ISBN online: 978-80-7509-922-8 | DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8
14. ročník mezinárodní vědecké konference ICOLLE
7.–7. 9. 2022 Brno
- Lenka Kamanová (Ed.), Petr Adamec (Ed.), Michal Šimáne (Ed.)
online: 2023, vydavatel: Mendelova univerzita v Brně
 |
Příspěvky konference
SONDA DO SVĚTA PEDAGOGICKÝCH A DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ VYBRANÝCH ČESKÝCH VYSOKOŠKOLSKÝCH UČITELŮ BĚHEM PANDEMIE COVID-19
Jan Beseda, Ivana Shánilová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0007
Pandemie COVID-19 otevřela nové otázky ohledně kvality vzdělávání, jeho formy a struktury. Výuka se přesunula do online prostředí a v něm byly také strukturovány všechny edukační aktivity. Příspěvek se zaměřuje na reflexi digitálních a pedagogických kompetencí pedagogických pracovníků vybraných českých vysokých škol během pandemie covid-19. Jedná se o učitele nelékařských zdravotnických oborů a učitele Univerzity Jana Amose Komenského. Článek se také věnuje pedagogickým a digitálních kompetencí vysokoškolských učitelů se bude článek opírat z pohledu kompetenčního modelu vytvořeného projektem PROFFORMANCE, který se zaměřuje na hodnocení kompetencí pedagogických pracovníků vysokých škol. Článek bude hledat odpovědi na následující výzkumné otázky: Jak studenti a učitelé vnímali kvalitu výuky během pandemie Covid-19? Jak vnímají užitečnost nástroje na PROFFORMANCE? Článek vychází z výsledků kombinovaného výzkumu pedagogických a digitálních kompetencí, který probíhal v letech 2020 až 2022 na vybraných českých vysokých školách a za. Jedná se kombinací kvantitativních dotazníkových šetření a výsledky ohniskových skupin a rozhovorů s učiteli a studenty nelékařských zdravotnických oborů a Univerzity Jana Amose Komenského. Data jsou pak doplněna o výsledky hodnocení pedagogických kompetencí nástrojem pro hodnocení pedagogického výkonu projektu PROFFORMANCE, na jehož vývoji se jeden z autorů článku podílel.
MATERINSKÝ JAZYK A JEHO PRESTÍŽ V SYSTÉME HODNÔT SLOVENSKÝCH UČITEĽOV V MAĎARSKU
Mária Ďurkovská, Lucia Heldáková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0016
Jazyk, ako jeden z objektívnych kritérií definovania etnicity, sa zaraďuje k základným etnointegrujúcim prvkom, na ktorom každá menšina buduje svoju identitu. Materinský jazyk býva považovaný za spoluurčujúci alebo určujúci znak etnickej príslušnosti. Špecifické funkcie plní materinský jazyk v prípade etnických skupín žijúcich v pozícii minority, keďže predstavuje univerzálny prostriedok pre udržanie ich svojbytnosti. V tom zmysle zaujíma významné postavenie v systéme preferovaných hodnôt jednotlivca. Cieľom príspevku je overiť hypotézy o jazykových preferenciách v systéme hodnôt učiteľov jazykov na slovenských školách v Maďarsku. Autori si stanovili nasledujúce hypotézy: H1: učitelia vyučujúci jazyky pripísali vyššie priemerné skóre materinskému jazyku v systéme hodnôt; H2: učitelia vyučujúci jazyky, ktorí považujú za svoj materinský jazyk slovenčinu, pripísali vyššiu prestíž slovenskému jazyku v hierarchii hodnôt; H3: učitelia vyučujúci jazyky, ktorí považovali za svoj materinský jazyk slovenský a maďarský, pripísali v hierarchii hodnôt obom jazykom identickú prestíž. V príspevku sú analyzované dáta pochádzajúce z dotazníkového výskumu na vzorke 139 učiteľov slovenských národnostných škôl v Maďarsku. Kritériom výberu výskumnej vzorky bolo zamestnanie (súčasné alebo minulé pôsobenie ako pedagóga vyučujúceho slovenský jazyk alebo v slovenskom jazyku) a dostupnosť respondenta bez ohľadu na identifikačné kritériá (vek, lokalita, rod). Získané výsledky výskumu sme spracovali prostredníctvom metód deskriptívnej štatistiky (v programe IBM SPSS, verzia 21). Výsledky analýz nepotvrdili ani jednu nami stanovenú hypotézu. Zistili sme, že učitelia jazykov na slovenských školách v Maďarsku nepripísali hodnote materinský jazyk vyššie priemerné skóre ako učitelia iných aprobácií. V rámci zistení k hypotézam 2 a 3 nám výsledky preukázali, že všetci učitelia jazykov bez ohľadu na to, aký materinský jazyk deklarovali, pripísali vždy vyššie priemerné skóre maďarskému jazyku.
AKČNÝ VÝSKUM A PROFESIJNÝ ROZVOJ UČITEĽA
Janka Ferencová, Valentína Šuťáková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0024
Akčný výskum sa v súčasnosti na Slovensku čoraz častejšie zdôrazňuje ako efektívny spôsob profesijného rozvoja učiteľa a skvalitňovania edukačnej praxe a učenia sa žiaka. Zámerom prehľadovej štúdie je analýza článkov evidovaných v databázach Scopus, WoS, EBSCO, ProQuest, Science Direct za posledných 5 rokov, ktoré skúmajú akčný výskum ako formu profesijného rozvoja učiteľa. Analyzovali sme 25 relevantných štúdií, na základe čoho sme identifikovali benefity a bariéry realizácie akčného skúmania v školách. Výsledky poukazujú na význam akčného výskumu z hľadiska kreovania poznania, skvalitňovania reflexie a učenia sa učiteľov v praxi (kognitívny a metakognitívny aspekt), podpory sebadôvery, autonómnosti učiteľa a kreovania jeho profesijnej identity ako učiteľa – výskumníka (afektívny aspekt) a podpory implementácie vyučovacích stratégií skvalitňujúcich vyučovací proces aj učenie sa žiaka, ale aj rozvíjania zručností plánovať a realizovať akčný výskum a poskytovať supervíziu iným učiteľom v tomto procese (behaviorálny aspekt). Štúdia zároveň odhaľuje bariéry realizácie akčného výskumu v praxi učiteľov, a to na úrovni individuálnej, organizačnej i širšej komunity, ako aj potrebné podporné prvky týkajúce sa najmä vedenia školy, ale aj spolupráce s inými inštitúciami, najmä univerzitami.
