doi.mendelu.cz: Public recreation and landscape protection

ISBN: 978-80-7509-962-4 | ISBN online: 978-80-7509-963-1 | DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1

Public recreation and landscape protection – with environment hand in hand! vol: 15

13.–15. 5. 2024 Křtiny

Jitka Fialová (Ed.)

Z pověření České společnosti krajinných inženýrů a Katedry krajinného inženýrství Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně vychází sborník z 15. ročníku konference "VEŘEJNÁ REKREACE a OCHRANA KRAJINY - s životním prostředím ruku v ruce?". Konference je pořádána pod záštitou prof. Dr. Ing. Jana Mareše, rektora Mendelovy univerzity v Brně, prof. Dr. Ing. Libora Jankovského, děkana Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, doc. MUDr. Ing. Tomáše Vršky, Dr., ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, Mendelovy univerzity v Brně, z Ing. Mgr. Dalibora Šafaříka, Dr., vrchního ředitele Lesů České republiky, s. p., a Mgr. Jana Grolicha, hejtmana Jihomoravského kraje, ve spolupráci s Českou bioklimatologickou společností, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR) a Partnerství, o. p. s., za finanční podpory FS Bohemia s. r.! ! o. Hlavní témata konference: Složky rekreačního a turistického potenciálu území - krajinný ráz, geologické útvary, lesní vegetace, nedřevní lesní produkty, vodní prvky v krajině a další. Rekreační a turistické využití území a hodnocení vlivu na životní prostředí (voda, ovzduší, odpady...). Využití přírodních jevů k podpoře regionálního rozvoje, možnost čerpání dotací. Poškozování částí přírody rekreačním využíváním - příklady řešení, zkušenosti, příklady dobré praxe z ČR i ze zahraničí. Environmentální výchova. Nové trendy v rekreačním využívání krajiny (nové druhy sportů, minimalizace dopadů na životní prostředí, nové technologie...). Výsledky výzkumu v oblasti rekreačního využívání krajiny. Monitoring návštěvníků.

Publikováno: 2024, online: 2024, vydavatel: Mendel University in Brno

Příspěvky konference

AGROECOLOGY IMPLEMENTED THROUGH BIOSYSTEMS ENGINEERING TECHNIQUES FOR RURAL LANDSCAPE PROTECTION

Roberto Puglisi, Salvatore Margiotta, Dina Statuto, Pietro Picuno

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0009

Význam agroekologie dokládá nárůst vědeckého výzkumu na toto téma v bibliografii. Vysoká multidisciplinarita inženýrských biosystémů umožňuje výzkumníkům v této oblasti zabývat se různými výzkumnými tématy. Kromě toho hrají inženýrské biosystémy v agroekologii zásadní roli, neboť přispívají k navrhování a zavádění udržitelných a ekologicky šetrných zemědělských postupů. Tento obor integruje inženýrské principy s ekologickými a agronomickými znalostmi s cílem vyvinout potravinové systémy, které snižují dopady na životní prostředí, podporují biologickou rozmanitost a zvyšují odolnost zemědělských ekosystémů. Biosystémoví inženýři uplatňují své odborné znalosti při navrhování a optimalizaci systémů chráněných plodin, které snižují plýtvání vodou a minimalizují znečištění. Biosystémové inženýrství hraje také klíčovou roli při vývoji a zavádění pokročilých zemědělských technologií, jako je přesné zemědělství a využívání dronů a senzorů k účinnému a udržitelnému monitorování plodin. Souhrnně řečeno, zemědělské inženýrství poskytuje nástroje a řešení nezbytná k převedení zásad agroekologie do praktických činností, čímž podporuje udržitelnější a odolnější zemědělsko-potravinářskou produkci.

ATTITUDE TOWARDS SUSTAINABLE TOURISM ACROSS GENERATIONS; A QUANTITATIVE APPLICATION ON X, Y, AND Z GENERATIONS

Cihan Yılmaz, Özlem Karatas, Eva Abramuszkinová Pavlíková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0014

Cílem této studie je zjistit podobnosti a změny v postojích k udržitelnému cestovnímu ruchu napříč generacemi a podrobně popsat zdroje chování v oblasti udržitelného cestovního ruchu u jednotlivých generací. Dalším cílem této studie je zjistit změny v postojích k udržitelnému cestovnímu ruchu na základě různých demografických situací, jako je příjem, vzdělání a pohlaví. Materiál a metoda: Na základě těchto cílů byla studie provedena prostřednictvím online dotazníkové aplikace na jednotlivcích žijících v Turecku. Podle 445 dotazníků získaných z výzkumu byl vytvořen soubor dat nesoucí silné prvky reliability a validity. Získaná data byla podrobena frekvenční analýze pomocí programu SPSS pro získání popisných výstupů a T-testu a analýze ANOVA pro získání relačních výstupů. Zjištění: Z analýzy získaných dat vyplývá, že spotřebitelé pozitivně vnímají dopady udržitelného cestovního ruchu. Mezi generacemi X, Y a Z vnímá udržitelný cestovní ruch nejlépe generace Y, následuje generace Z a poté generace X. Po analýze byl zjištěn významný rozdíl mezi generací Y a generací Z, přičemž názor generace Y na udržitelný cestovní ruch je vyšší než názor generace Z. V případě generace Z byl zjištěn významný rozdíl mezi generací Y a generací Z, kdy generace Y vnímá udržitelný cestovní ruch lépe než generace Z. Na druhou stranu nebyly zjištěny žádné rozdíly v postojích k udržitelnému cestovnímu ruchu podle pohlaví, úrovně vzdělání a příjmové situace. Výsledky: Postoje k udržitelnému cestovnímu ruchu mezi generacemi se zpočátku zvyšovaly a poté se v průběhu času snižovaly, ale negativní rozdíl mezi generací Y a generací Z je výraznější. Dále se ukázalo, že jedinci ženského pohlaví mají pozitivnější a vyšší strukturu postojů k udržitelnému cestovnímu ruchu ve srovnání s muži, úroveň postojů k udržitelnému cestovnímu ruchu se významně pozitivně zvyšuje s rostoucí úrovní vzdělání a jedinci se střední a vyšší příjmovou úrovní jsou pozitivnější ve srovnání s jedinci s nižšími středními příjmy, jak se ukázalo po analýzách.

PRÍNOS CHRÁNENÝCH ÚZEMÍ K ZMIERNENIU VPLYVU FRAGMENTÁCIE KRAJINY NA SLOVENSKU / CONTRIBUTION OF PROTECTED AREAS TO MITIGATE THE EFFECT OF LANDSCAPE FRAGMENTATION IN SLOVAKIA

Ján Černecký, Juraj Švajda, Viktória Ďuricová, Jana Špulerová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0020

Hlavným cieľom výskumu je identifikovať fragmentáciu krajiny (FK) na Slovensku s osobitným dôrazom na príspevok chránených území (CHÚ) k zmierneniu vplyvu FK. Výsledky sú prezentované v rastrovom výstupe (10 m grid). Tento raster obsahuje 490 321 151 gridov, pričom priemerná hodnota FK je 59,12 % (0 predstavuje fragmentovanú krajinu, 100 predstavuje plne prepojenú krajinu prirodzenými alebo poloprirodzenými ekosystémami). Výsledkom porovnania všetkých CHÚ navzájom je 1 132 unikátnych hodnotení. Celková priemerná hodnota FK nechránených častí je stále pomerne vysoká (56,42 %) a ukazuje, že stále existujú významné plochy, ktoré sa nachádzajú v nechránených častiach krajiny.

CONTRIBUTION OF AN NGO TO ENVIRONMENTAL EDUCATION AT A PRIMARY SCHOOL THROUGH THE ´PROJECT GARDEN LABORATORY

Katarína Slobodníková, Attila Tóth

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0023

Případová studie projektu "Zahradní laboratoř" popisuje proces přetváření školní zahrady (700 m2), který iniciovala občanská iniciativa (CI) "Strom jako dar" ve městě Nové Zámky. "Zahradní laboratoř" má být zahradou, která učí a je využívána v rámci tematických hodin nebo v mimoškolním kroužku. Na jejím plánování, tvorbě a údržbě se od počátku podílejí žáci, učitelé a rodiče dětí. (CI) vede komunitu k budování vztahu k přírodním živlům nebo udržitelnosti prostřednictvím péče o zelené zeleninové a trvalkové záhony, kompostování a biodiverzity. Dobrých výsledků je dosahováno díky aktivnímu přístupu (CI), který koordinuje proces realizace projektu od nápadu až po jeho údržbu a zajišťuje tak udržitelnost projektu. To znamená, že i malé lokální zásahy s profesionálním přístupem mohou mít významný dopad v širším slova smyslu.

CROSS-BORDER DIMENSION OF (UN)SUSTAINABLE TOURISM IN BORDER REGIONS

Emil Drápela

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0029

Řada turisticky atraktivních regionů v Česku se nachází v příhraničních oblastech, díky čemuž jsou dostupné i návštěvníkům z druhé strany hranice. Ačkoli je Česko od roku 2007 členem Schengenského prostoru a na jeho hranicích jsou od té doby zrušeny hraniční kontroly, hranice však je doposud přítomna např. v podobě nenavazující veřejné dopravy, nedostatečné přeshraniční infrastruktury, či v preferencích turistů ohledně ubytování. Tyto faktory pak přispívají k neudržitelným formám cestovního ruchu v příhraničních oblastech, projevující se velkým množstvím jednodenních návštěvníků přijíždějících osobními automobily. Článek analyzuje dané téma na příkladu česko-polské hranice, přičemž využívá metody polostrukturovaných rozhovorů s aktéry v cestovním ruchu (města a obce, podnikatelé, neziskové organizace). Z výsledků plyne, že po roce 1945 došlo na česko-polské hranici k reborderingu z politických důvodů, přeshraniční kontakty také utrpěly z důvodu výměny obyvatelstva na obou stranách hranice. Silný border efekt se zde projevuje doposud, kvůli čemuž v některých populárních destinacích může vznikat overturismus, a to bez adekvátního finančního přínosu pro postižené destinace. V závěru článku jsou prezentována doporučení, jak border efekt v oblasti cestovního ruchu zmírnit a tím přispět k udržitelnosti cestovního ruchu v regionu.

CULTURAL ECOSYSTEM SERVICES OF THE TRADITIONAL SOUTH BOHEMIAN LANDSCAPE ON THE EXAMPLE OF LAG TŘEBOŇSKO

Jiří Schneider, Eliška Pechancová, Ilona Zourková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0034

Článek je zaměřen na identifikaci a vyhodnocení kulturních ekosystémových služeb v rámci území místní akční skupiny (LAG) Třeboňsko. Praktická implementace ekosystémových služeb do rozhodovacího procesu, plánovacích, kontrolních či ekonomických mechanismů je v České republice stále nízká. Kromě potřeby jejího šíření ve veřejné správě je žádoucí zvyšovat povědomí i v rámci organizace místních akčních skupin jako nástroje pro místní rozvoj a rozvoj venkova. Metodicky článek pracuje s expertním odhadem významnosti kulturních ekosystémových služeb z hlediska cílového obhospodařování na škále 4 – 0 bodů. Pro vlastní identifikaci kulturních ekosystémových služeb byl využit systém CICES. Jeho třídy ekosystémových služeb byly sdruženy do čtyř skupin - 9.1.1.1 Charakteristiky ekosystémů, které umožňují činnosti podporující zdraví, zotavení nebo potěšení prostřednictvím aktivních fyzických nebo působivých interakcí; 9.1.1.2 Charakteristiky ekosystémů, které umožňují činnosti podporující zdraví, zotavení nebo potěšení prostřednictvím pasivních nebo pozorovacích interakcí; 9.1.1.3 Charakteristiky ekosystémů, které umožňují intelektuální interakce, výzkumné aktivity nebo vzdělávání; 9.1.1.4 Charakteristiky ekosystémů, které mají hodnotu odkazu - kulturního, historického, tradičního, regionálního dědictví (do této skupiny patří i ochrana biodiverzity). Pro zmapování zdrojů kulturních ekosystémových služeb byla použita Konsolidovaná vrstva ekosystémů (KVES). Modelové území LAG Třeboňsko je unikátní svojí rybniční krajinou, v níž se potkávají cenné přírodní ekosystémy s historickým systémem rybníkaření. To se odráží v plošně rozsáhlém zastoupení zdrojů kulturních ekosystémových služeb, patřících do skupiny 9.1.1.4 s nejvyšší prioritou z hlediska obhospodařování.

