ISBN: 978-80-7701-050-4 | ISBN online: 978-80-7701-049-8 | DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8
PĚSTOVÁNÍ LESŮ VE STŘEDNÍ EVROPĚ 2025. 25. mezinárodní setkání pěstitelů lesů / CENTRAL EUROPEAN SILVICULTURE 2025: 25th International Meeting of Central European Silviculturists
Adaptační opatření v lesnictví / Adaptation Measures in Forestry
1.–3. 9. 2025 Křtiny
- Kateřina Houšková (ed.)
Pěstování lesů prochází v poslední době řadou změn, na které je nutno reagovat. Každoroční setkávání odborníků z výzkumných ústavů a univerzit České republiky a Slovenska, kde se představují výsledky jejich práce v tomto oboru a diskutují aktuální témata, je proto důležitým momentem pro lesnictví ve Střední Evropě. Konference „Pěstování lesů ve střední Evropě 2025: Adaptační opatření v lesnictví“ je proto vhodnou, již čtvrtstoletí fungující platformou, jejímž výstupem je žádaný sborník příspěvků.
Publikováno: 2025, online: 2025, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Příspěvky konference
DETEKCIA MEDZIER V KORUNOVOM ZÁPOJI A POZITÍVNYCH RASTOVÝCH REAKCIÍ STROMOV NA UVOĽNENIA SPÔSOBENÝCH DISTURBANCIAMI V NPR BADÍNSKY PRALES / DETECTION OF CANOPY GAPS AND POSITIVE TREES GROWTH RESPONSES TO RELEASES CAUSED BY DISTURBANCES IN THE BADÍNSKY FOREST NNR
Zuzana Parobeková, Ladislav Šumichrast, Denisa Sedmáková, Pittner Ján, Peter Jaloviar1
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0013
Cieľom práce je metódou leteckého laserového skenovania zistiť výmeru medzier a rekonštrukciou disturbancií pomocou dendrochronologických metód analyzovať početnosť a intenzitu rastových reakcií stromov. V NPR Badínsky prales sa nachádza v súčasnosti len malý podiel medzier v kategórii s následným porastom do 1/3 hornej výšky porastu (2 %). Keďže v kategórii s následným porastom do 2/3 sa nachádza až 23,4 % plochy NPR, môžeme predpokladať výraznejšie disturbancie v minulých obdobiach. Jedince nachádzajúcich sa v nadúrovni reagovali v minulosti na uvoľnenia väčšou rastovou zmenou, čo je v podstate dôvod ich súčasného postavenia. Intenzívnu rakciu zaznamenali hlavne jedle, ktoré aj vo vysokom veku dokázali zmeniť svoj hrúbkový prírastok v niektorých prípadoch až viac ako 20 násobne. Disturbancie vysokej intenzity boli zachytené jednak na základe leteckého skenovania, keďže ich výsledkom sú dlhodobo identifikovaľné otvorené porastové medzery, a jednak na základe dendrochronológie, keďže podmienili výraznú rastovú zmenu uvoľnených jedincov. Na základe prírastkových zmien sme však identifikovali aj obdobia s pomerne rozsiahlymi disturbanciami nižšej intenzity.
DLHODOBÉ ZMENY ŠTRUKTÚRY PORASTOV V PREBUDOVE NA VÝBERKOVÝ LES A RASTOVÉ TRENDY VYBRANÝCH DREVÍN / LONG-TERM CHANGES IN STAND STRUCTURE IN THE CONVERSION TO SELECTION FOREST AND GROWTH TRENDS OF SELECTED TREE SPECIES
Anna Petrová, Denisa Sedmáková, Ján Pittner, Stanislav Kucbel, Jaroslav Vencurik
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0020
Cieľom príspevku bolo analyzovať dlhodobé zmeny porastovej štruktúry a vykonať dendrochronologickú analýzu v dvoch porastoch v prebudove na výberkový les. Výskumné merania prebiehali na dvoch trvale výskumných plochách (50 × 50 m) v objekte Pro Silva Donovaly – Mistríky v rokoch 1979, 1999, 2013 a 2024. Na stromoch s hrúbkou d 1,3 > 8 cm boli merané znaky ako hrúbka, výška, pozície stromov technológiou Field-Map a zároveň boli z vybraných jedincoch smreka a jedle odobraté vývrty na vykonanie dendrochronologickej analýzy. Prirodzená obnova bola monitorovaná na tranzektoch podľa výškových kategórií. Výsledky poukázali, že porasty sa približujú k výberkovému modelu, s členitou vertikálnou a hrúbkovou štruktúrou. V prirodzenej obnove bol najzastúpenejší smrek, naopak zastúpenie jedle klesá, ostatné dreviny sú zastúpené minimálne. Dendrochronologická analýza ukázala negatívny trend prírastku smreka, pri jedli bol zaznamenaný pozitívny rastový vývoj. Zistenia sú prínosom pre pochopenie výberkových procesov a plánovanie hospodárskych zásahov.
