ISBN online: 978-80-7509-832-0 | DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0
13th International Conference of Lifelong Learning (ICOLLE 2021)
Development of competencies relevant to life and practice in the 21st century
8.–8. 9. 2021 Brno
- Petr Adamec (Ed.)., Michal Šimáně (Ed.).
online: 2022, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Příspěvky konference
PROFESSIONAL DEVELOPMENT OF PUBLIC UNIVERSITY STAFF – COMPETENCES, PREFERENCES, MOTIVATION AND BARRIERS
Petr Adamec
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0007
Kontinuální vzdělávání, rozvoj a učení pracovníků by mělo být v každé instituci a organizaci vnímáno jako samozřejmá (mnohdy oboustranná) investice, která v budoucnu přinese konkurenční výhody. Institucionální podpora učení pracovníků v modelu rozvoje lidských zdrojů, ideálně v modifikaci řízení podle kompetencí, je nezbytným předpokladem také pro fungování organizací v oblasti vysokého školství. Z obecného hlediska je důležité dbát na profesní, odborný i osobnostní rozvoj všech lidských zdrojů v rámci celé vysoké školy. Nejen akademické, vědecko-výzkumné, ale i technickohospodářské profese a činnosti jsou pro chod vysoké školy důležité, a proto je vhodné přiměřeně podporovat všechny pracovní pozice. Tyto záležitosti je mimo jiné vhodné implementovat do plánů rozvoje a činnosti zaměstnanců, případně je oceňovat v rámci řízení lidských zdrojů. Cílem příspěvku je sdělit dílčí výsledky z průzkumu zaměřeného na analýzu vzdělávacích potřeb mezi pracovníky vybrané veřejné vysoké školy v České republice.
JOB SATISFACTION OF TEACHERS WORKING AT SLOVAK ETHNIC SCHOOLS IN HUNGARY
Mária Ďurkovská, Michal Kentoš
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0017
Pracovná spokojnosť (alebo nespokojnosť) je dôležitou súčasťou celkovej životnej spokojnosti. Obzvlášť dôležitá je v profesii učiteľa, keďže jej nedostatok sa u učiteľov často spája so syndrómom vyhorenia. Kvalitné sociálne vzťahy môžu značným spôsobom zlepšiť úroveň pracovnej spokojnosti učiteľov. Cieľom príspevku je 1. zistiť, či existuje súvislosť medzi pracovnou spokojnosťou a kvalitou sociálnych vzťahov; 2. zistiť, či existujú vzťahy medzi pracovnou spokojnosťou a rodom, vekom, resp. dĺžkou pedagogickej praxe a typom školy na ktorej pedagógovia vyučujú. Metódy: V príspevku sú analyzované dáta pochádzajúce z dotazníkového výskumu uskutočneného v roku 2019 na vzorke 139 učiteľov slovenských národnostných škôl v Maďarsku. Štatistické analýzy: Vzťahy medzi pracovnou spokojnosťou, rodom, vekom, resp. dĺžkou pedagogickej praxe a typom školy sme overovali neparametrickými testami. Na zistenie vzťahov medzi sociálnou skúsenosťou a pracovnou spokojnosťou bola použitá bola korelačná analýza. Výsledky: Bola zistená prítomnosť silných korelačných vzťahov medzi položkami pracovnej spokojnosti a položkami zisťujúcimi vzťahy pedagógov so študentami, spolupracovníkmi a vedením. Z výsledkov analýz ďalej vyplýva, že rod učiteľov nebol vo vzťahu k pracovnej spokojnosti významný. Ani pri type školy a veku neboli medzi skupinami preukázané štatisticky významné rozdiely. V rámci skupín vykazovali najvyššiu pracovnú spokojnosť učitelia dvojjazyčných škôl a učitelia vo vekovej kategórii 36–50 rokov.
VYUŽITÍ MODERNÍCH VÝUKOVÝCH METOD PŘI VÝUCE EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ
Hana Filipczyková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0025
Škola jako výchovně-vzdělávací instituce se vyznačuje tendencí uchovávat své organizační formy, zprostředkovávané učivo, osvědčené způsoby práce. Naproti tomu výukové metody jsou ze své podstaty úzce provázány s osobností učitelů, více odrážejí jejich názory, postoje a zkušenosti a mohou se snáze přizpůsobit aktuálním potřebám. Efektivita vyučování tak závisí nejen na správném stanovení cílů a obsahu, ale také na způsobech, jak těchto cílů dosáhnout, tedy na volbě vhodné vyučovací metody, organizační formy a adekvátní technologie vzdělávání, které má učitel k dispozici. V současné době je stále více kladen důraz na multimediální a interaktivní výukové metody, které vyžadují připravenost učitelů porozumět didaktickým aspektům práce s moderními technologiemi. Cílem příspěvku je provést analýzu míry využívání moderních výukových metod, zejména metod multimediální a interaktivní výuky mezi učiteli na obchodních akademiích a obdobných typech středních škol s ekonomickým zaměřením a na základě ní formulovat doporučení pro výuku ekonomických předmětů na těchto školách.
CHARACTER MATTERS ČILI NA CHARAKTERU V PEDAGOGICE ZÁLEŽÍ
Jan Hábl
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0034
Na charakteru záleží. A to nejen v pedagogice. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že mezi nejvýznamnější faktory, které mají vliv na morální vývoj dětí a mládeže, patří pedagog a škola obecně – hned po rodičích. Co se ve škole mezi učitelem a žákem děje, jde daleko nad rámec pouhé „mechaniky učení“ konkrétních předmětů. Neexistuje „hodnotově neutrální“ (value-free) výuka nebo škola. Každý pedagog, ať je jeho aprobace jakákoli, je zároveň vychovatelem morálky či charakteru. Cílem příspěvku je nejen doložit důležitost formování charakteru, ale též nastínit pedagogické nástroje formování charakteru. Z hlediska metodologického půjde o studii hermeneutického typu. Cestou analyticko-syntetickou, interdisciplinární a též komparativní budu sdružovat poznatky především z oblasti pedagogiky, antropologie, etiky, etické výchovy, filozofie výchovy a komeniologie. Studie doloží význam charakterové výchovy v celistvém edukačním procesu. Studie dále nastíní fundamentální pedagogické principy výchovy charakteru.