DEFINING A STRATEGY FOR MONITORING MARINE LITER IN THE PROTECTED AREA OF ASINARA ISLAND, BY INVOLVING THE LOCAL COMUNITY

Sonia Malvica, Radu-Daniel Pintilii, Marian Marin, Andreea Denis Andra Topârceanu, Donatella Carboni

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0041

Znečištění životního prostředí, zejména vodních ploch, je hlavním problémem místních orgánů. Hlavním cílem této studie je vypracovat některá opatření ke zvýšení informovanosti rybářů a všech zúčastněných subjektů a určit nejzranitelnější oblasti z hlediska znečištění moří. Studovanou oblastí je ostrov Asinara (ostrov Sardinie, Itálie), jedna z nejzranitelnějších chráněných oblastí, která čelí znečištění moří odpadky a jejímž argumentem je rybolovná činnost "Fishing for Litter". Metodika se skládá z terénního šetření, dotazníků, kartografie a sběru dat týkajících se typologie mořského odpadu. Analýzy zahrnují také interpolace, korelace, GIS, kartografické a statistické modely. Hlavním výsledkem je síť rybářů ("Strážci moře") pro zefektivnění rybářských činností jako užitečný nástroj pro hlavní aktéry podílející se na udržování čistého životního prostředí.

DEFORESTATION IN GABON: DETERMINANTS OF FOREST ACTIVITIES AND ECONOMIC GROWTH AMIDST LANDSCAPE PROTECTION AND CLIMATE CHANGE CRISIS

Dastan Bamwesigye, Evans Yeboa

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0046

Lesní ekosystémy nabízejí v celosvětovém měřítku řadu přínosů, jako jsou mimo jiné stanoviště, regulace půdy, rekreační služby, regulace ovzduší, zmírňování klimatických změn, rekreační služby (turistika a ekoturistika). Pochopení hnacích sil činností souvisejících s lesy má zásadní význam pro rozvoj politik podporujících zachování lesů a hospodářský pokrok. Tento výzkum zkoumá faktory ovlivňující činnosti související s lesy a jejich důsledky pro růst v Gabonu; velikost populace, produkci dřevních paliv, produkci kulatiny, emise energie, zemědělství a hrubý domácí produkt (HDP). Odhalujeme významné souvislosti pomocí testů, jako je rozšířený Dickey Fullerův (ADF) a Engleho Grangerův kointegrační test pro posouzení stacionarity a dlouhodobých vztahů mezi těmito proměnnými, jakož i vícenásobné regresní analýzy metodou obyčejných nejmenších čtverců (OLS), abychom pochopili jejich dopad na hospodářský růst. Naše výsledky zdůrazňují, že počet obyvatel a produkce dřevních paliv ovlivňují růst, zatímco produkce kulatiny má negativní dopad. Navíc zjišťujeme, že výroba dřevních paliv a zemědělství přispívají k rozšiřování produkce kulatiny, zatímco emise energie rovněž ovlivňují ekonomiku, a přesto jsou považovány za rozhodující faktory odlesňování. Tyto poznatky by mohly být vodítkem pro tvůrce politik v Gabonu, jejichž cílem je vypracovat strategie pro hospodaření v lesích a ochranu krajiny mezi ekonomickými ambicemi a zároveň zajistit moderní lesnické služby, jako je ochrana biologické rozmanitosti a ekoturistické služby.

DESIGNING HEALTHSCAPES FOR THE DUDINCE SPA RESORT IN SLOVAKIA

Attila Tóth, Mária Bihuňová, Miroslav Čibik

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0052

Lázeňský resort Dudince se nachází na jižním Slovensku, nedaleko maďarských hranic. Je známé svými římskými lázněmi, které tvoří přírodní travertinové útvary zasazené do kopcovitého terénu. Významným rekreačním přínosem lázní je lesopark Búroš a různý mobiliář pro venkovní rekreaci, odpočinek, sport a zotavení. První písemná zpráva o léčivé minerální vodě pochází z roku 1777. Československé státní lázně byly založeny v roce 1953 a v roce 1983 byly Dudince vyhlášeny lázeňským městem. V roce 2003 vznikl Lázeňský resort Dudince, který průběžně investuje do rozvoje celkové rozlohy lázeňského parku, jeho vizuální a funkční kvality. V roce 2023 bylo Ústavu krajinářské architektury zadáno vypracování krajinářskoarchitektonické studie "Areálu zdraví", který se nachází na jižním okraji lázní. Prostřednictvím průzkumu podle návrhu jsme vypracovali dva možné scénáře. Jeden pracuje s vizí "Zahrady emocí" a druhý rozvíjí myšlenku "Zahrady smyslů" pro klienty lázní, návštěvníky a obyvatele Dudinců. Článek představuje výsledky studie a hodnotí oba scénáře s různými přístupy k návrhu a zároveň diskutuje další kroky a vize pro "Oblast zdraví".

DETERMINATION OF THE HISTORICAL CULTURAL LANDSCAPES AND ITS APPLICATION IN LANDSCAPE PROTECTION AND PLANNING

Alena Salašová, Zuzana Fialová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0058

Historická kulturní krajina představuje významné přírodní a kulturní dědictví a spoluutváří kulturní identitu obyvatel. Díky své kulturně historické hodnotě a atraktivitě má vysoký potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Česká republika je územím s vysokou koncentrací dochovaných fragmentů historické kulturní krajiny. Část z nich ale není dosud dostatečně prozkoumaná a identifikována v důsledku čeho není adekvátně řešena ochrana památkových hodnot a krajinného rázu území, ani využití pro vzdělávání a rekreaci obyvatel. Pro identifikaci a následnou ochranu byly na našem pracovišti ve spolupráci s partnery vyvinuty metodiky na identifikaci, interpretaci, typologii a prezentaci historických kulturních krajin ČR. Ty jsou aktuálně ověřovány na příkladu území Jihomoravského kraje. Získané výsledky jsou využitelné nejenom pro památkovou péči a zajištění obecné ochrany krajiny v územním plánování, ale i pro identifikaci významných turistických atraktorů území. Jsou základním podkladem pro následnou prezentaci tohoto specifického přírodního a kulturního dědictví širší veřejnosti. V příspěvku jsou představeny výše uvedené metodiky a objasněné možnosti jejich aplikace pro potřeby ochrany krajiny a rozvoje rekreace a cestovního ruchu.

EFFECTIVENESS OF ECODUCTS AND HUMAN ACTIVITY

Ivo Dostál, Tomáš Libosvár, Zdeněk Hejkal, Martin Strnad, Martin Slepica, Josef Svoboda, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0064

Ekodukty řeší hrozbu poklesu biologické rozmanitosti v důsledku antropogenních činností tím, že zachovávají propojení krajiny. V této studii jsou hodnoceny interakce člověka a volně žijících živočichů na ekoduktech v České republice. Byly analyzovány výsledky ze ekoduktů Rozkoš a Václavice v Libereckém kraji sledovaných fotopastmi v rámci širšího projektu zahrnujícího celkem 23 migračních míst po celé republice. Aktivita volně žijících živočichů vrcholí v noci, což kontrastuje s denním využíváním lidmi. Blízkost sídel ovlivňuje lidskou aktivitu, přičemž Rozkoš díky své poloze přitahuje více cyklistů. Diskuse zdůrazňuje dvojí roli ekoduktů při usnadňování migrace volně žijících živočichů a posilování rekreace v krajině. Navzdory lidské přítomnosti zůstává migrace volně žijících živočichů odolná, zejména v noci. Pochopení vzorců využívání slouží jako informace pro budoucí navrhování a správu ekoduktů pro ochranu biodiverzity a rekreaci lidí.

EFFICIENCY OF FOREST NATURAL HABITATS CONSERVATION IN THE OUTER WESTERN CARPATHIANS (CZECH REPUBLIC)

Ivo Machar, Helena Kilianová, Stanislav Grill, Vilém Pechanec

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0069

V této studii je expertní metoda aplikována na hodnocení účinnosti ochrany lesních přírodních stanovišť v oblasti západních Karpat. Hodnocení je založeno na datech mapování přírodních stanovišť v rámci vytvoření evropské sítě Natura 2000. NCEI byl vypočten jako podíl celkové plochy konkrétního typu biotopu v CHKO děleno celkovou plochou stejného biotopu v ČR. Účinnost ochrany přírodních lesních biotopů odráží jejich plošné pokrytí v karpatské oblasti a přímo nekoreluje s mírou ohrožení jednotlivých biotopů. Prezentované výsledky analýz mohou podpořit úsilí o ochranu přirozených lesních biotopů nejen v této lokalitě. Mohou být důležité i v širším rámci hodnocení lesních ekosystémových služeb, protože biodiverzita se přímo propojuje s poskytováním ekosystémových služeb.

ENVIRONMENTAL EDUCATION OPPORTUNITIES FOR FUTURE TEACHERS

Martina Miškelová, Jitka Fialová, Marie Horáčková, Pavla Kotásková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0074

Vzhledem ke stále rostoucímu vlivu lidské činnosti na životní prostředí je nutné si plně uvědomit, že v současném trendu zásahů do přírody nelze pokračovat, neboť se dostáváme do situace, kdy začíná být ohrožena samotná podstata života na Zemi. Environmentální či ekologická výchova nabývá na významu v důsledku přetrvávajících závažných problémů životního prostředí, které začínají mít velmi výrazný dopad na životní podmínky lidí. Cílem environmentální výchovy realizované ve školách by mělo být vést děti a mládež nejen k odpovědnému jednání a vytváření postojů podporujících udržitelný život na Zemi, ale také k přijetí odpovědnosti za stav životního prostředí a k vhodnému a udržitelnému trávení volného času.

ENVIRONMENTAL PROTECTION AND SUSTAINABLE TOURISM OF CROSS-BORDER NATIONAL PARKS IN KOSOVO, MONTENEGRO AND ALBANIA: CONTINGENT VALUATION METHOD

Azdren Doli, Taulant Doli, Petra Hlavackova, Dastan Bamwesigye

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0080

Studie dospěla k závěru, že většina návštěvníků vyjádřila ochotu přispívat prostřednictvím daně ze vstupného na podporu udržitelného cestovního ruchu a na zlepšení služeb v národních parcích v Kosovu, Černé Hoře a Albánii. Zejména kategorie od 2 do 4 eur (ekvivalent 200 až 400 ALL) nashromáždila nejvyšší procento podpory návštěvníků. Získaný příjem může vedení parku umožnit realizovat iniciativy v oblasti udržitelného rozvoje horské turistiky a zlepšovat služby a řešit okamžité potřeby v rámci konkrétních odvětví. Tato studie je cenným zdrojem informací pro řídící orgány dohlížející na národní parky a poskytuje poznatky o strategickém přístupu k podpoře udržitelného cestovního ruchu. Je zaznamenána ochota občanů finančně podpořit udržitelný horský cestovní ruch, což obhajuje spolupráci s veřejností. Kromě toho mohou zúčastněné strany zapojené do těchto národních parků využít tento výzkum k formulaci obchodních strategií v souladu s postupy udržitelného cestovního ruchu.

EVALUATING THE RELATIONSHIP BETWEEN DEFORESTATION – PROTECTED AREAS: A NEW APPROACH IN CASE OF EASTERN CARPATHIANS FROM SUCEAVA COUNTY

Ana-Maria Ciobotaru

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0086

Chráněná území, zelené plochy jsou silně ovlivněny odlesňováním a souvisejícími lidskými činnostmi, jako je nadměrná těžba, výstavba silnic nebo přírodní disturbance (požáry, sesuvy sněhu), které ovlivňují stabilitu chráněných území. Cílem tohoto článku bylo tedy zhodnotit vztah mezi odlesňováním a chráněnými územími ve Východních Karpatech z okresu Suceava. Zkoumali jsme vliv odlesňování na chráněná území na základě toho, že fragmentace lesních ploch ovlivňuje ekosystémové služby lesů. Z výsledků vyplývá, že je nutné analyzovat a znát antropické a přírodní faktory, které je třeba pochopit pro zachování lesů a jejich udržitelnost.

FIELD LANDSCAPE AND ITS RESTORATION

Hedvika Psotová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0092

Příspěvek se zabývá problematikou polní krajiny, která je významně ovlivněna a stále ovlivňována intenzivní velkovýrobním zemědělstvím. Jedná se o krajinu narušenou, s nízkou ekologickou stabilitou, která není dobrým domovem pro biotu včetně člověka. Na příkladu malé, ale velmi aktivní obce, je ukázána možnost obnovy vyprázdněné polní krajiny v krajinu sice produkční - zemědělskou, nicméně přátelskou k biotě a otevřenou obyvatelům i návštěvníkům, kteří zde najdou obnovené zajímavé lokality.

FLOOD PROTECTION OF THE NIŽNÝ HRUŠOV VILLAGE USING WATER RETENTION MEASURES

Martina Zeleňáková, Natália Junáková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0097

Zavádění opatření na ochranu vody a zelené infrastruktury s rekreačním potenciálem je účinným způsobem, jak zlepšit kvalitu života ve městech a obcích a zároveň snížit riziko povodní a zlepšit kvalitu životního prostředí. Za účelem zajištění bezpečného odtoku srážkových vod, ochrany intravilánu obce Nižný Hrušov (Slovensko) před povodňovými průtoky v toku a zlepšení kvality života obyvatel je v příspěvku navržena kombinace vhodných vodohospodářských opatření - vsakovacího potrubí (příkopu), revizní a čisticí šachty, retenční sběrné nádrže a dešťové zahrady, jejichž technické a sociální funkce jsou vzájemně propojeny.