MORTALITA SMREKA OBYČAJNÉHO INDIKOVANÁ HRÚBKOVÝM RASTOM V CHRÁNENEJ KRAJINNEJ OBLASTI POĽANA / MORTALITY OF NORWAY SPRUCE INDICATED BY DIAMETER GROWTH IN THE POĽANA PROTECTED LANDSCAPE AREA
Denisa Sedmáková, Peter Jaloviar, Marek Ježík, Patrícia Priščová, Zuzana Parobeková, Ján Pittner, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0027
Prebiehajúca klimatická zmena zvyšuje mortalitu drevín v lesoch mierneho klimatického pásma. Porovnaním 77 vitálnych a odumierajúcich jedincov sa preukázali výrazné rozdiely v dimenziách stromov, hrúbkovom prírastku, senzitivite rastu, výskyte reakcií na uvoľnenie a sile korelácie s referenčnou chronológiou. Najvýraznejšie rozdiely sa začali prejavovať po roku 1974, čo poukazuje na vplyv klimatického stresu. Na základe vybraných prediktorov bol vytvorený mortalitný model pomocou logistickej regresie s presnosťou klasifikácie 84,42 %. Výsledky naznačujú, že zvolené ukazovatele (hrúbka kmeňa, senzitivita a miera rastovej divergencie) môžu byť účinne využité pri hodnotení vitality smrekových porastov a prispieť k lepšiemu plánovaniu výchovných zásahov, selekcii perspektívnych stromov a zachovaniu produkčného potenciálu smreka v meniacich sa klimatických podmienkach.
APLIKÁCIA BDQ METÓDY PRI MODELOVANÍ OPTIMÁLNEJ ŠTRUKTÚRY A ŤAŽBY VO VÝBERKOVOM LESE / APPLICATION OF BDQ METHOD FOR MODELING OF TARGET STRUCTURE AND HARVEST IN SELECTION FOREST
Jaroslav Vencurik, Natália Tarageľová, Anna Petrová, Ján Pittner, Stanislav Kucbel
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0038
Príspevok sa zaoberá problematikou odvodenia modelu optimálnej štruktúry a výšky ťažby pre trvalo rôznoveké lesy pomocou tzv. BDq metódy. Táto metóda je v stredoeurópskom priestore ešte stále pomerne málo známa. Princíp stanovenia počtu stromov v jednotlivých hrúbkových stupňoch tu vychádza z modelovej kruhovej základne, cieľovej hrúbky a kvocientu medzi susediacimi hrúbkovými stupňami. Príspevok teoreticky popisuje jednotlivé kroky metódy smerujúce k tvorbe modelu. Okrem toho je BDq metóda využitá aj v názornom príklade modelovania štruktúry smrekovo-jedľového horského porastu v prebudove na výberkový les. Na základe dostupných údajov boli stanovené tieto konkrétne parametre modelu zmiešaného horského lesa – kruhová základňa 34 m2 ha–1, cieľová hrúbka 74 cm a kvocient 1,31.
MOŽNOSTI POUŽITIA EKTOMYKORÍZNEJ SYMBIÓZY PRI PESTOVANÍ SADBOVÉHO MATERIÁLU TOPOĽA A VŔBY V PODMIENKACH DUNAJSKÝCH LUŽNÝCH LESOV / INCORPORATION OF ECTOMYCORRHIZAL SYMBIOSIS IN THE CULTIVATION OF PLANTING MATERIAL OF POPLAR AND WILLOV IN CONDITIONS OF THE DANUBE RIPARIAN FORESTS
Martin Belko, Martin Bartko
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0049
Cieľom tohto príspevku bolo: i) predbežné vymedzenie druhov ektomykoríznych (EKM) húb prítomných na koreňových systémoch drevín topoľ a vŕba na území CHKO Dunajské luhy a ii) zostavenie prehľadu najvhodnejších postupov použitia vymedzených EKM húb pri pestovaní sadbového materiálu topoľ a vŕba v rámci aktuálne riešeného projektu LIFE-RESISTANCE zameraného na komplexnú premenu lesných porastov dunajského lužného lesa, tvorených prevažne nepôvodnými hybridnými jedincami rýchlorastúcich drevín. Vizuálne porovnanie vonkajších morfologických znakov odobratých koreňových špičiek s opismi uvádzanými v literatúre naznačujú pri obidvoch drevinách zhodne na prítomnosť 5 rôznych druhov EKM húb. Z dostupného prehľadu literatúry sa najvhodnejším postupom inokulácie sadbového materiálu v prevádzkových podmienkach javí pridávanie prírodných materiálov (lesná pôda, humus) s prítomnosťou EKM húb do pestovateľského substrátu pred a následne aj priebežne počas pestovania.