INTERNATIONALIZING “METHODOLOGY OF SCIENCE”
Juraj Halas
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0042
Tento príspevok sleduje dva súvisiace zámery. Na jednej strane opisuje pripravovanú inováciu kurzu „Metodológia vedy“, ktorý je určený študentom bakalárskeho stupňa štúdia v medzinárodnom programe Stredoeurópske štúdiá. Navrhované zmeny sú motivované potrebou posilniť participáciu študentov a prispôsobiť predmet nárokom rôznorodého medzinárodného publika, a to najmä prostredníctvom využitia prvkov vzájomného učenia (peer learning) a prebudovania kurzu tak, aby bral väčší ohľad na potreby študentov (student-centeredness). Na druhej strane príspevok predstavuje projekt empirického výskumu, ktorý sa bude realizovať v akademickom roku 2021/22, a ktorého cieľom bude preskúmať účinok spomínanej inovácie. Prvé dve časti článku zhŕňajú úvahy, ktoré viedli k novej koncepcii kurzu. Druhá časť opisuje hypotézy projektu, ako aj metodológiu zberu a interpretácie dát. V poslednej časti príspevku sa zaoberám potenciálnymi prekážkami, ktoré sú spojené s implementáciou novej podoby kurzu a s realizáciou výskumu.
COMPETENCE DEVELOPMENT OF PRODUCT DESIGNERS IN THE CONTEXT OF LABOUR MARKET NEEDS
Tomáš Chochole
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0050
Potřeby a nároky globálního pracovního trhu zasahují do mnoha profesí a dlouhodobě formují i oblast produktového designu. Toto východisko se stalo základem pro výzkumnou studii, jejímž cílem bylo zmapovat základní kompetenční výbavu produktových designérů - studentů i profesionálů, kterou tato profese vyžaduje nad rámec odborných znalostí a dovedností. Jedná se o soft skills, které designéři nutně používají v rámci týmové mezioborové spolupráce. Při výzkumu jsme pracovali se studenty ze tří univerzit z České republiky a z Číny, a zkoumali jsme zároveň potřeby profesionálních designérů. Základem výzkumu se stala případová studie s využitím inovativních výzkumných metod v kombinaci s kvantitativním a kvalitativním zpracováním dat. Výsledky tohoto terénního výzkumu byly porovnány s odbornými studiemi, které v posledních pěti letech mapovaly potřeby pracovního trhu v oblasti produktového designu. Závěry výzkumu byly celkem překvapivé, protože preferované soft skills u oslovených respondentů jsou podle mezinárodních studií také požadované na globálním pracovním trhu. Z toho vyplývá, že je produktoví designéři potřebují pro svoji úspěšnou kariérní dráhu. V rámci šetření došlo k identifikaci nejdůležitějších kompetencí, jako např. týmová práce, řešení problémů, efektivní komunikace, time management a další. Výsledky tohoto srovnávacího šetření tak dávají velkou příležitost pro rozvoj studijních plánů v prostředí vysokého, ale i středního školství se zaměřením na design s důrazem i na rozvoj kompetenční výbavy potřebnou pro interdisciplinární týmovou spolupráci.
EDUKACE PACIENTŮ S DIABETEM V AMBULANCI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
Petr Kachlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0058
Diabetes mellitus (cukrovka) představuje vážné chronické metabolické onemocnění, které je spojeno s řadou rizikových faktorů, zejména genetickou predispozicí, poruchami imunitního systému, nevhodným způsobem výživy, nízkou pohybovou aktivitou, vysokou stresovou zátěží. Diabetem v ČR trpí téměř každý desátý člověk. K pozdním komplikacím neléčeného či dekompenzovaného diabetu patří vážné poškození řady orgánů a tkání zaviněné selháváním jejich cévního a nervového zásobení. Proto je klíčové včasné rozpoznání choroby, dispenzarizace a edukace pacienta, nasazení vhodné léčby, podpůrných a preventivních opatření. Tato opatření pomáhají stabilizovat dobrou kvalitu života nemocných a ušetřit materiální i lidské zdroje využitelné jinde. Edukace je důležitou složkou ošetřovatelského procesu, své místo nachází i v ordinaci praktického lékaře. Vhodné individuální působení na pacienta udržuje a posiluje jeho motivaci k léčbě, ochotu k dodržování rad lékaře a pravidel zdravého životního stylu. Napomáhá pochopení podstaty onemocnění, vyšetření, léčebných a preventivních postupů, podporuje vyšší míru důvěry, zpětné vazby a otevřenosti ve vztahu zdravotník – pacient. Cílem výzkumného šetření byla příprava edukačních lekcí, provedení a ověření efektu strukturované pravidelné edukace diabetických pacientů v ordinaci praktického lékaře. Byly stanoveny tři pracovní hypotézy, které se týkaly existence a významnosti rozdílů tělesné hmotnosti, glykémie nalačno a glykovaného hemoglobinu mezi skupinou pacientů s diabetem 2. typu ovlivněných edukací a pacientů needukovaných. Šetření probíhalo v ordinaci praktického lékaře během jednoho roku, bylo při něm využito smíšeného výzkumu. Jeho kvantitativní složka se týkala záznamu a zpracování číselných hodnot (tělesná hmotnost, glykémie nalačno a glykovaný hemoglobin), kvalitativní byla zastoupena polostrukturovanými rozhovory s pacienty (edukační lekce, hodnocení životního stylu, zpětná vazba) a zúčastněným pozorováním. Výzkumný vzorek byl získán metodou záměrného výběru. Bylo do něj začleněno 58 dospělých osob středního věku (19 žen, 39 mužů) s nekomplikovaným diabetem 2. typu. V souboru se 38 pacientů zúčastnilo tří edukačních lekcí...