FLORA OF SOUTH MORAVIAN VINEYARDS AND THE EDUCATION OF THE ELDERLY CITIZENS

Jan Winkler, Erika Hurajová, Petra Martínez Barroso, Kateřina Pevná, Lenka Kamanová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0103

Vegetace nás obklopuje a doprovází na každém kroku. Vinice jsou specifickými krajinným prvkem typickým pro jižní Moravu. Z pohledu rostlin jsou vinice velmi specifickými prostředím a to se odráží v druhové pestrosti. Ve vinicích nacházím druhy s běžným výskytem, jsou zde také druhy označované za plevele. Součástí vegetace vinic jsou ohrožené druhy, ale také druhy invazní. Rozmanitost vegetace vinic může být využita ve vzdělávání seniorů. K identifikaci druhů rostlin jsou využívány lidské smysly jako zrak, hmat a čich. Fyzický pohyb, poučení o znacích rostlin a využití lidských smyslů motivuje lidskou paměť a vyvolává vzpomínky. Mnohostranná stimulace umožňuje lepší zapamatování nových informací. Poznávání vegetace vinic vyvolává různorodé interakce, které jsou velmi důležité ve vzdělání seniorů. Kombinace pohybu a vzdělávání představuje zajímavou variantu pro rekreaci seniorů.

FLOWERING DYNAMICS OF SELECTED PLANTS WITH ALLERGENIC POLLEN

Jaroslav Rožnovský, Milan Palát

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0107

Změna klimatu, která se projevuje statisticky prokazatelným zvyšováním teploty vzduchu, ovlivňuje také fenologické projevy rostlin. Z hlediska podmínek pro pobyt člověka v přírodě jsou důležité poznatky o fenofázi kvetení a její délce proto, že pyly určitých rostlin jsou příčinou alergií. Problematika výskytu a působení alergenního pylů je celosvětovým tématem a je studována z mnoha pohledů. Uváděny jsou výsledky statistického hodnocení fáze kvetení u druhů Tillia cordata, Fraxinus angustifolia, Acer campestre, Sambucus nigra v katastru Lednice. Naše výsledky dokládají, že je potřeba i z hlediska rekreace znát doby kvetení u rostlin s alergenním pylem. Díky prokazatelnému oteplování, a tím dřívějším nástupům fenofáze kvetení, a tím i dřívějšímu výskytu pylů se v podstatě zlepšují podmínky pro období počátku rekreace. Je to dáno tím, že největší počty návštěvníků Lednicko-valtického areálu přichází až v letním období. Na jeho počátku jde o výskyt pylu bezu černého, jeho dřívější kvetení tak pro alergiky podmínky zlepší. V tomto ohledu se oteplování projeví na podmínky rekreace pozitivně. Jistě, že je otázkou, nakolik zatíží návštěvníky areálu vysoké teploty vzduchu. Pro jednoznačné posouzení výskytu alergenního pylu by bylo potřebné provést analýzu kvetení všech rostlin s tímto pylem, ovšem u většiny nejsou k dispozici fenologická data.

FOREST CEMETERIES – USAGE AND DIRECTIONS OF DEVELOPMENT. EXAMPLE OF CENTRAL POLAND AND EAST GERMANY

Andrzej Długoński, Beata Fortuna-Antoszkiewicz, Jan Łukaszkiewicz

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0112

V Polsku jsou lesní hřbitovy pamětními místy a parky připomínajícími historii (např. období první nebo druhé světové války), stejně jako staré konfesní hřbitovy dané komunity viditelné ve středních oblastech Polska. Je jich hodně, zejména ve středním Polsku, kde se nacházela frontová linie tzv. Operacja łódzka/ Bitwa łódzka (1914-1915). Z hlediska počtu se jedná o hřbitovy německé, evangelické nebo sovětské a židovské. Některé z nich, například v Holendrech u Kielců (Świętokrzyskie vojvodství), získaly rekultivačním procesem novou funkci, nově se pohřbívá například v památném lese v Lodži (Łódzkie vojvodství). Přestože jsou kulturním dědictvím, zůstávají kvůli nedostatku finančních prostředků nebo špatnému hospodaření do značné míry znehodnoceny. Existuje několik novodobých lesních hřbitovů (např. Laski, Izabelin), kde je forma pohřbívání v souladu s přírodou (hrob z prken, kříž z větví, květiny v zemi) jako les. Ve východním Německu převažují lesní hřbitovy jako nová forma pohřbívání spíše anonymní a biologicky rozložitelné urny se skromnou symbolikou. Těžko říci, zda se nové ekologické využití lesních hřbitovů prosadí také v Polsku. Nicméně první myšlenky smírčího parku vznikly například ve městě Lodž (střední Polsko). Místo tradičního pohřbívání na volné ploše obecního hřbitova je možné popel blízkých pohřbít kolem stromů.

FREQUENCY ANALYSIS SEVERE METEOROLOGICAL DROUGHT IN THE EASTERN PART OF SLOVAKIA

Martina Zeleňáková, Tatiana Soľáková, Miroslav Garaj, Hany F. Abd-Elhamid

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0117

Tato studie se zabývá dvěma indexy sucha: Standardizovaný srážkový index (SPI) a průzkumný index sucha (RDI) v časovém intervalu 1972-2022. Identifikace závažného meteorologického sucha pak byla zjištěna, pokud byla hodnota indexu menší než -1,5. Východní Slovensko se v posledních letech potýká s intenzivním meteorologickým suchem v důsledku klimatických změn a v budoucnu se bude vyskytovat častěji. Tato skutečnost zakládá důležitost analýzy a předpovědi meteorologického sucha na sledovaném území s cílem minimalizovat negativní dopad na faunu a flóru i životní prostředí.

FROM POTENTIALS TO ECOSYSTEM SERVICES - THE ASSESSMENT OF ECOSYSTEM SERVICES IN SLOVAKIA

Radovan Pondelík

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0125

Tento článek důkladně zkoumá ekosystémové služby na Slovensku, přičemž využívá data získaná v rámci projektu ENVIRO PLUS a používá geosystémový přístup. Hodnotí řadu služeb, od produkce biomasy po cestovní ruch, s přihlédnutím k různým faktorům, jako je klima, charakteristika terénu a způsob využívání půdy. Pomocí podrobných tabulek a map studie nabízí detailní pochopení toho, jak jsou tyto služby prostorově rozděleny po celé zemi. Zdůrazňuje zásadní vzájemné působení mezi přírodou a lidskou společností a zdůrazňuje význam ekosystémových služeb pro podporu udržitelného rozvoje. Do budoucna si výzkum klade za cíl hlouběji prozkoumat váhu jednotlivých těchto služeb a zabývat se naléhavými hrozbami pro poskytování ekosystémů, jako je degradace životního prostředí a rozšiřování měst. V konečném důsledku tato studie představuje inovativní metodiku hodnocení ekosystémových služeb, čímž vytváří základ pro informovaný environmentální management a další zkoumání přírodních zdrojů Slovenska.

FRUIT TREES AS IMPORTANT ELEMENTS OF URBAN GREEN SQUARES' VEGETATION – ON THE EXAMPLE OF THE MOKOTÓW DISTRICT IN WARSAW, POLAND

Kinga Kimic, Jakub Lewandowski

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0131

Ovocné stromy v městské zeleni se stávají alternativní metodou městského zahradničení a jedlé krajiny, kterou oceňují obyvatelé měst. Cílem studie bylo identifikovat ovocné stromy na zelených plochách ve čtvrti Mokotów v polské Varšavě. Jejich kvantitativní podíl mezi listnatými stromy byl zjišťován obecně a podle druhů. Byly také rozpoznány změny v počtu výsadeb vybraných druhů rozdělených do období (před rokem 2000, v letech 2000-2019 a 2020-2023). Výsledky ukazují, že ovocné stromy rostou v 16 z 18 čtverců a v současnosti tvoří od 2,0 do 75,0 % listnatých druhů, přičemž průměrný podíl činí 24,5 %. Většina druhů s jedlými plody byla vysazena před rokem 2000 (např. Malus domestica). V letech 2000-2019 se počet ovocných stromů zvýšil především výsadbou okrasných druhů (s nejedlými plody, např. Prunus serrulata 'Kanzan'). Od roku 2020 se podíl stromů s jedlými plody zvýšil, ale snížila se druhová rozmanitost - v nových výsadbách převažují vybrané druhy a jejich odrůdy (především okrasné jabloně, např. Malus 'Evereste'). Zvyšující se počet ovocných stromů má pozitivní vliv na biodiverzitu zelených ploch a rozvoj jedlé krajiny.

GEOHERITAGE ENDANGERED BY EROSION: EXAMPLES FROM THE PRACHOV AREA

Artur Boháč, Petr Vacek

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0137

Článek zkoumá erozi pískovcových hornin optikou geologie a geografie cestovního ruchu. Zaobírá se přirozenou erozí, erozí způsobenou neturistickými lidskými aktivitami a zejména erozí vyvolanou turistickým ruchem. Eroze narušuje pískovcové útvary, a tak snižuje atraktivitu zasažené lokality. Konkrétně se příspěvek zaměřuje na Prachovské skály, jednu z nejnavštěvovanějších oblastí Českého ráje, proslavenou pískovcovými věžemi. Jádro Prachovských skal, tzv. Skalní město, je přístupné po zaplacení vstupného a navíc se v něm nacházejí informační tabule s upozorněními pro turisty. Toto však nebrání dalším turisty vyvolaným neúmyslným či úmyslným poškozením. Dalším zdrojem eroze jsou neturistické ekonomické aktivity v oblasti. Příspěvek představuje základní teoretický rámec geologie studovaného území a poškození geologicky zajímavých lokalit. Přináší také související inovativní typologie. Autoři se pomocí terénního výzkumu snaží identifikovat nejohroženější formy a tvary ve Skalním městě a vysvětlit mechanismus jejich poškození. Terénní výzkum také zahrnuje měření eroze pískovce a souvisejících posunů. Text je doplněn fotografickými, mapovými a tabelárními přílohami.

GREEN BUDGET AS A FORM OF SOCIAL ACTIVATION TO IMPROVE THE URBAN ENVIRONMENT – CASE STUDY OF KATOWICE, POLAND

Kinga Kimic, Paulina Polko

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0142

Participativní rozpočty jako nástroj tvorby míst zapojují obyvatele do spolurozhodování o veřejných výdajích. Rostoucí počet žádostí o proenvironmentální projekty ovlivňuje tvorbu zelených rozpočtů v mnoha polských městech. Příkladem jsou Katovice, kde taková iniciativa funguje od roku 2020 a podporuje veřejné úkoly v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Cílem studie je naznačit vývojové trendy Zeleného rozpočtu Katovic na základě jeho 4 vydání (2020, 2021, 2022, 2023). V tomto období obyvatelé předložili celkem 715 zelených projektů a 347 z nich bylo vybráno k realizaci. Výsledky ukazují rostoucí trend v rozsahu předložených zelených projektů v prvních 3 vydáních a stabilizaci ve 4. vydání. Počet přijatých projektů neustále roste. Největší počet projektů se týká rozvoje zeleně (nové výsadby, zelené ulice, revitalizace zelených ploch) a také zelené osvěty důležité pro zvýšení povědomí veřejnosti o roli proenvironmentálních aktivit ve městě. To potvrzuje, že zelený rozpočet vyplňuje mezeru v aktivitách podporujících rozvoj městské zeleně a je oceňován jak orgány města, tak jeho obyvateli.

GUERRILLA GARDENING AS A CHALLENGE IN ENVIRONMENTAL EDUCATION?

Jana Dundelová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0147

Na ekologické a environmentální vzdělávání je v souvislosti s ekologickou krizí a konceptem udržitelnosti kladen stále větší důraz, avšak současní studenti jsou vzdělávání především v rovině teoretické a rovněž ve svém volném čase jsou často v zajetí digitálních technologií a sociálních sítí a odtrženi od reálného kontaktu s přírodou. Jednou z možností, jak motivovat mladé lidi k aktivní environmentální činnosti je kontroverzní aktivita – guerrilla gardening. V tomto příspěvku je podána v teoretické části rešerše odborných zdrojů zabývajících se guerrilla gardeningem v ekologickém vzdělávání a na podkladě teoretické části příspěvku je přehledně zpracována SWOT analýza guerrilla gardeningu v environmentálním vzdělávání; podstatné body výsledků jsou stručně okomentovány v následné diskusi.