POŠKOZENÍ VÝSADBY DUBU LETNÍHO (QUERCUS ROBUR) A TŘEŠNĚ PTAČÍ (CERASUS AVIUM) OHRYZEM HLODAVCI / DAMAGE TO PEDUNCULATE OAK (QUERCUS ROBUR) AND WILD CHERRY (CERASUS AVIUM) PLANTINGS BY RODENTS
Ladislav Čepelka, David Dušek, Renáta Smolíková
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0056
Případová studie se zaměřuje na poškození sazenic dubu letního (Quercus robur) a třešně ptačí (Cerasus avium) na výsadbové ploše v Podkrkonoší. Cílem bylo identifikovat pravděpodobného původce škod a popsat charakter a rozsah poškození. Terénními pozorováními a analýzou poškozených jedinců bylo zjištěno, že hlavním škůdcem je pravděpodobně norník rudý, jehož činnost se projevila ohryzem vyšších partií sazenic. V průběhu první zimy po výsadbě bylo poškozeno přes 70 % jedinců obou dřevin, přičemž vyšší výskyt ohryzu byl zaznamenán u stromků s buření a u jedinců s větší tloušťkou kořenového krčku. Navzdory obsahu repelentních látek v kůře obou druhů došlo k výraznému poškození, což poukazuje na význam environmentálních faktorů. Výsledky mají význam pro plánování výsadeb i ochranných opatření.
PŘÍSTUPY PŘEMĚNY A PŘESTAVBY SMRKOVÝCH POROSTŮ NA REVÍRU BARANÍ / APPROACHES OF THE CONVERSION AND TRANSFORMATION OF SPRUCE STANDS IN THE BARANI DISTRICT
Petr Kaděrka, Antonín Martiník
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0063
Článek rozvíjí přeměnu druhové skladby na revíru Baraní podle intenzity hospodaření a rozsahu (postupu) chřadnutí smrkových porostů. Revír Baraní se nachází v Moravskoslezských Beskydech, převažují zde živná stanoviště jedlo-bukového vegetačního stupně a smrk je zde zastoupen z 83 %. Při standardním přístupu a současném rozsahu holin je zde každoročně přeměněno 3,4 ha (z toho 1,9 ha na holině a 1,5 pod porostem). Nízkonákladovým přístupem je přeměněn 1 ha a intenzivním 5,3, resp. 10,1 ha. Pro realistický scénář se počítá s navýšením holin za decennium 1,5 násobně, pro scénář pesimistický 3 násobně. Zvýšená intenzita přeměny druhové skladby je spojena s nárůstem nákladů na obnovu lesa, kde více než 60 % nákladů tvoří ochranná opatření proti zvěři. Pro analyzované přístupy a scénáře lze očekávat pokles zastoupení smrku na konci příštího decennia v rozsahu od 1–8 %.
KLÍČIVOST SEMEN JEŘÁBU BŘEKU V ZÁVISLOSTI NA DOBĚ STUDENÉ STRATIFIKACE / GERMINATION OF WILD SERVICE TREE SEEDS DEPENDING ON THE TIME OF COLD STRATIFICATION
Kateřina Pešková, Martin Baláš, Ivan Kuneš, Miroslav Šulitka, Přemysl Šedivka, Tomáš Holeček, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0072
Klíčivost osiva jeřábu břeku (Sorbus torminalis (L.) Crantz) byla hodnocena v závislosti na době studené stratifikace. Zkoušky klíčivosti byly provedeny v letech 2020, 2021 a opakovány v roce 2025. V prvních dvou letech započala stratifikace semen ve stejný okamžik. U třetiny semen proběhla zkouška klíčivosti ihned po dvou měsících stratifikace, u třetiny po třech měsících a u třetiny po čtyřech měsících ve stratifikačním médiu. Do testů klíčivosti byla zařazena pouze svěží nenaklíčená semena. U opakovaného experimentu v roce 2025 byla stratifikace osiva zahajována postupně, aby semena, která prošla dvouměsíční, tříměsíční a čtyřměsíční stratifikací mohla zahájit zkoušku klíčivosti v jeden okamžik. U tohoto experimentu došlo také k evidenci svěžích, mrtvých a naklíčených semen v průběhu stratifikace. Semena naklíčená během stratifikace se zkoušky klíčivosti účastnila také, ale byla samostatně evidována. Minimální potřebná doba pro studenou stratifikaci může být na základě experimentů stanovena na tři měsíce. Při delší stratifikaci ale stoupá procento semen, která zahájí klíčení předčasně během stratifikace.