ŠPECIFIKÁ A FORMY VZDELÁVANIA DOSPELÝCH V DIPLOMATICKEJ SLUŽBE V SLOVENSKÝCH PODMIENKACH
František Kašický
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0074
Vo vzdelávaní dospelých predstavuje príprava pracovníkov pôsobiacich v zahraničnej - diplomatickej službe špecifickú oblasť so svojimi osobitosťami. V rezorte diplomacie je tendencia pokračovať v osvedčených formách vzdelávania a hľadať, identifikovať a implementovať nové metódy v súlade s najnovšími trendmi v tejto oblasti.V podmienkach Slovenskej republiky sa realizuje v rámci kontinuálneho vzdelávania rôznymi formami v podmienkach ministerstva zahraničných vecí a europských záležitostí, ako aj vo vzdelávacích inštitúciách mimo a to vo viacerých oblastiach. Príspevok definuje štruktúru tohto typu vzdelávania v súčasnej dobe a identifikuje aj ďalšie inovatívne projekty a skúsenosti z ich realizácie.
TYPOLOGIE UČITELŮ INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL DLE JEJICH PREFERENCÍ ZPŮSOBŮ ROZVOJE INFORMATICKÉHO MYŠLENÍ
Milan Klement
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0080
Potřeba inovace obsahu vzdělávání v rámci výuky Informatiky, respektive informatických předmětů, v podmínkách českých škol je dnes relativně velmi hojně diskutované téma. Jelikož ale samotné kurikulum informatických předmětů v České republice však výraznějším změnám stále odolává, začíná se systémově prosazovat Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, která navrhuje soubor možných intervencí v počátečním vzdělávání na podporu digitálního vzdělávání, které se ukazují být stále více nezbytné. Otázkou ale zůstává, jaký výukový obsah je preferovaných ze strany učitelů informatických předmětů základních škol, a která konkrétní výuková témata jsou z jejich strany akcentována. Na tuto otázku se pokusíme odpovědět v rámci předložené stati, ve které jsou prezentovány některé dílčí výstupy výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na problematiku preference výukového obsahu informatických předmětů, vyučovaných na školách v České republice, a jehož cílovou skupinou tvořili učitelé informatických předmětů druhého stupně základních škol.
VÝUKA FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH POHLEDEM UČITELŮ
Andrea Kyánková, Peter Marinič
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0088
Finanční gramotnost se již několik let považuje za součást kompetencí, které jsou rozvíjeny prostřednictvím finančního vzdělávání, implementovaných do rámcových vzdělávacích programů na všech úrovních vzdělávací soustavy. Finanční gramotnost přispívá k ekonomickému rozvoji společnosti a umožňuje předcházet potenciálním individuálním ekonomickým problémům. Její ukotvení je navíc umocněno formulací v relativně samostatných strategických dokumentech. To lze chápat jako široce otevřenou příležitost implementace finančního vzdělávání v jednotlivých školách dle jejich možností, ale současně to otevírá prostor pro diskusi naplňování cílů v oblasti dosahování standardů finanční gramotnosti u žáků. Polemiku lze zaznamenat jak mezi odborníky, tak mezi jednotlivými školami i učiteli samotnými. V rámci analýzy situace v oblasti finančního vzdělávání na základních školách jsme provedli průzkum na 28 základních školách v Brně, doplněný o 11 polostrukturovaných rozhovorů na 8 školách. Průzkum byl zaměřen na přístup škol i učitelů samotných k zařazení finanční gramotnosti do výuky. Tento průzkum potvrzuje, že názory učitelů i přístup jednotlivých škol se různí. Shodu nelze najít v názoru na to, jestli má být finanční gramotnost vyučována jako samostatný předmět nebo jako součást několika předmětů, jestli je finančnímu vzdělávání věnovaný dostatečný časový prostor, ani v hodnocení dosahovaných výsledků. Lze tedy konstatovat, že při finančním vzdělávání jako součásti formálního vzdělávání na základních školách hrají skutečně významnou roli ředitelé a učitelé jednotlivých základních škol, kteří jsou odpovědní za zařazení problematiky finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů a za konkrétní realizaci finančního vzdělávání v praxi.
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ BIOFILNÍ ORIENTACI UČITELE A JEHO PŘÍSTUP K (ENVIRONMENTÁLNÍ) VÝCHOVĚ
Jana Létalová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0097
Empirická studie se zaměřuje na postižení stěžejních aspektů ovlivňujících vývoj biofilně / propřírodně orientovaného učitele a jeho přístup k výchově, a následné předložení jeho portrétu, který je označen termínem bioprofil. Jako zastřešující metodologický diskurz byla zvolena kvalitativní metodologie. Skupinu respondentů tvořili čtyři učitelé, kteří byli vybíráni na základě předem stanovených kritérií. Pro sběr, analýzu a interpretaci dat byla využita biografická metoda životní historie v kombinaci s narativním, fenomenologickým a hermeneutickým přístupem. Výsledný bioprofil, který vychází primárně ze spontánní narace respondentů, propojuje tři vzájemně se podmiňující dimenze, které vzešly z analýzy a komparace získaných dat. Studie nabízí komplexnější pohled na biofilně zaměřeného učitele. Zkoumání životní historie každého respondenta umožnilo nejen identifikovat zásadní činitele, kteří se podíleli na jeho propřírodní orientaci, ale vedlo též k hlubšímu porozumění jeho osobnosti a způsobu jeho pedagogického myšlení.