NOVÝ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ
Hana Filipczyková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0032
Financování regionálního školství v České republice je aktuálním a často diskutovaným tématem. Školství v České republice se dlouhou dobu potýkalo s trvalou mírou podfinancování, situace se začala zlepšovat teprve od r. 2018, kdy došlo k prudkému zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání. Školy a školská zařízení jsou důležitým odvětvím veřejného sektoru, a proto jsou z velké části financovány z veřejných zdrojů. Financování předškolních, základních, středních a vyšších odborných škol, které spadají do regionálního školství, je upraveno školským zákonem, samotné finance získávají školy ze státního rozpočtu a z rozpočtu územních samosprávních celků, tedy od zřizovatelů příslušných škol. Jedná se o vícezdrojové financování, které má za úkol zabezpečit školám bezproblémový chod. Systém, který byl používán pro financování regionálního školství do roku 2019, byl systém takzvaného normativního financování na žáka. Tento systém vyžadoval, aby Ministerstvo školství provádělo povinné sběry dat, které poskytovaly školy pomocí povinného výkaznictví. Dle těchto informací následně Ministerstvo školství rozepisovalo finanční prostředky pro jednotlivé kraje. Krajské úřady následně tyto finance rozdělovaly za pomocí svých školských odborů, do jednotlivých škol, které pod ně spadaly. Změnou financování regionálního školství od 1. 1. 2021 došlo k zásadní změně financování a přidělování finančních prostředků pro školy a školská zařízení. Nový systém financování je postaven na zcela jiném principu, kdy školská zařízení nyní obdrží peníze podle rozsahu výuky a odučených hodin. Cílem příspěvku je zhodnotit praktické dopady nově zavedených změn financování regionálního po reformě, určit výhody a nevýhody nového systému financování v porovnání se systémem financování před reformou. Pro dosažení cíle je zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metodou sběru dat je strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Rozhovory jsou podrobeny analýze, na základě které jsou potvrzena nebo vyvrácena dopředu stanovena tvrzení.
POHLED STUDENTŮ NA ZPŮSOBY REALIZACE PEDAGOGICKÉ PRAXE PŘED KORONAVIROVOU EPIDEMIÍ A JEJÍM PRŮBĚHU
Marie Horáčková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0042
Cílem příspěvku je prezentovat vybrané výsledky výzkumu, který je zaměřen na názory studentů učitelství praktického vyučování a odborného výcviku na průběh jejich pedagogické praxe, která byla realizována na středních školách v letech 2019–2022. Tento příspěvek prezentuje vybrané výsledky se zamřením na rok 2021. Výzkum probíhal v několika etapách. První část se zabývala podmínkami platnými před začátkem koronavirové epidemie v souvislosti s názory studentů na tento způsob realizace. Ve druhém roce výzkumu v roce 2020 proběhla první vlna koronavirové epidemie, a u nás došlo ke změnám podmínek pro absolvování pedagogické praxe studentů. Příspěvek je zaměřen na třetí rok výzkumu rok 2021, kdy probíhala druhá a třetí vlna koronavirové epimdemie a školy byly pro prezenční výuku uzavřeny, Výzkum prozatím končí na jaře 2022, kdy se výuka ve školách vrátila zpět k prezenční formě. V jednotlivých etapách vyhodnocování zjištěnýách výsledků byl využitý kvalitativní výzkum. Pro získání potřebných dat byly provedeny polostrukturované rozhovory se studenty. Takto získaná data byla analyzována pomocí otevřeného a tematického kódování. Výpovědi studentů byly doplněny daty získanými z deníků pedagogické praxe, jejichž obsah byl podroben obsahové analýze. Na základě kvalitativní analýzy byly stanoveny kategorie, které jsou společně s vybranými výsledky popsány v následujícím příspěvku.
SPÔSOBILOSŤ ŠTUDENTOV UČITEĽSTVA PLÁNOVAŤ VYUČOVACIU HODINU V INTENCIÁCH ROZVOJA KRITICKÉHO MYSLENIA ŽIAKOV
Imrich Ištvan
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0050
Príspevok je zameraný na problematiku vzdelávania študentov 3. ročníka učiteľských študijných programov Bc. stupňa na PU v Prešove. Autor metódou obsahovej analýzy príprav na vyučovaciu hodinu zisťoval úroveň a rezervy v pedagogických – didaktických spôsobilostiach študentov – budúcich učiteľov. Doplňujúcou metódou realizovanej analýzy bol rozhovor so študentmi. Autor konštatuje, že skúmaní študenti majú rezervy v spôsobilosti správne formulovať vyučovacie ciele, nachádzať výchovný význam učiva, formulovať ciele a voliť vyučovacie metódy zamerané na rozvoj kritického myslenia žiakov.
POTENCIÁLNĚ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ TYPU NELÁTKOVÝCH ZÁVISLOSTÍ VE VZORKU ŽÁKŮ STŘEDNÍ ŠKOLY A JEHO MOŽNÁ PREVENCE
Petr Kachlík
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0059
Moderní informační a komunikační technologie (ICT) představují ve vyspělých zemích přirozenou součást rodinného i profesního života, významně zasahují do vzdělávacího procesu a trávení volného času. V případě, že si jejich uživatelé neumějí stanovit jasné hranice k manipulaci s nimi či je nedokáží dodržovat, mohou ICT přispívat ke vzniku a posilování závislostního chování s negativními dopady na fyzickou, duševní i sociální stránku zdraví. Mezi obvyklou úrovní nakládání s ICT a jejich nutkavým nadužíváním nevede zcela ostrá hranice, závislost se rozvíjí postupně. Značně ohroženou skupinou jsou děti a mladiství, poněvadž se s ICT setkávají již od útlého věku a považují je za běžnou součást svého životního stylu. Proto je třeba na ně včasně a vhodně výchovně a preventivně působit především v rodině a ve škole. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký vztah mají respondenti k novým ICT, jak je používají, jakou míru rizika vzniku možné závislosti pro ně představují. Studie byla dále zaměřena na popis a hodnocení primární prevence behaviorálních závislostí ve školním prostředí. Byly stanoveny 3 pracovní hypotézy, které byly zaměřeny na rozdíly v délce času stráveného na sociálních sítích, pokusech o jeho omezení a vnímání rizik spojených s nadužíváním ICT. Byl zvolen kvantitativní výzkumný design, jako výzkumného nástroje bylo využito on-line anonymního elektronického dotazníku zveřejněného na webu. Dotazník byl sestaven na základě odborných pramenů, obsahoval celkem 30 položek členěných do 3 částí (základní identifikátory, využívání mobilního telefonu, internetu a sociálních sítí, preventivní působení ve školách). K náboru vzorku bylo využito metody nabalující se sněhové koule, potenciální respondenti byli osloveni cestou sociálních sítí. Dotazník si otevřelo 362 respondentů, vyplněný jej odeslalo 224 z nich, návratnost tedy činila 62 %. Odpovědi byly zhodnoceny metodami popisné statistiky, byla prezentována situace v celém souboru a při třídění dle pohlaví a typů škol. Pracovní hypotézy byly testovány pomocí statistického balíku EpiInfo, v. 6.02en za využití chí-kvadrát testu a Fisherova exaktního testu. Ve výzkumném vzorku byli nejvíce zastoupeni žáci gymnázia...