HARMONIZING NATURE AND TECH: EXPLORING THE FUSION OF MOBILE TECHNOLOGY IN OUTDOOR ADVENTURE

Karin Baisová, Michal Marko, Štefan Adamčák, Jana Ľuptáková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0153

Mobilní technologie (tablety, chytré telefony) mohou studentům poskytnout přístup ke vzdělávacím zdrojům (mapy, navigační nástroje), obohatit zážitek z outdoorového dobrodružství a usnadnit učení; proto byla tato studie zaměřena na zkoumání spojení mobilních technologií v outdoorovém dobrodružství (u studentů). Nástroj průzkumu (4 otázky) byl prováděn 2 měsíce (leden - únor 2024), a to prostřednictvím výběru vzorku (účelového) 1 624 (100 %) studentů: (i) mužů (846, 52,10 %); (ii) žen (778, 47,90 %). K vyhodnocení dat byla použita deskriptivní (procenta - %, aritmetický průměr - x̄ ) a inferenční (chí-kvadrát test - x2) statistika. 62. 80 % (1020) studentů používá mobilní technologie při dobrodružství v přírodě; na rozdíl od 30,48 % (495) (nepoužívá) (p ˃ .05). Další zařízení mobilních technologií (mobilní aplikace) využívá při outdoorovém dobrodružství 36,82 % (598) studentů (p ˂ .01). Mobilní aplikace, zaměřené na zdraví, zná při outdoorovém dobrodružství (pouze) 8,80 % (142) studentů (p ˂ .01). Zkoumání spojení mobilních technologií (aplikací) v outdoorovém dobrodružství u studentů může podpořit učení (zážitkové), zapojení a environmentální povědomí, což z něj činí důležitý aspekt vzdělávacích a/nebo outdoorových rekreačních programů.

HOW ARE RECREATIONAL FACILITIES INFLUENCED BY THE NEW BUILDING ACT IN THE CZECH REPUBLIC?

Alena Kliková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0158

Nový stavební zákon přináší řadu faktických změn v procesech povolování staveb pro rekreaci, ale v řadě případů se jedná pouze o změny v názvosloví, o změny spíše technického charakteru. Co přinese nový stavební zákon pro stavby pro rekreaci? Při porovnání stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona č. 283/2021 Sb. lze uzavřít, že k výraznějším změnám nedojde. Většina staveb pro rekreaci bude vyžadovat povolení stavby. Ke zjednodušení dochází v oblasti forem povolování staveb, kdy již nebude nutné tzv. dvoustupňové povolování (povolení umístění a povolení realizace), ale postačí pouze jedno povolení. Také se zjednoduší „výběr“ formy povolení, neboť bude pouze jedna možnost povolení, a to povolení záměru. Velké zjednodušení by mohla přinést očekávaná digitalizace stavebních procesů, která by měla být spuštěna k 1. 7. 2024.

HOW CAN BOTTOM UP ACTIVISM CREATE A PUBLIC PARK: CASE STUDY OF EVOLUTION GARDEN IN ČEBOVCE (SLOVAKIA)

Katarína Miklášová, Anna Mária Mitrová, Ladislav Bakay

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0163

Následující případová studie popisuje probíhající proces (od roku 2014) vytváření 1,1 ha veřejného parku prostřednictvím místního aktivismu ve spolupráci s místní samosprávou v obci Čebovce (Slovensko). Čebovce je malá obec s 1021 obyvateli na jihu Slovenska poblíž maďarských hranic obklopená dubovými lesy a vinicemi. Má typické údolní klima, suché nebo mírně vlhké, s roční průměrnou teplotou 8,5 °C a srážkami 620 mm. Příspěvek popisuje workflow, aktivity, fundraising a dobrovolnickou práci v období 2014-2024, také identifikuje hlavní formální a neformální skupiny zapojené do procesu. Vytipovaný pozemek, který byl přeměněn na veřejný park, byla nelegální skládkou odpadu s akátem v centrální části obce. Údaje byly získány z projektových zpráv vedoucí nevládní organizace, která byla vedoucím aktivit. Hlavní funkcí tohoto veřejného parku bylo vytvořit venkovní učebnu pro místní základní školu a místo pro odpočinek a krátkodobou rekreaci. Článek popisuje strategii, která byla použita k vytvoření a udržení tohoto veřejného prostoru prostřednictvím aktivismu zdola nahoru.

IMPACT OF AIR TEMPERATURE DEVELOPMENT IN WINTER ON RECREATION

Jaroslav Rožnovský, Milan Palát

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0168

Změna klimatu je nejvíce vyjadřována globálním oteplováním. Z naší analýzy teploty vzduchu za období 1961 až 2020 naměřené na klimatologických stanicích Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že zimní teploty statisticky prokazatelně rostou. Tato skutečnost má dopad i na podmínky rekreace v chladném období, které jsme vyjádřili měsíci listopad až březen. Z hodnocení denní celkové výšky sněhové pokrývky na vybraných klimatologických stanicích v pohoří Beskyd, Jizerských hor a Šumavy vyplývá, za výskyt sněhové pokrývky byl za hodnocené období vždy proměnlivý s tím, že trend vyjadřuje její postupný pokles. Na mnoha místech v posledních letech nebyla dostatečně vysoká sněhová pokrývka potřebná pro lyžování. Díky postupnému oteplování se jeví, že přírodní podmínky pro lyžování bude nutné nahrazovat umělým zasněžováním.

IMPLEMENTING MULTI-TEMPORAL CARTOGRAPHY INTO A GIS FOR ANALYZING RURAL LANDSCAPE AND PROTECTING FOREST HERITAGE

Dina Statuto, Roberto Puglisi, Salvatore Margiotta, Pietro Picuno

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0173

Lidská činnost vedla ke změnám souvisejícím se změnami ve využívání půdy v zemědělských a lesnických oblastech a na venkově. Změny sociálních a ekonomických podmínek, ke kterým došlo v průběhu minulého století, způsobily významné změny ve venkovské krajině s různými dopady na životní prostředí. Porozumět těmto změnám je nyní snadnější díky novým nástrojům a technologiím. Územní analýza ukazuje s podporou geografického informačního systému (GIS) a historických map dynamiku využití půdy, k níž došlo v průběhu let, aby bylo možné vyhodnotit důsledky proměn půdy na venkovské prostředí a krajinu. Studovaná oblast, která se nachází v regionu Basilicata (jižní Itálie), odráží společnou dynamiku přítomnou v mnoha venkovských oblastech jižní Itálie. Pro správné vyhodnocení je důležité dát dopady do souvislostí s půdou, dynamikou využívání půdy a socioekonomickými podmínkami oblasti. To je možné díky metodikám GIS, které jsou schopny vytvářet specifické modely pro studované oblasti a umožňují implementaci historických modelů pro kvantitativní a kvalitativní studie, což umožňuje pochopit vývoj krajiny a venkovské půdy. Mimořádné vlastnosti zobrazení, které tyto moderní informační technologie nabízejí, zvyšují vnímání studovaných oblastí a zlepšují informační aspekty a možnosti vizuální simulace vývoje využití půdy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat managementu využití půdy a zemědělské činnosti, protože mohou ovlivnit některé přírodní cykly ekosystémů a kvalitu lesa.

INFLUENCE OF UNDERGROUND WATER CHANGES ON STRUCTURE AND QUALITY OF VEGETATION

Ivan Iľko, Viera Peterková, Slavomír Vojtilla, Marcel Raček

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0178

Mezi hlavní ekologické faktory měkkých lužních lesů patří pravidelné několikadenní záplavy povrchovou vodou. Změny hladiny podzemní vody a transportní schopnosti vodních toků mohou způsobit úbytek dřevin měkkého lužního lesa a postupný přechod ke společenstvům tvrdého lužního lesa. V případě změn v zásobování vodou, ke kterým dochází v krátkém časovém období, se výrazně zvyšuje riziko šíření nepůvodních invazních druhů rostlin. Cílem studie bylo zjistit vliv transportní kapacity vodního toku Hron na stanoviště lužních lesů studovaném území. Terénní průzkum a sběr dat byl proveden na vybraných úsecích řeky Hron u obcí Pohronský Ruskov a Čata na jižním Slovensku. Výsledky ukazují, že stromové patro tvoří jedinci Salix alba L. a Populus sp. Podrost je téměř z 80 % tvořen invazním druhem Negundo aceroides Moench. který agresivně vytlačuje zbytky původních stanovišť. Vzhledem ke stáří nejstarších jedinců předpokládáme, že změny stanovišť začaly před 40- 50 lety. Mladí jedinci Salix sp. a Populus sp. v porostu chybí. Stejně tak chybí druhy typické pro společenstva tvrdých lužních lesů. Z toho vyplývá, že lužní les na studované lokalitě je druhově velmi chudý, což může mít mimořádně negativní dopad na ekosystémové služby, které les poskytuje. Námi provedený průzkum prokázal negativní vliv antropogenní změny vodního toku řeky Hron na stanoviště lužních lesů ve zkoumané oblasti. Šíření invazních druhů může negativně ovlivnit ekosystémové služby, proto je důležité věnovat této problematice pozornost.

LANDSCAPE ARCHETYPES – AN OPPORTUNITY FOR SUSTAINABLE RURAL TOURISM

Regina Mišovičová, Zuzana Pucherová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0183

Pronikání principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu vyústilo ve vizi udržitelného (ST) nebo odpovědného cestovního ruchu. Venkovský cestovní ruch je pravděpodobně jeho nejrozvinutější formou (Závodná 2015). Zahrnuje aktivity spojené s agroturistikou a ekoturistikou, lesní turistikou, ekoturistikou, vinařskou turistikou a gastroturistikou. Krajinné archetypy jsou ucelené, syntetické prostorové struktury představující území, které svou fyziognomií (strukturou, pravidelností vzorců prvků ve struktuře a jejich uspořádáním) odrážejí úzký vztah mezi způsobem využití území a přírodními podmínkami. Krajinné archetypy mají potenciál pro rozvoj udržitelných forem cestovního ruchu, zejména přírodního a venkovského cestovního ruchu (zelený cestovní ruch). Takové jsou i archetypy v Nitranském samosprávném kraji - 6 obcí reprezentujících 3 typy archetypů - Čajkov a Rybník, Brhlovce a Bory, Vlčany a Neděd. Pro určení potenciálu archetypů pro rozvoj venkovského cestovního ruchu byly využity faktory rozvoje udržitelných forem cestovního ruchu (rozdělené do 4 kategorií - přírodní, kulturně-historické, socioekonomické a infrastrukturní). Míra současného využití potenciálu pro cestovní ruch byla hodnocena formou bodového hodnocení v rozmezí 0 až 3 (0 - žádný ukazatel, 3 - vysoká hodnota). Pro každou formu venkovského cestovního ruchu byla do tabulky zaznamenána jejich přítomnost (+) nebo nepřítomnost (-). Z hodnocení obcí podle aktivit vyplývá, že v současné době jsou ve venkovském cestovním ruchu nejaktivnější obce Rybník a Čajkov, nejméně využívá svůj potenciál obec Bory. Z hodnocení forem venkovského cestovního ruchu vyplývá, že kulturní, cykloturistika a gastronomický cestovní ruch jsou v obcích zastoupeny na stejné úrovni, zatímco v zeleném cestovním ruchu je zastoupen pouze venkovský cestovní ruch, neboť obce přímo nenabízejí ubytování v soukromí. Zcela chybí agroturistika (agroturistika) a ekoturistika, skandinávská turistika, chataření a chalupaření. Lze konstatovat, že všechny obce nevyužívají dostatečně svůj potenciál, a to především z důvodu chybějící infrastruktury a podpory ze strany státu, obcí a kraje.

LANDSCAPE-ARCHITECTURAL DESIGN IN THE RECREATION AREA NOVÁ DUCHONKA

Gabriel Kuczman, Viera Paganová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0189

Příspěvek představuje krajinně-architektonická řešení, která poukazují na možnosti obnovy významného rekreačního krajinného prostoru Nová Duchonka, které se nachází v Západoslovenském kraji. Požadavkem na revitalizaci pověřilo Slovenskou univerzitu v Nitře (ÚKA) samospráva obce Prašice, s vedením správců rekreačního areálu Nová Duchonka a Nitranskou organizací cestovního ruchu. Navrhované prostory areálu jsou členěny do tematických funkčních zón, do kterého jsou dotvořeny prvky, za účelem zvýšení atraktivit rekreace. Použitá jsou přírodě blízká řešení, s důrazem se zachováním původní bioty prostoru. Navrhované vegetační úpravy přispívají ke zvýšení biologické rozmanitosti a anfiltraci dešťové vody v krajině. Závěrečná krajinně-architektonická řešení se prezentovala na veřejném zasedání za přítomnosti zadavatele role a zájemců o zvelebení tohoto významného rekreačního stanoviště v zemi.

