické politiky založené na participaci občanů ve věcech veřejných. Knihu uzavírá téma kriminality v České republice.
Klíčová slova: česká společnost, kvalita života, populace, migrace, sociální struktura, zdraví, životní prostředí, sociální nerovnost, vzdělání, občanská participace, kriminalita, politické preference
1. vydání, online: 2024, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Obsah
1. JAK POZNÁME, JAK SE MÁME?
Přehled hlavních přístupů ke zkoumání kvality života
Dušan Janák, Jiří Nesiba, Lucie Sedláková
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0009
Vztah mezi vědeckým poznáním a každodenními zkušenostmi představuje složitý a komplexní fenomén. Sociální vědy nám umožňují nahlédnout na svět, který známe z běžného života, a hodnotit události, na něž máme už předem vytvořené názory.
Sociální index naznačuje, že Česká republika zlepšila svou pozici ve světovém srovnání zemí. Graf ilustruje vývoj s předpovědí do roku 2028, přičemž Česká republika směřuje téměř ke stagnaci. Sociální index měří tři sekce včetně HDI, který hraje důležitou roli v hodnocení zdraví obyvatel. Tyto nástroje pomáhají identifikovat silné a slabé stránky, což umožňuje tvůrcům politiky prioritizovat intervence a politiku podporující svobodu tisku, transparentnost a lidský rozvoj.
Kvalita života je komplexní termín, jehož definice se liší podle různých perspektiv. Ve společenských vědách a veřejné politice často vycházíme z definice Světové zdravotnické organizace, která chápe kvalitu života jako „subjektivní vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře, hodnotovému systému, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem“.
2. STAV POPULACE:
Populační vývoj a migrace
Pavel Ptáček, Beatrice-Elena Chromková Manea
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0020
V této kapitole se zaměříme na otázky porodnosti a plodnosti, sňatků a rozvodů, potratů a také na problematiku mezinárodní migrace.
3. STAV ZDRAVÍ:
Lidské zdraví, kvalita života a životní prostředí
Dana Hübelová, Alice Kozumplíková, Lucie Sedláková
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0047
Měření kvality zdraví bylo a stále je aktuální otázkou. Jak tedy můžeme měřit kvalitu zdraví? Zdraví populace i individuální zdraví zkoumají kromě medicínských oborů také obory z oblasti psychologie a sociologie. V sociologickém pojetí zdraví se zdůrazňuje především pozice člověka ve společnosti, která souvisí s jeho životním stylem a návyky. Ještě v 90. letech minulého století byl výzkumný zájem soustředěn téměř výhradně na objektivní pojetí zdraví a význam subjektivního měření zdraví nebyl vnímán jako podstatný. V následujících letech procházely výzkumné a klinické studie rychlou změnou, a to díky hodnotové reorientaci. Ta klade větší důraz na zdvořilost a lidskost ve vztahu k respondentovi nebo pacientovi a ze strany výzkumníků a lékařů uznává, že subjektivní měření zdraví poskytuje nenahraditelné a z mnoha důvodů potřebné informace.
4. STAV SOCIÁLNÍ STRUKTURY:
Sociální nerovnosti a práce
Dušan Janák, Tomáš Katrňák
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0083
Zabýváme-li se proměnami sociální struktury od dob socialismu, mohli bychom konstatovat následující: socialistická společnost nebyla homogenním celkem. Z pohledu příjmů a majetku nebyly rozdíly velké, českou společnost více stratifikovaly parametry jako životní styl, složitost práce či podíl na moci. Ekonomická transformace v 90. letech 20. století spočívající v rozsáhlé decentralizaci a privatizaci národní ekonomiky vnesla do dynamiky vývoje sociální struktury dominanci ekonomických faktorů, resp. pracovních pozic. Česká společnost se tak postupně přetvářela v třídní společnost. Od 90. let se prosazují v třídní struktuře trendy, které jsou charakteristické i pro společnosti států západní Evropy.