FAKTORY A BARIÉRY ŠTÚDIA STEM U DIEVČAT
Michal Kentoš, Mária Ďurkovská
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0073
Ženy napriek rovnakým objektívnym výkonovým výsledkom v STEM nedosahujú na Slovensku adekvátne zastúpenie v pracovnej oblasti. V podmienkach SR reprezentujú ženy len 13,7 % IT pozícií. Vzhľadom na vekové disproporcie pracuje v IT odbore cca. 20 % žien vo veku do 30 rokov, vo veku do 45 rokov len 9 % žien. Výskum Velšica (2019) uvádza, že z 1000 žien len 29 získa bakalársky titul v IT odbore, len 4 z nich zostanú aj v IT sektore pracovať. Stoet a Geary (2018) usudzujú, že dievčenské talenty strácame počas stredoškolského i vysokoškolského štúdia, hoci dievčatá dosahujú rovnaké, alebo lepšie výsledky než chlapci vo vedeckej gramotnosti a súčasne prejavujú záujem o štúdium STEM odborov. V konečnom dôsledku však percento vysokoškolských titulov u dievčat bolo výrazne nižšie než u chlapcov. Cieľom príspevku je referovať o výsledkoch kvalitatívneho výskumu bariér a podporných faktorov, ktoré podporujú resp. bránia ženám uplatniť sa v STEM prostredí. Výskum prebiehal na vzorke stredoškolských učiteľov a bol zameraný na ich skúsenosti s preferenciou záujmov a dosahovaním cieľov študentiek. Zároveň bola pozornosť venovaná rodovým a rolovým stereotypom súvisiacich so STEM. Predbežné výsledky výskumu indikujú sociálne (mužské prostredie) a individuálne (podpora súťaživosti, individualizmu) bariéry vo vzťahu k zámeru študovať a pracovať v oblasti STEM u dievčat.
ÚROVEŇ MRAVNÝCH HODNÔT ŠTUDENTOV UČITEĽSTVA V SR
Ján Knapík
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0080
Štúdia predstavuje výsledky výskumu, ktorý porovnával úroveň mravných hodnotových orientácií u študentov učiteľských a neučiteľských študijných programov. Mravné hodnoty majú spomedzi všetkých hodnôt najvšeobecnejší charakter, čo znamená, že ovplyvňujú všetky ostatné hodnoty. Pre budúcich učiteľov je dôležité, aby boli nielen vysokokvalifikovanými pedagógmi, ale aby boli zároveň aj mravne uvažujúci a konajúci, čo má zásadný vplyv na integráciu mravných noriem u ich žiakov a študentov. Na zber výskumných údajov bol použitý štandardizovaný Dotazník na zisťovanie hodnotových orientácií, postojov k hodnotám a motivácie výkonu (HO-PO-MO; Vonkomer, 1991). Výskumný súbor tvorilo 1 071 študentov z 8 vysokých škôl z celého Slovenska, výskumný súbor je reprezentatívny, čo sa týka pomeru pohlaví. Z analýzy štatistických dát vplýva, že študenti učiteľských študijných programov mali vyššiu úroveň mravných hodnotových orientácií ako študenti neučiteľských študijných programov. Tento fakt naznačuje vplyv štúdia učiteľských študijných programov na úroveň mravných hodnotových orientácií.
INTEGRITA MORÁLNEHO A KRITICKÉHO MYSLENIA V PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVE V ODBORE UČITEĽSTVO
Martina Kosturková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0090
Intelektuálne cnosti sú veľmi dôležité schopnosti budúceho učiteľa. Majú veľký podiel na kultivovaní charakteru a stimulovaní kritického myslenia edukanta. Prejavujú sa hlavne konštitutívnou funkciou cnosti rozumnosti – fronésis – ako praktickej múdrosti, ktorá pomáha človeku identifikovať dva nezlučiteľné ciele, a to egocentrickosť a ohľaduplnosť. Práve intelektuálna rozumnosť (dôvera v rozum) sa vyžaduje na to, aby človek v sebe rozvinul sieť vzájomne prepojených cností – intelektuálnych i mravných, v ktorých sa zároveň integruje kritické a morálne myslenie. Cieľom štúdie je predstaviť integritu medzi morálnym usudzovaním a kritickým myslením u študentov učiteľstva – prostredníctvom intelektuálnych cností. Na meranie intelektuálnych cností sme využili metodiku Paula (1992). Nástroj pozostáva z 35 stratégií, ktoré kvantifikujú mieru stotožnenia respondenta s nimi. Prvých deväť stratégií tvorí afektívnu oblasť (intelektuálne cnosti). Úlohou študentov bolo ohodnotiť úroveň rozvoja jednotlivých stratégií na škále od 1 (pozitívne hodnotenie) po 7 (negatívne hodnotenie). Dostupný výber tvorilo N = 241 študentov 2.a 3. ročníka bakalárskych učiteľských študijných programov na Prešovskej univerzite v Prešove– Slovenská republika. Údaje sa zbierali v akademickom roku 2020/2021 na Prešovskej univerzite. Závery, ku ktorým sme prostredníctvom realizovaného výskumu dospeli, celkom jasne smerujú k nevyhnutnej zmene akademickej prípravy budúcich učiteľov, a to tak, aby sa zabezpečil rozvoj ich intelektuálnych cností. Hoci je vysoká škola priesečníkom vplyvu rodinnej výchovy a edukácie základnej a strednej školy, s niektorými komponentmi kritického a morálneho myslenia (a stratégie rozvoja intelektuálnych cností k nim tiež patria) prichádzajú študenti vysokoškoláci do kontaktu prvýkrát. To je podľa nášho názoru neskoro, a preto je naším úsilím podporiť nosné komponenty kritického a morálneho myslenia v takej miere, aby sa stali súčasťou autonómneho profilu začínajúceho učiteľa.