VLIV RŮZNÝCH HOSPODÁŘSKÝCH POSTUPŮ NA PŘIROZENOU OBNOVU DUBU ZIMNÍHO (QUERCUS PETRAEA) VE SPRÁVĚ ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKŮV LES KŘTINY / THE EFFECT OF DIFFERENT MANAGEMENT PRACTICES ON NATURAL REGENERATION OF SESSILE OAK (QUERCUS PETRAEA) IN THE TRAINING FOREST ENTERPRISE, MASARYK FOREST KŘTINY
Eliška Žižková, Martin Kománek, Jakub Černý
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0079
Cílem studie bylo vyhodnotit vliv různých obnovních prvků na přirozené zmlazení dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) v podmínkách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Výzkum probíhal v sedmi porostech 2. – 4. lesního vegetačního stupně, kde byly po semenném roce 2022 provedeny obnovní zásahy formou holosečí a clonných sečí. Na výzkumných plochách (min. 0,2 ha) bylo odebráno celkem 331 vzorníků semenáčků, u nichž byla měřena délka nadzemní části, délka hlavního kůlového kořene a tloušťka kořenového krčku. Výsledky ukázaly, že semenáčky rostoucí na holosečných obnovních prvcích dosahovaly významně vyšších hodnot všech sledovaných parametrů oproti jedincům z clonných sečí. Vyšší dostupnost světla na holosečích podporuje produkci asimilátů a urychluje růst semenáčků, zatímco omezené světelné podmínky pod clonou mohou brzdit počáteční vývoj semenáčků a zvyšovat zranitelnost vůči konkurenční vegetaci. Zjištěné poznatky zdůrazňují nutnost zohlednění světelných a stanovištních podmínek při plánování pěstebních opatření s cílem zajištění stabilních a vitálních dubových porostů i v měnících se klimatických podmínkách.
RAST A VITALITA SMREKA VÝCHODNÉHO (PICEA ORIENTALIS) A SMREKA OBYČAJNÉHO (PICEA ABIES) V LESNÍCKOM ARBORÉTE KYSIHÝBEL / GROWTH AND VITALITY OF THE ORIENTAL (PICEA ORIENTALIS) AND NORWAY SPRUCE (PICEA ABIES) IN THE FOREST ARBORETUM KYSIHÝBEL
Martin Belko, Michal Pástor, Klára Králová, Slavomír Strmeň, Jozef Vakula, Jaroslav Jankovič, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0089
Cieľom príspevku bolo, na základe dát z inventarizácií zbierok drevín Lesníckeho arboréta Kysihýbel vykonávaných v pravidelných 10 ročných intervaloch a dostupných od r.1984, vykonať predbežné zhodnotenie a porovnie rastu a vitality porastových skupín autochtónneho smreka obyčajného (Picea abies) a introdukovaného smreka východného (Picea orientalis). Smrek východný dosiahol v porovnaní so smrekom obyčajným takmer vo všetkých porastových skupinách nižšie hodnoty individuálnych, ako aj porastových veličín. V najstaršej porastovej skupine s vekom 114 r. dosiahla pri smreku východnom stredná hrúbka 43 cm, stredná výška 30 m, kruhová základňa 60 m2.ha−1 a zásoba 754 m3.ha−1, pri smreku obyčajnom dosiahla stredná hrúbka 47 cm, stredná výška 33 m, kruhová základňa 66 m2.ha−1 a zásoba 868 m3.ha−1. Prítomnosť hnilôb, ako aj jednotlivý až hlúčikový výskyt odumierania pozorovaný výhradne v porastových skupinách smreka obyčajného by však mohol naznačovať na nižšiu náchylnosť smreka východného na poškodenie biotickými škodlivými činiteľmi.
VLIV PĚSTEBNÍHO ZÁSAHU A NADMOŘSKÉ VÝŠKY NA VODNÍ STRES U MLADÝCH POROSTŮ SMRKU ZTEPILÉHO (PICEA ABIES (L.) H. KARST) / EFFECT OF THINNING AND ALTITUDE ON WATER STRESS IN YOUNG NORWAY SPRUCE (PICEA ABIES (L.) H. KARST) STANDS
Jana Hacurová, Nikola Švorc Štěpánová, David Dušek, Jan Leugner, Jakub Černý
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0095
Významným prvkem adaptace lesních porostů na projevy klimatických změn mohou být optimální pěstební (výchovné) zásahy. Tento příspěvek hodnotí míru vodního stresu mladých nesmíšených smrkových porostů ve vegetačním období 2023 na dvou ekologicky odlišných lokalitách (Křivina 402 m n. m. a Říčky 920–930 m n. m.) v závislosti na intenzitě výchovných zásahů. Vodní stres byl měřen pomocí Scholanderovy tlakové komory. Přestože se předpokládalo, že výchovný zásah zlepší dostupnost vody díky rozvolnění korunového zápoje, výsledky neprokázaly významné rozdíly mezi variantami zásahu. Překvapivě vyšší hodnoty vodního stresu byly zaznamenány na klimaticky vhodnější lokalitě Říčky. Výsledky podtrhují důležitost kombinace ekologických, fenologických a fyziologických faktorů při hodnocení dopadů sucha na lesní porosty.