LANDSCAPE-ARCHITECTURAL DESIGN OF THE BUKOVINKA FOREST PARK IN ZVOLEN

Mária Bihuňová, Katarína Pomahačová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0195

Volný čas je definován jako čas po splnění všech povinností spojených s prací, studiem, rodinou, spánkem a osobním životem. Důvody pro poznávání a návštěvu přírody, lesů a volné krajiny jsou různé: fyzické cvičení, duševní osvěžení, sblížení s přírodou, potěšení z přírody, naučit se něco nového. Rekreace v přírodě a rekreace v přírodě je ve společnosti velkých měst velmi oblíbená. Na Slovensku můžeme za velkoměsta považovat města s 50 000 a více obyvateli. V 80. letech 20. století byly téměř u každého velkého města založeny lesoparky. Rekreace je často směsí fyzické, duševní a emocionální aktivity. Volnočasové aktivity mohou vést k osobnímu rozvoji, zvyšování kvalifikace a lepšímu poznávání sebe sama. Příspěvek popisuje krajinářsko-architektonický návrh naučné stezky v lesoparku Bukovinka ve městě Zvolen. Bylo navrženo několik typů mobiliáře, interaktivních prvků a naučných tabulí s různými tématy.

LANDSCAPE-ARCHITECTURAL DESIGN OF THE OLD ORCHARD IN LOCATION PRESEĽANY FOR RECREATION AND WELL BEING

Viera Paganová, Gabriel Kuczman

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0199

Současný životní styl je charakteristický omezeným kontaktem lidí s přírodou. Důvody souvisí s úbytkem venkovních lidských aktivit a omezenou dostupností přírodního prostředí. Předmětem studia je starý ovocný sad v lokalitě Preseľany (Slovensko). V průběhu let se stal polopřirozeným biotopem v kontaktu s ornou půdou. Rostou tu nejméně tři generace ovocných stromů a druhů původní flóry, které kolonizovali porost v sukcesi. Tato lokalita je ostrovem biologické rozmanitosti, kde se vyskytují mnohé rostlinné a živočišné druhy. Cílem krajinářskoarchitektonického návrhu je zpřístupnění tohoto prostoru pro relaxaci a rekreaci v kontaktu s volnou krajinou. Návrh si klade za cíl zachovat neporušenou zónu na většině území a pracuje s narativem návratu přírody do intenzivně využívané zemědělské krajiny. V návrhu jsou navrženy tři funkční zóny pro návštěvníky – vzdělávací zóna, klidová zóna a herní zóna. Očekávaným přínosem návrhu je poskytnutí kontaktu s přírodou a možnost environmentální výchovy.

LIVESTOCK BREEDING AND MILK PROCESSING AS KEY FACTORS FOR THE PROMOTION OF AGRITOURISM ACTIVITIES IN BASILICATA

Carmela Lovallo, Salvatore Claps, Attilio Matera, Francesco Genovese

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0206

Chov hospodářských zvířat a zpracování mléka na marginální půdě zhodnocují půdu, kde by bylo obtížné provozovat zemědělství, a představují základní prvky pro místní komunity, životní prostředí a cestovní ruch. Byly porovnávány různé způsoby zpracování kravského mléka pro přípravu tvarohu, který byl různě dlouho zmrazován a znovu zpracováván na čerstvý sýr. Výsledky jsou významné a mohou pomoci zachovat okrajové oblasti a podpořit ekonomickou aktivitu agroturistiky tím, že nabídnou turistům atraktivní zážitky, například ukázky výroby sýra v reálném čase po celý rok.

MAPPING THE IN-BETWEEN – APPROACHES AND METHODS OF RESEARCHING URBAN VOIDS

Miroslav Čibik

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0211

Cílem tohoto příspěvku bylo přiblížit přístupy a metody mapování bílých míst i samotnou problematiku těchto dostatečně nevyužívaných městských prostorů. Článek odkrývá jednotlivé kroky v procesu přípravy podkladů a sběru dat. Prezentované možnosti obsahového a formálního zpracování úvodních metod víceúrovňového výzkumu mohou posloužit jako základ pro komplexnější práci s těmito prostory. Výsledkem by měla být integrace bílých míst do struktury města v podobě plnohodnotných živých veřejných prostorů.

NEW ELEMENTS IN THE LANDSCAPE OF THE PAVLOVSKÉ VRCHY HILLS

Jana Konečná, Michal Pochop, Veronika Sobotková, Tomáš Pochop, Jana Podhrázská, Eva Nováková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0216

Přínosy pozemkových úprav pro zlepšení ekologické stability a rekreačního potenciálu zemědělské krajiny jsou dnes dobře známy. V rámci jejich procesu se vytváří prostor pro návrh a realizaci opatření na ochranu půdy, vody a životního prostředí (např. zatravnění, pásové střídání plodin, meze, pásy dřevin, vodní nádrže, …). Chráněná oblast Pálava (Pavlovské vrchy) je vyhledávána turisty z České republiky i ze zahraničí. Předmětem ochrany jsou biotopy vzácných ekosystémů na svazích kopců s překrásnými vápencovými skalními útvary. V území se uplatňuje aktivní spolupráce CHKO s farmáři i obyvateli. Jednoduchá pozemková úprava, která probíhá v k.ú. Perná, je příkladem takové spolupráce, zejména CHKO a SPÚ. Prvky plánu společných zařízení navržené v Perné mají potenciál přispět ke zvýšení rekreační atraktivity této oblasti. Konkrétně se jedná o čtyři polní cesty, stabilizaci strže unikátním systémem přehrážek a jednu tůň. Jejich realizace povede ke zvýšení průchodnosti krajiny, zlepšení retence vody v krajině, zvýšení ekologické stability a biodiverzity. V dotčených lokalitách vzniknou nové turisticky velmi zajímavé cíle s krajinotvornou a edukační funkcí, které rozšíří rekreační potenciál Pálavy.

OPPORTUNITIES TO IDENTIFY SUITABLE SITES FOR THE IMPLEMENTATION OF SMALL WATER BODIES ON DRAINED AREAS

Jana Podhrázská, Josef Kučera, Petr Karásek, Jan Szturc, Michal Pochop

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0222

Hlavním účelem odvodnění jako jednoho z tradičních melioračních opatření bylo upravit vodní a vzdušný režim zemědělských půd, tj. optimalizovat vlhkost a provzdušnění půd z hlediska potřeb rostlin, zpracovatelnosti půdy a její únosnosti pro zemědělské stroje. V důsledku změn hospodářských podmínek, postupující eroze půdy, neodborné nebo spíše zanedbané údržby, stárnutí stavebních prvků apod. dochází již delší dobu ke kvantitativním i kvalitativním změnám vodního režimu celých povodí. Drenážní vody mohou dotovat malé vodní nádrže, tůně a mokřady, ale pouze za předpokladu, že jsou dodrženy platné normy, technické řešení je vhodné a je zachována požadovaná kvalita vody. Na základě výsledků multikriteriální analýzy vybraného území byly vytipovány lokality vhodné k realizaci malých vodních ploch. Byl následně proveden podrobný terenní průzkum, konzultace s vlastníky pozemků a hospodařícím subjektem a na těchto podkladech lokalizovány plochy pro výstavbu tůní a mokřadu na pozemcích se stavbami odvodnění, které již omezeně plnily svoji funkci. Následně byla vypracována projektová dokumentace a provedeny stavby tůní a mokřadu. Tyto objekty jsou dotovány drenážními vodami. Došlo k odkrytí drénů, jejich zaústěním do vodního útvaru a zaslepením výtokových drénů tak aby byla zachována funkce odvodnění pod stavbami. Výběr území pro realizaci malých vodních nádrží je třeba pečlivě zvážit s ohledem na hydrologické, morfologické a půdní podmínky prostředí, limity a možnosti území, zejména s ohledem na navazující procesy v území (obhospodařování okolních pozemků, napojení na hydrografickou síť apod.). V předkládané studii je uveden postup návrhu a výstavby malých vodních nádrží na odvodněných pozemcích s využitím výstupů multikriteriální analýzy založené na hledání optimálního řešení prostřednictvím vybraných faktorů.

PARK OF CHOCOLATE: DESIGN IDEAS FOR A HISTORICAL VILLAGE PARK AT A CHOCOLATE FACTORY

Attila Tóth

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0227

Ivanka pri Nitre je malá venkovská obec ležící v blízkosti krajského města Nitra na západním Slovensku. Jádro její zelené infrastruktury tvoří historický park, který se nachází v centru obce. V posledních letech byla v severovýchodní části parku vybudována továrna na čokoládu, která se spolu s obcí snaží park upravit tak, aby vyhovoval potřebám uživatelů a návštěvníků. Ústav krajinářské architektury začlenil tento úkol do Ateliéru navrhování veřejné zeleně, aby rozvíjel návrhové myšlenky v rámci výuky vedené výzkumem s využitím výzkumu prostřednictvím návrhu. V ateliéru vzniklo sedm různých scénářů návrhu, které se liší filozofií a morfologií návrhu - ´Park štěstí a radosti´, ´Cesta k čokoládě´, ´Zelený ostrov´, ´Barevný park´, ´Park smyslů´, ´Park čokolády´ a ´Park fantazie´. Všechny scénáře různými formami a způsoby pracují s tématem čokolády a jejich cílem je zvýšit kvalitu volného prostoru prostřednictvím barev, rostlin, programu, vybavení a mobiliáře. Do procesu navrhování byli zapojeni zástupci obce i továrny. Nyní hledají možnosti a schémata, jak výstupy procesu realizovat.

POTENTIAL FOR CROWDSOURCED HYDROLOGIC DATA ON TFE MF KŘTINY AS A SIDE PRODUCT OF LOCAL RECREATIONAL ACTIVITIES

Jan Deutscher, Ondřej Hemr, Petr Hrůza

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0232

Občanskou vědu lze jednoduše definovat jako zapojení veřejnosti do pozorování a získávání spolehlivých dat a informací využitelných vědci. Občanská věda je rostoucím fenoménem s mnoha dobrými výsledky v různých oblastech vědy. K dnešnímu dni již existuje řada příkladů crowdsourcingových hydrologických monitorovacích experimentů, které lze použít jako inspiraci, jedním z nich je i pracovní skupina CANDHY, což je pracovní skupina Citizens and Hydrology, kterou v červenci 2017 založila Mezinárodní asociace hydrologických věd (IAHS). Na území experimentálního povodí Melatína byla navržena řada čtyř měřicích stanic. Jejich cílem je jak získání souborů ekohydrologických dat prostřednictvím crowdsourcingu občanské vědy, tak i zvýšení povědomí návštěvníků lesa o ekologických studiích a přírodě jako celku. Oba tyto cíle využívají skutečnosti, že oblast je hojně navštěvovaným příměstským lesem a efektivně využívá svůj rekreační potenciál pro vědecké a vzdělávací účely. Věříme, že zapojení občanské vědy může být velkým přínosem pro současný hydrologický monitoring v terénu a může být využito jako odrazový můstek pro další výzkumné aktivity na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny a dalších podobných příměstských lesních oblastech v širším měřítku.

PRECIPITATION AND AIR TEMPERATURE TREND INVESTIGATION OF THE KOSICE BY TRADITIONAL APPROACHES

Yunus Ziya Kaya, Martina Zelenakova

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0237

Zkoumání trendů hydrometeorologických proměnných je důležitou součástí adaptace na globální změnu klimatu. Přesné určení probíhajících hydrometeorologických trendů pomůže vytvořit spolehlivější plány pro udržitelnou budoucnost. Tato studie zkoumala 50 let měsíčních a ročních údajů patřících stanici Košice s použitím přístupů Mann-Kendall, Spearman's rho a Sen's slope. Trendy srážek a maximální a minimální teploty vzduchu byly analyzovány za použití uvedených tradičních metod. Záznamy ze stanice Košice začínají v roce 1972 a končí v roce 2022, stejně jako u všech tří parametrů. Zatímco u srážek nebyly identifikovány statisticky významné trendy, u minimální a maximální teploty vzduchu byly zjištěny výrazně rostoucí trendy.

QUANTIFYING THE COOLING FUNCTION OF URBAN VEGETATION BASED ON IMAGE DATA ANALYSIS

Tereza Pohanková, Vilém Pechanec

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0244

Tato studie zkoumala vliv vegetace na ochlazovací efekt ve městě Olomouc pomocí dat z družic Landsat 8 a Landsat 9 za období od března 2023 do března 2024. Výsledky ukazují, že luční porosty a ostatní vegetace mají nejvýznamnější vliv (CCI v hodnotách 0.45-0.63), zatímco zemědělská půda vykazuje kolísavou chladící kapacitu kvůli sezónním pracím. Jak bylo předpokládáno, umělé a zastavěné povrchy mají nejnižší schopnost ochlazovat. Studie potvrzuje zásadní roli vegetace pro snížení efektu tepelného ostrova a zdůrazňuje potřebu zachování zdravých vegetačních ploch a jejich případného rozšiřování v rámci urbanistických strategií pro zajištění tepelného komfortu obyvatel a příjemnějšího městského prostředí.