KOMPARACE FORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A NORSKEM
Jaroslav Kříž
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0098
Předložená výzkumná studie se zabývá komparací vězeňských systémů České republiky a Norska, které je považováno, díky svým výsledkům a inovativním přístupům k odsouzeným, za úspěšnou zemi v oblasti prevence recidivy. Norsko dlouhodobě realizuje úspěšné modely vězeňské praxe založené na efektivní resocializaci a integraci odsouzených. Systém vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody je v obou sledovaných zemích odlišný. Cílem studie je identifikovat rozdíly ve vzdělávacích systémech a v přístupech odborných zaměstnanců k odsouzeným v České republice a Norsku. Při této komparaci byla využita obsahová analýza primárních i sekundárních zdrojů zabývající se problematikou formálního vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň budou komparovány výsledky výzkumných studií zaměřených na efektivitu vzdělávání ve výše uvedených zemích. Výsledkem studie je sumarizace klíčových rozdílů v systému vzdělávání a zhodnocení jejich dopadu na proces resocializace a případný vliv na recidivu odsouzených.
LADDER V ČESKÉM PROSTŘEDÍ
David Kryštof, Martina Miškelová, Leslie Blanchard, Beng Huat See, Kulwinder Maude, Christine Callender, ...
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0107
Profese učitele je jednou z nejnáchylnějších k syndromu vyhoření. Příčiny můžeme spatřovat nejen v nenaplněných očekávání začínajících učitelů, ale už i v nejasnosti kompetencí, které by učitelé měli mít. Jedním z nástrojů, jak podpořit pedagogy v přípravě či pedagogy obecně, je LADDER ve spojení s metodou individuálního koučování. Příspěvek zasazuje teoretický rámec syndromu vyhoření u pedagogů a popisuje nástroj LADDER, včetně pilotního výzkumu realizovaného na Mendelově univerzitě v Brně metodou akčního výzkumu. Jelikož se jedná o probíhající výzkum, jsou poskytnuty pouze základní předběžné výsledky.
PROCES MASIFIKÁCIE TERCIÁRNEHO VZDELÁVANIA NA SLOVENSKU A JEHO KONZEKVENCIE
Gabriela Lubelcová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0112
Dynamický nárast počtu študujúcich na vysokých školách je univerzálnym trendom v procesoch modernizácie vyspelých spoločností. V jednotlivých krajinách má ale odlišné parametre. Príspevok sa venuje charakteristike tohto procesu na Slovensku, v kontexte historického vývoja vzdelanostnej štruktúry mladých ľudí a inštitucionálnej bázy terciárneho vzdelávania. Diskutuje ambivalentné konzekvencie dynamiky tohto procesu na rozhraní milénií, ktoré sa týkajú tak nastavenia kvalifikačnej štruktúry vo vzťahu k potrebám trhu práce, ako aj posunov v hodnotovom ukotvení vzdelania a motivačného zázemia voľby vysokoškolského štúdia u mladých ľudí.
K NIEKTORÝM VÝSLEDKOM SKÚMANIA DRUHOŠANCOVÉHO VZDELÁVANIA NA SLOVENSKU
Eduard Lukáč
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0123
Od roku 2018 je na Ústave pedagogiky, andragogiky a psychológie FHPV PU v Prešove riešený projekt APVV s názvom Vyučovanie v školách druhej šance z perspektívy učiteľa a dospelého učiaceho sa. Projekt reflektuje na nedostatok empirického poznania o kvalite vyučovania v rámci druhošancového vzdelávania na základných a stredných školách na Slovensku a na absenciu prípravy učiteľov druhošancového vzdelávania na vzdelávanie dospelých. Jeho cieľom identifikovať v našich podmienkach neznáme kľúčové aspekty vyučovania dospelých bez vzdelania a so základným vzdelaním v školách druhej šance. V príspevku poskytujeme výsledky sekundárnej analýzy akčných plánov rozvoja menej rozvinutých okresov Slovenska, v ktorej sme sa zamerali na prisudzovaný význam druhošancového vzdelávania dospelých bez základného vzdelania a so základným vzdelaním pre rozvoj menej rozvinutých okresov Slovenska. Príspevok sa zameriava aj na prezentáciu výsledkov doterajšieho skúmania danej problematiky v podobe zistení základných informácií o praktickej realizácii druhošancového vzdelávania vybranej cieľovej skupiny, ktorú tvorili vyučujúci pôsobiaci v rámci druhošancového vzdelávania v zariadeniach pre výkon trestu a odňatia slobody.
VŠEOBECNÁ DIDAKTIKA V INFORMAČNÍM POLI POSTKOVIDOVÉHO VZDELÁVANIA – ZMĚNA PARADIGMA?
Mária Matulčíková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0134
Jadrom príspevku sú výsledky obsahovej analýzy učebníc všeobecnej didaktiky/obecné didaktiky, ktoré boli používané v príprave budúcich učiteľov základných a stredných škôl. Kvantitatívnu analýzu manifestného obsahu učebníc doplní komparácia základných didaktických tém s témami odborných diskusí k aktuálnemu stavu školského vzdelávania v predkovidovom a postkovidovom období.
KOMENSKÉHO NÁZORY NA VYSOKÉ ŠKOLSTVO A ICH ODKAZ PRE SÚČASNOSŤ
Janka Medveďová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0141
Dielo J. A. Komenského je nadčasové a v akejkoľvek dobe vyjadruje podstatu spoločenských potrieb človeka, vytváranie dostatočne podnetného prostredia, kultivácie osobnosti a dosiahnutie životnej múdrosti v procese celoživotného učenia sa. Predstavuje projekt riešenia spoločenských problémov, tvorivej práce, občianskej angažovanosti a hľadanie zmyslu osobného i spoločenského života. Univerzita, obdobie vysokoškolského života tvorí dôležitú súčasť celoživotnej kultivácie človeka v procese učenia sa. Komenský predpokladal, že vďaka vysokoškolskému vzdelaniu by ľudia mali byť schopní robiť rozumné úsudky, no tiež by mali získať praktické znalosti. V jednej zo svojich ústredných myšlienok omnes omnia onmino tvrdil, že všetci by mali študovať všetko, čo je dôležité a užitočné pre ľudský život, aby sa zlepšil ľudský rozvoj a budúcnosť. Príspevok je teoretický a má za cieľ poukázať na významné Komenského myšlienky týkajúce sa vysokoškolského vzdelávania v jeho dielach Vševýchova a Veľká didaktika a ich odkaz vo vzdelávacích stratégiách pre 21. storočie. Popri teoretickom, akademickom vzdelaní práve cestovanie podľa Komenského završuje vysokoškolské vzdelávanie. Študentské mobility počas vysokoškolských štúdií sa významnou mierou podieľajú na utváraní svetonázoru a komplexnom poznaní mladých ľudí, ktorí preberajú zodpovednosť za svoje konanie.