5. STAV VZDĚLÁNÍ:
Od ekonomie k ekologii
Jiří Nesiba
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0101
Tato kapitola představila stručný přehled trendů v oblasti vzdělávání v České republice v letech 2000–2023, a to převážně s ohledem na vztah vzdělání ke kvalitě života. Proto jsme si v textu ukázali rizika dominance redukovaného pojetí vzdělání jako nástroje ekonomie, která automaticky nezaručuje vyšší kvalitu života v celé společnosti. Jak prohlásil americký sociolog Walter Lippmann, „kde všichni myslí totéž, tam se toho moc nenamyslí“, je tedy třeba vnímat, že vzdělání přináší i efekty, které nejsou měřitelné aktuálně a přímo, přesto jsou však pro kvalitu života ve společnosti důležité. Tlak na jednostrannou preferenci praktického zaměření vzdělávání může v důsledku znamenat riziko stagnace celé společnosti při změně podmínek. Naopak ke kvalitě života přispívá diverzifikace vzdělání, různorodost přístupů, ale zároveň také dobrá koordinace standardů a požadavků mezi státními, veřejnými i soukromými vzdělávacími institucemi.
6. STAV POLITIKY:
Občanská participace a politické preference
Beatrice-Elena Chromková Manea
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0125
Vliv sociální a občanské angažovanosti, osobní a institucionální důvěry a politických preferencí na kvalitu života je složité a mnohostranné téma. Sociální angažovanost se týká zapojení jednotlivců do společenských, kulturních a komunitních aktivit. Má významný vliv na kvalitu života tím, že podporuje pocit sounáležitosti, podporuje duševní a emocionální pohodu a posiluje sociální soudržnost. Zapojení do aktivit, jako je dobrovolnictví, skupinové akce nebo komunitní projekty, může vést ke zvýšení kvality života. Důvěra, ať už osobní, nebo institucionální, hraje zásadní roli při utváření kvality života ve společnosti. Vysoká úroveň mezilidské důvěry a důvěry v instituce přispívá k sociální stabilitě, hospodářskému růstu a efektivitě sociálního státu. Důvěra usnadňuje spolupráci a podněcuje jednotlivce k pozitivnímu sociálnímu chování. Nízká úroveň důvěry může naopak vést k sociální roztříštěnosti, snížené občanské angažovanosti a brzdění rozvoje. Sociální participace a důvěra úzce souvisejí s občanskou angažovaností. Jednotlivci, kteří se aktivně zapojují do občanských a politických aktivit, mají často silnější pocit zastupitelnosti a vlivu na rozhodovací procesy. Tato angažovanost může vést k citlivějším a odpovědnějším opatřením sociálního státu, a tím může pozitivně ovlivnit kvalitu života jednotlivců i komunit. Politické preference a ideologie ovlivňují politická rozhodnutí, která mohou mít přímý i nepřímý vliv na kvalitu života.
7. STAV KRIMINALITY:
Zločin a trest
Josef Smolík
DOI: 10.11118/978-80-7509-974-7-0151
Tato kapitola stručně obsáhla základní institucionální kostru věnující se výzkumu kriminality a jejího trestání. Představeny byly některé trendy u vybraných trestných činů. Poznatky vycházely především z oblasti kriminologie a penologie, nicméně pro účely dalších zjištění jsou uvedeny i vhodné zdroje dat o této problematice. Tato data a poznání jednotlivých trendů mohou korigovat často mylné představy o zločinnosti v české společnosti, případně přímo formovat trestní politiku a konkrétní opatření na lokální či regionální úrovni (například zavedení kamerových systémů, hlídkové činnosti atp.). V kontextu kvality života lze i v této oblasti nalézt významné souvislosti. Trestnou činností je výrazně ovlivněna kvalita života jak pachatelů (například jejich pobytem ve věznici), tak jejich obětí, které jsou často viktimizovány, tedy poškozeny psychicky, fyzicky či materiálně. Úroveň kriminality také ovlivňuje společenské klima, důvěru v instituce státu (policii, justici) a kvalitu života konkrétního státu. S tím souvisí i financování jednotlivých institucí věnujících se odhalování a trestání trestné činnosti (Policie ČR, soudní systém, vězeňství atp.)