KLIMATICKO RŮSTOVÉ VZTAHY DOUGLASKY TISOLISTÉ NA BÝVALÉ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ / CLIMATE GROWTH RELATIONSHIPS OF THE DOUGLAS FIR AT FORMER AGRICULTURAL LAND
Pavel Horák, Petra Jablonická, Pavlína Pancová Šimková
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0103
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) je jednou z nejčastěji využívaných nepůvodních druhů dřevin v evropském lesnictví. Stále častěji je využívána také k zalesňování původních zemědělských půd. Porosty douglasky na bývalé zemědělské půdě a na trvalých lesních stanovištích vykazují významné dlouhodobé vlivy historického využití půdy na vztah mezi klimatem a růstem. Na lokalitách založených na bývalé zemědělské půdě je růst stromů silně korelován s klimatickými proměnnými v aktuálním roce tvorby letokruhu. Naproti tomu na lesních půdách je růst výrazněji ovlivněn klimatickými podmínkami z předchozího roku. V případě citlivosti na extrémní klimatické události (tzv. pointer years), výrazné rozdíly byly pozorovány pouze v počáteční fázi vývoje porostu na zemědělských půdách; tyto rozdíly postupně mizely, jak dochází k modifikaci půdního prostředí.
VLIV PĚSTEBNÍHO MANAGEMENTU NA ODOLNOST BOROVÝCH POROSTŮ VŮČI KLIMATICKÉ ZMĚNĚ / THE EFFECT OF THE SILVICULTURE MANAGEMENT ON THE RESISTANCE OF SCOTS PINE STANDS TO CLIMATE CHANGE
Petra Jablonická, Pavel Horák, Jakub Černý
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0110
Borovice lesní je jednou z nejvýznamnějších hospodářských dřevin v České republice. Nicméně, velká část borových porostů se již rozpadla vlivem probíhající klimatické změny (GKZ). Proto je důležité zaměřit se na zvyšování odolnosti borovice vůči těmto GKZ. Tento výzkum si kladl následující otázky: Který lesnický přístup je nejvhodnější pro stále se vyskytující čisté porosty borovice lesní v České republice? Jsou tyto porosty za adekvátního lesnického managementu v ČR udržitelné v nadcházejících desetiletích? Naše výsledky ukazují, že negativní efekt klimatické změny lze omezit výchovou na chudých stanovištích pouze částečně.
KOMPETIČNÍ VZTAHY V POROSTECH S ROZDÍLNOU STRUKTUROU A JEJICH VLIV NA TLOUŠŤKOVÝ PŘÍRŮST / COMPETITIVE RELATIONSHIPS IN STANDS WITH DIFFERENT STRUCTURES AND THEIR EFFECT ON RADIAL INCREMENT
Martin Kománek, Eliška Žižková, Černý Jakub
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0117
Tato studie se zabývala kompeticí v lesních porostech s diferencovanou strukturou. Struktura lesních porostů má významnou roli pro produkci jednotlivých stromů a ekosystému jako celku. Monokultury jsou náchylnější k rozpadu více než lesy smíšené se zastoupením alespoň dvou druhů dřevin. V České republice dochází primárně k narušení lesních ekosystémů abiotickými činiteli, nejčastěji v kombinaci snížené dostupnosti vody a poškozením větrem. S měnící se skladbou lesa je zaměření se na porostní směsi a jejich produkční schopnosti žádáno. Analyzovány byly smrkové a bukové monokultury (A), stejnověký smíšený porost (B) a porost s diferencovanou strukturou v převodu na les výběrný (C). Přírůst smrku u výčetní kruhové základny v diferencovaném porostu v převodu na les výběrný měl signifikantně vyšší tloušťkový přírůst (p<0,05) než smrky v jiných variantách a buk v monokultuře. U buku rozdíly nebyly signifikantní i díky nižšímu DBH ve variantě smíšeného porostu, kde je smrk vůči buku dominantní při porovnání výčetních tlouštěk.
DRUHOVÁ A ŠTRUKTURÁLNA DIVERZITA V PRALESOCH BADÍN A DOBROČ / SPECIES AND STRUCTURAL DIVERSITY IN OLD-GROWTH FOREST RESERVES BADÍNSKY AND DOBROČSKÝ PRALES
Stanislav Kucbel, Róbert Sedmák, Ján Pittner, Ladislav Šumichrast, Peter Jaloviar, Jaroslav Vencurik
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0124
Objektom tejto štúdie boli dva zmiešané pralesy nachádzajúce sa na strednom Slovensku – národné prírodné rezervácie Badín a Dobroč, ktoré sú prísne chránené od roku 1913 a predstavujú najstaršie lesné rezervácie na Slovensku. V obidvoch rezerváciách sa okrem iných meraní od konca 70. rokov vykonáva spravidla raz za decénium inventarizácia všetkých jedincov s hrúbkou nad 8 cm. Dlhodobé dáta z piatich ukončených meraní umožnili analyzovať veľkoplošnú dynamiku drevinového zloženia, štrukturálnej a dimenzionálnej diverzity s ohľadom na prebiehajúcu klimatickú zmenu. Analýza potvrdila trend zvyšujúcej sa dominancie buka na úkor ihličnatých drevín (jedle v Badíne, resp. jedle a smreka v Dobroči) a podstatné zvýšenie zásoby porastov. V Badínskom pralese bol pozorovaný pokles druhovej diverzity a zároveň nárast hrúbkovej diverzity, pričom celková diverzita sa výraznejšie nezmenila. Dobročský prales zaznamenal mierny nárast celkovej diverzity, ktorý bol dôsledkom najmä nárastu výškovej a hrúbkovej diverzity.