„OMNINO“ ‑ A COMPREHENSIVE DEVELOPMENT IN EXTRACURRICULAR ACTIVITIES OF UNIVERSITY STUDENTS
Lívia Nemcová, Viktória Šoltésová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0148
Rozvoj všestranných kompetencií študentov vysokých škôl uplatňovaním princípu uznávania kreditov za realizáciu relevantných extrakulikulárnych aktivít, prípadové štúdie a odporúčania do praxe (napr. v programe Service Learning, v programoch a vzdelávaniach orientovaných na učiteľské kompetencie v príprave budúcich učiteliek/ov, ako aj v neformálnom vzdelávaní v paracirkevných organizáciách v prípade študentiek/ov teológie apod.). Východiskom je Smernica č. 11/2021 o uznávaní ECTS kreditov za extrakurikulárne aktivity na Univerzite Mateja Bela a jej implementovanie v praxi. Príspevok je výstupom financovaného projektu VEGA 1/0409/21 (národná agentúra SR). Teoretickým východiskom sú požadované vystupy vzdelávania študentov vysokých škôl vo vybraných ŠO a ich predpokladané dosahované kompetencie. Tieto výstupy porovnávame s výstupmi vzdelávania vo vybraných vzdelávacích extrakurikulárnych aktivitách realizovaných mimo vysokej školy, ktorej sú študentami. Jedná sa o súbor prípadových štúdií vybraných vzdelávacích programov, ktoré nie sú kurzami vo vysokoškolskom vzdelávaní, ale majú potenciál poskytnúť špecificky prínosné výstupy vzdelávania študentom vysokých škôl, ktorým môže ich absolvovanie priniesť aj kredity za extrakurikulárne aktivity. V závere chceme priniesť odporúčania do praxe týkajúce sa komparácie výsledkov vzdelávania v paralelných kurikulárnych a extrakurikulárnych aktivitách, ktoré by mali priniesť rozvoj transverzálnych kompetencií študentom vysokej školy vo vybraných študijných odboroch.
AKTUÁLNE NEURODIDAKTICKÉ ASPEKTY EDUKÁCIE ŠTUDENTOV STREDNEJ ŠKOLY
Dáša Oravkinová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0155
Empirická štúdia má za cieľ mapovať vývin individuálnych kognitívnych schopností sebahodnotením, s dôrazom na zrakové a sluchové vnímanie a pozornosť, pamäť, sociálne kompetencie a odborný rast; s rozlíšením jednotlivých študijných ročníkov. Na základe priebežných pozorovaní z priamej pedagogickej praxe, sme stanovili celkové prevažujúce hypotézy (H) nasledovne: H1 nárast zrakových kognitívnych schopností, H2 pokles sluchových kognitívnych schopností, H3 stagnácia v pamäťových funkciách, H4 neistota v sociálnych kompetenciách, H5 neistota v odbornom raste. Štúdie sa zúčastnili študenti strednej školy, vo vekovej kategórii od 15 do 17 rokov. Elektronický dotazník pozostával z 13. tém, týkajúcich sa kognitívnych, sociálnych aj odborných kompetencií. Celkovo bolo oslovených 248 študentov, pričom možnosť zapojiť sa využilo 85 respondentov. Hypotézy H1 až H4 sa nepotvrdili, študenti nevnímali zmenu v osobných vizuálnych a auditívnych schopnostiach, ale pri hodnotení H3 zaznamenávame deklarovaný výrazný pokles pamäťových schopností. Hypotéza H5 sa potvrdila, najvýraznejšie u respondentov II. ročníka.
UČEBNÍ POMŮCKY V ODBORNÉM TECHNICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ V KONTEXTU 4. PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE
Pavel Pecina
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0164
Příspěvek je zaměřen na téma učebních pomůcek v odborném technickém vzdělávání. V době čtvrté průmyslové revoluce se rychle mění požadavky na technologii výuky odborných technických předmětů na středních školách v oblasti učebních pomůcek. Příspěvek si klade za cíl popsat specifika učebních pomůcek v odborném technickém vzdělávání v podmínkách čtvrté průmyslové revoluce. Dále potom shrnout hlavní výzkumná zjištění v oblasti výzkumu učebních pomůcek ve vybraných oborech odborného technického vzdělávání na středních školách v České republice. Ke zpracování výsledků byly využity metody analýzy nejnovějších dostupných informačních pramenů k řešené problematice s následnou syntézou a kritickým vyhodnocením autora. Dále potom polostrukturovaný rozhovor zaměřený na učební pomůcky v oblasti výuky strojírenských a elektrotechnických odborných předmětů na středních školách.
ROZVOJ DIGITÁLNYCH ZRUČNOSTÍ ŠTUDENTOV STREDNÝCH ŠKÔL
Ľudmila Rumanová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0171
Dôležitosť digitálnych zručností v osobnom a tak isto aj v pracovnom živote v dnešnej dobe narastá a naberá na potrebnosti a dôležitosti. Prioritne najmä za účelom štúdia tak predstavuje kľúčovú tému v rozvoji digitálnych zručností študentov stredných škôl. Príspevok sa zaoberá aktuálnou otázkou využívania digitálnych technológií a vzdelávacích modelov vo vyučovacom procese. V príspevku prezentujeme výsledky kvantitatívneho šetrenia, ktorého primárnym cieľom bolo zistiť efektivitu využívania digitálnych technológií a upriamiť pozornosť najmä na rozvoj digitálnych zručností všetkých zainteresovaných účastníkov vzdelávania. Bolo preukázané, že respondenti považujú digitálne technológie za efektívny účelný spôsob vzdelávania.
KONCEPT ZÁŽITKOVÉHO UČENÍ JAKO MODERNÍ TREND SOUČASNÉ PEDAGOGIKY
Ludmila Rumanová, Helena Zelníčková, David Vorel
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0181
Příspěvek řeší zážitkové učení jako moderní prostředek edukace mládeže a dospívajících. Zážitkové učení rozvíjí celistvě osobnost žáků a podporuje adaptaci jedince v nestandardních situacích. Rovněž podporuje podnikavé kompetence žáků a podporuje adaptabilitu jedince. Pracuje s emocemi a vytváří prostor pro sociální učení jedinců. Prožitkem jsou vytvořeny v paměti jedinečné otisky. Získané vědomosti jsou fixovány v paměti pevněji než vědomosti, které jsou získány teoretickým studiem. Zážitkové studium tak otevírá cestu, jak cíleně rozvíjet kognitivní i senzomotorické dovednosti u žáků. V rámci příspěvku je provedena studie, která zkoumá úroveň senzomotorických dovedností u žáků a jejich preference v oblasti zážitkového učení.