KVALITA VÝUKY A PŘÍNOS VYBRANÝCH VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ
Jaroslav Lindr
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0105
Po všestranném rozvoji studentů a po nezbytném osvojení všech klíčových kompetencí absolventů volají pedagogové a odborníci z praxe. Pro potřeby výzkumné studie za účelem zjištění přínosu výuky pro studenty byl vybrán společenskovědní předmět Prezentační dovednosti a přírodovědný předmět Matematika na technické univerzitě vyučovaný v letech 2018–2020, jejichž smysl spočívá v naplnění ideálu všestranné kultivace studentů deklarované v profilu absolventa. K nalezení 8–12 nejvýznamnějších kritérií kvality výuky jsou představeny výsledky pomocí popisné statistiky a návazného statistického zpracování. Aby předmět měl požadovanou úroveň, je třeba zhodnotit, zda splňuje kritéria kvalitní výuky. Kritéria jako potřebnost pro osobní rozvoj, intelektuální stimulace, vliv osobnosti vyučujícího a celkový dojem z výuky hrají v přínosu zásadní roli. Dále u společenskovědního předmětu chtějí studenti pocítit smysluplnost, inspirativnost a to, že předmět může studentům pomoci. Pokud se jim těchto hodnot nedostává, výuka studenty nebaví, není pro ně příjemná a mají dojem, že není potřebná. Cení si toho, že mohou říci svůj názor. U přírodovědného předmětu lze očekávat vstřícnější ocenění významu matematiky pro technické studium, avšak kdyby výuka matematiky byla inspirativnější, zajímavější, potřebnější pro budoucí práci a mohla studentům pomoci, ocení ji více. Záporné korelace umocňují skutečnost, že výuka studenty nebaví, není pro ně příjemná, nemají rádi matematické předměty, zatěžuje je a musí se hodně učit. Výuku ale považují za celkově kvalitní.
ROZVOJ MANAŽERSKÝCH KOMPETENCÍ RELEVANTNÍCH PRO SOUČASNÝ I BUDOUCÍ TRH PRÁCE NA FAST VUT V BRNĚ
Dana Linkeschová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0116
Kompetence jsou schopnosti a soubory určitých předpokladů, díky kterým dokáže manažer svůj náročný a zodpovědný úkol plnit. Bývají vyjádřeny nejenom znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi, ale také hodnotami, motivy, postoji, potřebami a vlastnostmi. Nedá se říct, že existuje jediný ideální typ manažera. Lišíme se od sebe navzájem svými individuálními stránkami a je dobré, abychom své přednosti a nedostatky dobře znali. Pokud máme nedostatek jedné charakteristiky, obvykle ji jinou hodnotou zastoupit nemůžeme. Můžeme však využít sílu týmové spolupráce, která naše přednosti umocňuje tím, že jim dává prostor a naše nedostatky eliminuje tím, že jsou přednostmi dalších spolupracovníků vyváženy. Tento příspěvek se zabývá posledním výzkumem požadavků na manažera ve stavební firmě, jako významné vodítko pro přípravu budoucích stavebních manažerů na EKŘ FAST VUT v Brně.
ROZVOJ KOMPETENCÍ PRO TRH PRÁCE U ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL
Martina Miškelová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0122
Konkurenceschopnost a uplatnitelnost absolventů vysokých škol na trhu práce je jedním z klíčových ukazatelů kvality vysokoškolského vzdělávání. Zaměstnanost absolventů patří mezi signifikantní faktory hodnocení univerzity a poskytování zpětné vazby na její činnost. Podpora relevance studia a spolupráce s praxí, kde se klade důraz na rozvoj kompetencí posilující postavení a uplatnění absolventů na trhu práce, je také jedním z prioritních cílů Mendelovy univerzity v Brně (dále jen MENDELU). Cílem příspěvku je na příkladu realizovaného projektu představit konkrétní aktivity, kterými MENDELU naplňuje výše uvedený cíl, a seznámit s výstupy pilotního dotazníkového šetření, které se zabývá zjišťováním kompetencí požadovaných praxí při vstupu absolventa na trh práce. MENDELU od roku 2017 realizuje projekt v rámci OP VVV s názvem Konkurenceschopný absolvent Mendelovy univerzity v Brně (reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/ 16_015/0002365), jehož hlavním cílem je realizovat takové aktivity, které podpoří připravenost absolventů ke vstupu na trh práce a podpoří tak jejich uplatnitelnost a konkurenceschopnost. Konkrétně klíčová projektová aktivita č. čtyři má za úkol dílčími činnostmi propojovat univerzitní prostředí se světem práce a navazovat, podporovat a prohlubovat aktivní spolupráci s potenciálními zaměstnavateli. Dialog mezi univerzitním prostředím a realitou světa práce je nezbytný pro podporu relevance studia a pro podporu připravenosti absolventů k úspěšnému startu jejich profesní kariéry.
VÝZNAM PROFESIJNÝCH ŠTANDARDOV PEDAGOGICKÝCH ZAMESTNANCOV PRE PEDAGOGICKÚ PRAX
Mária Onušková, Jana Verešová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0134
Meniace sa potreby našej spoločnosti viedli a vedú k tomu, že je potrebné meniť potreby pedagogických zamestnancov a škôl. Každý pedagogický zamestnanec sa v rámci školského systému podieľa na reformách školstva, ale aj výchovno-vzdelávacieho procesu ako plnohodnotný pedagogický zamestnanec. S profesijným rozvojom pedagogických zamestnancov a ich napredovaním prostredníctvom celoživotného vzdelávania úzko súvisí kvalita každej školskej inštitúcie. V článku sa venujeme poukázaniu na profesijný rozvoj pedagogických zamestnancov a analýze výskumu využitia profesijných štandardov v pedagogickej praxi. V štúdií sa centrujeme na vymedzenie pojmov ako profesijný štandard, kompetenčný profil či kariérny rast pedagogických zamestnancov na základe využitia profesijného štandardu.
ZKOUMÁNÍ PROBLEMATIKY VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A UČEBNIC V ODBORNÉM TECHNICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Pavel Pecina
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0145
Článek je zaměřen na dosud nedostatečně zkoumanou problematiku výukových materiálů a učebnic v odborném technickém vzdělávání na středních školách v České republice. První část je věnována důležitým teoretickým východiskům řešené problematiky. V další části je pozornost věnována výzkumu výukových materiálů a učebnic v odborném technickém vzdělávání na středních školách v České republice.