PĚSTEBNÍ POSTUPY V NÍZKÉM A STŘEDNÍM LESE PRO DOSAŽENÍ SORTIMENTŮ VYUŽITELNÝCH DO PRODUKTŮ LAMELOVÉHO DŘEVA PRO KONSTRUKČNÍ A NEKONSTRUKČNÍ APLIKACE / SILVICULTURAL PRACTICES IN COPPICE, COMPOUND COPPICE AND COPPICE WITH STANDARDS FOR PRODUCING ASSORTMENTS SUITABLE FOR LAMINATED WOOD PRODUCTS IN CONSTRUCTION AND NON-CONSTRUCTION APPLICATIONS
Ivan Kuneš, Martin Baláš, Kateřina Pešková, Přemysl Šedivka, Tomáš Holeček, Vilém Podrázský, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0131
Lamelové dřevo pro konstrukční i nekonstrukční aplikace představuje způsob zhodnocení sortimentů dříví listnatých dřevin s menšími dimenzemi, který jim dodá dostatečnou přidanou hodnotu a může znamenat rozumný ekonomický efekt. Otevírá se tak možnost pro širší využití sortimentů ze středního, případně nízkého lesa. Příspěvek se zabývá navržením základních pěstebních zásad ve výmladkovém lese na stanovištích ohrožených suchem, které povedou k získání potřebných sortimentů použitelných jako vstupy pro výrobu lamelového dřeva. Právě na vysychavých stanovištích mohou tvary lesa zahrnující vegetativní způsob obnovy přispět nejen ke stabilitě porostů a plnění jejich environmentálních funkcí, ale i k jejich efektivnímu hospodářskému využití.
VPLYV DRUHU A PROVENIENCIE REPRODUKČNÉHO MATERIÁLU NA RAST, FENOTYPOVÚ KVALITU A VEGETAČNÚ FENOLÓGIU MLADÝCH JEDINCOV DUBA ZIMNÉHO A DUBA LETNÉHO / THE ROLE OF A SPECIES AND PROVENANCE OF PLANTING STOCK ON GROWTH, STEM QUALITY, DAMAGE AND VEGETATIVE PHENOLOGY OF YOUNG SESSILE AND PEDUNCULATE OAKS
Roman Longauer, Veronika Přikrylová
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0138
Príspevok hodnotí rolu druhu a proveniencie reprodukčného materiálu duba na kyslom stanovišti vo 4. lvs. (550 m n. m.) v PLO 30 Drahanská vrchovina. V odrastajúcej kultúre 7–9 rokov po výsadbe sme v súboroch jedincov patriacich k 5 provenienciám duba zimného a 4 duba letného hodnotili výškový rast, prežívanie, kvalitu kmienkov, poškodenie, jarnú fenológia (pučanie a rozvoj listov), tvorbu letných výhonov a ukončovanie vegetácie. Dub zimný v pokuse na hornej hranici jeho prirodzeného výskytu dosiahol väčšiu priemernú výšku, mal nižší podiel poškodených jedincov, lepšiu kvalitu kmienkov a rašil skôr ako nepôvodný dub letný. U oboch druhov proveniencia sadbového materiálu ovplyvnila prežívanie a priebeh rašenia. U duba zimného tiež kvalitu kmienkov a u duba letného výšku jedincov. U oboch druhov sa jedince, ktoré rašia skôr a vegetáciu ukončujú neskôr dosiahli bez ohľadu na provenienciu väčšiu výšku, majú kvalitnejšie kmienky, dlhšie jánske výhony a vyznačovali sa menšou mierou poškodenia.
VÝVOJ SMÍŠENÉHO SMRKOJEDLOVÉHO POROSTU / DEVELOPMENT OF MIXED SPRUCE-FIR STAND
Jiří Souček
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0145
Vývoj podílů zastoupení dřevin na výčetní základně ve smíšeném porostu v hřebenové části Orlických hor byl sledován od roku 1970 do současnosti. Vývoj porostu nepříznivě ovlivňovaly imisní zátěž i opakované škody sněhem. Podíl smrku a jedle se postupně měnil, v jednotlivých obdobích dřeviny reagovaly odlišně na negativní faktory. Stávající porost má odpovídající druhovou skladbu i tloušťkovou strukturu.
EXPERIMENT S VÝCHOVNÝM ZÁSAHEM VE SMRKOVÉM POROSTU A VLHKOST PŮDY / FOREST TENDING EXPERIMENT IN SPRUCE FOREST STAND AND SOIL MOISTURE
Ondřej Špulák, David Dušek
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0150
Význam vody v lesním ekosystému s klimatickou změnou narůstá. Cílem popisovaného experimentu je mj. ověřit vliv výchovného zásahu v mladém smrkovém porostu z přirozené obnovy na obsah vody v půdě. V porostu o hustotě více než 11 tis. ks na ha byly založeny 4 dílčí plochy a vybaveny po 6 čidlech vlhkosti půdy. Srážky a vlhkost půdy byly měřeny také na holině. Po kalibračním období byl na 2 plochách realizován silný výchovný zásah. Zásah vedl k navýšení vlhkosti půdy na plochách s výchovou. Rozdíl byl větší v průběhu první než druhé vegetační doby, patrný byl však i v zimním období.