POROVNÁNÍ POHLEDU ASISTENTŮ PEDAGOGA A ŠKOLNÍCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ NA INDIVIDUALIZACI VÝUKY U ŽÁKŮ S DIAGNÓZOU PORUCHY POZORNOSTI A HYPERAKTIVITY (ADHD)
Petra Ryšková, Martin Pírko
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0187
Příspěvek popisuje kvalitativní výzkumnou sondu týkající se individualizace výuky z pohledu asistentů pedagoga v porovnání s doporučením školských poradenských zařízení u žáků s diagnózou poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD). Cílem výzkumu bylo popsat metody individualizace, případně shody a rozdíly mezi doporučeními z školských poradenských zařízení a reálně aplikovanými metodami individualizace z pohledu asistentů pedagoga (tak jak ji popisují v zápiscích v třídních knihách). Z výzkumného šetření, uskutečněného metodou tematické analýzy, vyplývá, že jak asistenti pedagoga, tak školní poradenská zařízení kladou důraz na metody pro udržení pozornosti žáka při samostatné práci. Oproti tomu doporučení školských pedagogických zařízení se často zaměřovala na navýšení časové dotace, zvýšenou zpětnou vazbu a práci s pomůckami, kdy však tyto oblasti z pohledu asistentů pedagoga nebyly příliš využívány.
BEZPEČNOST PŘI PRACOVNÍCH ČINNOSTECH V POLYTECHNICKÉ PŘÍPRAVĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Čestmír Serafín
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0195
Polytechnická výchova se v poslední dekádě dostává výrazněji do popředí zájmu. Příspěvek se zabývá bezpečností a ochranou zdraví žáků v rámci vzdělávacího procesu na základní škole právě v souvislosti s realizací technické, resp. polytechnické výchovy a tedy pracovních činností ve školních nebo i sdílených dílnách. V příspěvku je zmapována oblast uplatnění zásad bezpečnosti a ochrany zdraví v prostředí základní školy při pracovních činnostech žáků, zejména pak otázka úrazovosti ve školních dílnách. Otázka rizik úrazů v souvislosti s používáním konkrétních druhů pracovních nástrojů je diskutována s výsledky výzkumného šetření mezi žáky 6.–9. tříd.
KOMENSKÉHO PANSOFICKÁ MÍROTVORNÁ FILOZOFIE PRO VŠECHNY A JEJÍ VÝZNAM PRO MULTIKULTURNÍ VÝCHOVU
Jana Smílková, Jaroslav Balvín, Monika Farkašová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0202
Komenského dílo představuje mezník v dějinách evropské kultury a vzdělanosti. Komenský vyvinul vlastní vzdělávací systém, jehož cílem bylo obnovit porušený charakter člověka i společnosti. Přirozené vztahy světa začínají u člověka. Pansofie je organickou jednotou, v níž se propojují všechny vědy. Vyrůstá z jedné základní vědy, jíž je filozofie – pansofická metafyzika, která obsahuje obecné základy světa i poznání. Komenský upozornil na význam těchto vztahů, jež jsou zákonitostí přírody. Tématem textu příspěvku je člověk, jako součást společnosti, přírody, světa a universa, který by si měl tuto sounáležitost stále uvědomovat a chovat se zodpovědně. Je to obzvláště aktuální v době, kdy v nedalekých zemích propukají válečné konflikty, které ohrožují mír na celém světě. Právě v této době se stává aktuální a naléhavě potřebný sociální program Porady, který je i východiskem pro profesionální přístup v edukaci dětí i dospělých.
E-VÝUKOVÉ MATERIÁLY A POMOC S DOMÁCÍM UČENÍM Z POHLEDU ŽÁKŮ SŠ
Nikola Straková, Helena Zelníčková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0224
Zákaz osobní přítomnosti žáků ve školách v letech 2020 a 2021 donutil učitele a žáky k distančnímu způsobu výuky. Při této výuce bylo zapotřebí mimo jiné upravit i dříve používané výukové materiály a v nich prezentovaný obsah vzdělávání. Bylo zapotřebí snížit nároky na rozsah vzdělávacího obsahu a zaměřit se na podstatné, základní učivo. Z průzkumného dotazníkového šetření uskutečněného na střední ekonomické škole v květnu a červnu 2021 bylo zjištěno, že nejčastěji využívanými e-výukovými materiály byly 1) internet, 2) prezentace, pracovní listy vytvořené učitelem a 3) ofocené materiály z různých zdrojů. Kromě samotných zdrojů byla v průzkumu věnována pozornost i na komponenty, které žákům v konkrétních e-výukových materiálech přišly nejzajímavější. Nejvíce je zajímal zestručněný text, obrázky a zajímavosti a prostý, souvislý text. Dále bylo zjištěno, že pouze třetina dotázaných si v průběhu distanční výuky dělala zápisky do sešitu. Pokud si žáci nedělají zápisky do sešitu, z čeho se vlastně učili? Jak žákům v učení pomáhali učitelé? I na tyto otázky byly hledány odpovědi. Výuka v současné době opět probíhá ve školách, přesto výsledky tohoto průzkumného šetření mohou být nápomocné. Učitelé si i nadále vytvářejí vlastní výukové materiály, u kterých je žádoucí, aby byly pro žáky zajímavé. Žáci se i nadále doma musejí učit a snahou učitelů by mělo být jim učení co nejvíce usnadnit. Navíc nikdy nevíme, jaké další situaci budeme čelit v budoucnu a možná budeme opět nuceni vyučovat na dálku.
VYUČOVACIE METÓDY PODPORUJÚCE INKLUZÍVNE VZDELÁVANIE
Tímea Šeben Zaťková, Mariana Sirotová, Veronika Michvocíková, Kristína Prieložná
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0233
V štúdii sa venujeme téme inkluzívneho vzdelávania a vyučovacím metódam, ktoré inkluzívne vzdelávanie v školskej praxi podporujú. V empirickej časti textu sú stručne popísané výsledky prieskumu, zameraného na vyhodnotenie zmien vo vzťahoch a v začlenení žiakov v školskej triede po aplikovaní vybraných metód zameraných na podporu inklúzie v školskom vzdelávaní. V štúdií su použité kombinované metódy pedagogického výskumu využívajúce textovú analýzu pedagogických dokumentov a dotazníkovú metódu. V závere sú navrhnuté odporúčania v zameraní na uplatňovanie inkluzívnych metód.
(NE)ZÁJEM STUDENTŮ PEDAGOGICKÝCH OBORŮ INSTITUTU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ O ZAHRANIČNÍ MOBILITY PROGRAMU ERASMUS+
Michal Šimáně, Kristýna Balátová, Petr Adamec
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0244
Cílem příspěvku je popsat a interpretovat názory vysokoškolských studentů na zahraniční studijní mobility v rámci programu Erasmus+. Konkrétně se zaměřuje na důvody jejich zájmu či nezájmu, obecně motivaci tyto mobility absolvovat. Současně se ovšem soustředí i na odhalení případných bariér, které studentům brání realizovat studijní mobilitu v zahraničí. Výzkumná data byla získána na základě kvantitativního šetření. Nástrojem sběru dat byl dotazník vlastní konstrukce obsahující celkem 26 položek, které byly rozděleny do několika oblastí. Základní výzkumný soubor tvořili všichni studenti pedagogicky zaměřených bakalářských studijních programů realizovaných na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Stať přináší výsledky z popisné statistické analýzy získaných dat realizované v programu JASP a EXCEL.