MODERNÉ SPÔSOBY ENVIRONMENTÁLNEHO VZDELÁVANIA POMOCOU SOCIÁLNYCH SIETÍ
Jana Rybanská, Miroslav Poláček
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0153
Plytvanie potravinami predstavuje celosvetový a celospoločenský problém, spadajúci do problematiky trvalo udržateľného rozvoja. Predchádzanie plytvaniu potravinami je jednou z aktuálnych priorít Európskej komisie a jej aktivít. Výchova k trvalo udržateľnému rozvoju je v súčasnosti rovnako aktuálnou problematikou vo výchovno-vzdelávacom procese, vzhľadom na meniace sa spoločenské a prírodné podmienky. Hlavným cieľom predkladaného príspevku je analyzovať dosah krátkej environmentálnej kampane, zameranej na problematiku plytvania potravinami, na sociálnej sieti TikTok. V predkladanom príspevku zisťujeme vhodnosť obsahu krátkej environmentálnej kampane pre mladú generáciu a tiež úspešnosť tejto kampane. V nadväznosti na stanovené ciele sú v príspevku použité uvedené metódy: Teoretická a situačná analýza sociálnej siete TikTok, obsahová analýza krátkej environmentálnej kampane, zameranej na prevenciu plytvania potravinami a analýza ukazovateľov úspešnosti kampane na sociálnej sieti. Krátke video s environmentálnym obsahom má pozitívny emočný náboj, využíva humor, ktorý je blízky mladej generácii. Z ukazovateľov úspešnosti sledujeme počet pozretí videa, počet „lajkov“, počet komentárov (ohlasov), počet zdieľaní a celkový reach (dosah) videa. Vychádzajúc z pomeru počtu sledovateľov na profile YUWAC, kde bolo video zverejnené, a počtov zhliadnutí, „lajknutí“, komentárov a zdieľaní kampane môžeme konštatovať, že ide o vhodný a úspešný spôsob oslovenia mladého publika generácií Z a Alfa.
VYTVÁRANIE DIDAKTICKÝCH REFLEKTÍVNYCH KOMUNÍT AKO SÚČASŤ ZLEPŠOVANIA PEDAGOGICKÝCH ZRUČNOSTÍ. IDENTIFIKOVANIE PROBLÉMOV PRAXE
Anna Sádovská, Martin Brestovanský
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0162
Profesijné učiace sa komunity vytvárajú pedagógovia, ktorí majú záujem zvýšiť efektivitu ich samých ako profesionálov s ohľadom na učebné úspechy žiakov. V príspevku sa sústredíme na prax zavádzania špecifického modelu učiacej sa komunity, t. j. didaktických reflektívnych komunít (DRK, v ang. jazyku „instructional rounds“), pričom sa zameriavame predovšetkým na prvú fázu organizovania DRK, v ktorom sa uskutočňuje štruktúrované, facilitátorom vedené stretnutie slúžiace na pomenovanie problému praxe (tzv. protokol), ktorý bude následne pozorovaný. Sledujeme priebeh vedenia protokolov a dodržanie určeného postupu (nehodnotiace vyjadrenia, používanie opisného jazyka, presnosť identifikovania problému praxe). V kvalitatívnom výskume využívame ako metódu zberu dát videozáznamy so zámerom opísať dva kroku vedenia protokolu zamerané na kladenie spresňujúcich/ujasňujúcich a prehlbujúcich otázok. Desať videozáznamov (január–jún 2021) bolo vyhotovených počas vedenia prvého stretnutia didaktických reflektívnych komunít, na ktorom sa identifikuje didaktický problém, ktorý bude následne pozorovaný. V rámci kvalitatívnej analýzy sledujeme najmä kvalitu otázok a vyjadrení (nehodnotiaci a opisný jazyk, ujasňujúce otázky, prehlbujúce otázky). Vzhľadom na skutočnosť, že pre všetkých participantov išlo o nový model práce, analýza úvodných stretnutí DRK nám pomohla pri identifikovaní tých častí štruktúrovaného postupu, v ktorých ne/boli dodržané pravidlá odporúčaného postupu, vďaka čomu môžeme doplniť inštruktáž k vedeniu protokolov, spresniť to, čo je alebo nie je ujasňujúca, prehlbujúca, či sugestívna otázka v priebehu vedenia stretnutí.
ROZVOJ OSOBNOSTNÝCH A PEDAGOGICKÝCH KOMPETENCIÍ ZAČÍNAJÚCICH VYSOKOŠKOLSKÝCH UČITEĽOV
Ľuboslava Sejčová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0172
Cieľom príspevku je analyzovať a priblížiť problematiku rozvíjania pedagogických kompetencií začínajúcich vysokoškolských učiteľov. Jadrom náplne práce vysokoškolského učiteľa je predovšetkým vedecko-výskumná, pedagogická a publikačná činnosť v danom odbore. Ak má byť učiteľ úspešný, musí poznať náplň svojej pedagogickej činnosti a metódy práce, ktoré zabezpečia jej kvalitnú realizáciu. Na vysokých školách však takáto pedagogicko-psychologická príprava na pedagogickú činnosť absentuje. V príspevku je analyzovaná problematika osobnostných a pedagogických kompetencií vysokoškolského učiteľa, požiadaviek na efektívnu komunikáciu a osobnostné vlastnosti. Akcentuje sa nutnosť zlepšenia pedagogicko-psychologickej prípravy vysokoškolských učiteľov a potreba rozvíjania schopností a odborných kompetencií vzdelávateľov učiteľov, ktorí by mali študentov učiteľstva pripravovať tvorivým, inovatívnym a moderným spôsobom. Inak nemôžeme očakávať, že skončení absolventi učiteľstva budú tvoriví a inovatívni vo svojej pedagogickej činnosti na základných a stredných školách.