MELIORAČNÍ FUNKCE POROSTŮ S JAVOREM KLENEM (ACER PSEUDOPLATANUS L.), KRÁTKÁ PŘÍPADOVÁ STUDIE / SOIL-IMPROVING EFFECTS OF STANDS WITH SYCAMORE MAPLE (ACER PSEUDOPLATANUS L.), A SHORT CASE STUDY
Dušan Kacálek, Jan Bartoš, Ondřej Špulák
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0157
Od javoru klenu očekáváme efektivní biomelioraci stanoviště. V příspěvku je konstatován pozitivní vliv čistého klenu na půdu živinově chudší plochy Bystré. Směs klenu a douglasky měla v těchto podmínkách horší meliorační funkci, tj. méně bazických kationtů v humusu. Na živinami bohatší ploše Uhřínov bylo pod směsí douglasky a klenu více bazí než pod směsí klenu a modřínu. Obsah fosforu v humusu ukázal menší hodnoty pod směsí klenu a douglasky na obou plochách.
TEPLOTA VZDUCHU A VLHKOST PŮDY VE VZTAHU K EXPOZICI A DŘEVINNÉ SKLADBĚ LESNÍHO POROSTU / AIR TEMPERATURE AND SOIL MOISTURE IN RELATION TO EXPOSURE AND SPECIES COMPOSITION OF THE FOREST STAND
Jiří Novák, David Dušek, Jaroslav Rožnovský, Václav Zouhar, Dušan Kacálek, Dušan Vavříček, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0161
Výzkum mikroklimatu lesních porostů je vzhledem k rozmanitosti přírodních podmínek a druhové skladby lesů nezbytnou podmínkou pro správné nastavení adaptačních opatření na probíhající klimatickou změnu. Příspěvek přináší předběžné výsledky z nově zahajovaného sledování vlivu expozice a druhové skladby na porostní mikroklima. V ročním porovnání průměrných denních teplot vzduchu 2 m nad zemí a průměrné denní vlhkosti půd v hloubce 10 cm po povrchem byly zřejmé určité očekávané trendy (obecně tepleji na jihu a chladněji na severu, vlhčeji na severu než na jihu a vlhčeji pod listnáči než pod jehličnany). I z krátkodobého sledování však vyplynulo, že je třeba při hodnocení mikroklimatu vzít v potaz další faktory, jako jsou půdní vlastnosti, zápoj porostu apod. Toplánujeme provést při hodnocení dat získaných za delší časové období.
PŘÍSPĚVEK K VYUŽITÍ VÝHONŮ LESNÍCH DŘEVIN JAKO KRMIVA PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA / CONTRIBUTION TO THE USE OF SHOOTS OF FOREST TREE SPECIES AS FODDER FOR DOMESTIC ANIMALS
Vilém Podrázský, Abubakar Yahaya Tama, Pavel Švagr, Martin Baláš
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0169
Tzv. twig-fodder představuje výhony dřevin včetně listoví. Je tradičním zdrojem potravy domácích zvířat a také krmným materiálem v moderních agrolesnických systémech. V předložené studii jsou prezentovány základní výživové charakteristiky výhonů buku a moruše, odebraných ve dvou termínech (10. 5. a 16. 8. 2023). Byly vytvořeny směsné vzorky z 5–10 jedinců každého druhu, vzorky byly analyzovány v zemědělské laboratoři. Nutriční vlastnosti byly porovnány s kukuřičnou siláží jako referenčním krmivem. Výsledky potvrdily tento materiál jako vhodný a perspektivní zdroj výživy zvířat, vyšší nutriční hodnotu moruše ve srovnání s bukem lesním a sezónní změny v nutriční kvalitě.
DEKOMPOZICE LISTŮ BŘÍZY V POROSTECH S RŮZNOU VÝCHOVOU / DECOMPOSITION OF BIRCH LEAVES IN STANDS WITH VARIOUS THINNING
Jiří Souček
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0175
Text shrnuje výsledky rozkladu březových listů v porostu s různými režimy výchovy. Sáčky s opadem listů byly umístěny v porostních částech s různou hustotou na začátku ledna; následné odběry vzorků byly prováděny v 3měsíčních intervalech. Během zimního období hmotnost listů poklesla ve všech variantách stejně. Ve vegetačním období byl rozklad rychlejší v řidších porostech. Do konce sledování (299 dnů od instalace) se rozložilo 42–59 % hmotnosti listů v závislosti na hustotě porostu. Obsah draslíku v listech se snižoval s rostoucí dobou od instalace do terénu.