RECREATIONAL AND SPORT FLYING IN THE CONTEXT OF THE PROTECTION AND DEVELOPMENT OF THE NATURAL LANDSCAPE

Jiří Chlebek, Jaromír Hammer, Jitka Fialová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0249

Civilní letectví je obecně chápáno jako oblast lidské činnosti extrémně zatěžující životní prostředí. Toto konstatování je často publikováno bez bližšího objasnění důvodů vedoucích k tomuto jednoznačnému závěru. Při bližším rozboru můžeme konstatovat, že letectví v obecné rovině nepříznivě působí na životní prostředí, avšak stejně jako řada jiných činností člověka. Pokud bychom se zabývali letectvím podrobněji, tak bychom zjistili, že se snaží snižovat míru zátěže na životní prostředí kontinuálně od druhé poloviny minulého století. Ať jsou to již postupy a technická řešení pro snižování spotřeby paliva, nebo snižování emisí, hlukové zátěže aj. V řadě oblastí (např.všeobecného letectví), pak může přispívat k zachování a ochraně přirozeného rázu krajiny (fauny i fóry), díky tomu, že tvoří přirozenou bariéru působení jiných oblastí činnosti člověka v dané lokalitě (výstavba komunikací, urbanizace apod.).

RECREATIONAL POSSIBILITIES OF PUBLIC OPEN SPACES IN PÁROVCE, NITRA

Mária Bihuňová, Roberta Štěpánková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0253

Krátkodobá rekreace je úzce spojena s veřejnými prostranstvími v obytných oblastech. Duševní zdraví a spokojenost obyvatel sídlišť souvisí s množstvím a kvalitou volné zeleně. Kvalita či úspěšnost otevřených prostranství se pozná podle: skvělé dostupnosti, logického funkčního členění podle krajinářsko-architektonického řešení, pěkného a užitečného vybavení/hřišť, několika míst k setkávání se sousedy a dostatku možností k odpočinku. Dalším důležitým prvkem spokojenosti je různý typ zeleně v dobrých zdravotních podmínkách. Rekreace v přírodě je jedním z klíčových faktorů pro rozvoj fyzického a duševního zdraví dětí, mládeže, lidí v produktivním věku a seniorů.

RECREATIONAL POTENTIAL OF NEWLY BUILT POOLS

Jana Marková, Věra Hubačíková, Petr Pelikán

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0258

Tůně v lokalitě Hastrman, v katastrálním území Janovice u Polné, jsou sledovány od jejich realizace v roce 2022. Je pořizována fotodokumentace dokládající postupné začleňování tůní a vzrůst mokřadní vegetace. Na jaře 2022 byl realizován průzkum pomocí dronu, vytvořen digitální model terénu a bylo instalováno čidlo pro kontinuální sledování teploty a vlhkosti vzduchu. Od května 2022 je v měsíčních intervalech vyhodnocována kvalita vody v jednotlivých tůních a v toku. Ve třetí vegetační sezóně lze konstatovat, že tůně jsou plně zapojeny do okolního prostředí. Došlo k osídlení jak mokřadní florou, tak faunou. Je vytvořen stabilní ekologický prvek i vzhledem k tomu, že hladina vody je v jednotlivých tůních relativně stálá.

RECREATIONAL POTENTIAL OF THE AGROKOMPLEX NATIONAL EXHIBITION CENTER, STATE ENTERPRISE IN THE CHRENOVÁ URBAN DISTRICT NITRA, SLOVAKIA

Zuzana Vinczeová, Roberta Legros Štěpánková, Roberta Štěpánková, Attila Tóth

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0263

Článek představuje krajinářsko-architektonický návrh malého parku pro komunitu žijící na sídlišti Chrenová, pro obyvatele města, ale i pro turisty. Na základě podrobných analýz a metodického postupu "Research by Design" jsme vytvořili scénáře a návrh, který může zpřístupnit výstavní plochu, učinit ji funkční se zaměřením na komunity a využití rekreačního potenciálu.

RECREATIONAL USAGE OF THE CENTRAL PART OF THE JAVORNÍKY MTS

Vladimír Juško, Stanislav Azor, Jakub Bočko

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0268

Les, turistika a aktivní odpočinek jsou témata, která jsou často spojována s duševním zdravím člověka. Právě les a lesní prostředí slouží k pěší turistice a aktivnímu odpočinku a načerpání sil. Javorníky se vyznačují vysokou rekreační atraktivitou, je zde řada historických kulturních památek, přírodních zajímavostí a rekreačních středisek. Oblast je vyhledávanou turistickou oblastí díky množství a rozmanitosti turistických tras, přičemž je výjimečná svou dostupností ze slovenské i české strany. Na celém území Javorníků je celkem 56 turistických tras o délce 859 km, přičemž v centrální části Javorníků je 23 turistických tras o celkové délce 309 km. Byl zpracován návrh na zvýšení atraktivity území a jeho turistického potenciálu návrhem nové multifunkční turistické a cyklistické stezky v délce 22,64 km, vybavené rekreačním zařízením.

RECREATIONAL USE OF LAND: UNVEILING THE MODERN FRONTIER OF OUTDOOR ADVENTURE – GEOCACHING

Stanislav Azor, Michal Marko, Štefan Adamčák

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0273

Pedagogové hrají důležitou (klíčovou) roli při seznamování studentů s novým outdoorovým dobrodružstvím - Geocachingem; nicméně pedagogové (mnozí) nemusí mít povědomí o novém outdoorovém dobrodružství a/nebo jim chybí školení (zdroje) pro začlenění Geocachingu do výuky. Z tohoto důvodu studenti přicházejí o možnost (mohou) objevovat moderní hranici outdoorového dobrodružství; proto byla tato studie zaměřena na zkoumání povědomí a míry zapojení studentů do moderní hranice outdoorového dobrodružství - Geocachingu. Dotazník (nástroj) se 4 otázkami byl prováděn 4 měsíce jako prostředek zkoumání povědomí a úrovně zapojení 1464 studentů do moderní hranice outdoorového dobrodružství - Geocachingu. Geocaching zná 32,04 % studentů (p ˂ .01; n = 470) a 400 (27,32 %) studentů je s Geocachingem obeznámeno (p ˂ .01). Aplikaci nezná 56,90 % studentů, kteří ji používají (p ˂ .01; n = 832). Z hlediska nedostatečného povědomí a seznámení se s Geocachingem u studentů by měly být podniknuty iniciativy (snahy) o jeho propagaci jako dostupného a vzrušujícího outdoorového dobrodružství. Odhalením moderní hranice outdoorového dobrodružství - Geocachingu - mohou studenti objevit nové způsoby učení, poznávání a zábavy v přírodě.

REDUCING THE NEGATIVE IMPACT OF TOURISM ON THE ENVIRONMENT BY USING RAIL TRANSPORT. CASE STUDY: BUCHAREST NORD-BRASOV ROUTE

Adrian-Nicolae Jipa, Camelia Teodorescu, Ioana Voinea, Darius Nestoriuc

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0277

Cestovní ruch je dynamický a komplexní fenomén, který zahrnuje několik složek, mezi něž patří i doprava. Ta většinou není šetrná k životnímu prostředí, takže železniční doprava vítězí nad ostatními druhy dopravy, pokud jde o množství vyprodukovaných emisí, které je velmi malé. Vlak je tedy považován za řešení pro snížení negativního dopadu na životní prostředí, přičemž je zapojen i do cestovního ruchu.

ROADSIDE TREES – AN IMPORTANT ELEMENT OF THE OPEN AREAS’ LANDSCAPE

Beata Fortuna-Antoszkiewicz, Jan Łukaszkiewicz, Piotr Wiśniewski, Andrzej Długoński, Nataliia Boiko

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0282

Výsadba stromů doprovázejících komunikace plní několik technických, estetických a ekologických funkcí. V minulosti ve volné krajině vizuálně vyznačovaly trasu komunikace (identifikace místní komunikace v krajině díky pravidelným stromům - důležité v zimě), chránily před nepříznivými povětrnostními podmínkami (nadměrné slunce, silný vítr, husté sněžení), zdůrazňovaly význam prostoru (reprezentativní komunikace, hlavní vstupy do obcí, měst, sídel). Vhodně tvarované (správná struktura a přizpůsobení prostorovému kontextu) umožňují utvářet krajinné interiéry, exponovat atraktivní prostorovou scenérii nebo zakrývat neatraktivní objekty a pohledy. Obměna a rozmanitost výsadeb podél komunikací ovlivňuje bezpečnost jejich uživatelů - zabraňuje monotónnosti a únavě z jízdy. Mají zřetelný vliv na životní prostředí (chrání okolí před hlukem a znečištěním), zejména pokud jsou součástí uceleného systému středoplošných dřevin. Staré aleje jsou zásadním a cenným prvkem kulturní krajiny. V Evropě mají stromořadí u silnic dlouhou tradici jako trvalý krajinný prvek. V některých zemích zrychlený rozvoj silniční sítě v posledních letech změnil zavedený řád organizace prostoru podél rychlostních silnic a dálnic.

SAFETY PROVIDING ROLE OF URBAN PARKS – A CASE STUDY OF CENTRAL PARK (NEW YORK, USA)

Paulina Polko, Kinga Kimic

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0288

Městské parky jsou všeobecně uznávány jako mimořádně cenné oblasti pro obyvatele měst, protože poskytují zelená místa pro odpočinek a volný čas různým typům uživatelů. Mezi omezeními jejich využívání se v literatuře často zmiňují obavy o bezpečnost - vnímání bezpečnosti mezi uživateli v závislosti na denní době, počasí, osvětlení a údržbě parku, ale také na chování ostatních uživatelů parku. Případová studie Central Parku (NY, USA) založená na údajích shromážděných newyorským policejním oddělením ukazuje, že tento obrovský park, který denně navštíví stovky lidí, je výrazně bezpečnější než okolní okrsky. Zajímavé je zejména to, že v parku dochází k menšímu počtu případů trestné činnosti, jako je znásilnění a trestný čin ublížení na zdraví, a také velkých krádeží, které jsou v zelených městských oblastech nejčastější. Výsledky dokazují, že městská zeleň může hrát důležitou roli při zvyšování bezpečnosti související s rekreačními aktivitami ve městě, což by mělo být zohledněno v moderních placemakingových iniciativách.

STRENGTHS AND THREATS OF TOURISM IN THE HRANICE KARST

Hana Vavrouchová, Petra Oppeltová, Jozef Sedláček, Kristýna Kohoutková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0292

Hranický kras je celosvětově unikátní oblastí se značnou rozmanitostí přírodních a kulturněhistorických hodnot. Lze zde však identifikovat četné atraktivity, jejichž potenciál je limitován nedostatečnou údržbou a následnou péčí. Udržitelný cestovní ruch založený na koncepčním přístupu a účinné komunikaci všech zúčastněných stran je zde velmi žádoucí a perspektivní. Příspěvek prezentuje výsledky expertní a participativní analýzy potenciálu tohoto území a shrnuje doporučení pro rozvoj šetrného cestovního ruchu. Expertní analýza vycházela z rešerše lokálních a regionálních strategických dokumentací a z terénního průzkumu. Za účelem participativní identifikace konfliktů (tematických i prostorových) byla v průběhu roku 2022 provedena anketa mezi turisty, dále byly vedeny rozhovory s vybranými stakeholdery a proběhlo online dotazníkové šetření mezi místními obyvateli. Okruhy zjišťované v rámci těchto jednotlivých aktivit byly totožné: identifikace problémových lokalit; možnosti zlepšení managementu hodnot území, u residentů také postoje k rozvoji cestovního ruchu. Na základě výše uvedených zjištění lze formulovat konkrétní doporučení. Souhrnným cílem opatření zvyšujících rekreační potenciál území by měla být diverzifikace turistických atraktivit a rozložení návštěvníků v čase a prostoru, propojení kulturních a přírodních hodnot jednotným managementem a zlepšení celkové prostupnosti území.

STRIP CROP ROTATION IN FARMLAND MANAGEMENT: AN INNOVATIVE APPROACH TO SOIL CONSERVATION AND ENHANCING THE AESTHETIC AND RECREATIONAL POTENTIAL OF THE LANDSCAPE

Petr Karásek, Michal Pochop, Eva Nováková, Tomáš Pochop, Josef Kučera

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0296

Pásové střídání plodin je integrovaný přístup k udržitelnému zemědělství, při němž se různé plodiny systematicky střídají v přesně vymezených pásech. Cílem této technologie je omezit působení eroze, zvýšit retenci srážkové vody a zvýšit biodiverzitu. Při simulovaných infiltračních pokusech byla prokázána na pozemcích s aplikovaným pásovým střídáním plodin velmi dobrá schopnost zadržovat srážkovou vodu. Intenzita infiltrace převyšovala ve většině případů maximální intenzitu dávkování vody infiltrometrem - 12 mm/min. Jedná se o stav pozemku v podzimním období (po sklizni a podmítce/strip till agrotechnologii). V roce 2024 budeme (za účelem porovnání) provádět na dané lokalitě stejné pokusy v průběhu celé vegetační sezóny.