UČITELSTVÍ PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ – ROZVOJ KOMPETENCÍ PRO PROFESNÍ ŽIVOT
Čestmír Serafín
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0184
Současný stav absolventů odborných škol je České republice často spojován s nedostatečnými znalostmi a dovednostmi, a to zejména v oborech vyžadujících manuální zručnost a kreativitu. Podle zaměstnavatelů absolventi postrádají znalosti daného oboru i znalosti reálného pracovního prostředí. Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku má své absolventy vybavit pedagogickými kompetencemi, tak, aby jejich budoucí žáci byli na odbornou praxi připraveni po všech potřebných stránkách. Učitelům vedoucím odborný výcvik má dát kompetence jak co nejefektivněji předávat praktické znalosti a dovednosti z oboru. Příprava učitelů praktického vyučování a odborného výcviku po pedagogické i odborné stránce, zvláště v době čtvrté průmyslové revoluce, robotizace a digitalizace, nemůže být, jako tomu bylo doposud - jen pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, ale především také v rozvoji technologických kompetencí. Dnešní učitel praktického vyučování tak nevystačí se znalostmi, se kterými vycházel se střední školy a dovednostmi, které se naučil v praxi. Příprava tohoto učitele musí být tedy vice komplexní.
ASPEKTY ROZVOJE TECHNICKÉHO MYŠLENÍ V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ DIGITÁLNÍ GRAMOTNOSTI U BUDOUCÍCH UČITELŮ
Čestmír Serafín
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0190
Příspěvek se zabývá analyzováním možných aspektů rozvoje technického myšlení a tím, jak jsou ovlivňovány, případně podporovány či jaké zákonitosti se projevují v této oblasti spolu s rozvojem digitální gramotnosti. V současné době se otázka gramotnosti stala poměrně zásadním společenským fenoménem, který se vyvíjí spolu s rozvojem společnosti. Jistě si každý z nás pamatuje původní význam slova gramotnost - dovednost číst, psát a počítat. Tyto dovednosti v historii lidstva nebývaly samozřejmostí a až asi do 15. století byly především výsadou elit společnosti. Dnes je situace ve většině světa jiná a míra gramotnosti se tak stala vlastně ukazatelem kulturní vyspělosti společnosti. Zabýváme-li se tedy pojmem digitální gramotnost, pojmem, který se stal fenoménem dnešní doby technologicky vyspělé společnosti, logicky zde vidíme vazbu mezi technickým myšlením, technickou gramotností (v tomto případě spíše technologickou gramotností) a gramotností digitální.
EDUKÁCIA K UDRŽATEĽNÉMU ROZVOJU AKO MODERNÁ KONCEPCIA A OBSAH PRÍPRAVY UČITEĽOV ODBORNÝCH VYUČOVACÍCH PREDMETOV
Tímea Šeben Zaťková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0200
Cieľom štúdie je zdôrazniť význam prípravy budúcich učiteľov v smere edukácie k udržateľnému rozvoju (UR), ktorá je v súčasnosti najaktuálnejším prístupom, smerom a súčasne aj obsahom výchovno- vzdelávacieho procesu vzhľadom na celosvetovú situáciu v živote ľudstva, ktoré je zasiahnuté globalizáciou a z nej vyplývajúcimi nielen výhodami, ale aj negatívnymi javmi. Uvedená oblasť je v súčasnosti zdôrazňovaná vo vzdelávaní a výchove všeobecne, avšak o to naliehavejšia je jej implementácia v príprave učiteľov profesijných odborných predmetov, keďže práve táto skupina učiteľov pripravuje profesionálov, ktorí sa budú výraznou mierou uplatňovať v praxi ovplyvnenej a ovplyvňujúcej všetky aspekty udržateľného rozvoja (environmentálny, ekonomický, sociálny). V štúdii zdôrazňujeme potrebu edukácie k UR aj na základe prehľadu vybraných výsledkov záverečných prác, ktoré vznikli v rámci prípravy učiteľov profesijných (odborných) vyučovacích predmetov.
SELF-EFFICACY A JEJÍ POSTAVENÍ VE STRUKTUŘE PROFESNÍCH A OSOBNOSTNÍCH KOMPETENCÍ MODERNÍHO UČITELE
Markéta Švamberk Šauerová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0212
Východiskem příspěvku jsou úvahy Zygmunta Baumana, odborníka sledujícího problematiku tzv. tekutého moderního světa - charakteristického rychlým tokem informací a neustálým během událostí, v němž začíná scházet jistota a trvalé vazby. S rychlým tokem života, rychle se měnícími podmínkami, obzvlášť v posledních měsících působení pandemické situace, která klade velmi vysoké nároky na pedagogy změnit dosavadní pedagogické přístupy a didaktické metody, dochází u řady učitelů ke ztrátě „jistot“, motivace i jejich aktivity. S tím vším velmi úzce souvisí nutnost rozvíjet self-efficacy – vědomí vlastní sebeúčinnosti, vědomí, že změně se dokážu přiměřeně přizpůsobit. V souvislosti s novými společenskými trendy je vhodné uvažovat postavení self-efficacy ve struktuře kompetencí současného učitele a věnovat pozornost jejímu rozvoji. Příspěvek se v tomto kontextu zaměřuje zejména na návrh psychologických technik pro podporu self-efficacy učitelů a jejich zařazení do oblasti osobnostního rozvoje pedagoga jak v rámci vysokoškolské přípravy učitelů, tak i v rámci celoživotního vzdělávání. Techniky podporující self-efficacy rovněž působí jako účinná prevence vzniku syndromu vyhoření. Zásadní místo v rozvíjení self-efficacy mají metody zdravé reflexe a sebereflexe – např. využití swot analýzy, sebereflexivního inventáře, sebereflexe prožitků, sebereflexivního deníku a metody osobnostního rozvoje založené na koučinku.