PRESVEDČENIE ŠTUDENTOV UČITEĽSTVA O VYUČOVANÍ A UČENÍ SA ANGLICKEJ GRAMATIKY: Z VÝSKUMNÝCH ZISTENÍ LONGITUDINÁLNEHO VÝSKUMU
Martina Šipošová, Peter Ostradický, Dušan Kostrub
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0256
Presvedčenie učiteľa (cudzích jazykov) ako jeden z aspektov pedagogického myslenia učiteľa (jazykov) je filtrom, cez ktorý učiteľ prehodnocuje svoje akceptovanie alebo odmietanie nových informácií a chápanie javov, ktoré sa odohrávajú vo výučbe. Má výraznejší vplyv ako učiteľovo poznanie o odporúčaných metódach vzhľadom na plánovanie hodiny, výber učebných úloh a celkové rozhodovanie sa učiteľa vo výučbe. Cieľom výskumu bolo na základe výpovedí subjektov identifikovať, čo utvára presvedčenia študentov učiteľstva angličtiny, charakterizovať aktuálny predobraz ich pedagogického myslenia a kontinuálne zisťovať, či a ako dochádza k modifikáciám ich východiskového presvedčenia o vyučovaní a učení sa anglickej gramatiky pod vplyvom didaktických kurzov a krátkodobej pedagogickej praxe. Autori predstavujú výsledky zistení dvojročného longitudinálneho výskumu realizovaného využitím princípov a metód kvalitatívnej metodológie v skupine 35 študentov učiteľstva angličtiny (v období 3. roč. bakalárskeho štúdia až 1. roč. magisterského štúdia) uplatnením fókusových skupín, fókusového interview, otvoreného kódovania a stratégie uplatňovania metódy konštantnej komparácie. Výskumne bolo zistené, že presvedčenie študentov učiteľstva angličtiny o výučbe anglickej gramatiky predstavuje v čase ich pregraduálnej prípravy dynamicky sa vyvíjajúci konštrukt, ktorý významne ovplyvňujú najmä roly, ktoré študenti zastávajú v procese vzdelávania sa.
DRUHOŠANCOVÉ VZDELÁVANIE ŽIAKOV BEZ ZÁKLADNÉHO VZDELANIA A SO ZÁKLADNÝM VZDELANÍM NA SLOVENSKU
Valentína Šuťáková, Janka Ferencová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0265
V posledných rokoch sa aj v našom prostredí začalo čoraz viac hovoriť o vzdelávaní druhej šance a najmä o potrebe jeho skvalitnenia, väčšej individualizácii vo vzťahu k potrebám učiacich sa, či o komplexnejšom systéme podpory a poradenstva. Touto problematikou sme sa začali bližšie zaoberať v rámci výskumného projektu APVV, ktorého čiastkové výsledky chceme prezentovať v rámci nášho príspevku. Na základe zahraničných štúdií (Ross, Sh., & Gray, J., 2005; Lamb, S. et al., 2018; Savelsberg, H., Pignata, S., & Weckert, P., 2017; Hall, R., et al., 2019; Pirohová, I., Lukáč., M., & Lukáčová, S., 2020 a i.) i vlastných zistení sme si za hlavný cieľ výskumu zvolili zmapovať špecifiká edukačného procesu dospelých žiakov bez základného vzdelania a so základným vzdelaním. Bližšie sme sa zamerali na otázky motivácie týchto žiakov k vzdelávaniu, ich charakteristike, na príčiny predčasného odchodu zo školského vzdelávania, na bariéry vo vzdelávaní ale i na formálnu a obsahovú stránku edukačného procesu. Za základnú výskumnú metódu sme si zvolili metódu pološtrukturovaného rozhovoru, ktorý bol realizovaný s učiteľmi druhošancového vzdelávania na slovenských školách. Výsledné zistenia poukazujú na celý rad pretrvávajúcich problémov, ktoré súvisia s nízkou individuálnou podporou a poradenstvom vo vzťahu k týmto žiakom, s nedostatočnou pripravenosťou učiteľov pre prácu s dospelými, ale i dospelými zo sociálne znevýhodneného prostredia v kontexte druhošancového vzdelávania a na absentujúci systémový prístup k tejto problematike.
VÝZNAM ENVIRONMENTÁLNÍCH FAKTORŮ V HODNOCENÍ WELLBEINGU STUDENTŮ UČITELSTVÍ V „POSTCOVIDOVÉ“ DOBĚ
Markéta Švamberk Šauerová, Anna Kucharská
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0273
Příspěvek sleduje vývoj náchylnosti ke stresu u studentů prvních ročníků učitelství na konkrétní pedagogické fakultě v ČR v letech 2018–2022. Základní výzkumnou otázkou je, zda lze statisticky prokázat nějaký trend rozdílu v míře náchylnosti ke stresu mezi skupinou studujících z roku 2018 a 2022, kdy se dá uvažovat, že v tak krátkém rozestupu je zásadním rozdílem mezi oběma skupinami vliv pandemie COVID-19 a dlouhodobá distanční výuka. Zároveň byla kromě analýzy náchylnosti ke stresu zaměřena pozornost na subjektivní hodnocení působení stresorů různé povahy mezi studenty a dopad stresorů na jejich pocit wellbeingu. Výzkumné šetření se věnovalo studentům různého studia, data jsou pro účely příspěvku filtrována dle studijního zaměření (učitelství) a dle ročníkové příslušnosti – pro tento příspěvek prezentujeme data zaměřená pouze na studenty 1. ročníků. Výběr skupiny studentů prvních ročníků považujeme za klíčový, neboť v tomto období studia dochází k nejvýraznější fluktuaci studentů z vysokých škol (RVŠ, 2020, Fišer, Vltavská et al., 2016). Základním diagnostickým nástrojem byl Dotazník syndromu vyhoření (Tošner & Tošnerová, 2002), který hodnotí primárně náchylnost ke stresu, a dotazník zaměřený na hodnocení environmentálních (institucionálních a společenských) faktorů ovlivňujících wellbeing studentů. Pro statistické vyhodnocení byl použit model jednofaktorové analýzy rozptylu ANOVA, následovaný vícenásobným porovnáváním s Bonferroniho korekcí na multiplicitu. Na základě získaných dat lze uvažovat, jaké environmentální faktory působí na wellbeing studentů a které je možné ovlivnit působením vysoké školy, které působí přechodně (pandemie, válečný konflikt) a je spíše vhodné na ně reagovat krátkodobými podpůrnými aktivitami (podpora duševního zdraví) a dále sledovat vývoj trendu v dané oblasti i dalších letech. Limitem studie mohou být: individuální copingové strategie zvládání náročných situací studentů učitelství a dalších odborných studijních programů připravujících na pomáhající profese zařazených do výzkumného šetření, které se mohou lišit a ovlivnit tak i vnímání environmentálních souvislostí; studenti pedagogické fakulty jsou různého...