SUITABLE AND UNSUITABLE ROOF COVERINGS FOR SMALL BUILDINGS IN THE LANDSCAPE

Pavla Kotásková, Jitka Fialová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0301

V příspěvku jsou představeny vhodné i méně vhodné střešní krytiny pro stavby, které mají zvýšit atraktivitu a rekreační využívání krajiny. Střešní krytiny je třeba vybírat zejména podle sklonu střechy. Je velké množství střešních krytin, ale výběru je potřeba věnovat potřebnou pozornost. Krytiny z přírodních materiálů by měly být nejvhodnější, ale je možné doporučit i řadu dalších krytin, které by měly vyhovovat lokálním podmínkám. Je tedy třeba zvážit, zda pro danou stavbu v určité lokalitě využijeme dražší přírodní nebo levnější plastové nebo asfaltové varianty.

TEMPORAL TRENDS OF HUMAN ACTIVITY IN THE LANDSCAPE AND IN THE CROSSING STRUCTURES ACROSS MAIN ROADS IN AUSTRIA

Mořic Jurečka, Jitka Fialová, Florian Danzinger, Christoph Plutzar, Petr Čermák

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0306

Lidská aktivita v krajině významně ovlivňuje životní prostředí, což souvisí s řadou negativních dopadů (fragmentace krajiny, změny chování volně žijící zvěře, aj.). Zjištění časové distribuce výskytu člověka v krajině je základní informací pro pochopení bližších souvislostí a negativních dopadů. V studii prezentujeme časové trendy osmi kategorií lidských aktivit zaznamenané v krajině a na migračních objektech přes liniovou infrastrukturu, které byly zaznamenány během ročního monitoringu v Rakousku. Nejvíce zastoupenou kategorií byly osobní automobily (48 %), dále chodci (21 %) a zemědělské a lesní stroje (13 %). Celkově byla nejvyšší lidská aktivita během roku zaznamenána v jarních měsících. V denní časové struktuře převažovala lidská aktivita před a po poledni. Jednotlivé kategorie se lišily podle dnů v týdnu, ale obecně bylo nejvíce záznamů pořízeno v úterý a o víkendu. Získané výstupy mohou být přínosné pro budoucí podrobnější studie, pochopení vlivu člověka na volně žijící živočichy, plánování v krajině, místní rozvojovou politiku, rekreaci a ochranu přírody.

THE “PLACE MEANING” CONCEPT IN EDUCATION: A CASE STUDY FROM THE BOHEMIAN PARADISE PROTECTED LANDSCAPE AREA, CZECHIA

Dominik Rubáš, Anežka Nejedlová, Tomáš Matějček

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0311

Místní krajina je část prostoru, která člověka obklopuje od jeho dětství a nabízí mu možnosti kognitivního, emocionálního i psychomotorického rozvoje. Žáci v ní vyrůstají a vytvářejí si k ní vztah, který se může v průběhu života rozšířit i na větší prostorová měřítka. Tento vztah může být ovlivněn významy, které žáci danému území přidělují. Existuje ovšem jen málo výzkumů, které by se zabývaly konceptem “place meaning” ve vzdělávání. Předkládaný výzkum se snaží tuto mezeru ve výzkumu vyplnit. Respondenty jsou žáci 5. ročníků základních škol, nacházejících se v oblasti CHKO Český ráj či v její těsné blízkosti. Výzkumu se zúčastnilo 257 žáků, tedy 44 % z jejich celkového počtu. Data byla shromážděna pomocí terénního výzkumu s využitím dotazníku. Doplněna byla rozhovory s žáky ve focus group. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí obsahové analýzy, deskriptivní statistiky a statistické analýzy. Výsledky ukazují, že z konkrétních míst si žáci pod pojmem Český ráj představí nejčastěji Trosky a Turnov. Zároveň byla tato místa žáky nejčastěji rozpoznána na fotografiích. Žáci nejčastěji spojují Český ráj s přídavnými jmény “krásný”, “hezký” a “chráněný”. Chlapci poznali více významných míst než dívky a celkově znalost těchto míst signifikantně roste s časem, který děti tráví v přírodě. Výsledky přispívají k výzkumu vztahu k místu – důležité oblasti environmentálního vzdělávání.

THE BLATNÁ WATER DITCH – AN EXAMPLE OF CONNECTING MULTIPLE INTERESTS WHILE PRESERVING A FUNCTIONAL MONUMENT OF TECHNICAL HERITAGE

Miloš Rozkošný, Miriam Dzuráková, David Honek, Jaromír Florian, Aleš Vyskočil, Kateřina Sedláčková, ...

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0318

Blatenský vodní kanál patří do specifické skupiny památek tzv. technického a industriálního dědictví, u nichž se podařilo zachovat vlastní dílo i při změně funkce a opakované degradaci konstrukce a dílčích objektů. Vzhledem k charakteru díla, které představuje koryto umělého vodního kanálu s mnoha doprovodnými objekty (akvadukt, odlehčovací objekty aj.), bylo nutné během posledních rekonstrukcí vyvážit často protichůdné zájmy památkové ochrany, ochrany přírody, zajištění vodohospodářských funkcí a zájmy spojené s rostoucím turistickým ruchem v oblasti Krušných hor. Cílem příspěvku je představit možnosti řešení rekonstrukce podobných vodních děl se zohledněním těchto zájmů a současně zachováním maximálně možné autenticity díla, včetně konstrukčního provedení a použitých technik provádění prací.

THE ENVIRONMENTAL ASPECT OF TOURISM AND RECREATION ALSO AFFECTS THE VALUE OF RESIDENTIAL PROPERTIES

David Brandejs, Pavel Klika

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0322

Ve všech studiích byly použité metody a postupy aplikovány na věci nemovité s rezidenční funkcí, konkrétně na bytové jednoty a rodinné domy. Avšak časový rámec, ve kterém byl vliv turistiky na hodnotu těchto nemovitostí zkoumán, byl omezen, a to jak z hlediska cenových údajů, které katastrální úřad eviduje od roku 2014 po současnost, stejně tak faktorem viru Sars-CoV-2, který v roce 2020 a následujícím, zásadně ovlivnil a téměř na dva roky zastavil turistickou aktivitu. Z tohoto důvodu bylo možné zkoumat pouze omezené časové období. Pro budoucí výzkum by bylo vhodné a přínosné posuzovat delší časové období, do kterého nezasáhne statisticky významný vliv další proměnné, jako například již zmíněný vir Sars-CoV-2 nebo jiná abnormalita. Při zkoumání a vyhodnocování delšího časového období, bez těchto interferencí, by jistě byly výsledky těchto studií důraznější, statisticky významnější a přesnější.

THE FUTURE OF DESIGNED LANDSCAPES IN THE NATIONAL PARK

Kristýna Kříčková, Alena Salašová

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0327

V rámci výzkumu byla identifikována celková kompozice Vranovska, mezi jejíž základní a ohrožené skladební prvky patří obora Braitava. Z provedené analýzy vyplývá, že v podstatě celá obora Braitava se nachází v klidovém území NP Podyjí, kde je zakázán přístup mimo značené turistické cesty. Jediná turistická trasa se nachází v severní části obory, ale přesto návštěvník nemá možnost poznat významnou část kompozice in situ. Obora Braitava se nachází na území střetu dvou ochranných režimů: ochrany přírody a ochrany kulturního dědictví. Dochází zde k situaci, kdy ochrana jedné hodnoty znemožňuje ochranu hodnoty druhé. Bez vzájemné diskuze, stanovení výjimek a nastavení plánu péče a ochrany o tyto citlivé krajiny hrozí jejich bezprostřední zánik

THE IMPORTANCE OF HISTORICAL VINEYARD LANDSCAPES IN NATURE CONSERVATION AND RECREATION

Marek Havlíček, Hana Skokanová, Tomáš Slach, Marie Vymazalová, Markéta Šantrůčková

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0332

V České republice je v současné době řešen komplexní krajinný výzkum v rámci projektu Centrum krajiny a biodiverzity (Divland), část projektu se zabývá historickými strukturami v krajině. Historická kulturní krajina je dlouhodobě vytvářena a ovlivňována lidskou činností. Lidské aktivity jsou zde převážně udržitelné aktivity bez intenzivní mechanizace, tyto aktivity vedou ke zvýšení kulturních a přírodních hodnot území. Vinohradnická krajina byla také hodnocena jako jedna z cenných historických struktur krajiny. V modelovém území v okolí měst Hodonín a Kyjov byly sledovány jednotlivé znaky této krajiny, jejich význam pro zachování kulturního a přírodního dědictví, udržitelné podnikání v zemědělství a rozvoj cestovního ruchu. Při mapovém archivním průzkumu a terénním průzkumu byly nalezeny různé typy dochovaných tradičních historických struktur krajiny s typickými rysy, které je žádoucí zachovat a zachovat pro další generace. S místními vinaři byla diskutována náročnost údržby tohoto typu krajiny. Při terénní šetření a diskuzích s místními vinaři, podnikateli v cestovních ruchu a turisty bylo zjištěno, že typické historické viniční krajiny a přilehlé historické vinné sklepy jsou jedním ze zásadních důvodů pro pravidelné návštěvy regionu. Jejich ochrana a zachování je nezbytná pro udržitelný rozvoj území a zachování kulturního a přírodního dědictví.

THE REQUALIFICATION OF ANCIENT ROADS FOR PUBLIC RECREATION

Zoe Godosi, Pietro Picuno

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0338

Současné venkovské dědictví v určité oblasti představuje podobu, kterou člověk dokázal dát svému okolí. V průběhu staletí ztratily cesty v mnoha evropských venkovských oblastech svou tradiční motivaci k projektování. Jejich rekvalifikace v rámci udržitelného rozvoje venkovských oblastí může být důležitou cestou pro udržitelný rozvoj venkovského cestovního ruchu. Mohlo by to projít valorizací tras založených na trasách navržených na některých starobylých cestách, jako byly ty, které v Evropě vybudovali Římané nebo ve středověku pro náboženské poutě. "Františkánská cesta" je kombinací dopravních tepen z římské éry; "Herkulova cesta" je součástí "Františkánské cesty", která byla vybudována v jižní Itálii. Tento článek informuje o výsledcích územní analýzy zaměřené na možnou rekvalifikaci části Herkulské cesty. Byly zjištěny a na historických mapách lokalizovány některé staré cesty, známé jako "tratturi" (ovčí stezky), a staré tradiční zemědělské budovy nacházející se podél těchto cest, které zčásti stále existují, pro případnou stavební a funkční obnovu s vytvořením trasy, po níž by bylo možné se pohybovat pěšky, na kole nebo na koni. Tato obnova by mohla přispět k ochraně a posílení zkoumaných prvků venkovské krajiny, jakož i k udržitelnému řízení životního prostředí a posílení historie venkova a obecněji k podpoře veřejné rekreace prostřednictvím vytvoření nových alternativních aktivit slučitelných se zvláštním charakterem místního prostředí.

THE URBAN GREENERY OF THE BRNO CITY AS AN ENVIRONMENT FOR PEOPLE'S RECREATION AS WELL AS THE LIFE OF LARGE WILD MAMMALS

Jakub Drimaj

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0343

V modelovém území města Brna probíhá výzkum zaměřený na sledování výskytu volně žijících středně velkých a velkých savců. Úkolem projektu je zjistit jaké druhové spektrum savců se vyskytuje v krajinné struktuře města, odhadnout jejich hustotu, rizikové situace a poskytnout státní správě a samosprávě návod pro jejich management a řešení situací. Po prvním roce řešení je možné prezentovat výsledky z části výzkumu zabývající se pravidelným monitoringem městské zeleně. Byly vybrány párové plochy velkých městských parků, lesoparků, ploch po těžbě, zahrádkářských kolonií a příměstských lesů. Tyto byly pravidelně kontrolovány jednou měsíčně dvě hodiny po západu slunce termovizním přístrojem. Byly zaznamenány následující druhy: kočka domácí, veverka obecná, zajíc polní, kuna, liška obecná, prase divoké, srnec obecný, jezevec lesní a psík mývalovitý. Volně žijící savci se tak přizpůsobují životu v městském prostředí, zvykají si na přítomnost člověka a stávají se součástí městské krajiny. To s sebou přináší řadu negativních důsledků, které bude potřeba začít dříve či později řešit.

TOURISM USE OF POST VOLCANIC RESOURCES IN COVASNA, ROMANIA AND THE IMPACT ON THE NATURAL ENVIRONMENT

Camelia Teodorescu, Adrian Nicolae Jipa, Ana-Irina Lequeux-Dinca, Darius Nestoriuc, Ioana Voinea

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0346

Zdroje minerálních vod, emanace plynů ze sopečné činnosti a lesní prostředí umožnily vznik a udržení turistických aktivit v letovisku Covasna. Předpokládejme, že některá z těchto složek bude nadhodnocením zničena. V takovém případě vede nerovnováha k likvidaci celého systému a právě tento detail je třeba vzít v úvahu.