SEBEPODPORA ZAČÍNAJÍCÍCH UČITELŮ V RÁMCI PROJEKTU REFLEKTOVANÝCH PEDAGOGICKÝCH PRAXÍ
Sylvie Tichotová
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0221
Tento příspěvek se zaměřuje na sebepodporu začínajících učitelů, studentů pedagogických oborů, kteří se zúčastnili projektu Učit (se) spolu (projekt reflektovaných praxí), který se zaměřoval na inovaci pedagogických praxí na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V rámci tohoto projektu proběhl rozsáhlý kvalitativní výzkum na samotných studentech zapojených do projektu. Tento příspěvek je prezentací pouze jeho části zaměřené na zkušenosti a zážitek z těchto reflektovaných praxí pomocí analýzy vlivu jednotlivých poskytnutých opor na procesu sebepodpory jednotlivých studentů. Poskytnutými oporami byli fakultní učitel, didaktik, mentor a skupinové reflektivní semináře. Výzkumnou otázkou tedy bylo, zda a jak vnímají studenti jednotlivé poskytnuté opory i reflektované praxe jako celek, jako podpůrné či nikoliv. Výzkum probíhal ve třech kolech v průběhu ročního trvání projektu a byl veden formou polostrukturovaných rozhovorů. Ke kódování dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Výsledky výzkumu ukazují čtyři kategorie vnímané podpory ze strany fakultního učitele: náročný a nárokující, respektující a respektovaný, nenáročný a nereflektující, splynutí duší. U vnímané podpory ze strany mentorů byly identifikovány dvě kategorie: mentor jako průvodce a mentor jako psycholog a rodič v jednom. Sebezkušenostně vedený reflektivní seminář prošel stádii typickými pro formování skupiny. Na počátku sytil potřebu bezpečného sdílení ve velké skupině, ke konci pak potřebu diskuze nad konkrétními jevy z pedagogické praxe, mnohdy v menších skupinkách. U didaktiků došlo k zajímavému spontánnímu jevu – jejich roli převzal fakultní učitel a/nebo mentor.
VZDELÁVANIE VYSOKOŠKOLSKÝCH UČITEĽOV NA UNIZA: SEBAPERCEPCIA UČITEĽOV A UŽITOČNOSŤ VZDELÁVANIA
Jana Trabalíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0237
V príspevku sa zaoberáme vzdelávaním vysokoškolských učiteľov v oblasti inžinierskej pedagogiky na Žilinskej univerzite v Žiline v kontexte celoživotného učenia. Prezentujeme, akým spôsobom sme zisťovali a následne flexibilne reagovali na vzdelávacie potreby vysokoškolských učiteľov UNIZA v súvislosti s ich pedagogickou činnosťou na vysokej škole. Našim cieľom bolo zistiť, akým smerom nastaviť vzdelávanie čo do obsahu, rozsahu i metód, aby u učiteľov rozvíjalo výrazne učiteľské zručnosti. Zaujímali nás hlavne tie učiteľské zručnosti, ktoré následne najlepšie zaistia podporu kľúčových kompetencií študentov. Analýza vzdelávacích potrieb vysokoškolských učiteľov vybraných vysokoškolských učiteľov Žilinskej univerzity v Žiline je založená na údajoch spracovaných z dotazníkov. Dotazníky sme administrovali vysokoškolským učiteľom vždy na začiatku kurzu inžinierskej pedagogiky v troch, po sebe idúcich akademických rokoch 2017/18, 2018/19 a 2019/20. Spolu sme oslovili 32 vysokoškolských učiteľov. Na základe výsledkov dotazníkov sme následne flexibilne upravovali obsah i metódy kurzu. Z analýzy vzdelávacích potrieb vysokoškolských učiteľov sme zistili, že pre učiteľov je najužitočnejšie vzdelávať sa v oblasti motivácie študentov, inovatívnych stratégií vyučovania, vytvárania priaznivého sociálneho prostredia pre študentov, efektívneho vedenia práce študentov v skupinách, či vlastnej sebareflexie.
VÝUKOVÁ OPORA PRO PŘEDMĚT DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ZPRACOVANÁ METODOU MICROLEARNING
Pavel Turčínek, Cyril Klimeš, Radim Farana
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0245
Příspěvek prezentuje základní principy tvorby učebních textů vytvořených metodou microlearning, která je uzpůsobena současným elektronickým zařízením a osobním komunikátorům. Příklady různých typů mikroúloh, kterých jsou pro jeden předmět použity řádově stovky, vychází z vytvořeného učebního textu pro oblast databázových systémů. Vytvořený učební text byl využit ve výuce na řešitelském pracovišti a příspěvek prezentuje první dosažené výsledky a výsledky jak kvalitativního, tak kvantitativního výzkumu uskutečněného mezi studenty předmětu. Kvalita a využitelnost vytvořeného učebního textu byly prokázány, ale ukázalo se, že zatím není vhodné používat učební texty vytvořené technologií microlearningu jako jedinou učební oporu pro studenty.
MOŽNOSTI ZKVALITNĚNÍ PRAKTICKÉ PŘÍPRAVY VEDOUCÍCH PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ POMOCÍ REFLEKTIVNÍHO UČENÍ A S OHLEDEM NA FORMU JEJÍ REALIZACE
Eva Urbanová, Jana Marie Šafránková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0255
V přípravě budoucích vedoucích pedagogických pracovníků je důležité propojení teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi. Ředitel české školy musí disponovat díky vysoké autonomii v oblasti řízení školy kompetencemi, které nelze získat pouze vzděláváním na teoretické rovni. Na funkci ředitele školy je třeba se připravovat mimo jiné pomocí reflexe zkušeností stávajících ředitelů v autentickém prostředí školy, sloužící k hledání širších souvislostí a významu. Jedná se o řízený proces hodnocení různých situací a výstupů, který využívá zpětnovazebních informací. Z tohoto důvodu je již několik let na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy realizován a zdokonalován předmět Řízení v praxi, který zajišťuje propojení teoretických poznatků a praktických zkušeností a pomáhá tak řídícím pracovníkům na cestě k jejich profesionalizaci. Praktická příprava studentů probíhá na tzv. katedrových školách formou manažerských praxí, jejichž cílem je přenos zkušeností, diskuse o aktuálních tématech ve školství a sdílení dobré praxe. Cílem příspěvku je na základě analýzy reflexe praktické přípravy studentů studijního programu Školský management realizované různými formami (prezenční, distanční) v autentickém prostředí škol, definovat možnosti transferu zkušeností ředitelů katedrových škol na studenty za účelem jejich přípravy na řízení školy. Výzkumná otázka: Jakými způsoby je možné předat zkušenosti ředitelů škol studentům na manažerských praxích tak, aby došlo k jejich efektivní aplikaci v autentickém prostředí školy?
VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRAXI V KONTEXTU TRANSFORMACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE
Jiří Vander, Kateřina Kubalčíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0265
V textu představujeme předmět „Pomoc lidem s duševním onemocněním z hlediska jejich osobní zkušenosti“, který vyučujeme na Katedře sociální politiky a sociální práce FSS MU v Brně. Nejprve uvádíme základní specifikaci předmětu, skutečnost, že se na výuce předmětu aktivně podílejí lidé s duševním onemocněním, peer lektoři. Jedná se o lidi se schizofrenií nebo poruchou afektivity (deprese, mánie), kteří jsou k výuce speciálně vyškoleni. Zmiňujeme důvody, proč je předmět důležitý ve vzdělávání studentů bakalářského programu sociální práce. Předmět je zasazen do kontextu reformy psychiatrické péče v České republice. Podrobně reflektujeme jednotlivá témata předmětu: 1. recovery; 2. self-management; 3. destigmatizaci a peer programy. V závěru textu je prezentována předmětová anketa, kde studenti vyjadřují zpětnou vazbu k předmětu. Výuku předmětu rozdělujeme do tří částí: 1. sdílení životního příběhu lidí s duševním onemocněním; 2. teoretická konceptualizace jednotlivých témat; 3. postupy sebepoznání a sebereflexe, které vedou k posílení silných stránek osobnosti studentů a ke zvýšení jejich osobní pohody. V závěru konstatujeme, že podobný styl výuky je pro studenty velmi obohacující. Nejedná se o klasické předávání poznatků, nebo diskuze, ale jde o osobní rovinu, kdy peer lektoři sdílí svou bolest, utrpení a těžkosti způsobené duševním onemocněním a způsoby vyrovnávání se s tímto utrpením, což také napomáhá studentům najít vzory pro to, jak se vyrovnat s obtížnými životními situacemi v jejich životech.
PRECHOD DO DIŠTANČNEJ VÝUČBY NA SLOVENSKÝCH SOŠ
Tatiana Varadyová, Daniela Petríková, Mária Benková
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0273
Stredoškolské vzdelávanie sa na Slovensku v období do marca 2020 realizovalo zásadne prezenčnou formou. Uzatvorenie škôl z dôvodu pandémie COVID-19 viedlo ku skokovej potrebe riešiť výučbu v tejto situácii. Učitelia boli nútení prispôsobiť sa vzniknutému stavu a pomerne rýchlo prejsť na zabezpečenie výučby pomocou nástrojov na dištančné vzdelávanie. Situácia, ktorá nastala, bola pre väčšinu učiteľov nová a museli sa s ňou v pomerne krátkom čase vysporiadať. Príspevok prináša výsledky dotazníkového zisťovania u učiteľov slovenských stredných odborných škôl v Košickom a Prešovskom kraji. Zaujímal nás ich pohľad na vzniknutú situáciu, aby sme mohli zistené skutočnosti aplikovať do našej výučby, ktorou zabezpečujeme prípravu budúcich učiteľov profesijných predmetov. Cieľom tohto príspevku je sprístupniť naše zistenia o tom, aký bol vstup do dištančnej výučby na SOŠ z hľadiska používaných nástrojov a jej priebehu v období marec až jún 2020. Získali sme 165 odpovedí, ktoré naznačujú prevahu využívania nástrojov e-mail a EduPage, odklonenia sa pri spôsobe výučby od hodiny základného typu a prevahu asynchrónnej komunikácie. Zisťovania skúseností učiteľov stredných odborných škôl s výučbou počas COVID-19 boli realizované dotazníkovou metódou, dáta boli spracované primárnou deskriptívnou štatistikou. Výsledky ukázali,, že učitelia vnímali podporu školy pri prechode na dištančnú výučbu, nemali predošlé skúsenosti s elektronickou online výučbou, čas prípravy na vyučovanie sa z ich hľadiska predĺžil, vnímajú svoje schopnosti a spôsobilosti pri dištančnom vzdelávaní za dostačujúce a primerané.
DIGITÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V SOUVISLOSTI S COVID-19
Helena Zelníčková, David Vorel, Peter Marinič
DOI: 10.11118/978-80-7509-832-0-0281
Digitální kompetence nabývají na významu jednak v souvislosti se změnami nastíněnými v Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030 (Strategie 2030+), ale i v souvislosti s praktickými dopady omezení zavedenými v souvislosti s probíhající pandemii COVID-19, která od roku 2020 ovlivňuje podobu vzdělávacího procesu i vzdělávacího obsahu. Postupem času máme k dispozici již vícero zjištění o dopadech těchto opatření na vzdělávací proces (Pavlas et al., 2021; Boudová et al., 2021), které naznačují, že v České republice existuje přibližně 50 000 žáků, kteří se nezapojili do distanční výuky. Bylo by velice zajímavé identifikovat, jaké dopady měla distanční výuka na digitální kompetence žáků a učitelů, a to i těch, kteří se do distanční výuky nezapojili. Podle výzkumu provedeného před pandemii (Štípek, Rambousek, & Vaňková, 2015) neměla pětina učitelů základních škol dostatečné digitální kompetence. Proto, abychom byli schopni takový průzkum uskutečnit, je potřeba zvolit vhodný nástroj pro měření digitálních kompetencí. Již přístup k samotným modelům digitálních kompetencí se liší (Černý, 2020). V rámci Evropské Unie je Evropskou Komisí preferovaný Digital Competence Framework, který má i svou modifikaci pro uplatnění mezi žáky základních a středních škol (Guiter, Romeu & Baztán, 2019).