ODRŮSTÁNÍ SAZENIC VYBRANÝCH INTRODUKOVANÝCH JEHLIČNATÝCH DŘEVIN NA SUCHEM OHROŽENÉM STANOVIŠTI VE VZTAHU K JEJICH ADAPTAČNÍMU POTENCIÁLU / GROWTH PERFORMANCE OF SELECTED INTRODUCED CONIFEROUS TREE SEEDLINGS ON A DROUGHT-PRONE SITE IN RELATION TO THEIR ADAPTIVE POTENTIAL
Václav Trojan, Jaroslav Moravec, Zdeněk Vacek, Stanislav Vacek, Jan Cukor, Matěj Škrleta, ...
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0181
V důsledku klimatické změny narůstá frekvence a intenzita narušení, což negativně ovlivňuje stabilitu a funkci lesních ekosystémů. Nárůst teplot a změna distribuce srážek oslabují vitalitu domácích dřevin, což vede k vyšší mortalitě, rozpadu porostů, erozi půdy a snížené retenci vody. Je nutné hledat odolnější druhy, mezi něž patří i introdukované dřeviny s vyšší rezistencí vůči extrémním podmínkám. Studie hodnotila růst a zdravotní stav devíti introdukovaných jehličnanů (Pseudotsuga menziesii, Pinus nigra, Cedrus libani, Cedrus atlantica, Cedrus deodara, Abies nordmanniana, Thuja plicata, Thuja occidentalis, Abies grandis) ve srovnání s domácí jedlí bělokorou (Abies alba) na lokalitě bývalé školky Budišov. U více než 5000 sazenic byla sledována mortalita, vitalita, výška, přírůst a tloušťka kořenového krčku. Ve všech charakteristikách byly zjištěny signifikantní rozdíly. Pinus nigra, Thuja plicata a Abies grandis vykázaly vysoký potenciál jako alternativy pro obnovu lesů. Jejich použití může podpořit druhovou diverzitu a adaptaci na klimatickou změnu, klíčová je však volba provenience, smíšené výsadby a dlouhodobé sledování.
PŘÍSPĚVEK O VLIVU LESNÍHO POŽÁRU NA PYROFILNÍ STŘEVLÍKY (COLEOPTERA: CARABIDAE) JAKO SOUČÁST POZNÁNÍ K BUDOUCÍ ADAPTACI LESŮ? / A REPORT ON THE IMPACT OF FOREST WILDFIRE ON PYROPHILOUS CARABID (COLEOPTERA: CARABIDAE) AS PART OF KNOWLEDGE FOR FUTURE FOREST ADAPTATION?
Václav Zumr, Oto Nakládal, Jiří Remeš
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0189
Lesní požár je typ narušení, které hraje velkou roli v ovlivňování lesních ekosystémů. Lesní požáry v minulosti byly častějšími a díky koevoluci daly vzniknou unikáním pyrofilním organismům tzn. milovníkům ohně. Na zkoumané ploše u Horní Cerekve tvořily pyrofilní druhy většinu jedinců, představovaly 55 % všech střevlíků na spáleništi, přičemž byly převážně zastoupeny druhem P. quadrifoveolatus. Vzácnější druh S. quadripunctata byl pozorován zřídka, bylo zaznamenáno pouze dvacet tři jedinců. Výskyt obou druhů je vzájemně vysoce korelován, což potenciálně naznačuje jejich blízké habitatové požadavky. Sterilita stanovištních podmínek po požáru je klíčovou nikou určující pyrofilní střevlíky. Aktivní požárový management (vypalování) je však v kulturní krajině velmi problematicky aplikovatelný. Tradiční pálení klestu, které bylo v ještě v nedávné době používané mnohem častěji, však může být z regionálního pohledu nevědomě důležitým hospodářským opatřením pro tvorbu životního prostředí pyrofilních střevlíků.
POMŮŽE SI PŘÍRODA PO POŽÁRU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU SAMA? / DOES NATURE HELP ITSELF FOLLOWING WILD-FIRE IN BOHEMIAN SWITZERLAND?
František Šach, Dušan Kacálek, Jan Leugner
DOI: 10.11118/978-80-7701-049-8-0197
Požáry vždy byly přirozenou součástí vývoje lesů před aplikací leso-ochranných opatření. Nicméně v kulturní krajině je oheň oprávněně vnímán také jako hrozba. Jednou z významných příčin plošného rozsahu požáru v národním parku České Švýcarsko byla dominance hořlavých dřevin – smrku a borovice. Kromě bezprostředního vlivu na les má požár následné dopady na půdní podmínky jako spálení svrchní půdy a její náchylnost k vodní erozi. Lesní vegetace se už, nicméně, do post-požárních podmínek vrací. Efekty požáru na půdu i druhové složení bylin se lišily podle typu původního porostu. Přirozeně nalétnuté pionýrské dřeviny, zejména břízu, bude vhodné doplnit umělou obnovou pozdně-sukcesních dřevin. Poučení z události – být si vědomi rizika bezzásahových přístupů v hustě obydlené krajině.