TREES AS A PART OF SMALL SACRAL ARCHITECTURE IN THE LIPTOV REGION

Marek Hus

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0351

Prvky drobné sakrální architektury, jako jsou boží muka, kapličky, zvonice, sochy světců, ale i kříže, představují významné prvky kulturní krajiny Slovenska. Článek podává přehled o vzniku, historickém vývoji, typologii a významu prvků drobné sakrální architektury se zvláštním zřetelem na jejich funkční a symbolické vazby na dřeviny, zejména na stromy, které je doprovázejí. Stromy jsou doprovodným prvkem sakrálních památek a stejně jako v minulosti, tak i dnes se podílejí na vzhledu těchto kulturních památek v urbanizovaném území nebo v krajině. Na obecní či regionální úrovni vytvářejí celý soubor drobných kulturních a přírodních památek, který má jako systém vysokou hodnotu a význam pro místní společenství a potenciál pro místní cestovní ruch a rekreaci i pro ochranu přírody a krajiny. Příspěvek prezentuje nové a originální výsledky a poznatky získané terénním výzkumem drobné sakrální architektury a dřevin, které jsou její součástí, v regionu Liptov, který se nachází v severní části Slovenska. Mapování stromů v blízkosti objektů drobné sakrální architektury na Liptově probíhalo v letech 2019-2021 na území 37 liptovských obcí.

URBAN PARK AS A LANDSCAPE ARCHITECT'S LABORATORY; THE IMPORTANCE OF OPEN EDUCATION AND POPULARIZATION IN THE CONTEXT OF CURRENT ENVIRONMENTAL SOCIAL DEMANDS

Jan Łukaszkiewicz, Beata Fortuna-Antoszkiewicz, Andrzej Długoński, Piotr Wiśniewski

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0359

Projekt "Utváření parků a městské zeleně v historickém kontextu a současných společenských potřebách" (č. POPUL/SP/0272/2023/01) realizovaný lektory SGGW je zaměřen na setkání obyvatel Varšavy s uměním parků a zahrad. Průvodci světem vytvořené krajiny jsou krajinářští architekti a dendrologové. Jedná se o sérii přednášek vedených v terénu, tj. ve speciálně vybraných parcích a zahradách ve Varšavě a na Mazovsku, které ilustrují vývoj stylu utváření parkového prostoru. Každou procházku povedou společně krajinářský architekt a dendrolog, kteří se dělí o znalosti a respekt k přírodě. Ideou projektu je společenská popularizace umění parků a zahrad prováděná formou série procházek po vybraných objektech krajinářské architektury ve Varšavě a Mazovsku a jejich prezentace prizmatem úspěchů tzv. varšavské školy krajinářské architektury SGGW. Procházky ve vhodnou dobu (např. v neděli) umožní vedoucím přímou interakci s jejich účastníky. Během terénních vycházek budeme vždy diskutovat o zajímavých tématech týkajících se krajinářské architektury, dendrologie a současných environmentálních výzev. Setkání budou vedena tak, aby jejich témata byla společensky zajímavá a přizpůsobená potřebám a vnímání účastníků.

VISITORS' PERSPECTIVES ON SUSTAINABLE TOURISM: A COMPARATIVE STUDY OF NATIONAL PARKS IN KOSOVO, MONTENEGRO AND ALBANIA

Azdren Doli, Taulant Doli, Dastan Bamwesigye

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0365

Tato studie zkoumala názory turistů na zážitky v národních parcích (NP) na Kosovu, v Černé Hoře a v Albánii a zaměřila se na spokojenost návštěvníků s destinací. Údaje byly shromážděny v terénu prostřednictvím dotazníků, jejichž cílem bylo posoudit názory návštěvníků na NP. Statistická analýza zahrnovala deskriptivní a kvantitativní metody. Výsledky poukazují na rozdíly v hodnocení destinací ze strany návštěvníků, kdy Černá Hora měla obecně o něco vyšší (pozitivní) hodnocení než Kosov a Albánie. Pokud jde o pohostinnost, návštěvníci uváděli příznivější zkušenosti s Kosovem, které hodnotili lépe než zbylé dvě země. Nejvíce návštěvníci oceňují rozmanitost a divokost krajiny, jídlo a pohostinnost. Zároveň méně (negativně) hodnotili silniční infrastrukturu, orientační značení a nakládání s odpady v parku. Studie zdůrazňuje význam zpětné vazby od návštěvníků při formulování strategií udržitelného cestovního ruchu a zdůrazňuje potřebu vyváženého růstu a ochrany životního prostředí při řízení destinace.

VISUAL EXPOSURE OF MONUMENTS ON CYCLE ROUTES IN THE NITRA SELF-GOVERNING REGION

Adam Čaplák, Henrich Grežo

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0371

Rozvoj cykloturistiky a cyklistické dopravy je pro společnost velmi žádoucí. Doprava na kole nejenže negativně neovlivňuje životní prostředí, ale také přispívá ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel a podporuje kvalitu jejich života. Ve srovnání s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie patří Slovensko mezi ty, které nedostatečně reagují na trend intenzivního zavádění této problematiky. CD je velmi citlivá na image země a velmi účinně a efektivně ji podporuje. Přírodní a kulturní dědictví představuje hlavní nabídku CD a je zdrojem atraktivity konkrétních lokalit. Dostupnost objektů a plánování nových cyklistických tras v blízkosti historických památek může zvýšit atraktivitu a rekreační potenciál daného území. Cílem bylo zjistit dostupnost historických objektů v různých vzdálenostech od cyklostezek v Národním parku Slovenský kras (NSK). Zjistili jsme, že nejlepší dostupnost památek je zelenou cyklostezkou, a to v době 5 minut až 41 objektů, nejhorší dostupnost je na červené trase, kde je pouze 24 objektů

VISUAL POLLUTION AND ITS IMPACT ON THE URBAN LANDSCAPE: A CASE STUDY OF BUCHAREST'S CITY CENTER

Ioana Voinea, Aurel Gheorghilas, Adrian-Nicolae Jipa, Camelia Teodorescu, Darius Nestoriuc

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0376

Hmotné kulturní dědictví a kvalita městského života představují pro moderní město orientační body. Vizuální znečištění má na tyto hodnoty stále větší vliv, což je třeba brát v úvahu. Agresivita zásahů prostřednictvím graffiti a nadměrné reklamy, prostřednictvím velikosti a umístění billboardů nebo jiných reklamních prostředků vytváří vizuální nepohodlí, které se promítá do psychické nepohody. Příliš mnoho reklamy může vyvolat odpor

VISUAL POLLUTION PROVIDED BY BUILDINGS WITH A HIGH DEGREE OF DECAY AND ITS IMPACT ON THE URBAN LANDSCAPE: A CASE STUDY OF BRĂILA CITY CENTER

Darius Nestoriuc, Ioana Voinea, Adrian-Nicolae Jipa, Camelia Teodorescu, Aurel Gheorghilas

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0381

Město lze oživit tím, že se odhalí jeho minulost a představí se všem, ale až po obnově budov. Formou cestovního ruchu, která by mohla nabídnout další šanci, je ten vzdělávací, který prostřednictvím workshopů může podnítit touhu po poznání minulosti tohoto města. Většina poznatků a informací se uchovává prostřednictvím vizualizace. Když jejich vzhled zanechává stopy a hrozí nebezpečí zřícení, stává se z emblematické a atraktivní budovy pro kolemjdoucí odpuzující. vzhledem k historii a architektuře tohoto města si zaslouží dostat šanci.

WALK WITHOUT DESTROYING, PROTECT WITHOUT PROHIBITING ; NATURE : ACCESS UNDER CONDITIONS

Philippe Pesteil

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0386

Veřejné politiky a místní správy čelí nevyhnutelnému paradoxu: jak zpřístupnit přírodu co největšímu počtu lidí a zároveň chránit životní prostředí a biologickou rozmanitost před nadměrnou frekvencí? Růst cestovního ruchu ve většině národních HDP činí z této činnosti klíčové odvětví rozvoje. Tlak, který na území vyvíjejí zařízení a přítomnost veřejnosti, působí na přírodu přímo jako hrozba. Různé společenské kategorie zaujímají v závislosti na svých zájmech různé postoje k opatřením, která je třeba přijmout k prevenci a nápravě způsobených škod. Místní rozložení sil přímo určuje, jak jsou předpisy přijímány a jak jsou přijímány těmi, kteří pracují v terénu (zemědělci, myslivci, členové sdružení, politici, technici atd.). Budeme se řídit antropologickým přístupem, který zkoumá vztah mezi člověkem a přírodou a provádění politiky ochrany životního prostředí. Své poznámky budeme ilustrovat na základě zkušeností z terénu: Korsiku (Francie), Bretaň (Francie) a východní Sibiř (Republika Sacha/Ruská federace).

WAYS OF BUILDING A RECIPROCAL RELATIONSHIP BETWEEN THE INTERVENTION AND ITS HOST STRUCTURE

Miroslav Čibik

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0393

Předkládaný článek prezentuje reciproční vztah mezi intervencí a krajinou na příkladu dřevěné instalace s názvem AMFI. Objekt je umístěn na periferii města Nitra, v její industriální části v rámci průmyslového parku. Výběr lokality se stal v rámci této příměstské oblasti klíčovým, výsledkem čehož je nejen promyšlená a fungující architektura, ale také citlivé vnímání širších souvislostí s ohledem na symbiózní vztah mezi intervencí a hostitelskou strukturou.

WILL THE GLOBAL CLIMATE CHANGE-INDUCED CHANGES IN THE STRUCTURE OF OUR FORESTS BRING ABOUT A SIGNIFICANT CHANGE IN THE REPRESENTATION OF ALLERGENIC TREE SPECIES?

Petr Kupec

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0399

Článek se zabývá potenciální změnou proporcí zastopupení alergenních dřevin jakžto driveru negativního vlivu lesů na rekreaci, resp. zdraví obyvatelstva obecně, v důsledku změny průměrných teplot jakžto důsledek klimatické změny. Na území střední Evropy lze za významné alergenní dřeviny považovat především habr obecný (Carpinus betulus), břízy (Betula sp.) a olše, zejména olši lepkavou (Alnus glutinosa). Scénáře vývoje klimatu publikované Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC) do roku 2100 naznačují, že s trendem zvyšování teploty vzduchu dojde k výrazné změně stanovištních podmínek našich lesů a tím pravděpodobně i ke změně jejich struktury. Lze předpokládat, že změna struktury lesů bude znamenat mimo jiné i zvýšení podílu listnáčů. Článek naznačuje možný vývoj zastoupení alergenních dřevin na území ČR a vliv tohoto vývoje na rekreační a zdravotně-hygienický potenciál lesů v blízké budoucnosti v tom smyslu, že koncept „přirozených lesů“ bude nahrazen konceptem „adaptovaných lesů“, zastoupení břízy v lesích se v dlouhodobém časovém měřítku nezmění (2,8%), zastoupení olše (1,7% ) se pravděpodobně sníží v důsledku obecného vysýchání lesů a zastoupení habru (1,3%) pravděpodobně vzroste v důsledku aplikace adaptovaných lesů, změny rozsahu LVS a v důsledku jeho odolnosti proti dopadům GKZ. Signifikantní změnu složení alergenních pylů z lesů (PUPFLu) lze očekávat za cca 40 let. Mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa lze očekávat výrazný nárůst proporce habru v tzv. rozptýlené krajinné zeleni, a to až do nadmořských výšek kolem 450 m n. m. (5% možná více), zachování proporce olše jako zejména základního druhu vegetačních doprovodů vodních toků (2,4 %) a snížení proporce břízy (4,2 %).

YOUTHS PERCEPTIONS OF AGROFORESTRY IN UGANDA: MOTIVATIONS AND WILLINGNESS TO PARTICIPATE IN HIGHLAND AGROFORESTRY TREE PLANTING AND LANDSCAPE PROTECTION

Dastan Bamwesigye, Evans Yeboa, Seval Ozbalci, Jitka Fialova, Robert Tweheyo, Obed Asamoah

DOI: 10.11118/978-80-7509-963-1-0403

Náš výzkum nabízí cenné poznatky o tom, jak veřejnost (mládež) v Ugandě vnímá výsadbu stromů pro agrolesnictví ve vysokohorských oblastech a jak se na ní podílí. Výsledky naznačují silný potenciál pro rozšíření agrolesnictví a ochrany půdy v regionu, který je podporován jak zájmem o životní prostředí, tak finančními pobídkami včetně příjmů z ekoturistiky. Pro povzbuzení většího počtu lidí k zapojení do agrolesnictví jsou nezbytné cílené osvětové a vzdělávací kampaně, které osloví širší okruh osob. V budoucnu je důležité řešit vnímané překážky a zlepšit dopad těchto postupů na boj proti degradaci půdy a lesů a na ochranu krajiny v Ugandské vysočině. Tato zjištění podtrhují potenciál pro rozšíření agrolesnických postupů na ugandské vysočině a zdůrazňují význam cíleného oslovování a vzdělávání pro zapojení různých demografických skupin do úsilí o ochranu životního prostředí a podporu ekoturismu. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na optimalizaci agrolesnických zásahů s cílem odstranit vnímané překážky a zvýšit jejich účinnost při zmírňování degradace půdy a lesů a možný dopad na ekoturistiku v regionu.