ZKUŠENOSTNÍ UČENÍ JAKO CESTA PROFESNÍ PŘÍPRAVY BUDOUCÍCH ŘEDITELŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
Eva Urbanová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0287
Profesní příprava a podpora ředitelů škol je jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Jednou z možností přípravy je zkušenostní učení. Zkušenost je zdrojem poznatků získaných praktickou činností člověka. Prvky zkušenostního učení lze nalézt již v díle Jana Amose Komenského, který zmiňuje v Didaktice velké, že si člověk lépe pamatuje události, které sám viděl / zažil, než když o nich pouze slyšel. Dewey popsal učení se činností ve své publikaci Experience and Education, kdy na začátku učení je impulz něco vykonat, potom dochází k pozorování okolních podmínek, které mohou být pro člověka nové nebo se s nimi už někdy setkal, tedy už má znalosti z minulosti. Katedra andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy už řadu let podporuje budoucí ředitele v jejich přípravě na funkci nabídkou studijního programu Školský management, jehož součástí je praktická příprava realizovaná v katedrových školách formou manažerských praxí s cílem předat letité zkušenosti ředitelů studentům. Cílem příspěvku je na základě reflexe zkušeností ředitelů katedrových škol studenty na manažerské praxi definovat klíčové pracovní činnosti důležité pro přípravu na řízení školy. Výzkumná otázka: Které klíčové pracovní činnosti ředitele střední školy a jak je důležité předat na manažerské praxi studentům pro jejich využití v praxi?
DIŠTANČNÉ VZDELÁVANIE AKO SÚČASŤ PEDAGOGICKEJ PRAXE V PROCESE VZDELÁVANIA BUDÚCICH UČITEĽOV PROFESIJNÝCH PREDMETOV
Tatiana Varadyová, Daniela Petríková
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0296
Prechod na dištančné vzdelávanie v období koronakrízy zasiahol aj vzdelávanie budúcich učiteľov profesijných predmetov na stredných odborných školách. Otvorili sa viaceré roviny v uvedenej oblasti, ku ktorým patrí dištančná výučba na strednej odbornej škole, dištančná výučba budúcich učiteľov a realizácia pedagogickej skúsenosti v prostredí dištančného vzdelávania. Príspevok reflektuje vybranú oblasť dištančnej výučby na stredných odborných školách Východného Slovenska. Poukazujeme na potrebu projektovania praktického vzdelávania budúcich učiteľov profesijných predmetov a to najmä v prípade, že jednotlivé školské triedy alebo školy môžu vykonávať dištančnú výučbu práve v tejto fáze prípravy budúcich učiteľov na svoje povolanie. Príspevok otvára priestor na diskusiu o realizácii pedagogickej praxe v dištančnom vzdelávaní a skúsenostiach z uvedeného vzdelávania v rámci doplňujúceho pedagogického štúdia. Príspevok má po metodickej stránke dve roviny. Prostredníctvom základnej štatistickej deskripcie umožňuje pohľad na distančné vzdelávanie na stredných odborných školách. Popisný charakter je aplikovaný na realizáciu pedagogickej praxe budúcich učiteľov profesijných predmetov v procese ich prípravy na rolu učiteľa. Závery príspevku sú zhrnuté do odporúčaní postupov, ktoré by mali uplatňovať cviční učitelia v procese realizácie pedagogickej praxe v podmienkach dištančnej výučby.
OSOBNOSTNÉ A MOTIVAČNÉ PREDIKTORY DIDAKTICKÝCH KOMPETENCIÍ UČITEĽOV V PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVE A V PRAXI
Marcela Verešová
DOI: 10.11118/978-80-7509-922-8-0303
V príspevku sa centrujeme na analýzu nasledovných didaktických kompetencií učiteľov v pregraduálnej príprave a praxi: plánovanie a príprava vyučovacej hodiny; realizácia vyučovacej hodiny; budovanie triednej atmosféry a klímy; diagnostika a hodnotenie; sebareflexia učiteľa. Uvedené didaktické kompetencie sú súčasťou profesijných kompetencií učiteľov. V našej výskumnej štúdii zisťujeme, aký vzťah (korelačný a predikčný) má motivácia k voľbe učiteľského povolania (vonkajšia; vnútorná; altruistická; alternatívna voľba) a osobnostné charakteristiky Veľkej päťky (extraverzia; prívetivosť; svedomitosť; neurotizmus/negatívna emocionalita; otvorenosť voči skúsenosti) k uvedeným didaktickým kompetenciám u 600 učiteľov v pregraduálnej príprave a praxi (300 v pregraduálnej príprave a 300 v praxi v SR). Identifikovali sme u učiteľov v praxi i u učiteľov v pregraduálnej príprave významné korelačné vzťahy medzi sledovanými premennými (v prípade osobnostných dimenzií Veľkej päťky ku všetkým didaktickým kompetenciám a v prípade motivácie primárne na úrovni vnútornej, altruistickej motivácie a alternatívnej voľby s rôznou silou vzťahu v skupine učiteľov z praxe a učiteľov v pregraduálnej príprave). Na identifikovanie predikčného vzťahu sme použili hierarchickú regresnú analýzu, overovali sme 5 regresných modelov, pre každú didaktickú kompetenciu samostatne, pričom závislou premennou boli didaktické kompetencie. V prvom kroku bol do modelu pridaný status (študent učiteľstva, učiteľ v praxi), v druhom motivácia a v treťom osobnostné črty. Ako významné prediktory didaktickej kompetencie plánovanie a príprava vyučovacej hodiny sme identifikovali vnútorné motivačné faktory a osobnostné črty prívetivosť, svedomitosť a otvorenosť voči skúsenosti. Ako významné prediktory didaktickej kompetencie realizácia vyučovacej hodiny sme identifikovali vnútorné, altruistické ako aj alternatívne motivačné faktory a osobnostné črty extraverzia, svedomitosť a otvorenosť voči skúsenosti. Ako významné prediktory didaktickej kompetencie triedna atmosféra a klíma sme identifikovali vnútorné motivačné faktory a osobnostné črty extraverzia, prívetivosť, a otvorenosť voči skúsenosti, pričom negatívne...